Re: Budoucnost dětí s poruchami soustředění, co po ZŠ?
Já vím, že to nebylo prokázáno. Stejně jako spousta jiných věcí, jako existence Boha, souvislost očkování a PAS, účinnost homeopatik a tak podobně
Ale nejde jen o to. Pokud těm dětem chybí nějaké neurotransmitery či co, ještě víc než u zdravých dětí bych dbala na to, aby jim chybějící živiny nekomplikovaly fungování ještě víc. Kromě toho bývají vybíravé nebo naopak žravé. Můj syn je mírně vybíravý, takže se snažím propašovat do něj co nejzdravější stravu a sladkosti/aditiva omezuju, dávám rybí tuk. Jeho kamarád, který k nám občas po škole chodí a u nějž (soukromně, laicky) usuzuju na ADHD (ale rodiče nemají potřebu ho vyšetřit a nějak to řešit), nejí skoro nic. Byl u nás několikrát během oběda, snažila jsem se připravit něco, o čem vím, že to jí, ale nepodařilo se mi to do puntíku tak, jak to dělá jeho maminka (např. pizzu se sýrem, už jsem věděla, že tam nesmí být tomatová omáčka ani šunka, prostě jen korpus a sýr, ale nebyl to přesně ten druh sýra, který on jí). Do školy na svačinu nosí sladké a slané pochutiny, aby snědl vůbec něco. Vůbec nevím, co bych si s ním jako rodič počala, asi bych začala nějakým důkladným vyšetřením a pečlivě pátrala, jaké konzistence/pachy/chutě mu přesně vadí, a snažila se z toho bludného kruhu nějak dostat, protože ta špatná výživa mu tu poruchu stopro zhoršuje, ale zároveň je jí spolu-zapřičiněna... Ale to je taky nejspíš přesně to stejné, co jeho maminka dělá, a jeho stravovací návyky jsou vlastně úspěchem jejího nezměrného úsilí... Koneckonců Temple Grandinová je ukázkou toho, že někdy je ten odpor k jídlu nepřekonatelný a dá se žít i jen na želé s jogurtem...
Odpovědět