lipoo |
|
(27.12.2009 15:34:19) tak výcuc: Základní test povahy štěněte Kliknutím vám zobrazím kompletní obsah těchto stránek!
* Prudce vykročíme proti němu. Může se přikrčit, položit na záda, ale nemělo by utéct. * Zvedneme ho do náručí nebo podržíme v rukách od těla (podle velikosti). Klidným hlasem na něho mluvíme. Štěně bude asi z počátku kňourat a vrtět se, ale za chvíli by se mělo uklidnit. Těm, která se i v budoucnu nebudou chtít moc podřizovat, nepomůže ani zvýšená intonace hlasu a pravděpodobně nás začnou kousat i do rukou. * Štěně převalíme na záda. To s velkým sebevědomím se bude ze všech sil, bránit této nepříjemné poloze. Štěně s vyrovnanou povahou se za chvíli uklidní a zůstane ležet. Příliš submisivní nebo nervově labilní štěňata se mohou i pomočit. * Štěně odneseme do neznámé místnosti. Najít takový prostor nemusí být snadné, protože štěňata mohou mít (v rámci socializace) volný vstup do celého domu - samozřejmě pod dohledem chovatele. My se ale soustředíme na první reakce štěněte, když se ocitne samotné bez svých sourozenců. Sebevědomé, vyrovnané či méně závislé začne zkoumat místnost, bázlivé zůstane tam, kde ho postavíme nebo se začne stahovat třeba do kouta či k místu, odkud jsme ho donesli. Zajímavé pro nás také bude, jak štěně zareaguje, když na něho (zatím jako neznámá osoba) zavoláme.
Začínající pejskař by si měl vybrat štěně s vyrovnanou povahou. Tu požaduje i většina už zkušených majitelů psů. Jak ji ale poznat? Prostě dobrým pozorováním. Oporou by nám měl být chovatel, který štěňátka už dobře zná. Také by nás měl upozornit, že správné reakce poznáme většinou kolem 5. týdne věku štěňat.
* Štěňata pozorujeme při vypouštění z ohrady (ohrádky v bytě). Které vyběhne nebo se přímo vyřítí jako první? Které se běží přivítat s chovatelem a dožaduje se jeho pozornosti? Které rychle zkoumá okolí a které raději zůstalo v ohradě? * Štěňata pozorujeme při krmení. Které vrčí na ostatní nebo se dokonce snaží dávku ostaním sežrat? Které baští rychle nebo které se v tom jen ponimrá a smutně odchází? Které místo oběda raději tahá sourozence za ocásek? * Štěňata pozorujeme při hře mezi sebou, s matkou, s chovatelem. * Všímáme si celkové vyrovnanosti vrhu. Ve vyrovnaném vrhu jsou všechna štěňata přibližně stejně vyvinutá i velká.
|
lipoo |
|
(27.12.2009 15:35:28) a poslední:
Přiběhne se hned některé na nás podívat, jen co se u nich objevíme? Má k tomu ještě zdvižený ocásek a hned nás tahá za nohavici? Při hlazení po hlavě vrčí nebo nás rovnou kouše do rukou? Takové štěňátko může být moc sebevědomé a dominantní a jestli nemáme dostatečné zkušenosti, budeme mít pravděpodobně při jeho výchově velké problémy. Často se stává, že takoví pejsci později vládnou celé rodině a nejsou-li to zrovna dvoukiloví drobečkové, bývají i nebezpeční. Zkušení cvičitelé si však taková štěňata, právě pro svou neohroženost a odvahu, běžně vybírají např. k výcviku obrany či ostraze.
Když na ně zavoláme, zamlaskáme a zatleskáme (u malých štěňat si dřepneme nebo se alespoň skloníme). Štěně s vyrovnanou povahou většinou všeho zanechá a i když si nás do teď moc nevšímalo, přiběhne se podívat, co se to děje. Vyjdeme-li mu vstříc (slovním povzbuzením, pohlazením), snaží se i ono navázat kontakt. Skáče po nás, chce nám olíznout obličej. Plazí-li se štěňátko po zemi a při pohlazení se hned obrací na záda. Bude sice velmi citlivé, ale protože na zavolání přiběhlo, tak je zde předpoklad, že se s ním spolupráce při výchově i výcviku úspěšně rozvine. Štěňátka s méně závislou povahou se většinou jen podívají, co že se to děje, ale dál se budou např. spolu prát nebo si kousat klacíček. Na šustící sáček s piškoty je ale určitě přivoláme (je-li jim povědomý). Při pohlazení se budou odtahovat (pokud budeme v druhé ruce držet ten sáček s dobrotami - pak se budou lísat jako ti ostatní). S těmito psíky bývá horší spolupráce, někdy je jejich samostatnost v charakteristice plemene a po staletí chovateli upevňovaná. Měli bychom vzít v úvahu i požadované vlastnosti plemene a rychlost vývoje takových štěňat . Bázlivější štěňátka nás budou z povzdálí pozorovat, případně poštěkávat, když se k nim budeme blížit. Podaří-li se nám je ulovit, na hlazení nereagují. S těmito štěňátky bývá nejvíce práce, protože jim trvá delší dobu než překonají bariéru nejistoty vůči nám, ale i okolí. Nepatří do nezkušených a zejména necitlivých rukou. Potřebují důslednou a trpělivou socializaci (tak jako příliš sebevědomá štěňata). Při získání vzájemné důvěry to většinou bývají dobří hlídači a velmi oddaní psi.
Začneme-li se od štěňat vzdalovat, vyrovnané štěně za námi alespoň kousek poběží. To také může udělat ale i štěně moc sebevědomé. Někdy rychlým odběhnutím, upoutáme pozornost i psíků méně závislých nebo bázlivých.
Hodíme mezi štěňata např. klíče - stačí jimi i zachrastit. Většina štěňat se přirozeně lekne, ale rozhodující jsou jejich další reakce. Příliš sebevědomé sebou sice trhne, ale pak se běží podívat na tu zajímavou věc - se zdviženým ocáskem nebo i s blafáním a vrčením. Ta s vyrovnanou povahou některá i poodběhnou, ale rychle se vrátí také zkontrolovat situaci. Plachá a bázlivá štěňátka utečou, nebudou se chtít vrátit, případně budou z bezpečné vzdálenosti poštěkávat.
Půjčíme si od chovatele oblíbenou hračku štěňat a když upoutáme jejich pozornost, hodíme ji kousek od nich. Hravé štěně se snaží hračku získat pro sebe. Reakce štěňátek zajímá i samotné chovatele nejen pracovních plemen, a tak už většinou mají nadějné aportéry pro nás vytipované. Pozor, i méně sebevědomé štěně může být dobrý aportér, ale protože se pro hračku vyřítil i dominantnější bratříček, podřídivější pejsek mu ji pravděpodobně přenechá. Štěně s velkým sebevědomím bude, při odebírání hračky, možná vrčet nebo ji bránit. Proto si štěňátka raději vyzkoušíme i samostatně.
|
czacza |
|
(27.12.2009 20:10:57) Diky, presne to jsem hledala.
|
|
|
|