jedna plus dvě |
|
(16.8.2009 14:02:53) Nedávno ně v jedné diskusi zaujala věta jedné maminky, že s Ergem zvládá úplně všechno. Mě Manduca rozhodně pomáhá zejména k tomu, že už s manželem nejsme v blázinci, dcerka se narodila velmi chovná, jinak vřeští. Nicméně s ní zvládám ještě tak uvařit, ale ty ostaní práce moc ne... nedosáhnu na mytí nádobí, na věšení prádla, žádné moc ohýbání... Má teď cca 5kg a nosím ji samo na břiše. Jak jste na tom vy ostatní? Půjde to líp, až bude na zádech? Žehlíte například? Nebo co převlékání postelí, mytí vany? A co hry se staršími dětmi?
|
monikki |
|
(16.8.2009 14:40:13) Nejmladší dcera je od narození uřvanec. Jako miminko nevydržela chvilku ležet v postýlce nebo na hrací dece, takže nošena hodně. Abych doma něco vůbec udělal, byla u mě v šátku, nejdřív v kříži s kapsou uvnitř, teď spíš na zádech v batohu nebo dvojitém Hammocku. Často mi usínala právě při mytí nádobí právě v kříži s kapsou uvnitř, teď na zádech je to mnohem pohodlnější. Když zapnu vysavač, řev, takže šup do šátečku a jedem . Jasně, je to o dost pomalejší a namáhavější práce a uděláme to. S malou na břiše jsem chystala jídlo i vařila ( kromě smažení a tak, kde bych ji mohla zranit nebo popálit), utírala prach (no tak hala bala), nadobí, vysávání, mytí podlahy, věšení prádla i to převlíkání postelí a v nouzi žehlení. Na zádech je už všechno snažší . S malou na břiše jsem byla i v zubařském křesle, se synem jezdíme často po doktorech a to jezdím jedině se šátkem, dcera u mě a syn je na klíně nebo ho držím za ruku nebo na logopedii s ním paní doktorka cvičí a já pochoduji s dcerou v šátku... Na břiše nosím stále (19 měsíců), hlavně při uspávání, když je nemocná, v plné MHD, prostě tam, kde je hodně lidí. Jinak je spíš na zádech. Pro mě je to pohodlnější, protože je už velká a nevidím si přes ni pod nohy. Když je na břiše, tak už si nenamažu ani rohlík, protože mi všechno bere . Když děti udrží hlavičku, můžou se nosit na boku i v Manduce, máš to v návodu hezky nafocené. Manducu jsem nezkoušela, ale když byla dcera miminko,měla jsem ji pevně dotaženou v šátku a skoro mi nezavazela, to až, když trochu povyrostla.
|
1.3Magráta13 |
|
(16.8.2009 14:46:18) S Vojtou v šátku jsem zvládala běžné denní věci: mytí a úklid nádobí, vaření, zametání, luxování, utření prachu, dojít si na wc,vyprat, pověsit prádlo, vyžehlit (i když já žehlím minimálně), umýt umyvadlo (vanu už ne), pletla jsem, zašívala (když spal). Ostatní věci jsem dělala, když ho hlídal manžel nebo babička. Ale děkuju tomu, kdo šátkování vymyslel, bylo to úžasně. Teď už je mu skoro rok a nosím minimálně, už ale nic neudělám, protože všechno chce taky. Na zádech ho nosit nemůžu, protože mi škube vlasy.
|
|
|
|