| Kudla2 | 
 |
(14.4.2016 9:25:11)
Monty,
ale klíčový je právě to, jestli si to CHCEŠ koupit.
U toho jogurtu za těch 20 to třeba není tak, že bych si ho NEMOHLA koupit, ale že to vzhledem k jeho kvalitě a tomu, že to dětem pak nechutná a půlku toho vyhoděj, považuju za ZBYTEČNÝ:
|
| Monty | 
|
(14.4.2016 9:29:33)
Kudlo,
ale jogurt je příklad, sakra. 
Tam si dosaď cokoli, co kupuješ. Je úplně jedno, jaké máš reálné potřeby. Pokud je nebudeš moci uspokojit, tak budeš frustrovaná.
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 9:35:20)
Monty,
ale Ty mi furt nerozumíš.
Jsou potřeby a "potřeby", a vnímání obojího je velmi subjektivní.
Já ten jogurt nepotřebuju, protože jeho poměr cena/výkon je příliš nepříznivej.
Jsou-li v nesouladu potřeby a možnosti, tak máš na výběr:
- přehodnotit potřeby (v tomto případě naučit se hospodařit)
- přehodnotit možnosti (začít víc vydělávat)
- neudělat ani jedno, ale zato být pořádně frustrovaný.
|
| mrakova |
|
(14.4.2016 9:39:56)
Kudlo2 - když jsme u těch jogurtů, jeslti pak postupuješ stejně jako já? Já třeba kupuji velké balení jogurtu jen bílého typu Hollandia, Choceňský nebo z Lidlu. A do toho si potom dávám vlastní zavařené višně či cokoli jiného. Jsem zvědavá, jestli to děláš také.
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 9:45:25)
Mrakova,
přibližně taky tak - Hollandia, Klasik, akorát teda bez tý marmelády, tu nemusím.
|
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 9:46:31)
A děti mi stejně nechtěj jíst skoro žádný jogurty, ani ty kvalitní, ani ty srajdy 
|
|
|
| Monty |
|
(14.4.2016 9:50:09)
Ježíšmarjá, Kudlo...
Reálně toho člověk k prostýmu přežití potřebuje velice málo. Podívej se třeba, za jakých podmínek přežívali lidé v gulagu nebo v koncentráku. My se nebavíme o tom, co je nutná potřeba k přežití jednotlivce, v takovém případě samozřejmě nikdo nepotřebuje žádný jogurt, ať už stojí kolik chce.
Ty tu neustále hlásáš teorii, že kdo má jiný potřeby než ty nejzákladnější, je nějaký rozcapený marnotratník.
Vůbec nezpochybňuju, že jsou lidé, kterým opravdu stačí a vyhovuje žít skromně. Měla jsem takovou babičku. Ta dokázala z vdovskýho důchodu, který nebyl nic moc, ušetřit relativně dost peněz (i když je fakt, že chodívala často vyjídat matku, resp. dělala to od chvíle, kdy matka začala chodit s Rakušanem a ten jí vozil rozličné lahůdky, které by si ona sama prostě nekoupila). Jí vůbec nevadilo, že nosí jedny boty deset let. Byla s tím spokojená, protože vyrůstala v chudých poměrech a i to její šetření byl proti životu v dětství luxus. Ale všichni lidi nejsou jako moje babička nebo jako ty. Máš pocit, že jsou horší jen proto, že si někdy chtějí koupit i to, co NEPOTŘEBUJOU (mluvím jen o jídle), ale mají na to chuť nebo to touží ochutnat? A myslíš, že jídlo má spadat do kategorie "luxusu"?
Já teda ne. Že někdo nechce telecí řízek a místo toho si koupí kuřecí skelety je jeho volba a není na tom nic špatnýho. Špatný je chtít ten telecí řízek aspoň ochutnat a nemít na to peníze.
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 10:02:01)
Monty,
no, ale problém (pokolikátý už) je v tom, že se tu celou dobu bavíme O NĚČEM ÚPLNĚ JINÝM, a lidi, co nemůžou ani ochutnat telecí řízek, jsi vytáhla (účelově?) až teď.
Původně byla řeč o lidech, co maj 40 tisíc na rodinu. Tam by asi ochutnání telecího řízku nebyl žádnej problém.
Zatímco třeba Ty to považuješ za situaci na hranici živoření, Tina je schopna se stejnou částkou si poměrně dost užívat (a dle toho, co popisuje, to opravdu není na úrovni toho, jako když si malý Bobeš užívá hru s ulomeným ouškem od hrníčku).
|
| Monty |
|
(14.4.2016 10:11:38)
Kudlo,
nemyslím, že se tu bavíme o něčem jiným.
Podstata je v tom, že pokud je pro tebe telecí řízek něco, co můžeš max. ochutnat, tak na tom prostě nejsi finančně moc dobře. Už nevím, jak to jinak vysvětlit. To přece není o tom, že existuje jen "cpu se denně telecími řízky/humrem/lososem" nebo "pokládám vše, co není kuřecí skelet za nemístné rozhazování".
Tak to zkusím ještě jednou.
Moje bývalá tchyně není chudá. Přesto nakupuje levně, vaří levně, neutrácí za jídlo. Fór je v tom, že kdyby CHTĚLA, tak si může koupit co chce, ale ona nechce. Nemá tu potřebu. Znám extrémně bohatýho člověka, co pokládá za největší lahůdku gothaj a vrchol gastronomie je pro něj vepřový koleno, i když by si mohl denně kupovat deset šišek uheráku a žrát od rána do večera steaky z argentinských býků a vůbec by to finančně nepocítil. A pak jsou lidi, co MUSÍ kupovat gothaj a počítat, jestli dají za maso na neděli padesát korun, protože je pro ně maso velkej zásah do rozpočtu. Chápeš ten rozdíl?
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 10:17:05)
Monty,
a Ty se snad s manželem počítáš do tý druhý kategorie (co si nemůže koupit ten Gothaj)?
Protože chudoba je jistě závažný problém, ale je to jiná kapitola, tady se bavíme o středněpříjmových lidech, kteří chudí rozhodně nejsou, akorát si nemůžou dovolit všecko podle svých představ.
Já mluvím o tý první - tj. není to o tom, že máš JEN na kuřecí skelety, ale že si je často dáš, protože buď nemáš potřebu utrácet na doraz všecko, co by sis teoreticky mohla dovolit, nebo chceš hospodařit, abys měla na něco jinýho, co je pro Tebe důležitější.
Což si myslím, že je Tvoje skupina a hlavní důvod, proč máš pocit, že strádáš .
|
| jak | 
|
(14.4.2016 10:18:25)
NO, ale ja vidim rozdil mezi chudobou a usrovenim se. Kazdy nejak pocita a musi si rozmyslet, co a jak. Chci jet na dovolenou, budou topinky.
Chci novej bazen, nebude dovolena. Ja nevim, tohle je uplne normalni.
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 10:21:38)
Jak, přesně tak.
Jistě, chudoba by měla nebejt, ale sorry, 40 t měsíčně na běžnou rodinu NENÍ CHUDOBA.
A aby člověk nemusel VUBEC přemejšlet o prioritách svejch výdajů, to by se musel pohybovat v takový kategorii, na kterou asi těžko kdo z nás dosáhne.
|
|
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 10:28:37)
Zefýr,
ale to tu popisuješ relativně dost bohatý lidi, tohle přece není žádná norma, na kterou by každej měl nárok a cokoli pod to by bylo strádání.
Všichni zkrátka nedosáhnou na všecko, auto a vlastní bydlení zdaleka nemá každej, ani si nemyslím, že by nutně musel mít.
|
|
| Monty |
|
(14.4.2016 10:37:54)
"Všichni zkrátka nedosáhnou na všecko, auto a vlastní bydlení zdaleka nemá každej, ani si nemyslím, že by nutně musel mít."
Kudlo,
ti lidi, co nemají vlastní bydlení bydlí kde? U rodičů? Nebo třeba platí nájem?
Auto mít nemusí, třeba v Praze rozhodně ne, ale třeba kamarádka z Vysočiny, která bydlí na vsi, kam jezdí 2 autobusy denně by se bez něj neobešla. Jsou rodiny, pro které to auto je nezbytnost. Všichni nebydlí v Praze/Brně/Plzni/Olomouci atd., že.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(14.4.2016 10:49:05)
kopretinko,
díky, jsem ráda, že to část ansámblu chápe.
Mně docela baví (a navíc i překvapuje, přiznávám) představa, že kdo nemá na "drahou" dovolenou, ten si nedokáže užít víkend na Šumavě. Přitom je to blbost. To bylo tak možná heslo Adiny Mandlové ("Ritz, nebo nic"). 
|
| jak |
|
(14.4.2016 10:54:36)
Monty, Kopretinka pise, ze nemeli ani na jidlo. To bezne rodiny s prijmem 2x 20 maji.To se chytas extremu.
Je to to same, jako kdyz pote,co jsem zustala sama s detma, jsem musela preorganizovat co slo. Jinak jsem zhroucena a bez prijmu.
|
| Monty |
|
(14.4.2016 10:56:15)
jak,
"chytám" se sdělení: OPRAVDU VELKÝ ROZDÍL JET NÍZKÝMI NÁKLADY PROTOŽE ČLOVĚK VYZNÁVÁ TAKOVOU FILOZOFII A PROTOŽE MUSÍ.
Nikoli toho, že neměli na jídlo.
Asi jsem to měla zkopírovat rovnou.
|
| Pavla | •
|
(14.4.2016 10:59:10)
Monty, no prave.. Jenomze vy vyznavas filozofii velkych vydaji k mensim prijmum. .. idkyz sama si to neuvedomujes nebo periznas..
|
| Monty |
|
(14.4.2016 11:02:12)
Pavlo,
no, ráda bych upozornila, že jsem tu nepsala ani o svých příjmech, ani o výdajích, takže veškeré spekulace tohoto typu stojí poněkud "na vodě".
Nehledě na to, že ty menší příjmy znamenají nižší (nebo žádné) výdaje za to cestování, to se jako nepočítá?
|
| sovice | 
|
(14.4.2016 11:15:04)
Monty,
v situaci, kdy musíš ředit mlíko vodou, je ti nemožnost zajet si na Mácháč úplně u zadku a Chorvatsko je někde v té kategorii, kde ty máš možná let na Mars a já cestu kolem světa, z cestování tě žere leda to, že nezajdeš s dětmi do ZOO ani na den dětí, kdy je vstup volný, protože pěšky nedojdeš a nemáš na jízdenku. (Naštěstí neznám z vlastní praxe, leč byla jsem svědkem a není to příjemné ani zvenčí. Zaplatila jsem jízdenku s tím, že se mi do té ZOO fakt nechce samotné.)
|
| Monty |
|
(14.4.2016 11:18:36)
"...v situaci, kdy musíš ředit mlíko vodou, je ti nemožnost zajet si na Mácháč úplně u zadku"
Sovice,
to bych s jistotou netvrdila.
Výška, ze které můžeš padat je různá.
Kdo nikdy nebyl na Mácháči, tak si na to samozřejmě nevzdechne.
Kdo k tomu ředěnýmu mlíku spadne třeba ze stotisícovýho příjmu, tak si vzpomene.
Tady se z nějakého záhadného důvodu předpokládá, že kdo nemůže jet "na Mácháč" (ať už je tím Mácháčem cokoli), tak denně buší v záchvatu malomyslnosti do zdi hlavou a řve "Já chci na Mácháč! Já chci na Mácháč!"... ale tak to není.
|
| Monty |
|
(14.4.2016 11:22:29)
"... já tam chci, ale nemám na něj, nešlo by to nějak zdarma? Nemáte to tak někdo? A když ti někdo napíše, že má, protože spí pod stanem, tak ty jsi naštvaná, protože ty jsi zvyklá na hotel, ty chceš zdarma hotel."
jentak,
ne, to právě neříkám, to si tak jen pár lidí vykládá.
|
| mrakova |
|
(14.4.2016 11:24:14)
Monty - píšeš, že manžel má na ČR velmi dobrý plat, Tobě nějaké zakázky ubyly, ale také snad ještě něco vyděláš, tudíž chudí nejste a neživoříte a na tu dovolenou by určitě bylo, protože máte asi více než 40 tisíc korun čistého na domácnost. Tak kde je problém?
|
| Monty |
|
(14.4.2016 11:28:40)
mraková,
tak první věc je, že fakt nejsem z těch, co by tu chtěli konkrétně rozebírat svoji finanční situaci.
Druhá je ta, že jediné, co jsem reálně napsala je, že ze svého nynějšího příjmu si nemůžu dovolit to, co dřív. To je celé. Nepíšu, že kvůli tomu propláču dny i noci nebo že je to nějaký PROBLÉM.
Skutečné problémy vypadají jinak.
|
| mrakova |
|
(14.4.2016 11:38:16)
Monty - bavili jsme se tu o tom, že příjem 40 tisíc na rodinu jsi označila za holé přežívání. S poklesem svého příjmu jsi nespokojená a letos nemůžeš jet z finančních důvodů na dovolenou. Lidi ti tu píší, že i s příjmem 40 tisíc Kč se dá hezky žít. Možná toho čekáš od života příliš. Ono moc rodin, co by létaly na prodloužené víkendy není, a to ani v tom Německu.
|
| mrakova |
|
(14.4.2016 12:00:52)
No ano, 14 nosí v Chorvatsku na těch 40 tisíc Kč vyjde, a to nebudeš chodit do restaurací, ale spíše si jídlo dovezeš nebo nakoupíš v supermarketu.
My měli apartmán 65 EUR za noc, byli jsme tam 4 osoby. Takže jen ubytování 910 EUR, tedy ca. 24 tisíc Kč. Doprava ca. 10 tisíc a jsi na 34 tisících Kč.
|
|
| Monty |
|
(14.4.2016 12:06:39)
zefýr,
no vždyť - je to pořád dokola.
Proto jsem tu taky opakovala, že myslím rodinu se 40, co nebydlí ve vlastním a platí nájem/hypotéku.
40 s nájmem/hypotékou je fakt něco jiného než bez nich.
Nehledě na to, že hypotéka na byt ve Strakonicích bude finančně jinde než na stejně velký byt v Praze.
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(14.4.2016 12:15:06)
zefýr,
jistě. A jak tu včera psala Alraune - on nikdo nemá nenadálé výdaje? Všechno se přece nedá naplánovat. Mám třeba kliku v tom, že jsme doma zdraví, ale i tak, když měl syn naposledy zánět dutin, tak jsem nechala v lékárně skoro LITR za předepsané léky. Co dělají rodiny, které mají víc dětí a jsou častěji nemocné? Nebo děti s bezlepkovou dietou, třeba? A totéž ty blbý brejle - nejlevnější obroučky se skly stály 2600,- To si přece taky nenaplánuju, že někomu z rodiny najdou oční vadu.
|
| Žžena |
|
(14.4.2016 12:18:07)
Tisícovka doplatek za předepsané léky na zánět dutin? To jsi je kupovala v Dubaji?
|
| Monty |
|
(14.4.2016 12:19:46)
Žženo,
ne, normálně v lékárně na poliklinice na Praze 10. Asi osm set to tuším stálo.
|
| Žžena |
|
(14.4.2016 12:22:07)
To měl syn nějakej luxusní zánět, u nás jsou záněty dutin asi nějaký obyčejnější :)
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(14.4.2016 12:23:20)
jentak,
ale to je pořád dokola.
My se tu bavíme o tom, že máš 40 a zbude ti 20 po odečtení nákladů. Na 4 lidi. Průměrná rodina.
Když budeš vytvářet rezervu, do který co měsíc sáhneš, jak asi bude velká? Moc ne, protože je to je pořád něco. A nejde o to, jestli to je levný nebo drahý, ale máš různý kroužky, školy v přírodě, lyžák, letní tábor, na každou blbou akci vyplázneš kilo za potvrzení u doktora, tu dítě rozbije kružítko, ztratí kalkulačku atd. atd. ... tak kolik ti asi reálně může z těch 20 zbýt?
Vždyť to tu psala bromelie, že jí tu posledně někdo spočítal, že by ušetřila krásných 3 600 ročně. To přece vůbec nestojí za to.
|
| Monty |
|
(14.4.2016 12:31:39)
jentak,
tak o akcích jsem vůbec nepsala, jen o běžném provozu. Akce jsou zbytný věci.
Každopádně podstata je pořád stejná - když máš po odečtení nutných nákladů 20 tis. na 4 lidi, tak to prostě na žádný vyskakování není, je to fakt jen na základní věci. Že někdo ušetří na Chorvatsko, to samozřejmě ano, třeba na jídle se asi dá hodně ušetřit, ale problém není v tom, že by to byl žebrácký příjem, ale není to rozhodně na pohodlný život. Nemyslím tím LUXUS. A pokud ho 60% lidí u nás ani nemá, tak je něco špatně, ne?
|
| Monty |
|
(14.4.2016 12:40:13)
jentak,
spíš si myslím, že je to o tom, co psala kopretinka - je rozdíl šetřit, protože chci a protože musím.
To, že někdo rozhazuje peníze za každou blbost, kterou vidí a pak skuhrá, že nemá peníze, to je asi jen utkvělá představa Kudly. Asi to viděla v nějaké televizní scénce s Bohdalkou, protože to opravdu není reálný život. Resp. určitě ne nějaký častý model.
|
| Monty |
|
(14.4.2016 12:47:54)
"No a dnes šetříme, ne proto, že musíme, ale protože není nutný vyhazovat těžce vydělaný prachy za hovadiny, který mít nemusíme a vlastně ani nechceme."
jentak,
ale to dělá myslím většina lidí. Bez ohledu na to, jaké mají příjmy. Nebo ty znáš nějaké lidi, co si kupují věci, které nepotřebují a nechtějí? Možná nějací snobi, co se chtějí předvést a ukázat, že na to mají... ale ti si zas spíš myslí, že to potřebují.
|
| Monty |
|
(14.4.2016 12:53:37)
jentak,
tak já to nevím taky, ale předpokládám to - jaký by měl někdo důvod kupovat si to, co nechce?
Možná to reálně nepotřebuje, ale chtít to asi bude, ne?
|
| Žžena |
|
(14.4.2016 12:56:35)
Monty,
otázka toho "chtění" je taková složitější. Jde o to, jestli to je spíš puzení "něco koupit", nebo skutečné chtění. Lidi hodně nakupujou impulzivně. Z potřeby "něco koupit", ale výsledkem není pocit uspokojení, jen pokračující prázdno.
Já třeba u sebe dovedu rozlišit takové ty záchvěvy "jé, to chci", kdy radost hned opadne, nebo intenzivější tužby, kde zakoupením dojde k nějakému skutečně pozitivnímu pocitu poté.
|
|
| Monty |
|
(14.4.2016 12:58:37)
Žženo,
aha. Tak to je možný, v tom trochu poznávám svojí matku. Pravda, kupovala impulsivně především věci ve slevě, ale někdy opravdu dost bizarní... jednou třeba dvacet plyšových čápů, protože stál jeden "jenom" deset korun.
|
|
| TaJ | 
|
(14.4.2016 13:02:45)
Monty  - co s nimi pak dělala?
|
| Monty |
|
(14.4.2016 13:05:40)
Byli to malí čápi, tak 20 - 30 cm i s nohama.
Jednoho měla babička pověšenýho na lustru a zbytek se tak nějak časem rozdal dětem z rodiny. Ale byla to fakt scénka jak z filmu - matka a sestra vstupují do dveří s rozzářenýma očima nad výhodnou koupí a obě mají plnou náruč plyšových čápů.
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(14.4.2016 13:00:06)
Jentakj, taková je moje teta - ona vždycky chce to, co mají ostatní a buď se vzteká, že na to nemá a nebo si to koupí a pak je pro změnu naštvaná, že není tak spokojená, jak si myslela, že bude
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 14:49:36)
"no a dnes šetříme, ne proto, že musíme, ale protože není nutný vyhazovat těžce vydělaný prachy za hovadiny, který mít nemusíme a vlastně ani nechceme."
Jentakj, děkuji, pregnantně jsi shrnula, o co já se tu marně snažím dva dny.
"tže někdo rozhazuje peníze za každou blbost, kterou vidí a pak skuhrá, že nemá peníze, to je asi jen utkvělá představa Kudly."
Monty, ale vždyť Ty přesně tak popisuješ svůj způsob hospodaření
|
| Monty |
|
(14.4.2016 15:04:00)
Kudlo,
někde jsem snad psala, že kupuju každou blbost, kterou vidím?
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 16:21:56)
"Kudlo,
někde jsem snad psala, že kupuju každou blbost, kterou vidím?"
Monty,
v podstatě jo.
Samozřejmě ne ÚPLNĚ každou, to by unes možná tak Kellner, ale dost na to, aby se dalo říct, že neumíš hospodařit (a neber to jako urážku, protože já s tím mám taky problémy).
|
| Monty |
|
(14.4.2016 19:42:52)
Kudlo,
vidíš, a já myslela, že hospodařit neumí ten, co nevyjde.
Moje máti si třeba léta pravidelně týden před výplatou musela půjčovat od babičky pětikilo.
Já si nikde nepůjčuju, žijeme v rámci svých možností, nikoli "nad ně".
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 19:46:39)
Tak umíš hospodařit líp než ten, co nevyjde, ale podstatně hůř než třeba Tina (což já taky)
|
| Monty |
|
(14.4.2016 19:53:43)
Kudlo,
jenže ty pořád zapomínáš, že v každé rodině jsou nejen jiné příjmy, ale i jiné výdaje.
Celý ten provoz prostě vypadá u každého trochu jinak.
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 20:35:30)
Monty,
nezapomínám.
A ten, co umí hospodařit, a nemá fakt extrémně málo, si to holt umí dobře vyladit.
|
| Monty |
|
(14.4.2016 20:49:52)
Kudlo,
do určité výše příjmu se prostě v něčem "uskromnit" musíš - a ten žebříček hodnot má prostě každý jiný. Někdo bude šetřit na jídle, někdo na oblečení, někdo si odpustí ta "kafíčka".
Ale vždycky je to "něco za něco". Ano, někdo umí ušetřit i z malého platu, někdo ne, ale podstata je stejná - něčeho je třeba se vzdát.
|
| Pavla | •
|
(14.4.2016 20:52:45)
MOnty, no to je princip hospeodareni v necem se uskromnit nebo najit levne varianty.
|
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 21:16:37)
Monty,
samozřejmě, že je vždycky potřeba něčeho se vzdát, pokud se nejmenuješ zrovna Paris Hilton, to je přece princip hospodaření.
O čem jiným se tady celou dobu bavíme ? 
|
| Monty |
|
(14.4.2016 21:18:22)
Kudlo,
o různých věcech, tohle byla tuším reakce na tvoje "kupování všeho, co člověk vidí".
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 21:30:32)
nikoli, Monty,
celou dobu se tu bavíme v různých obměnách o tom, zda může rodina vyjít s 40 tisíci na měsíc, aniž by to bylo na hranici živoření.
X lidí tu psalo, že to lze a že to rozhodně není tak, že by si nikdy nic nedopřáli a jejich děti si hrály v uhláku s polínkem. A že je to o prioritách a určitým plánování, s čímž já vřele souhlasím. X lidí tu psalo, že jsou schopni získat třeba letenky za velmi slušný ceny, ALE musí to naplánovat s dostatečným předstihem. Že si oddělí od večeře jednu porci a vezmou si ji do práce na oběd. Že si naplánujou ubytování a výlety o prázdninách tak, aby nemuseli zbytečně moc přejíždět.
Tohle všecko jsou podle mě věci, který nijak nebolej a s jejichž pomocí není ani moc nutný snižovat komfort (letenky musíš někdy hledat stejně, vařit musíš taky stejně a k obědu máš dejme tomu maso s bramborem ve stejný gramáži a kvalitě (a možná i lepší) než by sis dala v hospodě....
Jenže u Tebe mám pocit, že "odepřít si něco", nedejbože "se vzdát" něčeho, co není až taková priorita, kvůli něčemu jinýmu, co považuješ za prioritu č. 1, je sprostý slovo, a plánovat něco je taky sprostý slovo, že když nemůžeš spontánně jít a udělat, co Tě napadne, tak to nebereš, ale on je právě tohle možná ten rozdíl mezi "plnit si přání" a "neplnit si přání".
|
| Monty |
|
(14.4.2016 21:38:50)
"Jenže u Tebe mám pocit, že "odepřít si něco", nedejbože "se vzdát" něčeho, co není až taková priorita, kvůli něčemu jinýmu, co považuješ za prioritu č. 1, je sprostý slovo, a plánovat něco je taky sprostý slovo, že když nemůžeš spontánně jít a udělat, co Tě napadne, tak to nebereš, ale on je právě tohle možná ten rozdíl mezi "plnit si přání" a "neplnit si přání"."
Kudlo,
a jak víš, co je pro mne priorita č. 1?
Tvoje závěry jsou sice zajímavé, ale dost mimo realitu.
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 22:09:36)
Monty,
právě že mám u Tebe pocit, že pro Tebe je priorita č. 1 úplně všecko - cestování, restaurace, knížky, každej den kupovaný sváči... a že pokud nejsi schopna si to dovolit neomezeně všecko (což není prakticky nikdo), tak to vnímáš jako křivdu.
|
| Monty |
|
(14.4.2016 22:15:14)
Kudlo,
tak pocit ti těžko můžu vyvracet.
Ano, my cíleně na nic nešetříme. Nebo aspoň ne dlouhodobě ve smyslu "budeme celý rok jíst kuřecí skelety a pak pojedeme na týden k moři". Žijeme za to, co máme - určili jsme si nějaký "strop" ve smyslu pokrytí běžných potřeb a když je peněz víc, tak se do něčeho investují. Fakt nemám pocit, že bychom rozhazovali peníze jak Večerníček lístečky.
|
| Žžena |
|
(15.4.2016 7:03:01)
Monty,
moc pěkně se hned čertíš, když Kudla navrhuje prosté zamyšlení se nad finančními prioritami, hned prskáš, že nebudeš jíst celý rok kuřecí skelety :)
A jsme u toho. Prostě to bereš úkorně, zveličuješ tragičnost odepření si něčeho (o všem nikdo nemluvil, o skeletech už vůbec ne).
|
| jak |
|
(15.4.2016 7:26:56)
Skelety nejime nikdy a presto planuju kazdy mesic. To je ode zdi ke zdi.
I ty letenky kupuju uz ted, s rocnim predstihem:).
|
|
| Monty |
|
(15.4.2016 8:25:28)
Tohle mne na Rodině baví snad nejvíc - zeptáš se na obecnou nebo hypotetickou věc/situaci a dostaneš spoustu nevyžádaných rad a několik analýz osobnosti.
OK, chápu, že na Rodině jsou lidé, kteří z 20 tisíc měsíčně ušetří na all in pro celou rodinu vč. prababičky a ještě uživí somálskou vesnici, ale ať už jedí skelety nebo cokoli jiného, podstata je ta, že jejich životní standard bude velmi nízký.
A jak tu za poslední tři dny zaznělo x krát, je rozdíl mezi rozhodnutím a nutností.
Na to, co máme jíst, abychom mohli jednou za rok s vlastními potravinami do Chorvatska jsem se fakt neptala.
|
| Žžena |
|
(15.4.2016 8:30:56)
Neptala. Pouze jsi nás nařkla, že chcem, abys jedla celej rok kuřecí skelety s vidinou Chorvatska s lanšmítem. Víš co, tak si na.er. Hnípej se ve své chudobnosti, když Tě to udělá šťastnější :) To je furt dokolečka.
|
| Monty |
|
(15.4.2016 8:35:38)
Žženo,
konstatovat, že má člověk menší příjem než dřív znamená "hnípat se v chudobnosti"?
|
|
| Monty |
|
(15.4.2016 9:03:56)
Jo, teď mne napadlo, co mi to připomíná - debaty o tom, jak lidi nedají bezdomovci peníze, ale rohlík se salámem a pak se diví, že je nasranej.
Já dám bezdomovci peníze a je mi úplně jedno, jestli si za ně koupí krabičák nebo hamburger, protože to jsou jeho priority a mně do nich nic není. Rohlík se salámem je na úrovni té nevyžádané rady.
Ovšem pozor, nehodlám tepat ty, co dávají rohlíky, protože je to zase jejich věc a jejich rozhodnutí.
|
| Žžena |
|
(15.4.2016 10:04:34)
A opět: to vůbec není o tom, jaká je priorita člověka zvenčí (např. toho dárce), jde od začátku do konce o to, jaká (jestli nějaká) je priorita daného jednotlivce (ať už bezďáka, nebo Tvoje). Pokud si ji neumíš určit, je možný, že v rámci svého omezeného rozpočtu děláš systematicky chybu uspokojováním těch nesprávně ohodnocených tužeb (ne pro mne nesprávně, pro Tebe), a kdybys ty prachy utratila za něco jen trochu jinýho, byla by vyšší Tvoje celková spokojenost (opět: ne moje, ale Tvoje, já Tvůj život nežiju). Čert vem olivy.
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(15.4.2016 8:34:45)
"Prostě to bereš úkorně, zveličuješ tragičnost odepření si něčeho (o všem nikdo nemluvil, o skeletech už vůbec ne)."
Žženo,
kdepak, jen se bavím.
Míru tragičnosti odepírání si čehokoli navíc nelze zvenčí posoudit, i kdyby to byla pravda, což není.
Každá věc má dvě různé ceny - cenu, kterou za ni opravdu zaplatíš a cenu, kterou má pro čistě pro tebe. Pokud o něco nestojíš, nemá pro tebe žádnou cenu ani levná věc. Kdo nejí olivy, nebude jásat, když je najde v letáku za akční cenu. Prostě olivy vůbec neřeší. Kdo je zbožňuje, půjde si jich koupit pět balení. A tak je to se vším. Nemůžeš přece říct "já žiju bez oliv a vůbec mi to nechybí, tak to dělej taky a ušetříš stovku (třeba) za týden", protože člověk, který má olivy rád si je "odpírat" nechce a pokud k tomu bude donucen třeba finanční nouzí, tak nebude spokojený. Tím ale neříkám, že na ně bude myslet od rána do večera, bude se mu o nich zdát a půl dne probrečí jen proto, že je nemá - což je zde také častá (byť absurdní) představa.
|
| Žžena |
|
(15.4.2016 10:00:21)
Monty,
zas a pořád dokolečka... a já už to nehodlám komentovat, protože akorát vymýšlíš jak se vyvlíknout argumentama, který jsou mimo téma.
|
| Monty |
|
(15.4.2016 10:04:42)
Žženo,
vyvlíknout z čeho?
Já se neptala na nic osobního - mne opravdu zajímalo, za jaké peníze kdo kam jezdí, abych si udělala představu o příjmech, ze kterých to hradí.
A to, že většina těch lidí na to cestování šetřit prostě musí je fakt.
Tak co zase podle tebe překrucuju?
Že nadsazuji s těmi skelety? Ano, to nadsazuji, ale opakuji, že jsem se vůbec neptala na řešení nějaké SVÉ situace a nehledala rady, na čem a jak ušetřit.
|
|
|
| Kudla2 |
|
(15.4.2016 22:58:57)
Monty:
"Pokud o něco nestojíš, nemá pro tebe žádnou cenu ani levná věc."
Já bych spíš řekla, že pokud o něco nestojíš, tak pro tebe nemá cenu ani DRAHÁ věc.
Kdo zbožňuje olivy, ale zároveň by si strašně rád koupil horský kolo za sto tisíc (obojí je jen příklad, prosím nechytat za tyto konkrétní věci), přičemž nemá na to, aby si pravidelně kupoval olivy a zároveň ušetřil na to kolo, a je momentálně nereálný, aby si zvednul příjem, tak se přece nemusí těch oliv vzdát ÚPLNĚ.
Akorát to neudělá tak, že si olivy nekoupí úplně vždycky, když na ně dostane chuť (což třeba dělal předtím a nepřemýšlel o tom, kolik to stojí), ale
- počká, až budou olivy ve slevě (kdežto dřív si je kupoval za plnou cenu a neřešil to)
- nesní 1 balení oliv denně, ale týdně, a bude je jíst pomalu, soustředí se na ně a vychutná si je (kdežto předtím do sebe třeba aspoň část naházel u televize a vlastně ani nevěděl, co jí).
Prostě si myslím, že pokud se nebavíme o příjmu na hranici chudoby (kde opravdu asi není už kde brát), ale o situaci, kdy člověk klesl z velmi nadprůměrného na lehce nadprůměrný příjem, tak si myslím, že v tom "užívání si" často bývají rezervy, které vlastně jde využít tak, že tím ten člověk netrpí nebo trpí minimálně (je možné, že misku oliv 1x za týden si vychutná víc než misku každý den, protože se na ni víc soustředí a bude mu vzácnější, než v době, kdy to měl neomezeně - další miska bude až za týden, ale bude vědět, že BUDE, takže to nebude o tom, že by si to odepřel ÚPLNĚ a bude se moct na ni těšit).
|
| Monty |
|
(15.4.2016 23:14:29)
Kudlo,
spíš bych tvou teoretickou situaci postavila jinak.
Člověk, který má nějaký nadstandardní příjem nežije na doraz toho příjmu a neutratí všechno za olivy. Zbývá mu každý měsíc dost na to, aby si dal peníze stranou a za ně si dopřával věci typu "horské kolo". Ve chvíli, kdy se mu sníží příjem tak, že už nemůže odkládat - nebo aspoň ne tolik - je snazší řešení ponechat si životní standard a "odstranit" nadstandard, než si ten standard snížit.
To obvykle uděláš, když opravdu musíš (příjem klesne nikoli na nižší, ale třeba na žádný, po nějakou dobu, když pominu situace typu úraz nebo nemoc v rodině).
On samozřejmě tvůj příklad hypoteticky fungovat bude, ale v reálu to není tak čítankové, jak to předkládáš. Pravdou prostě je, že na "lepší" se zvyká líp než na "horší". Takže v situaci, kdy ten člověk nemá na horské kolo, které sice chce, ale nijak nutně nepotřebuje se radši vzdá kola, které bylo "nadstandardem" i v tučných časech, než by omezil standard. Ne snad, že by to nešlo. Samozřejmě, že to jde. Ale ne každý to dokáže.
|
| Kudla2 |
|
(15.4.2016 23:25:50)
Monty,
rozumím.
Tohle je samozřejmě taky zcela platná cesta, a já bych třeba taky nebyla ochotná dva roky jíst suchej chleba, abych si mohla koupit nový auto. To radši to auto oželím, ale jsem tak nastavená, že to vezmu jako logickej důsledek svýho rozhodnutí - něco za něco, prostě jsem se rozhodla, že se mi nechce přemejšlet, kdy budou olivy v akci, a jíst jich míň, tak nebude auto - a tudíž mě to nebude mrzet (protože kdyby mrzelo, tak bych vlastně uznávala nesprávnost své volby a svou vlastní neschopnost si to zařídit podle svýho).
|
| Monty |
|
(15.4.2016 23:28:43)
Kudlo,
tak zní to ušlechtile, ale na druhé straně - jestli by tě něco mrzelo nebo nemrzelo v situaci, do které ses ještě nedostala, je pouze tvůj předpoklad. Navíc mezi "vůbec nemrzelo" a "mrzelo od rána do večera dvanáct měsíců v roce" je celá řada dalších variant.
|
| Kudla2 |
|
(15.4.2016 23:34:55)
Monty,
to máš určitě pravdu, to nemůžu vědět, možná by mě to občas zamrzelo, ale beru to tak, že když je něco takovýho důsledek nějakýho vědomýho rozhodnutí, tak je to mrzení vcelku zbytečná a nic neřešící emoce (ale je jasný, že emoce si nelze zcela zakázat)
|
|
| Pavla | •
|
(16.4.2016 14:42:52)
Mopnty, ted jsem polatila mesicni platby a jine co se za par dni neshromazdily, vikend se skauty, vstupeka na vystoupeni na tanecky, 2x skolni vylet atd.. pPri predstave, ze by nam najednou pristalo o 1/2 min penez mne docela zamrazilo. Prestavam tooretizovat.. :)
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(15.4.2016 23:54:07)
"tak si myslím, že v tom "užívání si" často bývají rezervy, které vlastně jde využít tak, že tím ten člověk netrpí nebo trpí minimálně (je možné, že misku oliv 1x za týden si vychutná víc než misku každý den, protože se na ni víc soustředí a bude mu vzácnější, než v době, kdy to měl neomezeně - další miska bude až za týden, ale bude vědět, že BUDE, takže to nebude o tom, že by si to odepřel ÚPLNĚ a bude se moct na ni těšit)."
Kudlo - přesně tohle je ta cesta, jak vyjít i s menším příjmem a přitom nemít pocit, že se musím nějak extra uskromňovat a nemůžu si vůbec nic dopřát - nemusím jít třeba do kavárny každý týden, nebo do restaurace na večeři...stačí mi jednou za čas, ale užiju si to pak obvykle daleko víc, než kdyby to pro mne byla úplně běžná věc...a s ostatními požitky je to stejné...když nemám dostatek financí, tak si to prostě dopřeju jednou za čas a nemusím se cítit ublíženě, že si to nemůžu dopřát vůbec...
|
| Kudla2 |
|
(16.4.2016 17:14:03)
Tino,
děkuji, od Tebe jako od někoho, kdo de fakto žije v praxi můj ideál, to obzvlášť ráda slyším. 
V době za svobodna a bezdětna, když člověk skočil rovnýma nohama z chudého studentského života najednou do práce, tak měl najednou o hodně víc peněz, než byl zvyklej, a trvalo nám několik let, než jsme se s tím naučili zacházet.
Já jsem si třeba kupovala hodně různejch časopisů, krátila jsem si tím cestu do práce.
Časem jsem pak zjistila, že je to všecko na jedno brdo a že to vlastně nepotřebuju (a že to není žádná oběť, protože mě to už prostě přestalo bavit).
A další věc (což mi nedávno potvrdila kamarádka, která to měla dost podobně) - pokud je člověk zvyklej na málo a najednou se mu skokem zvýšej příjmy, tak je podle mě blbost okamžitě začít žít tak, že to na tý vyšší úrovni mám na doraz. Pokud by hypoteticky člověk byl zvyklej vyjít s 15 tisícema a pak by dostal super místo a najednou by měl třeba desetkrát tolik, tak podle mě největší volovinu, kterou by mohl udělat, by bylo okamžitě zvednout všecky náklady tak, aby se do těch 150 jen taktak vešel. Protože pak se stane to, o čem mluví Monty - že se mu pak sakra bude zajídat, když bude muset "klesnout" dejme tomu na 40, ale přitom těch 40 je pořád skoro třikrát tolik, než měl původně, tedy oproti těm původním 15 je to dost znatelný polepšení.
Myslím si, že nejlepší je v takový situaci si nasadit laťku O TROCHU výš, než jsem ji měla původně - já to budu pořád vnímat jako zlepšení (přičemž bych samozřejmě jako zlepšení vnímala i to "na doraz", ale takhle to k pozitivnímu pocitu stačí a nemyslím, že kdybych žila na doraz, tak bych byla 10x spokojenější). A zároveň mi to umožní vytvářet rezervy, za který si pak budu moct bez rozpaků a s potěšením "dopřát" splnění nějakýho snu a budu v klidu, že mě nerozhodí žádnej nenadálej výdaj, a pokud někdy "spadnu" zase o něco dolů, tak to ani nepocítím).
|
| Sylvie6 | 
|
(16.4.2016 17:40:03)
Souhlasím, protože je vždycky lepší mít nějakou rezervu. Lidi, kterým se najednou zvednou příjmy, někdy prostě "zblbnou". Chtějí, aby bylo vidět, že na to mají a pak přestřelí. Když si vezmou hypotéku, leasing na drahé auto, koupí pěkné oblečení atd., tak se ty peníze rozkutálí rychle a pak zjistí, že vlastně každou korunu musí 2x obrátit, jako když měli příjmy daleko nižší. Pokud se týká cestování, je samozřejmě pěkné dovolit si vzít děti k moři, ale když koupím zájezd za poslední peníze a nebudu jim tam moc koupit ani zmrzlinu, tak to není ono. To raději jet někam do kempu u nás a užít si to A už vůbec bych zájezd nekupovala na půjčku!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 16:19:37)
Zefýr,
hovadina není ani jedno.
Hovadina je, když si myslím, že můžu mít obojí bez omezení, a nezohledním přitom výši svýho příjmu.
(A připomínám, že se pořád bavíme o kafíčkách a dovolenejch, nikoli o střeše nad hlavou a základních potravinách.)
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(14.4.2016 12:52:53)
"To, že někdo rozhazuje peníze za každou blbost, kterou vidí a pak skuhrá, že nemá peníze, to je asi jen utkvělá představa Kudly."
Tak já to považuju za dost běžný model, vídám to u hodně lidí kolem sebe. Spíš bych řekla, že vzácnější je, když člověk umí utrácet jen za to, co je pro něj opravdu důležité, to, co mu ve skutečnosti tu radost neudělá, si dovede odepřít, a umí odolat impulzivním nákupům.
|
| Monty |
|
(14.4.2016 12:55:20)
Žženo,
a můžeš mi dát nějaký příklad? Co si jako lidi kupují, i když to nechtějí?
Pro mne je to fakt sci-fi, nikdy jsem nikoho takovýho neviděla.
|
| Žžena |
|
(14.4.2016 12:57:41)
Monty,
neuvědomují si, že věci, co kupují, pro ně ve skutečnosti nemají takovou důležitost a přínos, a pak jsou nespokojení, že nemají na věci, co by jim to uspokojení skutečně přinesly. Příklad je u každýho jinej.
Příklad: znám lidi, co takt ponakupovali elektroniku za desetitisíce, co jim doma leží a nepoužívají, a stěžují si, že nemají na cestování. Tu elektroniku tehdy "chtěli", ale efekt nula. Jen utracený peníze.
|
|
| jak |
|
(14.4.2016 12:59:23)
Monty, spis nez nechteji nepotrebuji.
|
| Monty |
|
(14.4.2016 13:04:00)
jak,
no dobře, ale jak ty posoudíš velikost nebo důležitost té "nepotřeby"?
Tohle přece jako nezávislý pozorovatel nemůžeš nikdy vědět.
Že něco není potřeba k přežití přece neznamená, že po tom ten člověk nemůže toužit.
Podívej, můj syn je velice šetrnej. Nejde s kamarády do OC na "bubble tea" nebo jinou pitomost, i když na to má, protože jsou to pro něj vyhozený peníze. Ječí, že boty za 1500,- jsou drahý (i když je samozřejmě platím já). Ale pak jde do knihkupectví a koupí si - v akci - za všechny peníze, co dostal k Vánocům knihy.
Potřebuje je? Samozřejmě že ne. Ovšem asi pro něj má nějaký význam je vlastnit.
A můžu já posoudit, jestli je to správná nebo nesprávná potřeba?
|
| TaJ |
|
(14.4.2016 13:08:16)
Monty, no, on je právě CHTĚL, ne POTŘEBOVAL....doopravdy potřebujeme ve skutečnosti jen celkem málo věcí....ty ostatní prostě chceme a pokud nemáme neomezené finance, tak si prostě musíme rozmyslet, co chceme víc...
|
| Monty |
|
(14.4.2016 13:13:36)
Tino,
ano, a je to něco nemravnýho? Chtít i to, co nepotřebuju?
Myslím si, že nad rámec těch opravdu základních potřeb je to strašně individuální. Jsou lidi, co rádi lyžují a chtějí lyžovat, baví je to. Potřebujou k tomu lyže, sníh a hory? Spíš ano, že? Tak si pořídí tohle, i když to nepotřebujou. Jiní lidé nelyžují, nebaví je to, ale baví je třeba jízda na kole, takže investují do kola. Přitom reálně to NEPOTŘEBUJE ani jeden z nich.
Když tady čtu Kudlu (a jiné), tak mám někdy pocit, že chtít něco, co NEPOTŘEBUJU je zhruba na úrovni týrání zvířat. Jenže to chtění vytváří potřebu. A je celkem jedno, jestli je to potřeba značkový kabelky nebo atlasu hub. Jen je rozdíl v tom, že chtění jedněch lidí je levný a jiný je dražší. Ale to není žádná zásluha, spíš klika.
|
| Žžena |
|
(14.4.2016 13:18:40)
Monty,
chtít něco, co nepotřebuju, není nemravný. Je to normální. Jde o to, umět z těch položek "co chci" (ač nepotřebuju) vybrat ty, jejichž pořízení mi v reálu přinese největší uspokojení a ty si dopřát.
|
|
|
| libik | 
|
(14.4.2016 13:18:57)
Není to nemravný, ale je to nekonečný. Kde si myslíš, že je příjmová hranice toho, abys si člověk plně uspokojil své potřeby zbytných věcí? Nikde.
Myslíš, že třeba ta Jágrova nová malá netouží po něčem, co jí Jarouš nemůže umožnit?
|
| Monty |
|
(14.4.2016 13:24:29)
libiku,
ale to jsme už úplně jinde - o PLNÉM uspokojení tu nikdo nepsal. Nebo jsem si toho nevšimla.
Vždyť sama píšu níž, že většina lidí fakt nekupuje všechno, co vidí, a samozřejmě ani nemají všechno, co chtějí. Když budeš chtít, dejme tomu, soukromý dopravní letadlo, máš dost malou šanci, že se ti to splní. Ne nulovou, ale velmi malou.
Řeč byla o průměrných potřebách průměrných lidí. On je totiž dost rozdíl, když si nemůžeš koupit letadlo a mezi tím, když si nemůžeš koupit třeba tu knihu.
Jsou potřeby, jejichž uspokojení by mělo být pro výdělečně činnýho člověka samozřejmý. O tom to celé je.
|
| libik |
|
(14.4.2016 13:29:50)
Monty, ale to je jedno jestli někomu chybí ke štěstí letadlo a někomu knížka, ani potenciální pilot si nemyslí, že chce zas tak moc a ví, že jsou ještě dražší věci.
Jasně, kniha zní strašně romanticky, je tam přesah
No právě s přesahem do ekologické roviny bych coby milovník knih navštěvovala knihovny nebo vyhledávala přátele knih, chtěla-li bych si něco přečíst.
|
| Monty |
|
(14.4.2016 13:36:20)
libiku,
obávám se, že většinu knih, po kterých touží můj syn, v žádné knihovně neseženeš.
|
| Žžena |
|
(14.4.2016 13:38:53)
Na druhé straně, je už dost velkej na to, aby věděl, že peníze netiskneš, a být schopen své tužby uspokojovat v rámci daného rozpočtu. Nemůže si prostě furt dál vymejšlet, co by ještě za knihu.
|
|
| Monty |
|
(14.4.2016 13:43:05)
Žženo,
já ale nepíšu, že na ty knihy nemám.
Vzhledem k tomu, že on je až na knihy a jídlo extrémně úsporný dítě, nevím, proč bych mu je nekoupila.
|
| Žžena |
|
(14.4.2016 13:44:50)
Proč bys mu je nekoupila? Třeba proto, aby bylo na uspokojení jiných potřeb, třeba i Tvých :)
|
| Monty |
|
(14.4.2016 13:47:02)
Žženo,
no, myslím, že ty potřeby máme asi každá jinak "strukturované".
U nás jsou věci, které si může pořídit každý a věci, které si nemůže dovolit nikdo.
Není to tak, že když si jeden přeje knihu, nemůže mít svoji knihu i ten druhý. Řekněme, že je nějaký rozpočet, do jehož výše lze čerpat... demokraticky?
|
| Žžena |
|
(14.4.2016 13:52:45)
Monty,
u nás to takto strukturované nemáme. Na jedné straně se klidně víc omezíme v těch "drobných tužbách, které čerpají všichni bez omezování, když na ně přece je, kniha sem, kniha tam", na straně druhé tím vznikají možnosti uspokojovat v dlouhodobějším horizontu tužby větší, na které v běžném rozpočtu není.
|
| jak |
|
(14.4.2016 13:57:55)
no, my mame rozpocet tak, ze na nejakou radost je vzdy, ale casto je to jeste podmineno necim.jsem asi divna. kdyz chci neco ja, nejdriv o tom premyslim, docela dlouho.
|
| Monty |
|
(14.4.2016 14:04:37)
jak,
drahé věci (pokud jde o syna) jsou taky podmíněné "něčím". Když třeba bude chtít nový noťas, tak jen za dobrý vysvědčení, třeba. Knihy spadají do škatulky "v určité finanční výši nepodmíněné". Takže když si v antíku najde dvě knihy a já mám u sebe jen na jednu, musí si vybrat, kterou chce víc. S tím, že ta druhá se může pořídit někdy jindy, pokud ještě bude k mání.
|
|
|
|
|
|
|
| . . |
|
(14.4.2016 13:50:02)
Monty, "až na ty knihy"... no, mám podobnou dceru, a dle ní odhaduji, že šatit, obouvat, a zásobovat drinky v OC fintivé dítě by bylo rozhodně levnější než ty knihy. A to nechtěla drahé encyklopedie (i když některé slovníky jsou pravda taky darda).
|
|
|
|
| TaJ |
|
(14.4.2016 13:40:24)
Ok, tak potom se ale bude muset uskromnit někde jinde, že...a jsme zase u těch priorit
|
|
|
|
| TaJ |
|
(14.4.2016 13:31:57)
Jenomže ta kniha je zase jen "chtění", pokud to není vyloženě nějaká, co potřebuješ do školy nebo k práci....knížky se dají i půjčit v knihovně...to pořád není vyloženě pravá "potřeba"... A kolikrát si myslíme, že něco potřebujeme...ale když na to zrovna nemáme a čekáme, až budou finance, tak mezitím kolikrát člověk zjistí, že už to vlastně nepotřebuje
|
|
|
|
| TaJ |
|
(14.4.2016 13:24:02)
Monty, ne není to nemravný, je to normální...ale pokud máš omezený příjem, tak si prostě musíš rozmyslet, co ti za ty peníze stojí víc, z čeho budeš mít větší potěšení....málokdo může mít všechno, co chce....vlastně asi nikdo, protože i když člověk má všeho nadbytek, tak stejně vždycky přijde na něco, co by ještě nutně chtěl
|
|
| . . |
|
(14.4.2016 13:26:02)
Monty, když smažeš celý příspěvek i celý jeho název, zmizí úplně.
|
|
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 14:53:48)
"Když tady čtu Kudlu (a jiné), tak mám někdy pocit, že chtít něco, co NEPOTŘEBUJU je zhruba na úrovni týrání zvířat. Jenže to chtění vytváří potřebu. "
No, já zas mám pocit, že pro Tebe je "něco si odepřít" sprostý slovo - když něco CHCI, tak si to přece musím mít možnost KOUPIT, protože to je moje POTŘEBA a mám na to PRÁVO - ono to ani nemusí být nic závratnýho, fór je v tom množství - když si uspokojím každou svou drobnou potřebu, tak holt pak nebudu mít na ty větší, když si uspokojím jednu dvě větší, tak nebudu mít na čtvrtou, pátou... větší, to snad není až zas taková věda?
|
| Monty |
|
(14.4.2016 15:05:33)
"No, já zas mám pocit, že pro Tebe je "něco si odepřít" sprostý slovo - když něco CHCI, tak si to přece musím mít možnost KOUPIT, protože to je moje POTŘEBA a mám na to PRÁVO..."
Kudlo,
už včera jsem tě odkazovala na to, ať si přečteš, co napsala Ruth.
Protože ta to formulovala naprosto přesně.
Buď ti ten příspěvek unikl, nebo jsi to nepochopila.
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 16:04:24)
Monty,
a kterej příspěvek máš na mysli?
Ten v tom smyslu, že by pracující člověk neměl muset přemejšlet, jestli si může koupit v sámošce jogurt?
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(14.4.2016 13:13:36)
Sorry, duplicita.
|
|
| Elwing |
|
(14.4.2016 13:14:19)
Tino, ale tato společnost je nastavená tak, že musíš právě makat i na ty základní životní potřeby, které mnohde na východ třeba nejsou vůbec zpoplatněné(odpadky, obrovské daně atd.). Proto se mnohým může zdát život tam snadnější a průhlednější.
Uvědomili jste si někdo, kolik vás stojí měsíčně třeba jen utírání zadku?
|
| TaJ |
|
(14.4.2016 13:27:07)
Elwing, jo, to je samozřejmě pravda, ale já jsem jen reagovala na to, jak se Monty ptala, jak má posoudit oprávněnost nebo správnost potřeby jejího syna vlastnit ty knihy....jen jsem upozornila na to, že v tomhle případě to není potřeba, ale chtění...potřebovat může oblečení, boty, něco do školy apod...ale tohle prostě chtěl, ne potřeboval...
|
|
| Ruth | 
|
(14.4.2016 13:27:54)
Elwing,
toaleťák v klidu koupím, bez stresu, ale zatím mi nikdo nevysvětlil, proč platit například daň z nemovitosti. A další zlodějny. Andrej bezostyšně kváká, že stát nevybere 90 miliard na DPH (čti stát není schopen vybrat). A tváří se jako kdyby oznamoval že "po letě príde jeseň". Rychle si zvykl, že to "oni".
|
| Elwing |
|
(14.4.2016 14:57:14)
Dan z nemovitost je lahudka. Kdyby mi tak nekdo vysvetlil, jaky to ma smysl
|
| Kudla2 |
|
(14.4.2016 14:57:57)
Elwing,
zvelebování tý obce, ve který ta nemovitost stojí?
|
| JaninaH |
|
(14.4.2016 15:01:53)
Taky si myslím, že peníze jsou obcím.
U nás je daň z nemovitosti nízká, slyšela jsem, že třeba ve Švédsku to dělá veliké sumy.
|
|
|
|
|
|
|
| Elwing |
|
(14.4.2016 13:10:52)
Každý občas udělá nějakou špatnou koupi. Přebytky jídla třeba byly vždycky ,ale to se pak dávalo domácímu zvířectvu..Kam s tím dnes, to teda nevím. Někdy něco koupím a nikdo na to nemá chuť, pak se na to zapomene a zkazí se to. Občas se to stane. Někdy nakoupím i blbé knihy, bohužel
|
|
| jak |
|
(14.4.2016 13:17:00)
ale Monty, to si kazdej musi rict sam. Jo,muj syn je stejnej, nejvic knihy. Boty jdeme koupit dnes pod natlakem, jemu ta dira v botach preci nevadi:).
Nenadale vydaje take maji vsichni.
Ja klidne detem reknu, ze spoustu veci nepotrebuji. Velkymu dam stovku na tyden, na autobus a tak. Jinak on si z kasicky nebere, setri.
Proste odepirame si vsichni neco. I kdyz odepirame je blbe slovo, v tom je nuceni. Dlouhodobe mame nejaky plan, na co setrime.
|
|
|
| Žžena |
|
(14.4.2016 13:27:23)
Monty,
to přece vůbec nemá posuzovat vnější pozorovatel. To musí každý za sebe a pro sebe umět určit, kterou z 3 věcí, které chce, a z nichž má aktuálně třeba jen na jednu, chce ve skutečnosti nejvíc. Maximalizovat svoje uspokojení i při limitovaných možnostech.
|
|
|
|
|
|
| Elwing |
|
(14.4.2016 13:05:26)
No ale tady jde o kupecké počty. Pokud domů donesou oba partneři patnáct čistého(běžné i u VŠ) a mají dvě děti, tak pak nechápu kde mají ten prostor s penězi hýřit, když jeden plat jde na nájem, nebo hypotéku a patnáct na jídlo , energie, spotřebiče, do rezerv, dovolených, kroužků na děti. to je pak našlapaný tak, že nějaké extravagance prostě stejně nejsou možné. Jako jo, jsou finanční analfabeti, ale i normální vzdělaná rodina má u nás problém bez stresu s penězi vyjít.
|
|
|
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)