| Alca |
 |
(10.6.2018 11:26:22)
Eudo,
video je zajímavé. Ale je otázka (a dle mého není v tom videu obsažená), zda ty lepší schopnosti, odolnost mozku proti Alzheimeru atd. mají lidé protože se učili více jazyků, anebo zda ti lidé díky tomu,ž e mají takový mozek jaký mají byli schopnis e naučit více jazyků...... Prostě rozlišit, co je příčina a co následek. U některých věcí to je celkem jasné (třeba ta větší sebedůvěra, protože se člověk dokáže dorozumět s více lidmi), ale právě ty interní jsou dle mého fakt hodně sporné a chtěla bych vidět studii, ze které to vychází......
A pak by mě zajímalo, zda je klíčové jen učení, anebo aktivní komunikace a používání. To tam bylo zmíněno velmi okrajově, ale je to docela důležité. protože kolik lidí, co nežijí v zahraničí, běžně denně používá byť jeden cizí jazyk.......
P.S. Já třeba na sobě vidím, že mi učení se dalšího jazyka docela pomáhá v rozvoji a je fakt, že před pár lety by mě nenapadlo, že budu v rácmi ejdnoho dne běžně přepínat mezi 3 jazyky..... Ale je to hodně dané pobytem v zahraničí. V ČR by to takhle efektivně moc nešlo, já prostě na učení se jazyku potřebuji ho muset používat a být jím obklopená....
|
| Eudo | 
|
(10.6.2018 11:53:31)
"video je zajímavé. Ale je otázka (a dle mého není v tom videu obsažená), zda ty lepší schopnosti, odolnost mozku proti Alzheimeru atd. mají lidé protože se učili více jazyků, anebo zda ti lidé díky tomu,ž e mají takový mozek jaký mají byli schopnis e naučit více jazyků...... Prostě rozlišit, co je příčina a co následek. U některých věcí to je celkem jasné (třeba ta větší sebedůvěra, protože se člověk dokáže dorozumět s více lidmi), ale právě ty interní jsou dle mého fakt hodně sporné a chtěla bych vidět studii, ze které to vychází."
Alco, urcite. Ono Tech ruznych vyzkumu je dost (ja jsem posedla sledovanim. Krome leta letoucich ruznych studii jsem ted clenkou skupiny, kde se tohle diskutuje a kde jsem zrovna tohle vcera nasla). V jine studii jsem ctla, ze je prokazano, ze lidi, kteri se vic jazyku uci od vice mene narozeni, maji vyvinuta jazykova "strediska" pro kazdy jazyk (=nekolik, na sobe nezavislych) na stejne urovni, jako pro materstinu... atd atd, musela bych to najit. Proste bezproblemove automaticky prepinaji.
Tohle video vice mene pojednava o vyzkumu mozku lidi, kteri jsou vystaveni nekolika jazykum hned od narozeni =ziji v prostredi, kde jsou tim ovlivnovani po vice mene cely zivot. Jakou skupinu lidi (=vzdelani/nevzdelani, soc. trida atd atd) v tom videu nevidim, ale aby nejaka studie byla platna je nutne to brat v potaz.
(treba pred lety (na studiich) takove pruzkumy starsiho data vychazely ze studia na zaklade testu, ktere nizsi soc. trida nezvladla z jinych duvodu, nez ze by dalsi jazyk ovlivnoval schopnosti, ale treba meli uplne jinou (potrebnou) slovni zasobu, nez tu testovanou akademicky "sestavenou" a pohybovali se uplne v jinem prostredi (chybejici potrebne vzdelani k pochopeni Tech testu, chybejici "sebeduvera" v pohybu zrovna v tom prostredi, kde se testovalo, atd) - cili se dokazalo, mze vic jazyku soucasne = negativni na vyvoj (=presny opak toho, o cem pojednava video).
|
| Alca |
|
(10.6.2018 12:26:40)
Eudo
"V jine studii jsem ctla, ze je prokazano, ze lidi, kteri se vic jazyku uci od vice mene narozeni, maji vyvinuta jazykova "strediska" pro kazdy jazyk (=nekolik, na sobe nezavislych) na stejne urovni, jako pro materstinu... atd atd, musela bych to najit. Proste bezproblemove automaticky prepinaji."
Tomuhle hodně věřím, protože kor ve vývinu je lidská mozek schopný nečekaných věcí (třeba když dostatečně malému dítěti musí část mozku odebrat - třeba kvůli hodně silné epilepsii, je zbývající část schopná to převzít). Ale hodně by mě zajímalo, jak to funguje u dospělých, kteří už ten mozek vyvinutý mají a vše funguje trochu jinak, protože nervová spojenís e neobnovují (proto jsou průsery třeba s roztroušenou sklerozou).....
když budu mít čas, zkusím si k tomu ěnco najít, protože mě to fakt zajímá. Já právě dost tuším, jak výzkumy fungují (ne teda v biologii), proto by mě zajímalo, jestli u dospělých učících se jazyky byly takové věci taky pozorovány a zda se dá korelovat, že lepší kondice mozku je důsledek učení se více jazyků anebo je to naopak. protože všichni lidé prostě nemají stejnou schopnost se cizí jazyky učit......
|
| Alca |
|
(10.6.2018 12:49:26)
Mad
"A opravdu to tak je?
Podobně jako s hudebním sluchem. Prý naučit se dobře zpívat může každý.
Ale dlouhodobě to jde mimo mě.
"
No, chtěla bych vidět, jak někdo učí zpívat mého muže. On prostě nedokáže rozeznat rytmus nic. Možná nějakou speciální metodou, kterou neznám......
U jazyků objektivě jsou lidé, kteří je vstřebávají snáze a lidé, kterým to trvá. Dost často je to teda u té druhé skupiny lidí dáno tím, že prostě potřebují být hodně vystaveni jazyku, aby to šlo. Což se prostě mainstreamově dost blbě realizuje.....
|
| Alca |
|
(10.6.2018 13:30:41)
Buchli,
"Alčo, rozdíly tam budou, ale tak jako se nakonec skoro každý, až na některé těžce postižené, naučí rodný jazyk, může se naučit i další jazyky."
Ale to je právě ten rozdíl. Rodný jazyk se učí dítě primárně odposloucháváním a napodobováním - pokud nemůře odposlouchávat, pak je to hend komplikovanější (případ máme v rodině) - to tedy mluvíme o mluvené formě. Psanou formu už se úplně všichni na vysoké dokonalé úrovni nenaučí, lépe řečeno si to neudrží. Naopak pokud nežiješ v cizině, nemáš možnost ten cizí jazyk právě odposlouchávat a vnímat podobným způsobem jako dítě, takže to učení se probíhá trochu jinak...... Ano, při životě v zahraničí se každý nakonec ten cizí jazyk naučí, ale při učení cizího jazyka v rodné zemi bez vystavení cizojazyčnému prostředí si tím nejsem tak jistá.......
|
|
|
|
|
| Eudo |
|
(10.6.2018 13:33:06)
"ak to funguje u dospělých, kteří už ten mozek vyvinutý mají a vše funguje trochu jinak, protože nervová spojenís e neobnovují (proto jsou průsery třeba s roztroušenou sklerozou).....
když budu mít čas, zkusím si k tomu ěnco najít, protože mě to fakt zajímá. Já právě dost tuším, jak výzkumy fungují (ne teda v biologii), proto by mě zajímalo, jestli u dospělých učících se jazyky byly takové věci taky pozorovány a zda se dá korelovat, že lepší kondice mozku je důsledek učení se více jazyků anebo je to naopak. protože všichni lidé prostě nemají stejnou schopnost se cizí jazyky učit......"
Nasla jsem neco - nejnovejsi 2 disertacni prace z University v Oxfordu - na tohle tema, ale jen "abstrakt" a seznam pouzite literatury. K te praci se nedostanu.
|
|
| angrešt |
|
(10.6.2018 13:38:54)
Alco, s tím "v dospělosti se nerovvá spojení neobnovují" to není tak docela pravda. I když plasticita mozku klesá (proto je třeba s výhodou dělat operace vrozených vad nervového systému intrauterinně, protože ta plasticita v té době je tak obrovská, že je úspěšnost výrazně vyšší než u raně postnatálních - včera jsem o tom zrovna vedla dlouhý hovor cestou na Karlštejn:D), tak učitá zachovaná je.
|
|
|
Asi to svaté zapálení je fakt dobrá motivace 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)