Re: Co když

pro tříletý dítě není trestem šáhnout do záchodu, to opravdu ne, vzhledem k tomu, v čem je ochotný se babrat, tak čistá voda záchodu není problém

a máš opravdu dojem, že to dítě pochopí, že m umaminka nečte pohádku proto, že nemá čas kvůli teplákům??? to fakt myslíš vážně? trochu přemýšlej - prádla je večer hromada, takže se i ty tepláky přidají k tomu (mokrý, ale mokrých a přemáchnutých věcí je v koupelně víc, protže se ještě pořád občas tošku počůrá). Takže Nebude pohádka, protže nemám čas, ale i kdybych opravdu neměla čas, tak co se stane, když nebude pohádka? (z jakýhokoliv důvodu):

dítě nebude mít svůj usínací rituál, ke kterýmu patří i ta pohádka, bude smutný, pravděpodobně bude v posteli plakat nebo se vztekat, že tu pohádku chce, ani bych se nedivila, a ve výsledku bude celou noc šptně spát, protože by usnulo ufňukaný.

opravdu je to lepší než během jedeé nebo dvou minut všechno vyřešit? a jít spát v pohodě a tak, jak je zvyklý?

já myslím, že ať je RaR metoda jaká chce, měla by respektovat to, že dítě má taky nějaký potřeby, třeba ten usínací rituál

ještě se mi nestalo, abych zrušila rituál (teda pokud nejsme někde mimo náš dům, není nějaká opravdu mimořádná příležitost, večerní rituál se ale i tak snažíme aspoň trochu zachovat)

a že by mi v 16 chtěl utíkat z doku proto, že je hodný a dobře se domlouváme? nebo proto, že ve 3 letech dostane na zadek po vhození tepláků do záchodu? ale to snad nemyslíte vážně

oidle toho by všechny děti, který nemají výchovný problémy utíkaly z domu v 16 letech, doibrá představa, asi doma zůstávají jenom ti, kteří se sami rozhodují, jestli se oblečou nebo je u ních normální házet oblečení do záchodu :))))

mám dojem, že to fakt přeháníte a nerespektujete nic jinýho než absolutní dodržení RaR

jak už jsem psala - já používám částečně autoritativní výchovu - do jistýho věku (nebo spíš úrovně chápání dětí) a v jistých věcech.

pak je taky velká část věcí, o kteých diskutujeme, ale zase jenom pokud jsou k tomu podmínky a čas, vy máte vždycky možnost diskutovat? opravdu na to máte vždycky čas nechat dítě, aby došlo k přirozenýmu následku věci? když potřebujete stihnout autobus a dítě se rozhodne, že si chce hrát, tak uděláte co? necháte ho, aby se rozhodlo samo? a co třeba nějaká domluvená návštěva u doktora a podobně ? nebo školka a škola? to opravdu ani v tomto přípdě nepoužijete autoritativní způsob? ani když vám dítě utíká do cesty? ani když leze k vařiči s hrncem horké vody?

a třeba při třech malých zároveň?

buď lžete, nebo si vymýšlíte, ale určitě použijete i ten autoritativní způsob, jenom se k tomu nehlásíte

narozdíl od vás se já hlásím k tomu, že přestože takto používám autoritativní způsob, tak o tom, jesli si budou večer hrát nebo číst si rohodují sami, o tom, jestli se bbude o víkendu blbnout na zahradě nebo se pojede an výlet se domlouváme a mají všichni hlasovací právo, o tom, jestli budeme mít dalšího brášku jsme se domlouvali se staršíma a měli naprosto jasný hlas, kdyby řekli, že ne, tak bysme si další mrně odpustili, nebo aspo=n bysme je nta připravili tak, aby chtěli, ale oni chtěli i tak

o tom, že budeme mít psa rozdhodovali i oni a pochopitelně jsem připravili užší výběr plemen, ale ten konečný výběr záležel na nich

opravdu je jim tak zle, když chci, aby se chovali slušně a normálně, přiměřeně věku? a batole plácnu za chování, který naší rodině není považovaný za správný?

zamyslete se nad tím, jak moc pravdivý jsou vaše reakce, moje jsou pravdivý absolutně a to vás možná dost štve, protože byste si to musely přiznat :))

připomínka toho, že to není placená poradna a není čas na odpověď mě pobavila, protože příspěvků se tu objevilo dost a přesto, že měly dámy čas napsat, jak tomu nerozumím, žádná neměla čas napsat, jak to mělo být podle RaR

máte v tom nějaký mezery, řekla bych