Pomalé dítě

Syn chodí do druhé třídy a opět se projevuje problém, se kterým jsme se potýkaly i v loňském roce. S prospěchem je vše v pořádku, ale do budoucna to nevypadá dobře. Syn má na všechno čas, až nakonec neztihá. Paní učitelka ho musí neustále upozorňovat, že má zadanou práci, ať pokračuje. To samé se děje při psní úkolů. Když na něj opravdu tlačím, uháním ho po každém slově ať pokračuje, dokáže být rychlý. Ale pokud nad ním nikdo nestojí, je schopný psát čtyři věty i dvě hodiny. Tam se dívá z okna, sedí a přemýšlí, čmárá pérem po gumě apod. Věřím tomu, že i ve vyučování to vypdá obdobně. Se zvoněním odevzdává polovinu vypracovaného úkolu. Z diktátů
však nosí téměř samé jedničky. Opis mu však paní učitelka raději neznámkuje, protože to co má, je bez chyby a zbytek mu chybí. To samé se děje v matematice.Na druhou třídu je velmi dobrý počtář, ale musí mít na to dostatek času. Ma perfektní matematickou představivost, dokáže násobit, dělit, sčítat čísla až do statisíců. Když však hrají ve škole na zmrzlíka, končí mezi posledními. Dalo by se říci, co tedy chci, když kluk nosí ze školy jedničky. Ale s přibývajícími požadavky by se situace určitě zhoršovala. Snažila jsem se mu časově vymezit dobu na kterou má úkol. Vedlo to však jen k tomu, že se začal stresovat, dělal chyby a nakonec se z toho rozplakal. Tudy asi cesta nevede. To, že i mimo školu má na vše čas, jídlo, ranní oblékání /to ho musím chodit co tři minutky kontrolovat, jinak by se do školy nedostal vůbec/, úklid, hgiena, by se dalo zvládnout, ale je mi líto, že celkem nadaný chlapec by měl ve škole mít kvůli tomu špatné známky. Sama paní učitelka konstatovala, že je chytrý, že zná, ale se svou rychlostí ve vyšší třídě mezi jedničkáře patřit nebude. Jinak se synem nejsou žádné problémy, je hodný, jemný a citlivý - možná až moc. S příchodem nového člena rodiny, brášky se vyrovnal velice dobře. Děkuji