| margotka78 alias shit-roller | 
 |
(4.8.2014 13:01:48)
mrzelo by mě to velmi velmi.
matka si platí zahradníka a přemýšlí nad koupí stolku za desítky tisíc, ale pro vlastní vnoučata nemá pár vajec a jogurtů.
Děs běs teda. Matka je prostě sobec a sobce nepředěláš..
|
| Silvie03 | 
|
(4.8.2014 13:04:30)
Proč? Babička je povinna živit své vnuky? Důchod či výdělek má sama pro sebe, i kdyby byla milionářka.
|
| jentak | •
|
(4.8.2014 13:06:45)
No, nevím. A počítala jsi už, kolik si budeš účtovat, až babička bude potřebovat odvézt k lékaři tam a tam, dovézt jídlo, potraviny a nedejbože třeba uklidit, vyprat apod? A nebo to babička po Tobě nebude moci chtít, protože tys vše platila a když na to nebude mít, ať se stará?
Všechno se točí kolem peněz a jsem ráda, že kamarádi, s kterými se stýkám, to takhle nemají, to by mi vadilo.
|
| Silvie03 |
|
(4.8.2014 13:10:21)
Jak to myslíš? Jako že když mi nepohlídala děti, tak já ji za to neodvezu do nemocnice?
|
| jentak | •
|
(4.8.2014 13:13:13)
No když jsi zvyklá za všechno platit a je to ve vaší rodině normální, tak když bude něco chtít a nebude za to moci zaplatit, tak si neodváží o to ani požádat.
Já si prostě myslím, že jednou dává jeden a pak druhý - ale ne stylem něco za něco, jestli mi rozumíš. A ne tedy stylem - děti na 14 dní, tady máš x tisíc či nákup ve stejné hodnotě a až budeš potřebovat nebo chtít něco ty, tak se zas domluvíme. Nevím, ale přijde mi to prostě divný.
|
| Senedra | 
|
(4.8.2014 13:18:31)
jen tak, já to prostě beru jinak - moje děti jsou u někoho, ten se jim věnuje, platí jim jídlo, bere je na výlety.... prostě by mi bylo blbé nedat nějakým způsobem najevo, že si toho vážím. Samozřejmě, že poděkuji a považuji za automatické, že až rodiče budou potřebovat nějakou pomoc, tak pomůžu. Třeba mamka moc nepeče, tak pokaždé, když moji rodiče přijedou, tak mám připravený plech buchet, který miluje můj taťka. Já zase vím, že když jsem u rodičů delší dobu, tak určitě někdy mamka upeče kuře s nádivkou, které pro změnu miluju já. A nepřepočítáváme. Jen mám pocit, že říct "děkuji" je trochu málo, tak se snažím dát i jinak na vědomí, že si vážím a oceňuji, co pro vnoučata dělají.
|
| jentak | •
|
(4.8.2014 13:22:33)
No však přijde čas, když zas Ty budeš brát své rodiče na výlety, vozit jim jídlo, starat se o to a to apod. Ne?
Prostě každý dělá v té které době, co lze - pro toho druhého. Já taky když peču, tak jsem jak rozvoz - pro jednu babičku, pro naše a pro dceru - protože ani jedněm by se pečení nevyplatilo a mně se nic nestane, když upeču místo jednoho plechu dva. A teď odnáším i sousedům, protože paní nemůže péct, je nemocná. Není to povinnost, nechci za to revanš, dělám to, protože chci. Takže to pochopitelně nefunguje tak, že třeba každou sobotu povinně peču, to zas ne.
|
|
| jentak | •
|
(4.8.2014 13:24:44)
Ještě něco mě u toho napadlo - ano, Tvoje děti, ale taky jejich vnoučata, což taky snad není žádný cizí dítě. Taxa se dává za hlídání cizího dítěte - dle mýho.
|
|
| Stáňa, 2 dcery, 1 vnučka | •
|
(5.8.2014 21:45:36)
Ale tvoje děti nejsou "u někoho". Jsou u babičky a u dědy. To je přeci něco jiného, ne?
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(4.8.2014 13:28:14)
Cítím to podobně, jen to podle mne ještě není jen jako dvoustranný vztah, předpokládám, že někdy to dotyčný vrátí jinému, ne přímo mně. Já teď živím svoje děti a ony budou jednou zase (třeba) živit svoje děti. Bude u nás na víkend něčí dítě a jeho rodiče zas (třeba) pohostí někoho jiného.
Když třeba jede žena s dětmi k svojí mamce, tak jednou nakoupí jedna, další den druhá.
|
| jentak | •
|
(4.8.2014 13:34:26)
Ano, takhle to vnímám, když udělám něco pro kamarádku či kamaráda - co za to? Nic, pošli to dál. Já to vnímám jako vysílání takových příjemných vln od sebe - a když bude vhodná situace, tak se mi to zase v dobrém vrátí.
Já se ovšem snažím se neobklopovat sobci, ale jen lidmi, co vysílají příjemné vlny a tam je radost se rozdělit.
V rodině to vnímám jinak. Že se o mne rodiče starali, to neberu jako zásluhu, to byla jejich povinnost. Vnoučata, to už je jiná. A že já se o ně ve stáří postarám, taktéž nevnímám jako svou povinnost, ale jako něco, co buď chci nebo nechci. A když mne budou celou tu dobu hladit ty příjemné vlny, tak je vyšlu zpátky, když přijde čas a v případě příznivé situace je vyšlu zpátky.
|
|
| jentak | •
|
(4.8.2014 13:44:14)
Jo - tuhle se ke mně hnal takový vitální sedmdestáník a prej - paní, já vám děkuju, Jani, to je ta paní. Čuměl jsem jak puk, protože jsem nevěděla, co tím myslí. A tak blekotám - no nevím, to je asi mýlka. Nebyla. Snad před měsícem si tento pán, jehož podobu jsem si moc nezafixovala, nedal z košíku do tašky celý nákup, nějaký másla nechal v roztržitosti na kase a uháněl pryč. Pokladní nechala u ostrahy hlídat můj košík a já letěla za pánem přes celý parkoviště mu to dát. Naštěstí jsem ho chytla. Děkoval snad 50x, až mi to bylo trapný.
A teď mě poznal a měl potřebu mě seznámit se svou paní a sdělit mi, že když se mu něco takovýho přihodí, že má hned pocit, že je svět lepší. A prej - máte děti? Já bych jim koupil čokoládu. Tak říkám - ale kdež, to nedělejte, pošlete ten dobrý skutek dál a bude nás víc, kdo bude mít radost.
A celkem jde o maličkosti, někteří lidé jsou hajzli, ale většina je dobrá, jen si to někteří ještě neuvědomili.
|
| Filip Tesař |
|
(4.8.2014 13:53:13)
Hele, teď jsi poslala hezký vlny. Taky myslím, že se dobro v lidech najde a nemusíš kvůli tomu obracet každej kámen. Z týhle debaty - každej případ je jedinečnej! a nechci nikomu mluvit do duše - mi občas přišlo, že přes veškerou dobrou vůli a snahu na to dobro, obyčejnou laskavost, je nějak míň místa. Takový "já sám", a "nikomu nic nedlužit".
|
| jentak | •
|
(4.8.2014 13:57:00)
Takový "já sám", a "nikomu nic nedlužit". - no právě. A když čtu, že i v rodině se nenosí "obyčejný" děkuju a pusa na tvář - tak mi to přijde takové smutné.
Ale to jsou právě ty vlny - prodrbu kamarádku, která tady nechala o víkendu dítě a povařte, ani nenechala jídlo, ani peníze. A o tom se bude opovržlivě mluvit a najednou i ta, kterou by to nenapadlo, příště nechá peníze, protože to je přece norma a ona nechce být za vyžírku. A už to jede. A taky to jsou vlny, ale jiný, než ty, který já chci ve svým okolí podporovat.
|
| jentak | •
|
(4.8.2014 13:58:23)
oprava - považte, ne povařte
|
| Filip Tesař |
|
(4.8.2014 14:01:20)
 No teda, pokud jste si povařili dítě, tak je neslušný si brát ještě peníze!
|
|
|
| margotka78 alias shit-roller |
|
(4.8.2014 14:00:13)
mám na to stejný názor.
Pochybuji, že babku zruinuje 6 dní s vnoučaty když má na to, aby si kupovala luxusní kusy nábytku.
Něco jiného by byla babička žijící na hranici životního minima, co sotva zaplatí nájem a nezbyde jí ani na jídlo pro sebe..
|
|
|
| CisloPi | 
|
(4.8.2014 17:26:15)
Souhlasím s Filipem, v té poslední větě je to pregnantně vyjádřené.
|
|
|
| Senedra |
|
(4.8.2014 14:07:06)
jentak, když vezmu to tvoje přirovnání k vlnám.. já se snažím ty vlny, které poslali prarodiče směrem ke svým vnoučatům ( a i ke mě a manželovi, co si budeme povídat), poslat nazpátek...ne, že bych se snažila být za každou cenu s každým vyrovnaná.
Taky mi přijde samozřejmé, že někomu s něčím pomůžu - nedávno jedna paní v autobuse ztratila průkazku, houkla jsem na řidiče, že jsem hned nazpátek, vyběhla jsem za ní a tu průzku jí dala. Když se dcera ptala, proč jsem to udělala, tak jsem se jí zeptala, jak by bylo jí, kdyby ona ztratila průkazku na autobus a někdo jí našel a vrátil.
|
| Filip Tesař |
|
(4.8.2014 14:18:09)
Kdysi dávno jsem za války dal jednomu známému plechovku piva (tehdy bylo drahé, ale já si pochopitelně koupil za normální cenu, a mohl si ho tam jakožto cizinec provézt).
O několik let později jsem byl u naší společné přítelkyně, a on, když slyšel, že jsem tam, přišel. Sedl si v kuchyni proti mě, řekl pár slov, takových nějak o ničem, jako by byl duchem trochu jinde. A pak sáhne do igelitky a postaví přede mě plechovku piva.
Měl rakovinu, zbýval mu tak měsíc, už jen obcházel a loučil se. Snad srovnání dluhu - ale spíš ve smyslu díku, jako že mu tehdy to pivo udělalo dobře a chtěl ještě, abych to věděl.
|
| vlad. | 
|
(4.8.2014 14:46:08)
Filipe, to je hezké 
|
| Filip Tesař |
|
(4.8.2014 14:58:26)
Takhle podáno asi jo. Já ovšem nic nevěděl, a teprve když vytáhl tu plechovku, došlo mi, že je něco špatně.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Silvie03 |
|
(4.8.2014 15:14:17)
Péče o staré rodiče ale přece nesouvisí s penězi. Oni mě vychovali, pečovali o mě v dětství a já jim to ve stáří vracím.
Nemá to nic společného s tím, jestli se mi postarají o děti a jestli jim za tu péči zaplatím. Dětí si můžu pořídit třeba 6, je to jen moje volba a moje zodpovědnost. Babička je může hlídat, DOBROVOLNĚ jim může něco kupovat, ale není to samozřejmost ani povinnost.
|
|
| jentak | •
|
(4.8.2014 15:26:52)
Ne, já to vidím jinak. Děti si pořizuju sama a dobrovolně. A když si je pořídím, je má povinnost se o ně starat. Ony nejsou povinny mi nic vracet. Moje děti jsou zase povinny se postarat o svoje děti.
Já mohu chtít se postarat o vnoučata, o která se nemusím starat, ale chci, chci je vídat a svým způsobem tím mohu pomoci svým dětem - a to je už navíc. No a když já nemohu, tak moje děti mohou naznat, že já jim pomáhala s jejich dětmi a že oni teď pomohou mně. Ale nemají vůči mně žádný dluh jen kvůli tomu, že jsem je porodila a starala se o ně, když byly dětmi.
|
|
|
|
|
|
Prostě že jsou na tom špatně.
...ale dobry, jejich dite k nam stale smi. My totiz byli jak Max a Moritz z kniny od Wilhelma Busche /ma a bratrova nejoblibenejsi kniha naseho detstvi/ .
přesně tak. 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)