zuza24 |
|
(4.11.2010 13:18:00) Dcera 4 roky chodí do školky a neumí se bránit. Děti už na to přišly a tak ji začly ubližovat. Nadávkami, bouchnutím...určitě toho není moc, ale vzhledem k tomu, že dcera je velice přecitlivělá a kamarádská, velice špatně to nese. Nechce chodit do školky, protože tam jsou zlobivé děti. Dnes jsem si promluvila s učitelkou, ale chci, aby se má dcera, dovedla bránit. Jak jí to naučit? Nenechat si nadávat, ....
|
fisperanda |
|
(4.11.2010 13:30:29) Já sem měla to stejný nedávno s dcerou. Ve školce je holčička, která jí nadává. Nejdřív jsem zkusila, aby jí dcerka řekla: "Tohle se mi nelíbí, tohle neříkej". To udělala. Když to pokračovalo, řekla jsem jí, ať takový věci hned hlásí učitelce. Řekla sem jí, že v případě, že to nezabere, odchytnu holčičku v šatně a dám jí céres. Dcerka se smála, a od té doby je klid.
|
Balbína |
|
(4.11.2010 13:59:58) mám taky takovou holčičku doma. V tomhle věku nebyla schopná oplácet rány. Pokud to není o tom, že jí občas někdo strkne nebo sebere hračku, ale je to pořád a ona nechce do školky, fakt bych to řešila s učitelkou, aby na ní "dohlídla". Trochu bránit se naučí časem. Já se dceři snažím zvedat (zdravě) sebevědomí, chodí do kroužku, který jí baví a jde jí. Dceři hrozně pomohlo, že se mi svěřila a že jsem slíbila, že jí pomůžu a s holčičkou, která jí zlobí promluvím na besídce. Nakonec to nebylo ani potřeba, srovnaly se před tím, ale dcera byla tou mou nabídkou pomoci hodně posílena.
|
Simča | •
|
(4.11.2010 14:41:26) Já jsem ted těsně před "promluvením si" s holčičkou(4), která ubližuje ve školce mé tříleté dceři.Slovně,někdy i fyzicky.Ale ted nevím,co mám tak malému dítěti říct.Vyhrožovat ji nemůžete,zákaz přibližování se k mé dceři asi taky nezafunguje(nebudu to moci kontrolovat a učitelka při počtu 24 dětí asi taky moc ne),vůbec nevím,jak na tak malé dítě jít,aby to mělo efekt.Poradíte?
|
Kudla2 |
|
(4.11.2010 14:57:28) Simčo, co třeba říct jí: Karolínka (nebo jak se Tvoje dcera jmenuje) mi říkala, e jí děláš.. to a to. Je to pravda? Tak jí to prosím tě nedělej, ono ji to bolí a je pak z toho smutná a pláče.
Možná by to mohlo zabrat, takový prcek si dosah svého chování asi ještě moc neuvědomuje....
|
|
fisperanda |
|
(4.11.2010 15:00:37) Normálně bez emocí bych s ní promluvila, že tohle se nedělá, není to hezký, příp. jak by bylo tobě, kdyby ti tohle někdo dělal? Dodala bych , že moje dítě si takový jednání nezaslouží, samo se k ostatním chová hezky, tak jaký má tedy důvod jí ubližovat? Dodala bych, že nenechám svýmu dítěti ubližovat, a pokud se chování nezlepší, budeme to řešit s paní učitelkou. Připadne mi taky vhodný, aby tohle všechno tvoje dcera slyšela, aby věděla, že s tebou může počítat.
|
|
Maraska |
|
(4.11.2010 15:53:11) Řekni to učitelce, at na to dohlídne a případně promluví s rodiči dítka co ubližuje. Já doma nemám andílka, ale tohle by mě pěkně vytočilo, že domlouváš mému dítěti za mými zády.
|
Winky | •
|
(4.11.2010 16:13:32) nj, jenže to právě bývá na dlouhé lokte, někdy..... Já jsem to řešila tak, že jsem se zeptala toho dítěte (co bouchalo mou dceru) přímo před jeho rodičem (tatínkem) - Filipe, D. si mi stěžovala že ji ve školce boucháš, jak to teda je? A tatínek čekal co synek na to, ten samozřejmě mlčel ale bylo vidět že na tom něco bude - ani nechtěl aby se ho táta zastal atd... takže když to tatínek viděl, slíbil že si o tom doma promluví, a docela to pomohlo.
Prostě za mě - pokud to jde přímo - aby se poznal rodič dítěte bouchaného i bouchajícího, je to lepší než když A to řekne učitelce, ta to vyřídí B, ten si pomyslí svoje protože nemá přímou vazbu a nic se neděje....
|
|
|
|
|
|
Hudba Ainur |
|
(4.11.2010 14:15:15) Neporadím, máme stejný problém - dcerka je v 1. třídě a od prvního týdne má problémy se spolužačkou z vedlejší třídy. Nadává jí, vysmívá se jí, strká do ní, bouchá jí, tahá za vlasy, předevčírem jí nedovolila vstoupit do té druhé třídy.
Už jsem to řešila s učitelkou, sdělila mi, že už je to v řešení u učitele té druhé třídy, že si tam děti udělaly nějaká hesla, jak se chovat ke spolužákům apod. Tak uvidíme.
|
|
kreditka |
|
(4.11.2010 15:46:25) Dceru podpořit, případně promluvit s největším tyranem, jinak mám obavu že dítě které se neumí bránit to nenaučíš, já byla taky taková a dodnes se za sebe nedokážu sebevědomě rvát, zadceru bojuju jako lvice, ale za sebe to už musí opravdu být vážná situace
|
|
Maraska |
|
(4.11.2010 16:02:35) Kdysi jsme se scházeli s kamarádkou pravidelně právě proto, aby se její chlapeček naučil bránit se tomu mému a můj aby se naučil vycházet s dětma a hned je nemlátit lopatičkou. Věřím ale že je to náročné naučit dítě bránit se. Mám dvě děti jak den a noc. Jedno naprosto bez zábran, se kterým někdy řeším, že někoho bouchne, strčí. Druhý jeho úplný opak, toho zase někdy bouchnou druzí a on si to nechá líbit.
|
|
Gora |
|
(4.11.2010 17:36:49) Synovi ve školce první rok také ubližovali - tři kluci. Doma jsme mu říkali, ať nedává najevo strach, nepláče před nimi. Po třech měsících nám učitelka řekla, že syn bije ostatní. Tak jsme se ho ptali, a on to začal těm třem vracet. Párkrát jim to vrátil, i když jsme mu tohle neradili, a pak už měl klid.
|
|
babiki |
|
(4.11.2010 18:05:51) Syn bude mit 10 let, a dodnes to neumi, nekdy me to moc mrzi, on proste nema v povaze se hadat, nebo prat. Zivot ho jednou nauci, ale je mi lito, ze nema trochu ostrejsi lokty
|
|
***** | •
|
(11.11.2015 22:33:11) Můžete ji zkusit naučit něco ze sebeobrany. Mohlo by to být ale velké riziko pro ostatní děti. Mohla by například někoho trochu silněj bouchnout a dopadlo by to zlomeným nosem, monoklem, apod. Proto bych spíše doporučil aby se pohybovala blízko učitelky. Děti by ani nenapadlo ji obtěžovat pod dohledem.
|
|
|