Všechny naše deníky

Izoluje partnera od ostatních
Žena manipulátorka: Zůstaň po práci se mnou!
Žena s manipulativním způsobem chování partnera nežádá, aby zanechal práce, alespoň jsem na to ve své praxi nikdy nenarazila. Zato ho však připoutá doma o každém víkendu pod záminkou nutných domácích prací a oprav.
Jde o systém myšlení vyžadující, že "veškerý volný čas se musí věnovat druhému".
Ani jeden z partnerů se nerozvíjí mimo partnerský vztah, i když se lze domnívat, že skutečný dlouhodobý osobní rozvoj je za těchto podmínek možný.
Nebezpečnější je jiné podobné schéma: "Když se mají dva rádi, musí cítit potřebu být stále spolu; pokud ne, tak to není opravdová láska."
Manipulátorka odmítá vyslechnout partnerovy názory. Mluví o tom, co by měl pociťovat. Vyhrožuje, ale přitom na sebe nebere odpovědnost za případné rozhodnutí.

Muž manipulátor: Přestaň pracovat!
Muž s manipulativním typem jednání kromě toho, že stále kritizuje lidi v okolí, hned se k nim chová mile, hned zas nepříjemně, snaží se přinutit partnerku, aby zanechala zaměstnání.
Pracovní prostředí jí totiž poskytuje příležitost, aby:

• projevila své schopnosti
• uplatnila své znalosti
• rozvíjela své kvality
• dosáhla uznání svého nadání
• se setkávala s dalšími ženami a muži
• navazovala hlubší vztahy

Některé ženy mohou mít solidní sebedůvěru, a přece ji ztratí, než uplyne jediný rok. Dochází ke značným psychickým i somatickým poškozením. Pochybnosti o sobě zapustí v nitru partnerky manipulátora hluboké kořeny, pokud je přátelé, kolegové a chápaví členové její rodiny neuvedou na pravou míru.
Osoba s manipulativním jednáním nerada vidí jakoukoli sílu která by působila proti jejímu tlaku. Muž manipulátor partnerku může přimět, aby odešla ze zaměstnání.
Manžel manipulátor těchto závislých žen si osobuje právo kontrolovat veškeré výdaje. Finanční nesamostatnost představuje značnou překážku v emancipaci ženy.

Systematicky manipulující osobnosti užívají sexualitu jako prostředek, aby si podrobily druhého, aby ho ponížily do stavu "předmětu".
Mezi ženami a muži s manipulativním chováním je však rozdíl, protože této "taktiky" nepoužívají stejným způsobem.

Žena manipulátorka trestá abstinencí
Sexuální založení každého člověka je tak složité, že není možné pouštět se zde do psychoanalytických rozborů.
U většiny dvojic je v sexualitě obsažena nevědomá hra o moc. Odrážejí se v ní partnerské problémy.
Všeobecně vzato žena (nemusí nutně být manipulátorka) projevuje svou nespokojenost odmítáním pohlavního styku. Je-li vztah celkově pozitivní, pokles touhy není trvalý.
Manipulující žena používá sexuální akt v rámci hry o moc. Více či méně jasně vyslovenou abstinenci používá jako zbraň. Vyjadřuje odmítnutí, které obvykle trvá dlouho... někdy hodně dlouho.

Muž manipulátor se považuje za dobrého milence
Téměř všechny ženy, jichž se problém týká, říkají, že jejich partner nebo manžel se považuje za dobrého milence. Všechny se mi svěřily, že podle jejich zkušenosti tomu zdaleka tak není.
Muž s manipulativními rysy myslí egoisticky jen na vlastní sexuální ukojení.
Ženy, které jsou v manželství pravidelně sexuálně týrány, se nakonec zařídí tak, aby se samotnému aktu vyhnuly.
Jestliže manipulátor trpí sexuálními poruchami (obvykle se jeho potíže už táhnou dlouho), nerad to připouští. Odmítá jakoukoli zodpovědnost a svaluje vinu na partnerku.

Perverzní sexuální akt
Některé oběti manipulátorů podávají podrobné svědectví o těžko snesitelných sexuálních aktech, které je soustavně ponižovaly.
Sexuální partner je fetišizován. Stává se nástrojem manipulátorových sexuálních fantazií. Je degradován na pouhý předmět. Perverznímu manipulátorovi pranic nezáleží na tom, po čem partner touží, co potřebuje, co mu působí potěšení. Stejně tak nikdy nebere v úvahu to, co si partner nepřeje, co mu nepůsobí potěšení, v čem má zábrany.

* Co dělat?
Nezapomínejte, že sexualita je vzájemné objevování důvěrného potěšení. Klíčová slova jsou "souhlas" a "potěšení". Pravidla hry si stanovují oba partneři.
Jste žena? Jestliže nesouhlasíte, máte odpor k milování, které vám nepůsobí potěšení (nehovořím o anorgasmii), cítíte se špatně pokaždé, když se s partnerem milujete, promluvte si o tom s osobou, již se můžete svěřit, třeba s přítelem, přítelkyní, gynekologem, sexuologem...
Jste muž? Pokuste se vystopovat hru o moc, která je podtextem dlouhé abstinence. Ověřte si, jestli takové období začíná u příležitosti nějaké specifické události a jestli ostatní chování celkově odpovídá stálému znevažování vaší osoby. Nic vám nebrání, abyste si o tom s někým promluvil, i když to "nemáte ve zvyku".

Láska druhého by v nás měla podnítit růst lásky, kterou cítíme sami k sobě. Ne naopak.
Ve vztahu takového typu prochází sebeúcta těžkou zkouškou (přitom se ve stadiu svádění vyskytne jen několik náznaků, z nichž by bylo možné takovou bitvu předvídat). Partner manipulátora přestává věřit ve vlastní schopnosti. Zaplavují ho pochybnosti a pocity viny. Váhá při každém rozhodnutí a to v něm vyvolává další zábrany. Ztrácí schopnost samostatně jednat. V nitru cítí hněv a frustraci (každý v jiné míře). A tělo na to reaguje.

Vnitřní účinky
Manipulátor soustavně potlačuje veškeré zbytky partnerovy sebedůvěry, aktivně přispívá k jeho chátrání a stále se přitom snaží dokazovat, že má pravdu. Ať partner dělá cokoli, kritické poznámky prší ze všech stran.
Partner se stává jeho věcí, jeho vlastnictvím. Jakákoli činnost mimo dům, která přispívá k rozvoji partnera, "narušuje semknutost rodiny". Všechno, co by mohlo partnerovi působit radost, přispívat k jeho pohodě a obohacovat ho, musí být zničeno v samém zárodku.

Pokles sebeúcty
Sebeúcta je základním prvkem naší osobnosti. Pro naši psychickou rovnováhu je nezbytně nutná. Sebeúcta spočívá na třech nosných pilířích:

na sebedůvěře (pocitu schopnosti účinné jednat)

na sebeobrazu (odhadu vlastních schopností, možností, mezí a nedostatků)

na sebelásce (je bezpodmínečná - umožňuje, abychom se cítili hodni lásky a úcty bez ohledu na své výkony nebo neúspěchy)

Sebeláska tvoří jádro osobnosti; sebeúcta spočívá v prvé řadě na sebelásce.
Čím je sebeláska silnější, tím je ochranná reakce proti destrukci pohotovější. Sebeláska odolává kritikám a zavržení.
Sebedůvěra se pozná snáze než sebeláska. Vztahuje se k našemu konání.
Třetím pilířem sebeúcty je tzv. sebeobraz. Je-li pozitivní, umožňuje jedinci věřit ve vlastní schopnosti, vidět své meze a dělat si plány do budoucna. Ovlivňuje také sebedůvěru.
Nízké mínění o sobě nám nedovoluje uskutečnit naše nejtajnější přání.
Jednorázové pošramocení sebeobrazu není tak ohrožující; nebezpečné je, probíhá-li takový zraňující proces po měsíce a léta.
Rozdíl mezi jedinci citlivými na svůj sebeobraz a jedinci s dobrou sebeúctou spočívá v tom, jak dlouho jsou schopni se bránit narcistickému zranění. Oběti, které o sobě měly původně dobré mínění, snáze naleznou po rozchodu ztracenou sebedůvěru, pokud mají podporu lidí ve svém okolí. Ti, kterým původně scházela sebedůvěra, pozitivní sebeobraz a sebeláska, z takové zkušenosti obvykle zahořknou a bohužel se v nich posílí přesvědčení, že manipulátory přitahují.

Fyzické důsledky
Kromě plnění životních funkcí (pohyb, nástroj, plození) tělo přijímá a uchovává poselství, které dostává od psychiky. Jeho varování se projevuje bolestí nebo fyzickým strádáním.
Sny a chybné výkony (sociálně neadaptované jednání, které uskutečňuje nevědomé přání) vycházejí z našeho nevědomí.
Psychické poškození se zprvu projevuje fyzickými symptomy. Přetrvává-li psychické utrpení, fyzické projevy sílí, neustávají a vznikají syndromy - tedy nemoci.
Syndromy stresu se rozvíjejí ve čtyřech rovinách:

• psychická (únava a zemdlelost, deprese, úzkost, podrážděnost apod.)
• somatická (nespavost, trávicí potíže, bolesti hlavy, migréna, lupénka, svalové napětí, hormonální poruchy atd.)
• chování (zvýšení konzumace tabáku a alkoholu, bulimie, nervozita atd.)
• výkonu (ztráta motivace, nesoustředěnost, poruchy paměti, nezvládání pracovních úkolů, častější chyby atd.)

Psychicky týraný člověk nedává průchod svým emocionálním reakcím. Ty se pak obrátí proti němu samému. Oběť si nedovolí vybuchnout a obrací agresi proti sobě. Vše probíhá v nevědomé rovině. Jedná se o formu sebeničení, která může vést přímo k sebevraždě, je-li hnána do extrému. Deprese, jež se v těchto případech tak často vyskytuje, není vlastně nic jiného než hněv obrácený proti sobě.

Událost, od níž se rozchod odvíjí.

• brutální fyzické násilí (nemusí být nutně obráceno přímo proti partnerovi)
• zjištění nevěry partnera-manipulátora
• další hádka, která odhalí nenormální způsob myšlení
• nedostatečná podpora, tentokrát už naprosto nepřijatelná

Existují dvě hlavní překážky, které brání definitivnímu rozhodnutí - emoce a přesvědčení (kognice).
Pocit viny je silný a ochromující, ačkoli nemusí vždy mít racionální podstatu. Pouze přesvědčení jedince, že udělal chybu, ať skutečnou, nebo pomyslnou, narušuje jeho rozpoznávací schopnosti a brání mu správně hodnotit situaci.
Žádný manipulátor, který sebevraždou vyhrožoval, si život nevzal. Zato ale nemůže snést pomyšlení, že by mu kořist unikla.
Všichni lidé, kteří nám poskytli svá svědectví, prošli před definitivním rozchodem obdobím, kdy je ochromila vlastní přesvědčení. Mnozí z nich se domnívají, že obecně uznávané zásady a představy, o jejichž platnosti byli přesvědčeni, jim způsobily zbytečné trápení a ztrátu času.
Další překážkou v rozchodu jsou děti.
Kognitivní schémata jsou zásady, které jsou v nás hluboce zakořeněny a nevědomě povýšeny na nesporné pravdy, jimž nelze odporovat. Princip, který hlásá, že "dítě nelze dobře vychovat bez obou rodičů", nevypovídá o realitě dítěte.
Život s dvěma vyrovnanými rodiči je strukturující. Ale pokud je otec nebo matka manipulátor... Domníváme se, že dítě se lépe strukturuje s jedním psychicky zdravým rodičem než se dvěma rodiči, z nichž jeden je psychicky narušený a druhý je jím destabilizovaný.
Pokud bychom se zeptali 8letého dítěte, se kterým z rodičů by žilo raději, pravděpodobně odpoví: "S oběma!" Je třeba si představit, jakému psychickému tlaku je dítě vystaveno - v jeho mysli znamená volba jednoho z rodičů zavržení druhého. Riziko, že ho zase zavrhne rodič, kterého si nezvolilo, je v tomto věku téměř neúnosné.

Má manželská terapie smysl?
Manželská terapie je úspěšná jen za předpokladu, že společné štěstí si přejí oba partneři. Pokud si to skutečně přejí upřímně... V 90% případů takový návrh nevzejde od jedince s manipulativními rysy. Takový jedinec bude zato opakovaně a naléhavě doporučovat partnerovi, aby si zašel za psychologem nebo psychiatrem.

Smlouvání - nečekané zbožňování
Partneři osoby s manipulativním jednáním, kteří oznámili, že se s ní rozejdou, se náhle stali objekty úplného zbožňování.
Manipulátor si nedokáže představit, že by ho partner mohl opustit. Tvrdí, že partnera vedle sebe nezbytně potřebuje, a v tomto období mu říká to, co od něho partner slýchala jen zřídkakdy.

Zákon představuje pro manipulátora jakousi výzvu - s potěšením jím pohrdá a porušuje ho.
Umění manipulovat spočívá v tom, že dotyčný člověk velmi rychle partnera zmate a vyvolá v něm pochybnosti o sobě samém. Nedostatek sebelásky je nejslabší bod, trhlina, kterou jim manipulátor pronikne do života. Oběti nevědomky očekávají, že partner tuto trhlinu, tuto prázdnotu v nich vyplní.

Lež na lež
V tomto stadiu je manipulátor schopen všeho, jen aby jeho obraz neutrpěl.
Nejlepší obrana, kterou zná: útok. Jedna z nejoblíbenějších zbraní: lež. Velikost lži: čím větší, tím pro okolí přesvědčivější. Pohotovost k ozbrojení: okamžitá. Jeho cíl: dorazit partnera dříve, než ho zasáhne on.
Manipulátorovy lži jsou určeny přátelům, rodině i cizím lidem. Mají ničivé následky, pokud jsou použity u soudu. Manipulátor totiž bez ostychu ovlivňuje všechny, kteří by mu mohli posloužit jako svědci.

Žádost o svěření dětí do péče
Soustavně spouští "mechanismy" zvané "pozice oběti" a "vyhlášení války". Pokouší se přesvědčit děti, že je druhý rodič k němu nespravedlivý, když ho pouští. Manipulátorovy snahy "přetáhnout děti (starší 10let) na svou stranu" většinou marné.
Otec manipulátor často žádá, aby mu byly děti svěřeny do péče.
Zanedbávání každodenní péče o děti, ačkoli tomu časově nic nebrání, není přirozeně chování typické pouze pro manipulátory; stejně se chová mnoho jiných otců. Tito otcové požadují, aby jim byly svěřeny do péče děti jakéhokoli věku - žádná hranice neexistuje.

Rozchod po dobrém je utopie
Jen zřídkakdy manipulátor iniciuje rozchod nebo skutečně podá žádost o rozvod, byť tím už dávno vyhrožuje.
Manipulátor po celý život kontroluje ostatní. Jeho já utrpí velký otřes, když se mu snaží uniknout jeho vlastní životní druh/žka.

Dělení majetku
Manipulátor stále prohlašuje, že nemá rád konflikty a chce, aby vše proběhlo hladce. Ale jeho činy svědčí o pravém opaku.
Manipulátor je schopen připravit svou oběť o všechno. V některých případech si však odnáší své osobní věci jednu po druhé.

Podpora druhých
Vnitřní síla a sebedůvěra dotyčného jedince i podpora ze strany společnosti a rodiny mají vliv na délku trvání vztahu. Jen v malé míře však mohou ovlivnit intenzitu bolesti i druh a závažnost utrpěných psychických a somatických poškození.

Nyní, když je rozchod oficiální, manipulátor udržuje ohrožující pouto prostřednictvím dětí. Ty s oblibou využívá, aby mohl dál pokračovat v perverzním vztahu se svým bývalým partnerem.
Pokud manipulátor uspěje se svou žádostí o svěření dětí do péče, použije všechny prostředky k tomu, aby se druhý rodič stýkal s dětmi co nejméně. Běžně si rodič-manipulátor (jehož partner má povolen styk s dítětem) zahrává s daty a hodinami návštěv, např.:

• mění své plány na poslední chvíli
• nepřivede dítě zpět v určenou hodinu, telefonicky zpoždění neoznámí (nebo až na poslední chvíli) a ani se neomluví
• domáhá se práva na návštěvu, i když právě ten den je pro druhého rodiče nějak významný (narozeniny, jmeniny apod.) nebo se koná jiná oslava významné události, která se týká někoho z nejbližších příbuzných dítěte
• zařídí to tak, aby druhý rodič musel přivézt dítě až do jeho/jejího bydliště a zase si ho vyzvednout, což tomu druhému značně komplikuje program a představuje pro něj výdaje na dopravu, na nichž se nehodlá podílet
• zatajuje veškeré informace o místě, kde se bude s dítětem zdržovat o prázdninách

Manipulace pokračuje?
Obvykle si lidé myslí, že dětmi lze manipulovat po libosti. Avšak záleží na jejich věku a zralosti. Dospívající děti už mají podivuhodné rozpoznávací schopnosti. Mnohdy v hloubi duše ukrývají truchlivý obraz vztahu mezi rodiči, v němž vzájemná respekt a láska neměly místo.
Dítě ještě není ve věku, kdy by mohlo přímo kontramanipulovat. Děti obvykle podléhají veškerým formám manipulace až do dospívání. Jinak je tomu s dospělým. Jen na nás záleží, jestli sebou necháme dále manipulovat.
Lidé, kteří se stali oběťmi perverzně narcistické osobnosti, potřebují obvykle několik let, než znovu získají důvěru k druhému pohlaví: "Získali svobodu, ale partnera si nehledají..." Obávají se především, aby znovu "nenaletěli" manipulátorovi.
Mnozí lidé, kteří unikli ze vztahu s jedincem s manipulativním jednáním, se naštěstí rozhodnou navštívit psychoterapeuta, aby jim pomohl vyrovnat se s neblahou zkušeností. Při terapii možná objeví nějakou příhodu z dětství, která se opakuje, neblahý vliv citové závislosti nebo nějaké vlastní závažné charakterové rysy a mechanismy.
Postupy kontramanipulace jsou různé, ale všechny směřují k tomu, aby si nás manipulátor nemohl podmanit, a nemohl se radovat z našich emotivních reakcí.
Zárukou rychlého návratu ke spokojenosti, svobodě a rozvoji osobnosti je pevné rozhodnutí nalézt opět sebe a sebrat odvahu k prohlášení: "Ne, to už se nesmí opakovat!"
Musíme skutečně odejít z takového vztahu poraženi?

Mýty kolem DN

Co potřebuji vědět o domácím násilí ?

Někdy je těžké rozpoznat týranou ženu, jestliže nevyhledává pomoc v akutní fázi po incidentu.
Týrané ženy často trpí studem a mohou uvádět jiné důvody pro příznaky svých posttraumatických projevů a reakcí. Mají tendenci minimalizovat, skutečnost je zpravidla horší, než uvádějí.

Musíte se výslovně ptát po incidentech DN.

Buďte trpěliví. Mnoho týraných žen potřebuje pomalý postup (drobné krůčky raději než radikální řešení), ačkoliv jejich situace hoří.

"Psychologické" signály DN :

Jak rozpoznat DN od jiných typů rodinných problémů a krizí

1. Přímým dotazováním - klíčové jsou dotazy na fyzické, psychické, sexuální a také ekonomické násilí
(co se děje, první DN, poslední DN, nejhorší DN,co se mění na agresi partnera, jak jste se chovala při prvním DN, posledním DN, co bezprostředně předchází útoku, jaké máte těsně po útoku potíže, bolesti, problémy, zranění, vyhledala jste ošetření, pomoc - kam jste se obrátila…..)

2. Pomocná vodítka pro odlišení: DN versus jiný problém mezi partnery
diferenciálně diagnostická kriteria jsou tři:

A. startér násilí
DN není vyprovokované chováním oběti!
klíčové otázky poradce "co předcházelo incidentu"

B. opakování
DN není jednorázový akt!
DN je proces, má svůj start, vývoj a spěje k nějakým koncům.
Zásadně mění povahu vztahu.
klíčové otázky poradce "kdy to začalo, jak dlouho to trvá, co se děje nyní"

C. pocit oběti
Oběť DN má typické pocity: strach z opakování násilí.
klíčové otázky poradce "jak reagujete, co vám běží v mysli…"

Důkladně svůj dům prozkoumejte zevnitř I zvenku a všímejte si cest, kudy by se mohl někdo dostat dovnitř, a stejně tak i vy v nebezpečné situaci ven. Živý plot by měl být sestříhán a vytvarován tak, aby nebránil vašemu výhledu zevnitř . Důležitý je výhled na prostranství okolo domu. Zajistěte garáž. Pokud si to můžete dovolit, nainstalujte elektronické zabezpečovací zařízení.

Dveře by měly být zamčené, nezávisle na tom jste-li doma nebo ne. Nechte si zámečníkem nainstalovat závoru a patentní zámek. Řetízek na dveřích zevnitř je užitečný, ale neočekávejte, že odolá hrubé síle, pokud se někdo pokusí vniknout dovnitř. Většina těchto řetízků je jištěna jen krátkým šroubkem. Na knoflík dveří zavěste zvonek, abyste slyšeli, když se otevírají. Ve dveřích zesilte sklo nebo použijte tenké dřevěné desky na zesílení. Uvažujte I o nahrazení dřeva či skla ocelí. Zasunovací skleněné dveře na verandu jsou z hlediska bezpečnosti problematické, takže se poraďte, jak je zajistit. Předtím, než otevřete dveře, se podívejte, kdo je za nimi. Naučte to i své děti.
Zvažte, zda si pořídíte mříže na okna v přízemí. Pokud bydlíte v bytovém domě s požárním východem nebo balkonem, nemůžete tam legálně zablokovat přístup, protože v případě požáru se musíte dostat ven. Ale můžete tam pověsit nějaké zvonečky, takže budete varováni, když někdo přichází. Zabezpečte zámky na oknech. Sklepní okna mohou být zabezpečena mřížemi nebo tyčemi s bezpečnostními zámky.

Vnější světlo by mělo osvětlovat obvod vašeho domu, zvláště okolí dveří. Ale příliš jasná světla zhoršují viditelnost. Ujistěte se, že světlo je instalováno mimo dosah a chráněno před počasím. Používejte časové spínače, které světlo zapínají a vypínají.