| ChristianaC | 
 |
(12.9.2009 14:49:55)
Jako dítě jsem byla nesmělý a neprůbojný introvert. Dnes se prosadit umím, ale když vidím dcerku, tak vidím sebe tehdy. Takže se snažím podporovat její sebevědomí a dělat vše, co si myslím, že povede k její větší samostatnosti a schopnosti se rozhodovat (má necelých 5 let, takže přiměřeně věku, situaci a schopnostem). Dělám to však intuitivně a bez systému (alespoň se snažím řídit pravidly RaR). Jdete na výchovu "vědecky", máte systém, cíl? Díky za odpověď.
|
| Federika | 
|
(12.9.2009 17:13:07)
nejdu vědecky,nemám systém
Jsem toho názory,že 90 procent je vrozená, geny..Ostatní můžeš částečně ovlivnit..
Mám tři děti,každý absolutně jiný, výchova stejná..
Spíš děti doma leccos odkoukají, i způsob jednání, řešení konfliktů...
|
| ChristianaC |
|
(12.9.2009 20:34:14)
Federiko, mám děti dvě a u té druhé o její samostatnost a sebedůvěru nemám žádné obavy. 
Taky je vychovávám stejně, stejný pravidla, stejný podmínky. Mám pocit, že by to chtělo něco víc. Aby si vytvořila určitý zvyk, že i když má pocity nepříjemné, určité věci jsou správné a je třeba je udělat, zapojit se apod. Zase ji ale nechci předělávat a do něčeho tlačit. Nejblíž je tomu asi motivovat, aby to šlo z ní.
|
| Luckaaa | 
|
(14.9.2009 10:11:28)
a jak máš staré děti?
já mám také tři pacholátka a každé je jiné...výchova snad stejná, ale jak to měřit....on každý se chová jinak, tak také my na něho přirozeně jinak působíme
vím,že na nejstarší holku třeba musíme pomalu. trochu jí věnovat času v rozhovoru abychom zjistili co chce
prostřední klučík nemá absolutně problém říci si co by chtěl, ten je zase hodně hr
poslední lezoucí mrně je takové v pohodě. vypadá nenáročně. až si říkám, jestli ho nezanedbávám, tolik na mně nevisí....jako ti dva když byli malí
a také si myslím, že dítě je hodně své a jde spíše o to, abychom ho svou výchovou nějak neubili jen určili nějaké meze za které už ne. podle mne to je vždy když jde o zdraví (kohokoli), ubližování slovní nebo fyzické, úmyslné ničení...někdy je těžké brát je takové jaké jsou
|
|
|
|
| Winky | •
|
(12.9.2009 21:16:54)
K tomuhle zamyšlení mě před týdnem dovedl můj táta - chtěla jsem udělat "rodinný výlet s prarodiči" (já+děti+babi+děda), tak jsme vyrazili na blízký zámek, v okolí skály, nádherné vycházky na libovolnou vzdálenost. Táta je bývalý horolezec a dost toho v životě prochodil po svých. Mě jako malou tahali všude s sebou takže jsem taky lehce "postižená" turistikou. Moje dcera (4r) je kňoura, chodit se jí nechce, zvlášť když jde víc lidí, je (pochopitelně k věku) šíleně rozlítaná -což bohužel na skalách není to pravé ořechové..... no prostě jsem dostala od něj takovou sprchu že ji k tomu nevedu a "schválně" ji vychovávám blbě..... Jenže já si nemyslím že to dělám schválně, sama chodím ráda, jen prostě před rokem kdy jsem ji k tomu mohla tak zhruba začít vést se narodil synek takže jsme s novorozencem holt na túry nechodili, teď je z něj urvané batole které v kočáru už nevydrží ale zároveň prd ujde a stačí mu plácek s pískem na vyblbnutí, no a nejsem klonovaná abych dceři zajistila "plnohodnotný turistický výcvik". Vím že jsem nad tátovou poznámkou měla mávnout rukou, já jsem byla do 6ti let jedináček takže na mě měli jiný čas a jiné nároky, ale stejně mě mrzí pokud si myslí že ji schválně vychovávám proti něčemu...
|
| Martina, 2 kluci | 
|
(13.9.2009 8:38:59)
Winky, radši nad tím fakt mávni rukou - máš děti takové, jaké máš, jiné nebudou...i kdyby se to dědečkovi nelíbilo, musí si zvyknout, nic jiného v nabidce není
Já mám taky nějaké děti, nějakého manžela, nemíním je vést k uklizenosti, neustálé zdvořilosti, podřízenosti dospělým rozhodnutím a pod., jak by si přála moje sestra a možná i jeden prarodič...moje úzká rodina je moje věc.
|
| achjo |
|
(13.9.2009 8:57:53)
|
|
|
| marketa | •
|
(16.9.2009 8:36:27)
co dedovi navrhnout at si ji teda obcas pujcuje na vylety, ze tezko budes s batoletem lezt po skalach, tak at se toho ujme sam ;-)
|
|
|
| Babsi+2 | 
|
(12.9.2009 23:46:49)
Já jdu na výchovu spíše srdcem, knihy jsem zahodila a postupně zjišťuju, že dcerka je celá já. Dávno jsem se smířila se svou stydlivostí a malá to časem dokáže taky. Už když byla hodně maličká jsem se na tohle téma bavila s jednou psycholožkou a ta mě hodně rychle vyvedla z omylu, že mé dítě bude sebevědomý sangvinik. Nebude, teď už to vím taky.
O víkendu jsme byli s rodinkou, kde jsou oba rodiče spec.pedagogové, postiženi svým zaměsnáním a měla jsem pocit, že jejich dítě je předmětem výchovného zkoumání a pokusů a ne malá holka. Dlouze vážili slova, vzájemně se upozorňovali na "chyby"=spontánní jednání (podle mě prostě není chyba, když dítě od ohně odtáhnu i za cenu toho, že má pak modřinu).
|
|
|
V její náručí
V létě oceníte rychleschnoucí oblečení
25. ročník sečení luk na SolániVsetín 
O PalečkoviKutná Hora 
Den otevřených dveří Levandulového pole VelehradUherské Hradiště 
Jak sedlák Honza měnil až vyměnilDomažlice 
Parním vlakem do muzeaRakovník 
25. ročník sečení luk na Soláni
O Palečkovi
Den otevřených dveří Levandulového pole Velehrad
Jak sedlák Honza měnil až vyměnil
Parním vlakem do muzea
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)