| Tragika | 
 |
(21.12.2009 16:30:07)
Chtěla jsem se vás zeptat, zda nemáte některá podobnou zkušenost, či dokonce radu, jak z toho ven. Je to asi 14 dní, co se můj 3,5 letý syn, začal bát. Jak se to projevuje?
Chci hodit mince do parkovacího automatu, stojícího 2m od auta. Syn pláče, že chce jít se mnou.
Dávám ho do sedačky, on brečí. Vysvětluju, že jen auto obejdu a budu řídit. Ne, chce vlézt mými dveřmi. Brečí.
Odcházím na toaletu. Nechce být sám, musí jít se mnou. Odmítám a zavírám dveře. Brečí.
U branky zvoní pošťačka, venku -13 stupňů. Syn chce jít též se mnou. Na branku vidí i přes zasklené domovní dveře. Ne, nedá si to vysvětlit. Brečí.
Na večerníček se též odmítá dívat sám. Dřív tento problém neměl.
Je to změna ze dne na den, žádné vysvětlování nepomáhá.
Co s tím?
|
| Feliz |
|
(21.12.2009 16:50:45)
Tohle jsem taky zažila. Psycholožka (kamarádka, kvůli tomu bych ho nikam netahala) mi řekla, že si prostě uvědomuje sám sebe. A že máma nemusí být. Já vím, je to asi blbě napsané, ale nějak to neumím popsat lépe.
Mohl taky něco vidět v televizi, ikdyž se moc nekoukáme. Řekla mi, že se nemusím bát, že děti mají různá období. Já mu nic nezakazovala, prostě jsem ho stále brala s sebou. Přešlo ho to. Jen ten záchod zůstal, nikde jinde si tak nepopovídáme, jako na záchodě.
|
|
| If & 3♥ | 
|
(21.12.2009 16:52:31)
Tragiko jestli dobře počítám tak před 14-ti dny byl Mikuláš... nemůže to s tím nějako souviset? Nebo nestalo se něco zásadního u vás v rodině? Hádka, úmrtí?....
Ale co ten čert?! Nemohl ho někde někdo vyděsit? Třeba aniž byste o tom věděli? Ptala ses ho na to proč se bojí???
|
| Tragika |
|
(21.12.2009 17:02:28)
Žádného Mikuláše s čertem jsme neabsolvovali. Nic, co by mohlo syna psychicky rozhodit, mne nenapadá. Jsem s ním neustále, takže bych to určitě zaznamenala.
Též jsem slyšela, že to patří k věku, ale nějak se mi to nezdá.
Syn neměl nikdy náběh na hysterii, nebyl vzteklý. Teď ho nepoznávám. V situacích, které jsem zmiňovala, je úplně bez sebe.
|
| If & 3♥ |
|
(21.12.2009 17:16:19)
Tragiko mohl je vidět venku, mohl je vidět v televizi, mohli o nich mluvit ve školce... TŘEBA.. neříkám že je to ono, ale mohlo se to stát aniž bys o tom věděla..
V každém případě si nemyslím že je dobře že ho z toho záchodu vyhazuješ, že mu nedovolíš jít otevřít s tebou pošťačce (jo já vím-mínus třináct)...
Bára měla tohle období asi v roce a půl, řvala jak protržená jen když jsem se ztratila za roh pokoje...
Nevím, nechala bych to vyhnít... ujišťovala bych ho o své přítomnosti.. o tom že se nemusí bát, klidně i na ten záchod bych ho pustila... určitě zas nabyde ztracenou jistotu...
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(21.12.2009 17:08:34)
"Ptala ses ho na to, čeho se bojí." 
Mému synovi bude sedm let a bojí se mj. zlodějů. Naprosto nepochopitelně - nic nám nikdy neukradli, byt nám nevykradli, o zlodějích s ním pokud je mi známo nikdo nemluví. Přesně taková byla moje nebožka babička. Možná je to dědičné. Když odcházíme z bytu, musím dokonce sundávat vánoční věneček ze dveří "aby nám ho někdo neukradl". Jinak by se rozbrečel a dostal hysterák.
Taky se jeden čas bál záchoda, protože "žere děti".
Když jsem mu vysvětlovala, že se ničeho z toho, co tvrdí, že ho děsí ("bojím se duchů a deviantů") bát nemusí, odpověděl mi "nepodceňuj dětské strachy". Bůh ví, kde to slyšel a od koho.
Každopádně tři a půl roku je ještě dost malé dítě, třeba je to opravdu jen takové období a přejde ho to. Chvíli bych počkala, jak se to bude vyvíjet a mezitím mu pořád vysvětlovala, že se bát nemusí, že mu nikam neodejdu atd.
|
| If & 3♥ |
|
(21.12.2009 17:20:02)
"nepodceňuj dětské strachy"??? Kde já jsem to už slyšela
|
|
|
|
| lipoo | 
|
(21.12.2009 16:58:21)
Asi bych ho zvykala postupně...né,že nesmí jít se mnou na toaletu,ale třeba aby stál aspoň někde opodál-ty otevřené dveře,ať na tě vidí...určitě bych to nelámala přes koleno...ono ho to přejde-neboj..ve dvaceti už s tebou na wc chodit nebude
|
|
| lipoo |
|
(21.12.2009 16:59:13)
jinak-my se pořád něčeho bojíme ...a to mu bude osm. ..pořád s něčím překvapuje..teď jsou to výtahy
|
|
| Leny+3 | 
|
(21.12.2009 16:59:31)
Tragiko, můj 3-letý syn to dělá taky, většinou to mívá po nemoci, není to až tak, že by se bál, jen musí být všude se mnou a všechno mu musím dělat já, nikdo jinej (oblíkat, mýt a tak). U nás je to taky odezva na miminko, ale po nemoci se to vždycky zhorší, jak si při nemoci zvykne na 100% pozornost ode mě, nechce se jí potom vzdát a vždycky to pár dní trvá, než to přejde, když to jde, beru ho sebou, když ne, prostě ho nechám brečet, zatím to vždycky přešlo Děti mívají různý období, pokud se u vás nestalo nic vážnýho v rodině nebo jemu, tak vydrž, ono to přejde
|
| Tragika |
|
(21.12.2009 18:26:14)
Děkuju za vaše postřehy.
Syn na TV nekouká, jen na DVD a tam jsou staré, ověřené příběhy. Do školky nechodí, na Mikuláše jsme byli doma.
Přijde mi jen divné, že ze dne na den začal být bojácný a úzkostlivý, bez zjevné příčiny.
Když se ho ptám, nedokáže odpovědět, čeho se bojí. Odpovídá:,,Nevím."
Dnes jsem byla půl dne z domu, hlídala paní, která u nás uklízí. Nic neudělala, neb měla syna stále za zadkem, což též nedělal.
Bojí se tedy i s jinými osobami, na které je zvyklý.
Na vše najednou potřebuje asistanci a především neustálou přítomnost blízké osoby, která nesmí zmizet z jeho zorného pole.
Před chvílí jsem šla před dům pro dřevo a je to opět tady. Šílený pláč, který se nedá hned tak utišit. Když bych mu řekla předem, že jdu ven pro, tak mně začne svírat, brečet a prosit, ať nechodím. Do krbu ale přihodit pár polen musím, jinak zmrznem.
|
|
|
| lenkalienka | 
|
(21.12.2009 19:12:03)
není to strach, jen chce být víc s vámi. Náš mladší to dělá taky a u staršího si toto období vybavuji po třetím roce.
|
| Tragika |
|
(21.12.2009 20:34:25)
To je zajímavý názor. Víc s námi. Já jsem s ním 24 hodin denně. Za 3,5 roku jsem měla pouze jednodenní absenci.
|
|
|
| Lila* | 
|
(21.12.2009 21:08:57)
Já bych brala prcka tam, kam chce, všude se mnou. Potřebuje asi jistotu, že tě má, aby se později mohl směle vydat bez tebe do světa. Však počkej, za pár let (6) bude mít třeba na dvěřích pokojí nápis "medvědům vstup zakázán", a hádej, kdo je označen za mědvěda.
Nechala bych prcka, at chodí se mnou všude, kde chce. Však mu to nezůstane. Jen se ujistí. A přejde jej to.
|
|
| Zdenča+Petřík8/05+Lenička10/08 | 
|
(21.12.2009 22:18:08)
Syn má čtyři a tyhle nevysvětlitelné strachy mívá taky. Ale někdy je to fakt šílené co si vymyslí čeho se bojí. Minule to byly přesýpací hodiny v koupelně (takové ty co se podle nich čistí zuby). Musela jsem je schovat, jinak nechtěl do koupelny. už jsou zase zpátky a chvíli byl klid. teď je to aktuálně budík v pokojíčku 
|
|
| Jarma (dvě děti) | •
|
(23.12.2009 23:56:46)
Bych mu vyhověla. Určitě bych mu dovolila chodit se mnou, kam chce. Jo, bude to děsně náročé a časově... ale jo, brala bych ho s sebou, kam se mnou potřebuje jít. A postupně se to upraví. To je moje zkušenost.
|
|
| kikina78 | 
|
(8.1.2010 10:28:09)
Tragiko, zrovna procházíme něčím podobným. Ze dne na den se z mého 4 letého syna stala hromádka strachu. Jeden den byl úplně v pohodě a ráno úplně jiný kluk. Bojí se hrát si sám v pokojíčku, nedojde si sám na záchod, ani do vedlejší místnosti třeba pro nějakou hračku, musí být pořád někdo s ním, ani to nemusím být já, stačí mu, když s ním jde jeho roční bráška, takže to určitě nedělá proto, aby byl více se mnou. Když to přišlo, tak jsem se snažila jeho strachy nijak nezlehčovat a doprovázet ho, ale jak sama píšeš, nejde to vždycky, když malý sedí zrovna na nočníčku nebo když ho uspávám a velký do toho začne poskakovat, že chce čůrat a mám jít s ním nebo se počůrá, tak kolikrát už vypěním, ať si tam dojde sám. My to máme ještě spojené s nočními děsy, v noci se častokrát budí s hrůzou, že jsou v místnosti zvířátka, která ho chtějí sežrat, mimochodem právě těch se bojí i přes den, zvířátek s velkou tlamou...my už se chystáme k psychologovi, třeba ať mi jen poradí, jak se mám chovat já...popovídat si o tom s odborníkem snad nikomu neuškodí. Jana
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)