Všechny naše deníky

Systematicky manipulující osobnosti užívají sexualitu jako prostředek, aby si podrobily druhého, aby ho ponížily do stavu "předmětu".
Mezi ženami a muži s manipulativním chováním je však rozdíl, protože této "taktiky" nepoužívají stejným způsobem.

Žena manipulátorka trestá abstinencí
Sexuální založení každého člověka je tak složité, že není možné pouštět se zde do psychoanalytických rozborů.
U většiny dvojic je v sexualitě obsažena nevědomá hra o moc. Odrážejí se v ní partnerské problémy.
Všeobecně vzato žena (nemusí nutně být manipulátorka) projevuje svou nespokojenost odmítáním pohlavního styku. Je-li vztah celkově pozitivní, pokles touhy není trvalý.
Manipulující žena používá sexuální akt v rámci hry o moc. Více či méně jasně vyslovenou abstinenci používá jako zbraň. Vyjadřuje odmítnutí, které obvykle trvá dlouho... někdy hodně dlouho.

Muž manipulátor se považuje za dobrého milence
Téměř všechny ženy, jichž se problém týká, říkají, že jejich partner nebo manžel se považuje za dobrého milence. Všechny se mi svěřily, že podle jejich zkušenosti tomu zdaleka tak není.
Muž s manipulativními rysy myslí egoisticky jen na vlastní sexuální ukojení.
Ženy, které jsou v manželství pravidelně sexuálně týrány, se nakonec zařídí tak, aby se samotnému aktu vyhnuly.
Jestliže manipulátor trpí sexuálními poruchami (obvykle se jeho potíže už táhnou dlouho), nerad to připouští. Odmítá jakoukoli zodpovědnost a svaluje vinu na partnerku.

Perverzní sexuální akt
Některé oběti manipulátorů podávají podrobné svědectví o těžko snesitelných sexuálních aktech, které je soustavně ponižovaly.
Sexuální partner je fetišizován. Stává se nástrojem manipulátorových sexuálních fantazií. Je degradován na pouhý předmět. Perverznímu manipulátorovi pranic nezáleží na tom, po čem partner touží, co potřebuje, co mu působí potěšení. Stejně tak nikdy nebere v úvahu to, co si partner nepřeje, co mu nepůsobí potěšení, v čem má zábrany.

* Co dělat?
Nezapomínejte, že sexualita je vzájemné objevování důvěrného potěšení. Klíčová slova jsou "souhlas" a "potěšení". Pravidla hry si stanovují oba partneři.
Jste žena? Jestliže nesouhlasíte, máte odpor k milování, které vám nepůsobí potěšení (nehovořím o anorgasmii), cítíte se špatně pokaždé, když se s partnerem milujete, promluvte si o tom s osobou, již se můžete svěřit, třeba s přítelem, přítelkyní, gynekologem, sexuologem...
Jste muž? Pokuste se vystopovat hru o moc, která je podtextem dlouhé abstinence. Ověřte si, jestli takové období začíná u příležitosti nějaké specifické události a jestli ostatní chování celkově odpovídá stálému znevažování vaší osoby. Nic vám nebrání, abyste si o tom s někým promluvil, i když to "nemáte ve zvyku".

Několik příkladů kontramanipulace
Odpovědi jsou krátké a pokud možno neagresivní. Cílem je ukázat, že jsme si manipulátorova útoku vědomi, ale že už na nás nepůsobí.
Manipulátor říká & Vaše odpovědi…
Zakazuji ti...
"Kdo jsi, že můžeš zakazovat?"
"Nemáš žádné právo mi zakázat…"
"Jsem dospělý/dospělá a svobodný/svobodná."
"... (Vaše varianta odpovědi)
Nemáš právo...
"Mám právo stejně jako ty."
"Teď mám zase právo já."
"Není na tom nic nezákonného."
"O tom, co je správné, rozhoduji od nynějška já."
Jsi hysterka!
"Není nic snazšího než používat psychiatrický termín, kterému nerozumíš."
"To už jsem slyšela."
"Nepleť si oprávněný vztek s psychickým onemocněním."
Říkáš samé blbosti!
"To si myslíš ty."
"Tak proto sis mě vybral/a?"
"Jasně, to vědí všichni."
"Když já jinak nemůžu."
"Je to silnější než já."
Nejsi k ničemu!
"Když si tím jsi tak jistý/jistá, proč po mně chceš, abych něco dělal/a? To, co říkáš, nedává žádný smysl."
"Už jsi mi to dva dny neřekl/a. Ani nevíš, jak mi to scházelo."
"Asi ti to vyhovuje, když se mnou ještě žiješ!"
Při tom všem, co jsem pro tebe udělal/a!
"Aha, takže to máš spočítané?"
"Jsem ti za to strašně vděčný/vděčná."
"Takže jsi lhal/a, když jsi říkal/a, že mi dáváš lásku?"
"To má být vydírání?"
"Tak po téhle stránce už ti dávno nic nedlužím."
Jestli ses dostal/a tam, kde jsi, tak jen díky mně.
"Snad jsem k tomu taky trochu přispěl/a."
"Samozřejmě."
"Co tím chceš vlastně říct?"
Moc dobře vím, co si myslíš.
"To bych pochyboval/a."
"To si jen myslíš."
"To je dobře."
Ty ode mě odcházíš? Víš, co ml tím děláš? To mi nemůžeš udělat!
"Jasně si uvědomuji, co tím dělám pro sebe."
"Zjišťuji, že to vidíš jen ze své strany."
"Ano, už nemám chuť s obětovat!"
Za to všechno můžeš ty!
"To jsem mohl/a čekat."
"Jako obvykle."
"V manželství jsou dva!"
To mi zaplatíš!
"To je k zbláznění, co všechno ti lidé musí zaplatit!"
"To se ještě uvidí!"
"To si ještě povíme!"
"Zase vyhrožuješ."
"To už se bohužel stalo!"
Manipulátor říká o partnerovi před ostatními:
Není ani schopný/schopná…
"Já se taky nějak jmenuji."
"Tak ty ještě potřebuješ uznání ostatních, aby ses cítil/a silnější v kramflecích!"
Zabiju se, jestli odejdeš
"To je tvoje rozhodnutí."
"Já už na tvoje vydírání nebudu odpovídat."
"Je to tvůj život."
"Taky dobrý způsob, jak se nad sebou nezamyslet"
"Jsi dospělý/dospělá a se svým životem si můžeš dělat, co chceš."
Kdybys mě miloval/a, tak bys…
"To je tvoje zásada, já jsem na ni nepřistoupil/a."
"To nemá žádnou logiku."
"Tomu se říká vydírání. Ale na mě neplatí."
"Tak si to vykládáš, abys zase prosadil/a svou."
"Vykládej si to, jak chceš."
V té tvé rodině jsou jen samí zabedněnci (nebo jiné hodnocení)!
"Nech moji rodinu na pokoji."
"Určitě by je zajímalo, co si o nich ve skutečnosti myslíš."
"Jak jinak!"
"Podle tebe jsou všichni zabedněnci, takže moje rodina taky!"

Návrhy kontramanipulace. které jsou tu uvedeny, jsou odpovědi různého typu. Ironie představuje nejagresivnější a nejopovážlivější formu kontramanipulace. Odkazuje na skutečnost, kterou manipulátor nechce slyšet. Můžete tedy očekávat, že to nenechá bez odezvy. Abyste se ochránili před neskrývaným výbuchem emocí, na který manipulátor čeká, měli byste dát přednost ironii. K ironické odpovědi nezapomeňte přidat úsměv (byť nucený), abyste dali ještě lépe najevo lhostejnost (byť předstíranou) k manipulátorově poznámce.

Láska druhého by v nás měla podnítit růst lásky, kterou cítíme sami k sobě. Ne naopak.
Ve vztahu takového typu prochází sebeúcta těžkou zkouškou (přitom se ve stadiu svádění vyskytne jen několik náznaků, z nichž by bylo možné takovou bitvu předvídat). Partner manipulátora přestává věřit ve vlastní schopnosti. Zaplavují ho pochybnosti a pocity viny. Váhá při každém rozhodnutí a to v něm vyvolává další zábrany. Ztrácí schopnost samostatně jednat. V nitru cítí hněv a frustraci (každý v jiné míře). A tělo na to reaguje.

Vnitřní účinky
Manipulátor soustavně potlačuje veškeré zbytky partnerovy sebedůvěry, aktivně přispívá k jeho chátrání a stále se přitom snaží dokazovat, že má pravdu. Ať partner dělá cokoli, kritické poznámky prší ze všech stran.
Partner se stává jeho věcí, jeho vlastnictvím. Jakákoli činnost mimo dům, která přispívá k rozvoji partnera, "narušuje semknutost rodiny". Všechno, co by mohlo partnerovi působit radost, přispívat k jeho pohodě a obohacovat ho, musí být zničeno v samém zárodku.

Pokles sebeúcty
Sebeúcta je základním prvkem naší osobnosti. Pro naši psychickou rovnováhu je nezbytně nutná. Sebeúcta spočívá na třech nosných pilířích:

na sebedůvěře (pocitu schopnosti účinné jednat)

na sebeobrazu (odhadu vlastních schopností, možností, mezí a nedostatků)

na sebelásce (je bezpodmínečná - umožňuje, abychom se cítili hodni lásky a úcty bez ohledu na své výkony nebo neúspěchy)

Sebeláska tvoří jádro osobnosti; sebeúcta spočívá v prvé řadě na sebelásce.
Čím je sebeláska silnější, tím je ochranná reakce proti destrukci pohotovější. Sebeláska odolává kritikám a zavržení.
Sebedůvěra se pozná snáze než sebeláska. Vztahuje se k našemu konání.
Třetím pilířem sebeúcty je tzv. sebeobraz. Je-li pozitivní, umožňuje jedinci věřit ve vlastní schopnosti, vidět své meze a dělat si plány do budoucna. Ovlivňuje také sebedůvěru.
Nízké mínění o sobě nám nedovoluje uskutečnit naše nejtajnější přání.
Jednorázové pošramocení sebeobrazu není tak ohrožující; nebezpečné je, probíhá-li takový zraňující proces po měsíce a léta.
Rozdíl mezi jedinci citlivými na svůj sebeobraz a jedinci s dobrou sebeúctou spočívá v tom, jak dlouho jsou schopni se bránit narcistickému zranění. Oběti, které o sobě měly původně dobré mínění, snáze naleznou po rozchodu ztracenou sebedůvěru, pokud mají podporu lidí ve svém okolí. Ti, kterým původně scházela sebedůvěra, pozitivní sebeobraz a sebeláska, z takové zkušenosti obvykle zahořknou a bohužel se v nich posílí přesvědčení, že manipulátory přitahují.

Fyzické důsledky
Kromě plnění životních funkcí (pohyb, nástroj, plození) tělo přijímá a uchovává poselství, které dostává od psychiky. Jeho varování se projevuje bolestí nebo fyzickým strádáním.
Sny a chybné výkony (sociálně neadaptované jednání, které uskutečňuje nevědomé přání) vycházejí z našeho nevědomí.
Psychické poškození se zprvu projevuje fyzickými symptomy. Přetrvává-li psychické utrpení, fyzické projevy sílí, neustávají a vznikají syndromy - tedy nemoci.
Syndromy stresu se rozvíjejí ve čtyřech rovinách:

• psychická (únava a zemdlelost, deprese, úzkost, podrážděnost apod.)
• somatická (nespavost, trávicí potíže, bolesti hlavy, migréna, lupénka, svalové napětí, hormonální poruchy atd.)
• chování (zvýšení konzumace tabáku a alkoholu, bulimie, nervozita atd.)
• výkonu (ztráta motivace, nesoustředěnost, poruchy paměti, nezvládání pracovních úkolů, častější chyby atd.)

Psychicky týraný člověk nedává průchod svým emocionálním reakcím. Ty se pak obrátí proti němu samému. Oběť si nedovolí vybuchnout a obrací agresi proti sobě. Vše probíhá v nevědomé rovině. Jedná se o formu sebeničení, která může vést přímo k sebevraždě, je-li hnána do extrému. Deprese, jež se v těchto případech tak často vyskytuje, není vlastně nic jiného než hněv obrácený proti sobě.

Tvrzení přizpůsobovaná podle...
Názory manipulátora se neustále mění a přetvářejí podle lidí a situací, s nimiž se setkává. Jeden den nám dělá poklony a další den nám řekne, že nechápe, co na nás viděl...
Manipulátor je nepřekonatelný v překrucování situací.
Manipulátor je nekoherentní a zřejmě si to ani neuvědomuje. Neomaleně popírá, že změnil názor.
Lhaní patří k charakteristickým rysům manipulátora. To však neznamená, že lže ve všem. Obvykle pravdu překrucuje nebo jí řekne jen část. Pokud zjistíme pravdu, snaží se manipulátor situaci obrátit, aby nás přesvědčil, že žádné důkazy nemáme.
Hlásá lež, aby se dověděl pravdu. Nejběžněji postupuje tak, že promění domněnku ve tvrzení nebo klade otázku, jejíž část je mylná.
Manipulátor se neúčastí dialogu. Vede monolog o svých apriorních představách. Žije v přesvědčení, že má všechny informace o tématu hovoru - potměšile se tím snaží vyhnout jakékoli rozumné debatě. Neposlouchá, když druhý vyjadřuje své názory, skáče mu do řeči, dívá se stranou nebo vrtí hlavou.
Použitím morálních principů a obecností, které si třeba sám vymyslel, se takový člověk obvykle vyhýbá zodpovědnosti za vlastní úsudek.

Slova jako vražedná zbraň
Manipulátor dokáže rychle odvést hovor od původního tématu a přejít k pomluvám a urážkám.
Způsob manipulátorova vnímání a jeho kognitivní procesy jsou patologicky narušeny. Komunikace s ním ztrácí smysl. Je porušená a mění se ve zbraň, která slouží ke kontrolování a ovládání druhého.
Slova mají obrovský psychický účinek. Pouhá slovíčka v sobě skrývají kruté násilí. Znějí v nás, jako bychom dostali ránu kladivem do hlavy.
Běžné je používání přemrštěných výrazů. Manipulátor nedbá na jemné rozdíly. Hojně užívá "vždycky", "nikdy", "všechno", "nic" apod.
Někteří manipulátoři na veřejnosti žertují a srší humorem. V soukromí se humor mění v sarkasmus a ironii namířené proti druhým, a zejména proti partnerovi. Nejde o pouhé škádlení, ale o skrytou nevraživost.
Jedinec s manipulativním jednáním mnohdy komunikuje na základě znevažování partnera. Ponižování druhého směřuje k paradoxnímu cíli - ke zvýšení manipulátorovy vlastní prestiže.
Je známo, jak katastrofálně působí na vývoj dítěte pravidelné znevažující výroky a mohou je zcela zničit. Dospělého také devastují, protože za několik let v něm lze zničit to, co se do té doby formovalo. Psychické týrání je neobyčejně kruté.

Perverzní komunikace
Perverzní logice nelze čelit, protože nepatří do našeho světa.

* Co dělat?

• Jakmile se manipulátor odchýlí od tématu, okamžitě ho k tématu vraťte.
• Proti útokům a kritikám namířeným proti vaší osobě použijte kontramanipulaci, přestaňte se ospravedlňovat a bránit ani se nesnažte manipulátora přesvědčovat. Jak to uděláte? Dáte slovně najevo lhostejnost, např. "Tak to vidíš ty." "Mysli si o mně, co chceš." "To už jsem slyšel/a stokrát." apod. Věty vy měly být krátké a pokud možno neagresivní. Nejdůležitější je dát najevo, že se vás jeho pomluvy už nedotýkají (i kdyby tomu tak po určitou dobu ještě nebylo).
• Když rozpoznáte dvojitou vazbu, zeptejte se manipulátora, zda dává některé ze dvou možností přednost. Potom udělejte to, co vyhovuje vám.
• Snažte se poznat, zda se nejedná o perverzní komunikaci nebo záměr psychicky a fyzicky vás ničit. Uvedeme si několik příkladů: "Patříš mi." "Dělám si s tebou, co chci." "Jsi jen kus hadru, můžu po tobě šlapat, když chci." Pokud uslyšíte takovou větu, je nejlepší odejít. Nad perverzním manipulátorem nelze zvítězit a už vůbec ne, pronikne-li do intimity ložnice...

DONA linka

telefonická pomoc osobám ohrožený domácím násilím v nepřetržitém provozu

2 51 51 13 13

Osoba pověřená vedením DONA linky:
Vlastimil Zima

telefon: 251 511 919
e-mail:dona@donalinka.cz
Provozovatel DONA linky:
Bílý kruh bezpečí, občanské družení pro pomoc obětem trestné činnosti

telefon: 257 317 110
fax: 251 512 299
e-mail:bkb@volny.cz

Mýty kolem DN

Co potřebuji vědět o domácím násilí ?

Někdy je těžké rozpoznat týranou ženu, jestliže nevyhledává pomoc v akutní fázi po incidentu.
Týrané ženy často trpí studem a mohou uvádět jiné důvody pro příznaky svých posttraumatických projevů a reakcí. Mají tendenci minimalizovat, skutečnost je zpravidla horší, než uvádějí.

Musíte se výslovně ptát po incidentech DN.

Buďte trpěliví. Mnoho týraných žen potřebuje pomalý postup (drobné krůčky raději než radikální řešení), ačkoliv jejich situace hoří.

"Psychologické" signály DN :

Jak rozpoznat DN od jiných typů rodinných problémů a krizí

1. Přímým dotazováním - klíčové jsou dotazy na fyzické, psychické, sexuální a také ekonomické násilí
(co se děje, první DN, poslední DN, nejhorší DN,co se mění na agresi partnera, jak jste se chovala při prvním DN, posledním DN, co bezprostředně předchází útoku, jaké máte těsně po útoku potíže, bolesti, problémy, zranění, vyhledala jste ošetření, pomoc - kam jste se obrátila…..)

2. Pomocná vodítka pro odlišení: DN versus jiný problém mezi partnery
diferenciálně diagnostická kriteria jsou tři:

A. startér násilí
DN není vyprovokované chováním oběti!
klíčové otázky poradce "co předcházelo incidentu"

B. opakování
DN není jednorázový akt!
DN je proces, má svůj start, vývoj a spěje k nějakým koncům.
Zásadně mění povahu vztahu.
klíčové otázky poradce "kdy to začalo, jak dlouho to trvá, co se děje nyní"

C. pocit oběti
Oběť DN má typické pocity: strach z opakování násilí.
klíčové otázky poradce "jak reagujete, co vám běží v mysli…"

Zásady komunikace s obětí domácího násilí

Ptejte se oběti.

Odpovědi vám poskytnou přesnější představu o skutečnosti.
- Byla jste již dříve napadána a týrána (historie týrání)?
- Byly napadány i děti?
- Kde jsou děti v tuto chvíli?
- Popište mi dřívější násilné incidenty?
- Pozorujete, že se násilí zhoršuje, dochází k němu častěji a je více intenzivní?
- Došlo i k poškozování věcí?
- Jaké vznikly škody?
- Byly proti vám nebo vašim dětem použity (věci jako) zbraně?

Věřte oběti,

když vám říká, že ji blízká osoba týrá a jinak ubližuje.
Skutečné oběti domácího násilí zpravidla ve vyprávění minimalizují to, co se u nich doma děje. Realita bývá mnohem horší.

Poskytněte oběti důvěru a porozumění.

Jednání s obětí domácího násilí vyžaduje citlivou a trpělivou komunikaci
(Představte se a dejte oběti eventuálně vaši vizitku. Vysvětlete jí, co je vaší úlohou v tuto chvíli. Potvrďte, že chápete, jak je její momentální situace náročná. Povzbuďte ji.)

Předejte oběti kontakty na další služby.

Veškeré kontakty oběti předá v kteroukoliv dobu linka DONA na telefonním čísle 2 5151 1313. Na této lince získají potřebné informace i profesionálové, například adresu nejbližšího azylového domu, poradenského centra a jiných služeb.

Myslete na bezpečí oběti.

Nabídněte oběti základní informace k bezpečnostnímu plánu. Sdělte jí adresu nejbližšího azylového domu nebo krizového centra.

Kdokoliv se může stát obětí domácího násilí, může to být vaše matka, sestra nebo kolegyně. Chovejte se ke každé oběti tak, jak by od vás v podobném případě očekávaly tyto osoby.

1. Při útoku se nenechte zahnat nebo zavřít v té části domu, kde nejsou okna ani žádný východ, nebo tam, kde se nacházejí možné zbraně (kuchyň nebo koupelna). Pokud bydlíte na venkově, vyhněte se stodole, garáži, sklepu a dílně, kde mohou být uskladněny různé nástroje a také zbraně (pušky, pistole, sekery, řetězy, palice a jiné nástroje). V okamžiku, kdy se násilí stupňuje, snažte se držet stranou těchto míst.

2. Zapamatujte si důležitá telefonní čísla, jako je policie, DONA linka, organizace pro týrané lidi nebo nejbližší azylový dům. Naučte své děti používat telefon a zavolat policii, sousedy nebo někoho jiného, kdo může pomoci.

3. Svěřte se přátelům, příbuzným nebo lidem, kterým věříte. Domácí násilí nesmíte tajit, naopak, nestyďte se a mluvte o tom. V případě utajení se zvyšuje riziko hrozby nebezpečného násilí. Je důležité, abyste si vytvořili podpůrnou síť, kde se vám dostane pomoci. Pokud vás váš násilný partner nebo příbuzný, se kterým bydlíte, izoloval od ostatních, bude to pro vás těžké, ale snažte se začít.

4. Naplánujte si únikové cesty ze všech dveří a oken, včetně těch ve sklepě a v horních patrech. Přemýšlejte: Kterou cestu můžete použít, kudy se můžete dostat ven? Když bydlíte v paneláku, jak se dostanete ven? Plánujte, co budete dělat, pokud je zima a vy si nestačíte vzít ani kabát. Co se stane v noci, kdy všichni okolo spí? Zdraví a život máme jenom jeden a v situaci ohrožení spočívá naděje v rychlém úniku z takového domova, kde napadení hrozí nebo k němu dojde ze strany násilné blízké osoby.

5. Promyslete si důvody, kvůli kterým byste mohli rychle odejít a přitom byste nevyprovokovali ještě intenzivnější násilí. Možná musíte něco donést sousedům. Nebo jste si zapomněli tašku v autě. Když už jste venku, nezastavujte se, dokud nedojdete na bezpečné místo nebo k telefonu. Zavolejte ihned policii, nebo někoho, komu věříte. Ve většině telefonních automatů můžete zavolat policii bezplatně.

6. Rozhodněte se, kam půjdete, až se dostanete ven. Zjistěte si, kde v okolí jsou místa, kde mají otevřeno nepřetržitě, jako jsou policie, hasičská stanice a nemocnice. Tam je dobré jít, protože vám mohou ihned pomoci a ochránit vás. Zeptejte se souseda, který bydlí blízko vás, jestli můžete v případě nouze kdykoliv přijít. (Nebo zaklepte na dveře komukoliv. Většina lidí vám pomůže, nebo alespoň zavolá policii.)

7. Promyslete si předem, jak se tam dostanete. Jezdí ve vašem okolí veřejná doprava i v noci? (Mějte u sebe vždy peníze nebo jízdenky na autobus, metro nebo taxi.) Dokážete dojít tam, kam plánujete v případě ohrožení, dříve než vás násilná blízká osoba dostihne? Pokud máte auto ujistěte se, že je vždy pojízdné. Na venkově je to i kolo, které udržujte v dobrém stavu. Jsou kočárky pro děti na dostupném místě ? Domluvte se s Vašimi známými, aby vás v případě nouze vyzvedi autem na domluveném místě blízko vašeho domova.

8. Domluvte si se sousedy heslo, které bude znamenat, že potřebujete pomoc a mají ihned zavolat policii. Zavolejte z okna nebo zvedněte telefon a řekněte například: "Došla mi káva" nebo "Hrozně mě bolí hlava" nebo "Máš ještě ten červený šátek, co jsem ti půjčila?" Požádejte je aby zavolali, pokud uslyší něco, co zní jako napadení, pokud uslyší křičet nebo plakat vaše děti, nebo zvuky násilí jako je rozbíjení nábytku nebo skla. Zvláště, jste-li tělesně postižení nebo částečně a dočasně nepohybliví, je důležité, abyste měli poblíž někoho, kdo vám může pomoci.

9. Připravte si nenápadnou tašku s penězi, oblečením a základními doklady. Také si dejte do této tašky nebo na bezpečné místo mimo domov: drobné na telefon, klíče od auta a od domu, dostatek peněz na taxíka. V nouzové situaci budete možná donuceni odejít bez peněženky nebo kabelky, kde si většina lidí nechává peníze, kreditní karty a klíče. Možná byste si tašku měli nechat u souseda nebo v kufru auta. Zvažte, zda ji nechat v práci. Nechte si dostatek peněz na zaplacení několika nocí v hotelu nebo v penziónu.

10. Na venkovské samotě je ještě důležitější, abyste byli ve spojení s místy pomoci pro osoby ohrožené domácím násilím a spolu s nimi prodiskutovali svůj bezpečnostní plán. Zkuste vytvořit plán, jak zavolat někomu, kdo vám co nejrychleji pomůže, pokud by policie nemohla reagovat okamžitě. Můžete si vytvořit "přátelský systém", kdy se budete s jinými lidmi například na dálku ujišťovat, že jste v pořádku. Květina v okně, která je vidět přes údolí nebo ručník vyvěšený v poledne na šňůře před domem. Pro případ ohrožení, kdy se smluvený signál neobjeví, budete mít dohodnuté místo, kde se budete schovávat, dokud vám nepřijdou na pomoc. Tím je nebudete vystavovat riziku konfrontace s rozzuřenou násilnou osobou.

Důkladně svůj dům prozkoumejte zevnitř I zvenku a všímejte si cest, kudy by se mohl někdo dostat dovnitř, a stejně tak i vy v nebezpečné situaci ven. Živý plot by měl být sestříhán a vytvarován tak, aby nebránil vašemu výhledu zevnitř . Důležitý je výhled na prostranství okolo domu. Zajistěte garáž. Pokud si to můžete dovolit, nainstalujte elektronické zabezpečovací zařízení.

Dveře by měly být zamčené, nezávisle na tom jste-li doma nebo ne. Nechte si zámečníkem nainstalovat závoru a patentní zámek. Řetízek na dveřích zevnitř je užitečný, ale neočekávejte, že odolá hrubé síle, pokud se někdo pokusí vniknout dovnitř. Většina těchto řetízků je jištěna jen krátkým šroubkem. Na knoflík dveří zavěste zvonek, abyste slyšeli, když se otevírají. Ve dveřích zesilte sklo nebo použijte tenké dřevěné desky na zesílení. Uvažujte I o nahrazení dřeva či skla ocelí. Zasunovací skleněné dveře na verandu jsou z hlediska bezpečnosti problematické, takže se poraďte, jak je zajistit. Předtím, než otevřete dveře, se podívejte, kdo je za nimi. Naučte to i své děti.
Zvažte, zda si pořídíte mříže na okna v přízemí. Pokud bydlíte v bytovém domě s požárním východem nebo balkonem, nemůžete tam legálně zablokovat přístup, protože v případě požáru se musíte dostat ven. Ale můžete tam pověsit nějaké zvonečky, takže budete varováni, když někdo přichází. Zabezpečte zámky na oknech. Sklepní okna mohou být zabezpečena mřížemi nebo tyčemi s bezpečnostními zámky.

Vnější světlo by mělo osvětlovat obvod vašeho domu, zvláště okolí dveří. Ale příliš jasná světla zhoršují viditelnost. Ujistěte se, že světlo je instalováno mimo dosah a chráněno před počasím. Používejte časové spínače, které světlo zapínají a vypínají.