| Ješťa+3 | 
 |
(23.2.2010 13:01:41)
máte někdo prosím zkušenost s touto formou náhradní péče? (jedná se o pravidelnou návštěvu dítěte z děts. domova v rodině, kde tráví spolu s onou rodinou víkend).
V sobotní MF DNES jsme se o ní s manželem dočetli http://zpravy.idnes.cz/exministryne-kuchtova-chce-prosadit-pujcovani-deti-z-domovu-na-vikend-1mp-/domaci.asp?c=A100219_215123_domaci_abr, ovšem zdá se, že není až tak podorovaná odbory soc. péče a snad i odborníky? Navíc prý je tato forma zatím nedostatečně právně ošetřená a býv. ministryně školství Kuchtová (v současné době ředitelka děts. domova) to chce změnit.
Vím toho málo, ráda bych se dozvěděla víc, nejlépe zkušenost s touto formou náhradní péče. S manželem nás tato možnost zaujala, rádi bychom se dozvěděli víc.
|
| Jája (52 let) | •
|
(23.2.2010 14:14:22)
Paní exministryně je padlá na hlavu.
Půjčovat děti? Když jsem pracovala v DD, NIKDO to nedoporučoval. Rodina se někdy před dítětem vytahovala, brala ho na výlety, chtěli ho na Vánoce a to by ho třeba zavalili dárkama. Ale jak to ve skutečnosti v rodině chodí, to by dítě nepoznalo. Až by dospělo, myslelo by si, že život je samá legrace, dárky, výlety, utrácení. Jo, kdyby si rodiny braly děti taky na práci, to by byla jiná. Ono je to i tak je pro děti z DD tvrdé přistání, když je z DD vykopnou s holou zadelí.
|
| Feliz |
|
(23.2.2010 14:19:52)
Proč by to mělo být jen o dárcích? Je do dobrá cesta, jak se mít jednou o koho opřít, až odejdou z DM.
Pokud bych do toho šla, chtěla bych si nejen já, ale i má rodina vytvořit s dotyčným přátelský vztah a jednou mu při startu do života pomoci.
|
|
| DENISA |
|
(23.2.2010 14:26:32)
No ja nekde o hostitelske peci cetla, mozna tady a libilo se mi to. Jakmile jsem to prednesla manzelovi, byl okamzite proti, prave z tebou popisovanych duvodu. Rikal, ze dite bud naporad nebo nic. Nejake pujcovani na vikend, kdy by poznalo jenom zabavu a nic jineho (protoze my o vikendu opravdu jen uzivame) by s nim pekne zamavalo. Citove prilnout muze i dite vetsi, kor kdyz je z DD a jak mu pak vysvetlit, ze na chvilku jo a pak supaj zpatky. Je to asi velice slozity problem.
|
|
| Hanajda | 
|
(23.2.2010 16:32:24)
Tak ještě že paní ředitelka "našeho" děcáku si to nemyslela. Několik let jsme si brali už staršího kluka, se kterým jsme se seznámili jako vedoucí na táboře. Míša VĚDĚL, že u nás nemůže být na stálo a hned na začátku jsme se domluvili, že budeme jako teta a strejda. Nezavalili jsme ho dárkama, neb na ně nebylo, ale na výlety atp. jsme jezdili. Ale taky s náma zažil opravu chalupy, zažil i učení do školy. A když byl větší, tak jsme spolu probírali i praktické věci ze života, aby aspoň tušil, jak to vypadá venku. I ty zmiňované Vánoce u nás trávil a do dneška na to rád vzpomíná. Ostatně se o svátcích vídáme stále. Pro naše děti je totiž něco jako nevlastní starší brácha.
Stýkáme se do dneška, je z něj prima kluk. Dokud byl v děcáku, tak od nás nikdy nedostal peníze, ale po domluvě s jeho vychovatelkou dostal třeba dražší knihu. A když si našel první místo, tak jsme mu pomohli v začátcích, dokoupili pár věcí co potřeboval a ano, párkrát jsme mu já nebo manžel dali "kapesné".
|
| maceška | 
|
(23.2.2010 17:01:16)
Díky, Hanajdo, za tvoji zkušenost. My máme takových několik.
Jak už psala Jana, dost podrobné informace o tom, jak probíhá hostitelská péče, máme na stránkách sdružení (www.detipatridomu.cz), zatím sice některé odkazy nefungují jak by měly, ale myslím, že koho problematika zajímá, dozví se vše potřebné (zbytek zprovozníme do konce týdne  ).
Postoj Jáji je bohužel častým postojem těch, kteří nevědí, co hostitelská zahrnuje - nebo možná mají jinou zkušenost. Článek v MF dnes byl trochu zavádějící v tom, že to vypadalo jako nový nápad paní Kuchtové. To ale není pravda, hostitelská péče má u nás dlouhou historii.
Skoro každý má obavy, že dítě chudák si zvykne a co potom...Jenže hostitelka je často jediným způsobem, jak poznat normální život v rodině, pro děti, které jsou třeba z velkých sourozeneckých skupin a šanci na PP mají malou - protože prostě sourozenecké vazby jsou pro ně důležité, ale "život za zdí" taky. Víte, kolik je dětí v celostátním registru, a není pro ně v republice žádná rodina? Tedy rodina, která by byla ochotná vzít si je do PP? Pokud dostanou šanci navázat vztah (protože to je to, čím nejvíce děti v DD strádají) v rámci HP, budou mít větší šanci zvládnout svoji partnerskou a rodičovskou roli.
PS: zrovna jsem dostala SMS od naší první hostitelské holčiny, jestli můžou přijet o víkendu na návštěvu. Je jí 24 let, je vdaná a vztah k naší rodině má pořád hezký. Psala jsem o ní kdysi dávno tady: http://www.rodina.cz/clanek3714.htm
|
| Marti3 |
|
(28.6.2013 11:14:03)
Dobrý den, nějak se mi nepovedl vložit dotaz, zkouším znova... Jakým způsobem lze najít dítě do hostitelské péče? Jak oslovit dětský domov? Můžete nám prosím poradit? Máme zažádáno o náhradní rod.péči, ale jsme na začátku, ani jsme ještě nebli na kurzu... Tak mě napadlo, jestli by jsme to dlouhé čekání nemohli vyplnit takto, třeba bychom měli štěstí a pak si vzít do PP dítě z hostitelské péče. Jde to takto. Z Vaší odpovědi, co na ní reaguji, je vidět, že o tom hodně víte. Děkuji. Martina
|
| 123456 | •
|
(29.6.2013 15:35:17)
http://www.detipatridomu.cz/
|
|
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(23.2.2010 16:55:54)
Podle toho, co já vím, tak dneska jsou právě děti v DD zavaleny vším možným od sponzorů, mají různé akce, výlety, měsíc u moře, značkové oblečení, 24-ti hodinový dohled typu od do dělej tohle.
Hostitelská rodina, si myslím, právě může ukázat, že skutečný život vypadá jinak.
|
|
|
| madlenka+2 | 
|
(23.2.2010 14:39:01)
Mně to taky hrozně zaujalo, já pro změnu přemýšlím o tom, že co až to dítě jednou z domova vyšoupnou (v osmnácti?), tak kam půjde? Bude automaticky chtít a čekat pomoc od těch, co si ho brali na víkendy. Pokud si ho nebudeš půjčovat až do téhle doby (dospělosti a odchodu z DD), tak bude mít problém a citovou frustraci v době, co si ho brát přestanete. Ono je hezký brát si roztomilého malého chlapečka, ale co až to bude čtrnáctiletý puberťák? Nebo vysvětlíš třeba desetiletýmu dítěti, že už nikdy nepřijedeš?
|
| madlenka+2 |
|
(23.2.2010 14:41:28)
Ještě, ona ta pomoc při startu do života znamená zajistit mu bydlení a práci. A to tak úplně jednoduchý není. Bude chtít bydlet s vámi.
|
|
|
| petulia |
|
(23.2.2010 15:03:52)
Ahoj, moje máma měla v hostitelské péči chlapečka necelý rok. Byl u nás na víkendy, na prázdniny, svátky, každé volno. Nejdřív jsme museli projít šetřením sociálky, jako když jde dítě do adopce. Trvalo dost dlouho, než se tohle vyřídilo a mohl k nám i na noc. Předtím jsme ho přivezli v sobotu ráno, večer zpátky a v neděli to samé. Po necelém roce to bylo čím dál náročnější pro obě strany, čím dál víc jsme na něj mysleli, jak se tam přes týden má a tak. No skončilo to samozřejmě pěstounskou péčí  . ("Tety" z děcáku nám říkaly, že to tak dopadá...)
|
|
| Summer_09 | 
|
(23.2.2010 15:48:51)
Ješto, já to znám celkem dobře - zkontaktuj si nejlépe dětský domov ze kterého byste si dítko chtěli brát, pokud je vstřícný ředitel nasměruje Vás dál a nějak se začnete domlouvat.
To "dál" znamená sociální pracovnici, určiě přijde i k Vám domů, bude ji zajímat i finančí situace atd. Počítej ale s tím že to dítě nemůžeš pak jen tak opustit.. hrozně by ho to vzalo.
Jinak si myslím že pro děti je to skvělá zkušenost, mám zkušenost s maličkýma i s velkou slečnou.. ty malé jsme je vraceli vždycky už spící, aby tam nebyl ten šok že je strkáme zpátky.. takže u nás dostalo mrně večeři, vykoupali jsme, dali do pyžamka, pomazlili.. no a cestou zpátky autem nebo v kočárku to dítko zalomilo a probudilo se už zase tam, aby nebyly slzičky.
Pak jsem si brala čtyřetou holčičku, ta už to chápala že chodím pro ni a že se tam zase vrací, asi jako když jde dítko k babičce na lepší nebo jak to říct.
Většina jich rychle odešla po zahájení hostitelské péče do náhradní rodinné, prý jim pomáhaly i lepší posudky díky tomu, že chodily k nám.
A pak byla už jen jedna velká holka, což je ted moje velká kamarádka 
Ale je pravda, že u prvního to skončilo málem adopcí.. nakonec mu ale našli rodinu a odešel. Po roce kdy z odpolední se staly víkendy a několikadenní pobyty to byl celkem nářez .. další "malé" děti už k nám chodily jen pár týdnů nebo měsíců a šly do rodiny, tam už jsme to ustáli líp.
I ta čtyřletá holčička šla do rodiny, brala jsem si ji dlouho a jsme pořád v kontaktu už je to taky let, sakra...
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)