| CPO |
 |
(2.8.2013 9:25:28)
S debatou to nesouvisí, ale dovolím si pragmaticky zareagovat na větu
"Mnohem podstatnější je vyměňovat si hned na začátku svoje představy o hodnotách a o způsobu života."
Jsem rozvedená, před svatbou jsem žila s manželem 3,5 roku a navyměňovali jsme si dostatek představ. Byli jsme kompatibilní jako málokdo. Včetně toho, že jsme oba chtěli velkou rodinu, i za cenu případné adopce.
Otěhotnět se mi nedařilo 6let, pak na třetí pokus (IVF) a potom jsem kvůli výrazným zdravotním problémům, způsobeným právě tou dlouhou dobou nešetrných zásahů do mého organismu (asistovaná reprodukce byla tehdy ještě dost v plenkách) už nesměla znovu otěhotnět. Teprve v tu chvíli!!! - a to už jsme s manželem žili druhou desítku let!!! manžel prohlásil, že pro něj adopce nepřichází v úvahu a najde si jinou ženu, s níž bude mít SVÉ biologické další potomky (ironií osudu si po rozvodu našel ženu se 3 jejími! dětmi a společné dítě už nechce, tedy pravděpodobně více ona).
Takže nic "preventivního" ničemu nemusí zabránit 
|
| Filip Tesař |
|
(2.8.2013 9:41:27)
To je mi líto a je jasné, že jistotu žádná výměna nedá.
Ale viděl jsem kolem sebe víc párů, co si báječně rozuměly v posteli, ve spoustě názorů na svět kolem sebe, dokázali se třeba i dostat do stadia, kdy vyslovili současně tu samou větu - ale jakmile došlo na lámání chleba (přizpůsobit si navzájem život), ruplo to na první pokus. Zjistili, že každý vlastně od budoucnosti čeká něco jiného a taky mlčky čeká, že ten druhý to jednoduše akceptuje. Nikdy spolu pořádně nic neřešili a nenaučili se to, spokojili se s tím, že je jim spolu hezky, že se toho dá zdánlivě spolu tolik zažít (a přitom nevstoupit na tenký led). A počítám sem i nejmíň dva vlastní kratší vztahy.
Někdy pak říkali, že nechápou, s kým to několik let žili, že nechápou, jak mohli nevědět to a to. A přitom si tak rozuměli! Což není ironie - někdy se pak jako následek táhne, že si pořád výborně rozumějí, něco intezivního zůstává, k tomu i pocit, že k sobě pasují sexuálně, vstupuje to do jejich dalších vztahů.
A jiní takhle zase spadli do manželství a vzápětí po svatbě vyšlo najevo to samé - a začaly hádky.
|
|
| Hrozinka | •
|
(2.8.2013 11:51:37)
No to je mi líto, ovšem neznamená to, že Filip nemá pravdu.
V tomto případě chlap prostě buď nebyl v začátku vztahu upřímný, což se samozřejmě musí vymstít (a průser je, že to odnese i ten nevinný partner a dokonce i děti), nebo prostě vlivem životních zkušeností dozrál v jiný názor, což se může stát kdykoliv a komukoliv. V dobrém partnerství by ale mělo dojít i v tomto případě k nalezení společné řeči. Pokud mají oba zájem, vždy lze nalézt přijatelné řešení pro oba, je to ale podmíněno tím oboustranným zájmem.
Ale abych se držela tématu - asi bych nejdřív zkusila na místě zakladatelky, jestli vůbec půjde ten sex ... samozřejmě za současné komunikace s partnerem o celé problematice ... Třeba se nečekaně objeví jiná cesta, jak už to tak v životě chodí.
Moc držím palce, ať to dopadne ke spokojenosti všech.
|
| ...j.a.s... |
|
(2.8.2013 12:10:01)
JJ, taky zapracovat na tom sexu obecně. Pro harmonický vztah je podle mě harmonický sex důležitý. Zvláště pokud tvůj partner sexuální trauma nemá. Neříkám, že zrovna tvůj partner strádá ne-sexem, ale popřemýšlej, zda bys mu nemohla ulevit svou terapií. Nakládáš na něj strašně moc. 
|
| CPO |
|
(2.8.2013 12:12:03)
" ale popřemýšlej, zda bys mu nemohla ulevit svou terapií"
Ostatně, i sobě...proč žít dosmrti v traumatu, když člověk může žít hezky?
By byl blbej.
|
|
| Raději takhle | 
|
(2.8.2013 12:12:22)
Nenakládám na něj nic, vybral si to sám. Tedy co se toho sexu týká. Ví to takřka od začátku, měl tisíc okamžiků (a stále má), kdy ode mě mohl utéct.
|
| ...j.a.s... |
|
(2.8.2013 12:18:11)
Raději: ale to, že je hodný a chce ti pomoci místo úprku, ještě neznamená, že na něj nic nenakládáš. Už jen to, že má ve vašem vztahu roli terapeuta pro něj musí být asi dost záhul. Hádám, že tě nebude stresovat tím, jak ta situace tíží třeba jeho. Je skvělé, že zatím unese vaše problémy, ale to nemusí trvat věčně.
|
| ...j.a.s... |
|
(2.8.2013 12:23:53)
Na začátku jsi psala, že už téměř rok je tvůj partner bez sexu. To je dost dlouhá doba. Z tvého psaní tak nějak vyplývá, že je to trauma pořád velmi živé... Opravdu zvaž i svou vlastní terapii. Myslím, že svého muže docela "trápíš".
|
| Raději takhle |
|
(2.8.2013 12:26:46)
Nemůžu vědět, jestli nemá sex jinde, ačkoli si to nemyslím. Ale nebydlíme spolu.
|
|
|
| Raději takhle |
|
(2.8.2013 12:25:50)
Ale on nemá roli terapeuta. On je jen ten, koho se nebojím dotknout. Od koho neuteču, když mně dá pusu. Nijak to spolu neprobíráme. Možná tomu úplně nerozumím, jak to myslíš. Ale představ si, že prostě jen bude dlouho čekat. Nebo dlouho - já nevím, jak dlouho. Nějakou dobu, než k tomu sexu dojde. Já vím, že je to divný ve vztahu holky, které bude 29 let a muže, kterýmu už bylo 40, není nám 15 ani 18, ale zase si myslím, že kdyby mu to vadilo, tak to řekne. Nebo se pletu?
|
|
| ...j.a.s... |
|
(2.8.2013 12:33:01)
Myslím, že to asi vidět nechceš... Evidentně jsou pro tebe věci kolem sexu těžké, jinak bys již po roce sex s ním měla. V takové situaci ti asi nebude říkat a trápit tě ještě víc tím, jak rád by sex měl.
Já sama si třeba nedovedu představit, že bych byla ve vztahu, kde bych rok řešila bolístky velkých traumat toho druhého a že bych se musela naprosto vzdát svého sdílení sexuality.
Ženy, kterým muž odpírá sex by ti asi mohly vyprávět... Není to snadné, zvláště pokud měl vztahy, kde se sexem nebyl problém.
Zkus se na svou situaci podívat i jeho očima.
|
| Raději takhle |
|
(2.8.2013 12:36:34)
Neumím se na to podívat jeho očima. Nemám jeho oči, duši a ani nevím, jaké je to sdílet sex s někým, koho máte rádi.
|
| CPO |
|
(2.8.2013 12:38:03)
Ještě teda, omlouvám se...ale je vůbec "správné", aby matka s nevyřešeným traumatem přiváděla na svět dítě? Je to fér vůči tomu dítěti?
|
| Raději takhle |
|
(2.8.2013 12:43:59)
Jsem jinak naprosto v pohodě, nikdo kromě mého partnera o ničem neví.
|
| ...j.a.s... |
|
(2.8.2013 12:46:14)
"Jsem jinak naprosto v pohodě, nikdo kromě mého partnera o ničem neví." To tady tvrdila minulý týden Justify...
Dělej, jak myslíš.
|
|
| CPO |
|
(2.8.2013 12:46:41)
V úvodním příspěvku jsi napsala "Z ničeho nic se ze mě stala zoufalá troska."
|
| CPO |
|
(2.8.2013 12:50:00)
A já ještě doplním, že jsem dítě "matky s traumatem", co byla "naprosto v pohodě".
TAK mi zavařila tou "pohodou", že jsem pak JÁ vynaložila celý dosavadní život na vlastní vypořádání se s tím.
Takže asi tak. Jenže v době, kdy se moje matka rozhodovala, zda mít dítě, byl pravěk. Dneska už pravěk NENÍ.
|
|
|
| Líza | 
|
(2.8.2013 12:50:30)
Raději takhle, já vím, že ti teď asi připadá, že do tebe holky rejou, a dovedu si i představit, že když nějaký trauma přestane člověka akutně pronásledovat, tak je rád, když se jím nemusí zabejvat (a tímpádem se ti asi představa nějaký terapie dost příčí).
Na druhou stranu je dobrý připustit si, že v týhle situaci, kdy po roce ještě k sexu nedošlo a asi i počítáš, že to ještě nějakou dobu bude trvat, to ve skutečnosti není k tomu "hupnem na to a otěhotním". A myslím, že je dobrý věnovat pozornost i tomu, co holky píšou o tom, jak tvůj partner prožívá to čekání.
Myslím, že normálnímu 40letýmu chlapovi musí vadit.
A nevadí-li, pak bych přemýšlela, jak to vlastně má se sexem on.
|
| Raději takhle |
|
(2.8.2013 13:01:13)
Lízo, já v úvodu napsala, že jsme spolu rok. Ale my se spíš rok scházíme, ale z toho mě prvního půl roku musel hoooodně uhánět, abych s ním navázala nějaký bližší kontakt. Fakt nevím, jak to má se sexem (jak o tom má přemýšlet člověk, co prakticky nikdy normální sex neměl?) a jestli ho třeba s nějakou má..., nevím.
A je těžké pro mě o tom psát, natož mluvit. Navíc s nějakým cizím terapeutem nebo terapeutkou, ani bych nevěděla, kde začít. A nechci o tom s nikým mluvit. Mám tendence navenek všechno negovat. Tuším, že jsi psycholožka, snad si to pamatuju dobře.
|
| Líza |
|
(2.8.2013 13:05:49)
Jo já vím, že to musí být těžký.
Psycholog ne, psychiatr, ale to je prašť jako bouchni.
|
| Raději takhle |
|
(2.8.2013 13:11:55)
Jo, Lízo, omlouvám se. Dlouho jsem tu nebyla.
|
|
|
| CPO |
|
(2.8.2013 13:07:52)
Tyhle diskuse, kde v úvodu je napsáno zoufale "Vůbec nevím, co mám dělat, kde začít,", načež zakladateli/lce se různé nicky snaží poradit takový postup, který si dotyčný třeba dosud ani neuvědomil, nevyzkoušel ho, vč. odpovědí na otázku "kde začít", by si měl dotyčný vždycky spíš v klidu přečíst a zamyslet se i nad těma názorama, které mu připadají "pro něj nepoužitelné".
Protože jinak tu diskusi celkem zakládal zbytečně, to si mohl doma povídat se zdí.
|
| Raději takhle |
|
(2.8.2013 13:11:28)
Jako já nad tím přemýšlím. Věř mi, že mě třeba nenapadlo, že se může cítit jako jakýsi terapeut a že u něj může jít i třeba o nějaký přemáhání se v tomto směru... Asi jsem hodně sobecká. Ale nijak jsem ho k sobě nepřipoutala, opravdu ne. Nenutím ho být se mnou. Kdyby ano, možná bych mu už dnes řekla, že holt to dítě prostě chci, že ten sex nějak přežiju... Moc nevím, jak to napsat. Já jsem si našla chlapa, co má závazky (děti) a bylo to zcela moje rozhodnutí. A on si našel ženskou, která s ním hned nespí. Taky to bylo jeho rozhodnutí. Je to zase tak jiné? Já nevím.
|
| Raději takhle |
|
(2.8.2013 13:17:57)
To, že to nějak přežiju, jsem napsala tak, že bych to udělala, kdybych právě myslela jen na sebe.
|
|
|
| CPO |
|
(2.8.2013 13:20:40)
" Taky to bylo jeho rozhodnutí."
Vykašleme se na chlapa, ten je dospělý.
Ale to dítě, které se chystáš "účelově" (= abys stihla termín) za poněkud ne úplně klasických okolností, za to to rozhodneš TY. Já psychiatr nejsem, nevím, jak to vidí ze zkušeností odborník, ale já si prostě nemyslím, viz má vlastní životní zkušenost, že člověk může být K.O. pouze v JEDNÉ oblasti života, aniž by mu to nějakým způsobem zasahovalo i do těch ostatních. Třeba to není vidět nebo si to neuvědomuje...ale podle mého ZASAHUJE, a to CITELNĚ, pokud je to nějaké takovéhle trauma. Budeš dobrá, empatická máma? Nebudeš jako ta moje, co mi neopomněla v krizích vpálit "na mě se moje máma taky vykašlala!", místo aby mi pomohla, pochopila mě? (a to mi tohle na ní vadilo ještě tak nejmíň) Prostě její život NEBYL v pořádku a ona si to kompenzovala na mně. Nevědomky, čili o to hůř. A stálo mě to HODNĚ, a VE VŠECH oblastech života. A chtělo to hodně síly, se z toho začít vyhrabávat. Úplně zbytečně zpackanej takovej kus života. 
|
| Raději takhle |
|
(2.8.2013 13:23:34)
Já nemůžu vědět, jaká bych byla máma. Ale snad dobrá. Nepředpokládám, že na děti bych přesouvala nějaké své trauma, které opravdu do jiné oblasti mého života nezasahuje. Opravdu ne.
|
| ...j.a.s... |
|
(2.8.2013 13:30:53)
"Nepředpokládám, že na děti bych přesouvala nějaké své trauma, které opravdu do jiné oblasti mého života nezasahuje. Opravdu ne."
No jo, ale to si myslíš ty a vůbec nepočítáš s variantou, že to tak být nemusí.
|
| Raději takhle |
|
(2.8.2013 13:31:39)
A Ty máš děti? Věděla jsi předem, že se nebudeš chovat jako Tvoje matka?
|
|
|
|
| Ananta | 
|
(2.8.2013 13:41:06)
Creo, projektuješ do zakladatelky svoje problémy, u ní to tak být vůbec nemusí. Děti zdaleka nerodí jen ideální rodiče a do ideální situace a i když na začátku ideální být může, nemusí to znamenat, že to tak zůstane, spíš ne.
|
| CPO |
|
(2.8.2013 13:55:23)
"Děti zdaleka nerodí jen ideální rodiče a do ideální situace"
No, to právě že bohužel ne 
I když, "karmicky vzato", je každá situace "ideální", takže z tohoto hlediska je všechno, co se děje, "správně".
Člověk by se nicméně měl rozhodovat podle intuice, pokud je schopen jí naslouchat (a ne-li, pak by se to měl naučit). Jestliže učiníme nějaké rozhodnutí, a máme přitom DOBRÝ POCIT, pak bylo aktuálně pro nás a v naší situaci SPRÁVNÉ, byť se okolí může jevit i jinak.
Není ovšem "správné" dělat rozhodnutí "silou", nebo dokonce dělat záměrně "špatná" rozhodnutí, tj. z nichž máme MY špatný pocit.
Slušný člověk obvykle nikomu neubližuje záměrně a s chutí, takže pokud někomu nějak ublíží "nevědomky", nemusí si to "vyčítat". Ale skutečně nevědomky. Ne, že kalkuluju.
|
| Ananta |
|
(2.8.2013 14:02:58)
"I když, "karmicky vzato", je každá situace "ideální", takže z tohoto hlediska je všechno, co se děje, "správně"."
Ano a to "správně" na konci bych změnila na "nevyhnutelné" a každá situace má předchozí akci a hlubší smysl, pokud to bereš z hlediska karmy, v tomto přístupu je ale pak riziko přehnaného fatalismu tj. nepochopení toho co jsme obě napsaly a ztráta soucitu s trpícími.
|
| CPO |
|
(2.8.2013 14:12:13)
"ztráta soucitu s trpícími" u mě nehrozí, prožila jsem si toho dost, abych uměla na věci nahlížet z více rovin. Ale ten "karmický pohled" mi pomáhá, když si někdy říkám, "kurňa, proč zrovna já". Protože žádnou jinou "logiku" to nemá, tedy, mně zjevnou
Ale jak říkám, to, že je něco možná "karma", neznamená, když to přeženu, že dětem budu záměrně komplikovat život, třeba. Protože vždycky při ohlédnutí nazpět musím posoudit, jak jsem se v konkrétní situaci zachovala JÁ. Za svoje zachování se já zodpovídám, pouze a jen za to - ale na druhé straně to není málo...
|
| Ananta |
|
(2.8.2013 14:17:48)
 
|
|
| CPO |
|
(2.8.2013 14:19:35)
Ještě uvedu jeden příklad, od mé "spolumaminky v porodnici".
Moc chtěli s manželem dítě. Podnikli proto VŠECKO, i když byli varováni, kvůli vážné rodinné genetické zátěži, že to není dobrý nápad.
Říkali si, ale ono to tak nedopadne...dopadlo. Holčička se narodila vážně nemocná...
No, tak to riskli, OK, blbý, ale v touze po dítěti, asi se to dá pochopit, doktoři se kolikrát mejlej...JENŽE, do roka měli KLUKA!!! Plánovaného!!!
No, tak holčička je vážně nemocná, a kluk rovnou velmi vážně fyzicky a i mentálně postiženej, od narození na přístrojích, prognózy ty nejhorší, jakou kvalitu života může mít, že jo...takže asi tak.
Něčemu se zabránit nedá nebo "nedá", ale prostě člověk by se neměl úplně bezhlavě vrhat do situací potenciálně ne úplně bezpečnejch.
Plánujou, mimochodem, třetí...to už bude "určitě zdravý"...to vím od společné známé.
|
| Raději takhle |
|
(2.8.2013 14:24:47)
Creo, jenže co tohle má se mnou společného? A Ty, když máš takovou mámu a máš očividně trauma z dětství - Ty máš nějaké děti?
Jako holky, já z toho zase tak šílené trauma nemám. Prostě a jednoduše se mě sex do téhle chvíle netýkal. Než jsem potkala tohoto partnera. To není, že bych to někdy v životě toužila dřív překonat. Že bych nemohla stát vedle chlapa v metru. Že bych se bála, abych se neštítila případného syna. To vůbec ne.
|
| CPO |
|
(2.8.2013 14:41:30)
Raději, rozdíl mezi námi dvěma je ten,
že já jsem před početím nezakládala diskusi "Z ničeho nic se ze mě stala zoufalá troska.", abych vzápětí tvrdila, že je vlastně všechno OK, a co vyšilujeme.
Já jsem žila dospělosti spokojeným a normálním životem bez traumat až do okamžiku, kdy jsem po porodu dostala od lékařů informaci, že můj zdravotní stav je vážný, nevyléčitelný, do půl roku může bejt po mně (a doma novorozeně!), a manžel se rozhodl, že s takovou ženou on nebude, neb má právo na zdravou a další děti, a rodiče se ode mě distancovali, protože "jim dělám ostudu", když si "dovolím" onemocnět něčím fuj, a ještě mi uteče manžel, jak ONI budou "vypadat před lidma"???
To si myslím, že by rozhodilo kdekoho, nebyla to lehká situace.
Jenže nastala AŽ POTOM, co jsem už doma měla to mimino, na které jsme se oba s manželem moc těšili a chtěli jsme ho právě proto, aby jaksi zpečetilo náš do té doby harmonický vztah, chtěli jsme mít úplnou rodinu.
|
| Raději takhle |
|
(2.8.2013 14:46:27)
Creo, jenže já jsem nezaložila tohle téma jako téma o znásilnění. To ze mě neudělalo žádnou trosku a po několikáté píšu, že se jiné oblasti mého života netýká. O té trosce jsem psala v souvislosti s tím, že mi včera řekli, že pokud dítě nebudu mít brzy, tak nikdy. To mě dostalo asi stokrát víc.
|
| CPO |
|
(2.8.2013 14:49:21)
Prostě pokud otázka stojí "pokud dítě nebudu mít brzy, tak nikdy",
tak si ho prostě POŘIĎ, a je to, ne? No. Na co o tom zakládat diskuse. 
|
|
| Kapradina | 
|
(2.8.2013 14:59:25)
Já bych do toho šla.
Dle všeho jsi našla empatickýho a trpělivýho chlapa. Děti už má, takže není žádný "jelito" v tomto, aby si myslel, že dítě se narodí a spí nebo jí, jinak s ním není žádná starost. No a pokud by to s otcem tvého dítěte nějak nevyšlo, tak žádného otce spermie nedělá - na světě je plno jiných mužů, co s láskou dokážou vychovat cizí dítě jako svoje a i chlapi nejsou vesměs chlípníci k ženám - dokážou být kolikrát citlivější než my ženy. Jen jsi měla velmi špatnou zkušenost a to je mi moc líto. Zkus neházet všechny muže do jednoho pytle a neodsuzovat je šmahem genderově jen proto, že chodí po světě jako muži. 
|
|
| CPO |
|
(2.8.2013 15:07:11)
Stejně mi nesedí, když jsi předtím, než se to stalo, zažívala normální sex, že vlastně ani nevíš, jaké je to sdílet sex s někým, koho máš ráda...prostě celé je to nějaké divné. Nic ti nevadí, leccos "neguješ", jak jsi sama napsala, co cítí ostatní, tě nezajímá, protože to není tvoje věc...
|
| Líza |
|
(2.8.2013 15:11:07)
Creo, já to chápu, koneckonců určitě znáš i z vlastní zkušenosti, že některý věci člověk nevidí neslyší, nemá na ně kapacitu, nedokáže se nad nima zamyslet, nebo pro něj jsou ohrožující, a uběhne půlrok a někam mezitím dojdeš, a najednou je to jinak.
|
| CPO |
|
(2.8.2013 15:13:30)
Já to chápu taky.
Ale prostě je blbý, že NEŽ tam člověk dojde, tak si NEJDŘÍV pořídí ty děti, a pak se to zbytečně táhne jako červená nit dalšíma generacema.
Nu, měla jsem potřebu to k tomu dodat, tak jsem to prostě dodala. 
|
| adelaide k. | 
|
(2.8.2013 16:08:02)
Creo a ty jsi měla svoje traumata z dětství zpracované než jsi otěhotněla?
Já jenom, že jsi tu o nich dost psala i o duchovním posunu, smíření atd, ale to bylo v posledních letech.
|
|
|
|
|
| Vítr z hor | 
|
(3.8.2013 8:18:25)
Pokud dite chces (a asi jo, jinak bys nezakladala tuhle diskuzi), tak do nej jdi. Doktori se sice nekdy spletou, priroda je mocna carodejka, 5 nicku a 6 sousedek i pres nepriznivou diagnozu otehotnelo - ale spolehat na to nemuzes.
Takze zbyva problem "jak". Terapeuta odmitas, takze ten je predem odepsanej. Partnera mas, a situace "ted nebo nikdy" muze byt docela fajn duvodem/zaminkou k sexu. Cely to koneckoncu muzes pojmout velmi romanticky a/nebo jako znameni shury, ci co.
Na psychologa je vzdycky cas, clovek musi chtit sam, jinak to nejde. A je pravdepodobny, ze ho nakonec potrebovat ani nebudes.
|
|
| Kamisi | 
|
(3.8.2013 11:50:34)
"po několikáté píšu, že se jiné oblasti mého života netýká"
To není pravda. Kdyby to totiž byla pravda, nemáš současné problémy a nezakládáš tuhle diskusi. Ovlivňuje to tvůj život, tvoje vztahy, současná tvoje situace s tím taky souvisí.
Otevři oči.
|
|
|
|
|
| CPO |
|
(2.8.2013 14:25:28)
Mně tenkrát doktorka řekla, že pokud bych následkem poporodních problémů měla ještě jedno dítě, takže já s poměrně vysokou pravděpodobností na další komplikace zemřu a dítě se narodí slepý.
To jsem prostě NERISKOVALA, i když samozřejmě pro mě nebylo jednoduchý (slabý výraz) se vyrovnat s tím, že už nikdy (tehdy nikdy) dítě mít nebudu...ale DALEKO horší, a nikdy bych si to neodpustila!!! by bývalo pro mě bylo, kdyby FAKT se narodilo slepý nebo jinak postižený a byla bych to JÁ, kdo by mu to "způsobil", karma nekarma, právo neprávo (na dostatečnou mateřskou saturaci).
Ano, tohle už samozřejmě se zakladatelčinou situací nesouvisí, ale chtěla jsem ilustrovat kontext svých "radikálních" názorů.
|
|
| Pole levandulové | 
|
(2.8.2013 14:26:13)
Creo, to je bohuzel dost bezny, rozmnozovaci pud je silnej, takze se do deti zenou i ty, u kterych je ta sance temer 100% ze to nebude OK. Spis mi pak je lito tech deti, kdyz jim mama umre pri porodu a tata si s postizenym miminem nevi rady /znam osobne dva takoveto pary, kdy mama byla hodne postizena a o vysoke sanci na nepreziti porodu se vedelo a o silne geneticke zatezi taky/.
|
|
|
|
|
|
| Líza |
|
(2.8.2013 14:44:13)
Ananto, projikuje, neprojektuje, projektuje se barák. ;)
|
| Ananta |
|
(2.8.2013 17:13:10)
jojo my jsme to používali z legrace v práci (ne s klienty), správně je projikovat
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| ...j.a.s... |
|
(2.8.2013 12:58:09)
Raději: nechci rýpat, ale fakt se nejdřív soustřeď na sebe, sex a asi až pak řeš, co a jak s dítětem. Vem si, že jako těhotná budeš mnohem více citlivější a taky těch gynekologických prohlídek je více a u porodu jsou často i muži jako lékaři. Myslíš, že partner s tebou vyřeší i tohle?
|
| Raději takhle |
|
(2.8.2013 13:02:04)
Chodím asi tři gynekologické prohlídky týdně a furt je tam nějaký chlap. To mi neva.
|
|
|
|
|
| ...j.a.s... |
|
(2.8.2013 12:45:19)
Raději: pak bys to měla řešit na té terapii. Myslím, že až moc řešíš sebe a na druhé straně deset let jsi nepohla se svým traumatem a očekáváš, že tvůj partner vše vyřeší. To je dost sobecký přístup.
|
|
|
|
| Monika |
|
(2.8.2013 13:51:01)
No, to je hezké, že počká, třeba tě má tolik rád, třeba si zatím pomůže sám, třeba nemá nijak velkou potřebu sexu, to je jedno. A jednou se nejspíš dočká - ale mám pocit, že pak bude očekávat (a ty, jak se mi zdá, taky), že když už se to "prolomilo", tak teď už bude všechno tak nějak normálně O.K. Ale co když nebude? Co když to sice nebude pro tebe tak šílené, že bys to nemohla párkrát vydržet, ať už kvůli němu, kvůli dítěti n. svému pocitu že "to dáš", ale stejně to nemusí být nic moc a to i s ohledem na tvé zdravotní potíže v této oblasti.
No, v každém případě, jak už jsem psala, měla bys nejdřív uvažovat o zahájení sexuálního života a pak až mluvit o miminu, partner by měl mít pocit, že "to" děláš kvůli němu a vašemu vztahu a ne jen kvůli oplodnění ...
|
|
|
|
|
|
od okamžiku, kdy jsem měla bejt "nejpozději do půl roku mrtvá".
. Dokonce i děti bych mohla mít, kdybych se pro ně ještě rozhodla (ale už se mi nechce v noci vstávat a kojit 
). 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)