Otázka
Odpověď
Re:Pomalé dítě
23.11.2000 Silvie Nedvědová
Dobrý den, Šárko,
berte prosím mou odpověď jako souhrn námětů pro své další úvahy, ne jako nějaká striktní doporučení nebo diagnózy.
Projevy, které popisujete, mohou být důsledkem určité mírné nezralosti v oblasti pozornosti a soustředění, která se postupně srovná. Pro zlepšení pozornosti nabízíme v DYS – centru patnáctitýdenní program.
Pokud jste ještě nebyli na vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, myslím, že by nebylo na škodu ho absolvovat, a případně i neurologické vyšetření. Klasické, nebo to, které nabízí EEG biofeedback institut, protože jednou z příčin synovy pomalosti nebo pomalejšího dozrávání pozornosti by mohla být tzv. lehká mozková dysfunkce. Informace najdete v mnoha starších odpovědích v této poradně, v diskusních skupinách, a také když si na hlavní straně ťuknete na nabídku rubriky…. Tam také najdete adresu na EEG biofeedback institut. Adresy a telefony pražských poraden jsou v bílé části telefonního seznamu, jinak by Vám adresu mohl sdělit dětský lékař nebo paní učitelka, případně výchovná poradkyně. Psychologické vyšetření Vám můžeme zprostředkovat i v DYS-centru.
Může to být ale také prostě vrozené, celkově pomalejší osobní tempo dítěte..
Také to může být kombinace více faktorů.
Velmi dobře jste vypozorovala, že syna nátlak na zvýšení tempa stresuje. Osobní tempo je jedna z charakteristik, které se dají změnit jen velmi obtížně, a nanejvýš „jen o trošku“. Je dobře, že jste od nátlaku ustoupila. Když bude syn v pohodě a trochu pomalejší, určitě toho třeba při nějaké písemné práci v časovém limitu stihne víc nebo to, co stihnul bude aspoň dobře. Kdyby byl celou dobu „nervózní“, výkon, který podá bude pravděpodobně mnohem horší.
Myslím, že je vhodnější synovo tempo respektovat a učit ho znát na co potřebuje kolik času, aby si ho naučil postupně i sám odhadovat.
Na druhém stupni bývá více učitelů a je pravděpodobné, že s některými učiteli, zvláště pokud ho předmět zaujme, nebudou problémy, s někým si možná Váš syn zrovna nepadne do oka, ale myslím, že častěji bývají negativně vnímáni hyperaktivní nebo agresivně se projevující chlapci. Také někteří učitelé jsou pomalejší a někteří rychlejší. Možná je paní učitelka sama „rychlá“ a rychlí lidé musí často vynakládat velké úsilí, aby vydrželi „pomalost“ těch méně rychlých, možná paní učitelka chtěla trochu vyzdvihnout svůj tolerantní nebo vstřícný přístup, a trochu nešťastně vyřkla „proroctví“, které Vám teď dělá starosti.
Bylo by škoda, kdybyste si nechala nabourat důvěru v to, že Váš syn, který koneckonců i přesto, že je pomalý, nosí jedničky, má šanci obstát na druhém stupni a myslím, že kdybyste mu říkali něco jako, „když budeš tak pomalej, určitě budeš mít na druhém stupni potíže“, uděláte mu medvědí službu a přesvědčíte ho o tom, že tak jak je nemá šanci obstát.
Navíc, naštěstí, pomalost v pohybu nijak nesouvisí s rychlostí myšlení. Někdy právě inteligentní a tvořivé děti jsou „pomalé“, ale ta pomalost často není o tom, že by jim tak dlouho trvalo udělat zadanou věc, ale o tom, že cestou ke splnění úkolu je zaujalo několik dalších věcí. Zájem a to, že dítě baví přemýšlet o věcech, zkoumat je, je velmi důležitým předpokladem pro každé učení.
Mějte se dobře
Mgr. Silvie Nedvědová
berte prosím mou odpověď jako souhrn námětů pro své další úvahy, ne jako nějaká striktní doporučení nebo diagnózy.
Projevy, které popisujete, mohou být důsledkem určité mírné nezralosti v oblasti pozornosti a soustředění, která se postupně srovná. Pro zlepšení pozornosti nabízíme v DYS – centru patnáctitýdenní program.
Pokud jste ještě nebyli na vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, myslím, že by nebylo na škodu ho absolvovat, a případně i neurologické vyšetření. Klasické, nebo to, které nabízí EEG biofeedback institut, protože jednou z příčin synovy pomalosti nebo pomalejšího dozrávání pozornosti by mohla být tzv. lehká mozková dysfunkce. Informace najdete v mnoha starších odpovědích v této poradně, v diskusních skupinách, a také když si na hlavní straně ťuknete na nabídku rubriky…. Tam také najdete adresu na EEG biofeedback institut. Adresy a telefony pražských poraden jsou v bílé části telefonního seznamu, jinak by Vám adresu mohl sdělit dětský lékař nebo paní učitelka, případně výchovná poradkyně. Psychologické vyšetření Vám můžeme zprostředkovat i v DYS-centru.
Může to být ale také prostě vrozené, celkově pomalejší osobní tempo dítěte..
Také to může být kombinace více faktorů.
Velmi dobře jste vypozorovala, že syna nátlak na zvýšení tempa stresuje. Osobní tempo je jedna z charakteristik, které se dají změnit jen velmi obtížně, a nanejvýš „jen o trošku“. Je dobře, že jste od nátlaku ustoupila. Když bude syn v pohodě a trochu pomalejší, určitě toho třeba při nějaké písemné práci v časovém limitu stihne víc nebo to, co stihnul bude aspoň dobře. Kdyby byl celou dobu „nervózní“, výkon, který podá bude pravděpodobně mnohem horší.
Myslím, že je vhodnější synovo tempo respektovat a učit ho znát na co potřebuje kolik času, aby si ho naučil postupně i sám odhadovat.
Na druhém stupni bývá více učitelů a je pravděpodobné, že s některými učiteli, zvláště pokud ho předmět zaujme, nebudou problémy, s někým si možná Váš syn zrovna nepadne do oka, ale myslím, že častěji bývají negativně vnímáni hyperaktivní nebo agresivně se projevující chlapci. Také někteří učitelé jsou pomalejší a někteří rychlejší. Možná je paní učitelka sama „rychlá“ a rychlí lidé musí často vynakládat velké úsilí, aby vydrželi „pomalost“ těch méně rychlých, možná paní učitelka chtěla trochu vyzdvihnout svůj tolerantní nebo vstřícný přístup, a trochu nešťastně vyřkla „proroctví“, které Vám teď dělá starosti.
Bylo by škoda, kdybyste si nechala nabourat důvěru v to, že Váš syn, který koneckonců i přesto, že je pomalý, nosí jedničky, má šanci obstát na druhém stupni a myslím, že kdybyste mu říkali něco jako, „když budeš tak pomalej, určitě budeš mít na druhém stupni potíže“, uděláte mu medvědí službu a přesvědčíte ho o tom, že tak jak je nemá šanci obstát.
Navíc, naštěstí, pomalost v pohybu nijak nesouvisí s rychlostí myšlení. Někdy právě inteligentní a tvořivé děti jsou „pomalé“, ale ta pomalost často není o tom, že by jim tak dlouho trvalo udělat zadanou věc, ale o tom, že cestou ke splnění úkolu je zaujalo několik dalších věcí. Zájem a to, že dítě baví přemýšlet o věcech, zkoumat je, je velmi důležitým předpokladem pro každé učení.
Mějte se dobře
Mgr. Silvie Nedvědová
V její náručí
