| Repulsion | 
 |
(11.5.2011 9:43:24)
Téma o odmítnutém partnerovi mě přivedlo na myšlenku založit tady toto. Pokud se mi totiž podaří sesmolit tu knihu, měla by tam být právě i kapitola věnovaná sexu, protože, alespoň podle mých zkušeností, je to jeden z rizikových faktorů soužití s partnerem trpícím depresemi.
Já znám svou zkušenost, a ta je dost hnusná. Po značném otálení jsem se nakonec rozhodl, že vám to napíšu, protože bych na oplátku chtěl znát zkušenosti vaše s tím, že bych pak něco z toho třeba použil (naprosto neadresně, samozřejmě).
Takže ta moje zkušenost:
Moje bývalá žena je sexuálně poměrně hodně náruživá a nikdy nebrala jako „omluvu“, že mám depresi či beru tlumivá AD. Když jsem jí vysvětloval, jak to je, a že to ale není vyloučeno, jenom že potřebuju, aby vyvinula iniciativu a postarala se o fajn atmosféru a nějakou delší „předehru“, řekla, že nic takového dělat nebude, že si přece nebude o sex říkat, že iniciativu má vyvíjet vždycky chlap. No a pak třeba za týden začala řádit jako fúrie a řvala na mě: „Já potřebuju sex! Ty teplouši.“ To samozřejmě člověku nepřidá. Ale „když ji miluješ, není co řešit“. Takže jsem se snažil, přestože se mi kolikrát vůbec nechtělo... bylo to ale opravdu, jako když se člověk chystá k nějaké nepříjemné práci - třeba k vyplnění daňového přiznání. Člověk si to musel naplánovat, sebrat na to dostatek duševních sil... největší problém byl v tom, že jsem musel nadále hrát roli „svůdce“ a „prvního milovníka“.
Tak, a je to venku... nic snadného... ale třeba to prospěje dobré věci... budu moc vděčný, když se tady objeví alespoň pár podobných příspěvků - třeba s lepším koncem... 
|
| 25.12Ali.......14 | 
|
(11.5.2011 9:53:33)
Já jsem tedy také radši když vyvíjí chlap aktivitu a je akčnější co se sexu týče, ale když můj chlap se delší dobu k ničemu nemá tak si prostě o sex řeknu, prostě mu řeknu, že jestli odmítá souložit tak budu muset využít nabídky kolegy z práce a to funguje vždy - to je schopen se vybičovat k velice kvalitnímu sexu a dopřát mi božský orgasmus 
Zajímavé, že čím jsem starší tak mám větší potřebu sexu, dříve to bylo opačně - já chtěla tak jednou týdně a on tak 3x a teď je to opačně......
|
| Čekatel na smazání | 
|
(11.5.2011 10:16:07)
|
|
| Maťa. | 
|
(11.5.2011 11:51:04)
Ajko to je normálka. Ženy dosahujú sex. vrcholu medzi 30 - 35 rokem, muži medzi 20 - 25 rokem)
Repulsion, neviem ako to je, ja beru Cipralex, ale chuť mám furt. Neviem ale, či to je tým, že patrím medzi ten sex. mimopriemer, alebo ne. Proste moja potreba sexu bola vždy vysoká.
S mojím chlapom problém nemám žiadny, potrebu máme podobnú. Ale! Napríklad absolútne tolerujeme (obojstranne), keď sme z nejakého dovodu zničení, alebo vo veľkom prac. vypatí alebo tak rozne a kľudne nesexujeme i dva týdny - nikto nikomu nič nevyčíta, potom to zase trebárs "dobehneme"
Ad iniciatíva, v tomto sme si fifty-fifty, proste keď chceme, dáme to jasne najavo - obojstranne
Chápem, že antidepresíva možu posobiť tlmiaco (je to na mnohých i písané) a keby som mala chlapa v takej situácii, tak by som mu nevyčítala, snažila by som sa vyvíjať i ja iniciatívu (páč bez sexu úplne to akosi nejde). Ale rozhodne by som po chlapovi nehučala, že je teplouš alebo niečo podobné - to sa dá logicky očakávať, že chuť ho prejde už úplne.
Tvoja exžena asi moc fantázie v sexu nemá čo?
|
|
|
| x x |
|
(11.5.2011 9:53:43)
Ty jo, nevím, co na to napsat, nedokážu si představit, že bych nazvala svýho chlapa teploušem, byl by to pro mě vrchol neúcty k člověku, kterého miluju.
|
|
| °Míša°+1 | 
|
(11.5.2011 9:55:40)
 Taky jsem náruživá a pokud vidím,že je partner unavený z práce (opravdu lehne a spí) ...momentálně má období,kdy musí dělat do večera...nic nechci a ani by to nebylo ono,kdyby se přemáhal a spal u toho.Takže, i když týden nic není - nechovám se jak fůrie...snažím se být trpělivá...tolerantní (i když mi to moooc chybí) a i partner je pak více naladěný (pokud na něj netlačím) a sex je i 2 krát po sobě.Nátlakem se to jen znechutí a není pravda,že musí vždy začít chlap.
Potřebuješ hodně tolerantní partnerku,deprese je vážná nemoc...tolerance ze strany partnerky asi trochu vázne.
|
| Ažurka + Toni+Andul |
|
(11.5.2011 10:00:07)
u nás je to nějak podobně hodně práce,ještě víc starostí a sex jsme rádi,když vyjde 1x týdně.Já byla dost náruživá při prvním těhu a to dost chtěla jsem furt,při druhém ani tuk no jestli za celé těhu tak 6x .
No a ted chtěla bych víc,ale díky těm starostem to moc nejde:-(
jsem úzkostlivá,manžel bere taky ADtakže rodinka k pohledání,ale vždy se nějak dohodnem nikdy bych na nikoho neřvala a něco si vynucovala i kdybych "trpěla nedostatkem,jak pes"tak bych nebyla schopná si toto vynutit
|
| °Míša°+1 |
|
(11.5.2011 10:07:55)
Přesně tak,jak vidím,že je unavený,kolikrát mám spíš strach,ať se mu něco nestane.Teď máme takové období - moc práce ,ale bude líp.
Díky i za to 1-2 krát týdně  zas je to hezčí po delší době.Nikdy bych mu nenadávala a nevynucovala si něco  to by mě ani nebavilo.Spíše to dusím v sobě.
|
|
|
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 | 
|
(11.5.2011 9:58:40)
tiše sem trpěla. můj depresivní bývalý partner měl fáze, kdy byl dobrým milencem, sex dobrý - ne špatný, ale ani žádné vystřelení na orbitu. jenže se to zase střídalo s fázemi, kdy sice sex být mohl, ale jen pokud sem si hrála na ,,vílu amálku,, - byla něžňoučká, přizpůsobivá, mazlivá.... a zároveň veškerá aktivita pouze z mé strany. někd mi přišlo, že mi vyloženě podržel, přitom mi odsouhlasil, že na sex chuť měl, že ok... no na palici. a pak taky kdy sex nebl vůbec. obecně sem veeeeelmi vášnivá a i s nynějším partnerem sem se musela trochu krotit, přesto tohle nešlo dlouhodobě udržet. byl to nakonec jeden z důvodů k rozhcodu, ač rozhodně ne jediný
|
| Repulsion |
|
(11.5.2011 10:01:54)
A byl tím důvodem k rozchodu jeho psychický stav jako takový?
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 |
|
(11.5.2011 10:05:14)
jak to vezmeš.... řekněme že sme na sebe měli příliš málo vazeb a byli spolu příliš krátce (rok a půl) abych dokázala pouze tiše trpět a říkat si, že ho podržím, i kdyby nebe padalo a země se chvěla. nakonec podlehl ukrutné sebelítosti, přestala sem si ho kvůli tomu vážit a neviděla sem jiné východisko, protože sem byla nešťastná. takže vlastně ano, kvůi jeho stavu, ač deprese jako taková, jakožto diagnóza, pro mě samozřejmě důvod nebyl. navíc sem si připadala, že vztah buduju jen já
|
| Repulsion |
|
(11.5.2011 10:10:11)
Tak už jsi to vyřešila... ale to, že se člověk propadne do sebelítosti apod., není u deprese nic až tak neobvyklého. Deprese není rýma, která se vyleží za 7 dnů. Mně trvalo rok, než jsem se vyhrabal z nejhoršího... další rok jsem už byl bez větších propadů, ale pořád ještě pořád pod normálem - říkal jsem tomu, že si připadám, jako bych byl pod vodou, těsně pod hladinou, ale přesto se nemohl vynořit...
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 |
|
(11.5.2011 10:15:26)
to já vím, jenže jak to má vyřešit ten druhý? má si říct, že za několik let možná bude lépe? možná? když sme spolu začali chodit, byl zrovna na vrcholu té křivky, pak se začal propadat a já byla rozhodnutá vydržet, jenže dlouhodobý pocit neštěstí je řekněme zdraví nebezpečný. potkat to nynějšího chlapa, tak vydržím, máme dítě, společnou minulost, na kterou budu moci vzpomínat a upínat se na to, že to zas tkové bude.... ty jakožto nemocný si můžeš říkat, že sem povrchní, když zdrhám od chudáka, co potřebuje pomoc, kdo zažil partnera s depresí a to hlubokou, musí zase pochopit mě
|
| Repulsion |
|
(11.5.2011 10:19:34)
Rozhodně si nemyslím, že jsi povrchní. To se nedá takhle zvenku vůbec posuzovat. Jsou lidé, kteří se z depky jakž-tažk vyhrabou, jiní skončí na invalidním důchodu...
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 |
|
(11.5.2011 10:22:10)
momentálně je nezaměstnaný, pokud vím, kontakt sem s ním úplně nepřetrhala, cítila sem jistou iracionální zodpovědnost. on nebyl povahově nijak špatný člověk, ač časem by možná ke střetu povah taky došlo, o tom žádná, ale deprese je prostě sfiňa
|
|
|
|
|
|
|
|
| Clea | •
|
(11.5.2011 9:59:24)
Znám to spíš obráceně. Promého partnera je sex lékem - vyřeší deprese, roztěkanost, nesoustředěnost, psychickou únavu... Prostě všechno kromě chřipky...
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 |
|
(11.5.2011 10:02:14)
jo, u mě vyřešil bezdětnost
|
| x x |
|
(11.5.2011 10:04:20)
|
|
| Čekatel na smazání |
|
(11.5.2011 10:05:22)
By k tomu sexu měli vydávat přibalový leták koukám :)
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 |
|
(11.5.2011 10:09:01)
no, ten vedlejší účinek mě poněkud zaskočil
|
|
| Repulsion |
|
(11.5.2011 10:12:42)
Ono to není v té depresi prdel. Zajímaly by mě třeba zkušenost žen s depresí - pokud budou ochotny se zde rozpovídat...
U nás je zásadní nedostatek, že se do léčby lidí s psychickými problémy málo nebo vůbec nezapojuje rodina - pomohlo by to jak těm nemocným, tak by to možná mohlo zachránit spoustu vztahů...
|
|
|
|
| Tussi + 3 | 
|
(11.5.2011 10:22:55)
jj, pokud se svet v rit riti a jedinym svetlym bodem meho zivota se stava svetlo v lednicce, sex je jedina vec, co me v techhle chvilich dokaze postavit opet na nohy 
|
|
|
| ChemicalJane + 4 | 
|
(11.5.2011 10:04:00)
no ze své zkušenosti vím, že jakmile se moc tlačí na tu frekvenci, je to špatný a ten utlačovaný si k sexu vypěstuje akorát tak nechuť a časem třeba i odpor...
u nás byla situace opačná, manžel mnohem mnohem víc náruživý, situace značně vygradovala, ale po 2. porodu se chvílema nepoznávám v současnosti bychom chtěli oba víc, ale nějak nemáme sil nazbyt... teď jsme byli na plese, spali v hotelu, těšili jsme se, jak si zařádíme... padli jsme do peřin a vstávali v 6, jako bychom byli doma s dětma
no ale jinak si myslím, že tvoje partnerka by měla být mnohem víc tolerantní!! a nevidím nic špatného na tom si říct o sex..
|
|
| Petra Neomi | •
|
(11.5.2011 10:06:47)
Čistě prakticky... měls to říct lékaři, existují i antidepresiva, která působí na sex podpůrně, minimálně u chlapů, kde je menší citlivost spíš plus. U ženských je to větší problém a můj psychiatr říká, že třeba Zoloft donutí ženy přestat brát právě jejich partneři, protože uspokojit ženu na stovce Zoloftu znamená hodinu tvrdé práce obou aktérů.
Mmch, myslím, že chování tvé partnerky k tobě zřejmě nebylo způsobeno jen problémy se sexem, tohle je silný kafe a obecně hodně nelaskavej přístup k někomu, kdo trpí depresí.
|
| Repulsion |
|
(11.5.2011 10:17:24)
Petra Neomi: My jsme samozřejmě s medikací hodně „čarovali“, než jsme našli to pravé ořechové... bral jsem třeba Welbutrin, a to je „bomba“. Bohužel asi po 3 měsicích užívání mi začal způsobovat silné stavy úzkosti spojené s dýchacími potížemi, takže jsme ho museli vysadit... nakonec mi začalo velice dobře fungovat Tritico v kombinaci s Lamotriginem a Esoprexem.
|
| Petra Neomi | •
|
(11.5.2011 10:25:26)
Nojo, není to jednoduchý... Mmch, názor, že vždycky musí být sexuálně aktivní chlap, je pověra a ve vztahu i blbost. Tam by míra důvěrnosti měla přerůst tyhle společenský tanečky.
|
|
|
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(11.5.2011 10:11:02)
Jo jo, má manželka svatou pravdu. Pro povzbuzení milostného života je nejúčinnější řádit jako fúrie a řvát: „Já potřebuju sex! Ty teplouši."
Obzvláště kvalitních výsledků lze dosáhnout touto metodou u partnera, který je zdravotně v nepořádku ať už fyzicky nebo duševně.
|
|
| 25.12Ali.......14 |
|
(11.5.2011 10:11:03)
Mám pocit, že tady na rodině je nějak hodně psychicky labilních jedinců co berou léky na depku - by mě zajímalo zda převažují na rodině ti s lékama či bez Já jsem zatím bez, ale kdo ví kde skončím kdy mi bude manžel odpírat sex
|
| Repulsion |
|
(11.5.2011 10:14:58)
Tohle je ve fóru Zdraví>Deprese
Od lidí, co s tím nemají zkušenosti ať z té či one strany by bylo milé a taktní, kdyby se zdrželi nevhodných komentářů.
|
| Ažurka + Toni+Andul |
|
(11.5.2011 10:23:35)
myslím si,že dost lidí bere AD ale většina z nich to tají!
|
|
|
|
| Krevetka | 
|
(11.5.2011 10:27:44)
Bohužel znám, ale ze strany chlapa. Po celkovém kolapsu organismu jsem byla psychicky totálně mimo, předcházelo tomu dlouhodobé psychické vypětí, až jsem se jednou složila a bylo. Začalo martýrium po dokrorech, injekce, po rozvolnění zdr. stavu AD. Partner nechápal, ať jsem měla i zástavy dechu a podobné radosti. Po AD jsem i přibrala, což byl další důvod jeho nesnášenlivých průpovídek o tom, jak jsem jen líná a ne nemocná, že mám jít jezdit na kole a budu OK. Včera tu proběhla diskuze o vynucování si sexu a následné nekomunikaci, pokud žadatel není uspokojen, znám to taky, pokud jsem se vzepřela, bylo buď ticho před bouří, nebo:"Proč bych měl dělat to a ono, když ty taky neděláš co chci já".
O psychických potížích se toho mezi lidmi ještě opravdu málo ví a nesetkala jsem se s tím jednou, kdy je psychicky nemocný považován jen za líného a vymlouvajícího se blázna.
|
| Petra Neomi | •
|
(11.5.2011 10:30:06)
Antidepresiva hlavně zadržují v těle vodu, ono to kolikrát ani opravdová tloušŤka není, jen zavodnění.
|
| Ažurka + Toni+Andul |
|
(11.5.2011 10:34:35)
já s AD žiju od r.2002 to jsem maturovala a nějak "to byl"start do tohoto kolotoče
|
|
|
|
| magrata1 | 
|
(11.5.2011 10:47:56)
Manžel nemá depresi, přesto většinou musím vyvinout iniciativu já. Někdy mi to leze na nervy, ale co se dá dělat. Když něco chci, musím pro to něco udělat.
|
| Mrej | 
|
(11.5.2011 11:13:56)
Jeden známý používá formulku: "Která si ho nepostaví, ta si ho nezaslouží". A co vím, tak i podle toho fungují - jen když chce ona. Jsou spolu už 40 let.
|
|
|
| JanaS | •
|
(11.5.2011 11:25:59)
Můj názor jako ženy trpící depresí cca 2 roky - potíže v sexu, co se týká frekvence a "stylu" mají i lidé psychicky zdraví, takže netřeba vše svádět na nemoc. Horší bude ochota něco měnit když je člověk v depresi a samozřejmě, pokud je vzrušivost snížena léky - tak to je náročnější.
Za sebe - do depresí mě dostal manžel svým chováním po narození dětí (po 7 letech manželství)....vždycky byl náruživější on, 1x denně bylo málo
Když jsem nedejbože odmítla, urazil se (ještě před depresemi). Často to byl předmět bolestných diskuzí, ale nějak jsme to překonali a teď po 14 letech manželství si mohu dovolit odmítnout sex bez nějakých výčitek svědomí a manžel to bere v pohodě. Došli jsme k nějaké frekvenci, která vyhovuje oběma, i když M by chtěl častěji - není to pro něj žádná tragédie.
V době deprese jsem nepociťovala žádný větší rozdíl, jen že jsem přestala mít výčitky a hájila si svoje práva na odmítnutí (když jsem byla v depresi, chtěla jsem se rozejít a na jeho názoru mi opravdu nezáleželo).
Musím ale dodat, že manžel mě vždycky nezvýhradně miloval, prosil mne, ať se nerozvádíme, že bude žít klidně bez sexu, ale se mnou (a to sex je pro něj smysl života). Po odmítnutí býval uražený, ale nikdy mi nenadával (možná byl trochu ironický).
Po všech problémech, co jsme spolu měli, přiznal chybu (nebo já) a společně jsme našli řešení, protože jsme chtěli (nebo chtěl on v době mých depresí).
Takže si myslím, že deprese působí na každého jinak, ženy se kvůli dětem spíše povznesou a fungují, u chlapa si to neumím předtavit a pak je to o tom, jaký mají ti dva vztah - po jiném chlapovi jsem nikdy netoužila (aspoň ne doopravdy) a já jsem pro něj byla životní výhra, tak chtěl se mnou být i v takové situaci.
No a k tvojí ženě: jen výjimečně jsem chtěla, když manžel zrovna ne - ale když ona něco chce, tak se nesmí bát chlapa svést i když to je častá představa, že začít má chlap. Když má chuť, tak to přece není žádná tvrdá práce být aktivnější v předehře....
A někdo psal, že opustil depresivního partnera - nevím, kdo by se dobrovolně nechal trápit po boku člověka, který jen bere a lehce tě zneužívá pro léčení svých potíží - to je masochismus - i deprese mají různé podoby a lidé se různě v depresi chovají ke svému okolí. Vždy záleží, jestli je na čem stavět a nemocný by neměl začínat nový vztah, pokud nemá jistotu, že bude rovnoceným partnerem.
|
|
| Nika89 | 
|
(11.5.2011 12:43:54)
Tak dobrý konec nemám. Já brala antidepresiva od 16-ti do 18-ti, od pobytu v psych. léčebně (na mou žádost) je neberu. Byly tam deprese, sebepoškozování, náladovost atd. chuť k sexu asi mírně utlumily, ale já byla náruživá snad už od školky, takže jsem nic moc nezpozorovala. Jenže v té době jsem měla přítele a v posledním 3/4 roce vztahu jsme sexovali jednou za dva měsíce! hrůza. kdyby mi to vynahrazoval aspoň objímáním nebo jiným tělesným kontaktem, byla bych ráda, ale takhle se k mi k tomu všemu přidal ještě pocit odmítnutí, posléze i nějaký pohlavní mršky přenosný sexem (já nikoho jinýho neměla...) super
|
|
| Elíláma | 
|
(11.5.2011 13:04:02)
No, moje mamka má přítele, který má stejný problém, snížené libido i potence po AD, a má větší potřebu. Ví, že si bude muset srovnat, jestli to přijme, jak to je, nebo ne. A to je všechno. Ale žádná legrace to není. Věty typu, jak jsi psal, s teploušema, prostě útočné, jsou podle mě výrazem zouflaství projevené s naprostým netaktem. Možná za tím bylo víc než jen vztek z nadržení nebo je tedy tvoje ex pěkná štěkna a tím to hasne. Já jsem jednou taky řekla manželovi hroznou věc, strašně se za to stydím, ani to nebudu psát, no že je v sexu nudnej, jenom urážlivě a strašně mě to mrzí, ale byl to výlev ze zoufalosti, pocit, že to s námi jde do kopru a něco musíme udělat a on to nechce řešit, tak jsem ho tím chtěla probrat, no samozřejmě ho to probralo, ale za jakou cenu, že jsem ho ranila, naštěstí se po omluvě oklepal.
|
|
| Repulsion |
|
(11.5.2011 14:03:55)
Deprese mám asi dané geneticky... jinak jsem měl problémy s apetencí, nikoliv potencí, takže viagru jsem nepotřeboval a nepotřebuju
|
| CPO |
|
(11.5.2011 15:06:01)
"Já si vůbec depresi nedokážu představit."
To buď ráda!
"Jsem pozitivní člověk a i když mám hodně starostí..nehroutím se."
Deprese vůbec nesouvisí s tím, jestli k ní má člověk "objektivní důvody" jako třeba "hodně starostí". Na vině je genetika - my máme klinické depky v rodině a já jsem zatím (byť byste mi to tu na Rodině vyvraceli ) první a jediný, kdo s nima bojuje, aspoň v rámci možností. Mj. neberu AD a snažím se to "urvat" jen přes "pozitivní myšlení", což je fakt záhul
|
| Stárnoucí |
|
(11.5.2011 15:34:21)
Brebbery přesně tak. Když někdo nemá depresi a nehroutí se při starostech není žádná zásluha. Kdo depresi nepoznal nepochopí. Nepochopí, že si člověk s depresí nedojde sám ani na wc...
Taky jsem zkoušela bojovat pozitivní energií, a pak jsem padla.
Mám Esoprex a Trittico jako Rep a je mnohem líp.
A taky mi zvýšil chuť na sex, bojovala jsem i s tímhle a zabralo to.
Naštěstí je manžel tolerantní parťák, zvedá mě ze dna.
|
| Stárnoucí |
|
(11.5.2011 15:35:05)
Léky mi zvýšily chuť jsem chtěla napsat .
|
|
| CPO |
|
(13.5.2011 13:19:18)
"Naštěstí je manžel tolerantní parťák, zvedá mě ze dna"
jojo, to by se mi taky líbilo
|
| CPO |
|
(13.5.2011 13:24:12)
U mě když se projevila vážná choroba, míněno VEDLE deprese, protože tu samozřejmě "simuluju", tak mě hodili přes palubu NEJDŘÍV rodiče, a pak ještě i manžel (dnes exmanžel).
Takže mně už prostě stejně nic jiného než "pozitivní myšlení až za hrob" a "pomocná ruka na konci vlastního ramene" nezbývá
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)