| mondena | 
 |
(21.6.2011 0:15:51)
Je půl dvanáctý. Na facebooku tři lidi, ale ani jeden, kterýmu bych mohla říct „Je mi smutno.“ Asi je čas znovu se zamyslet nad definicí přátelství a promazat seznam. I vrby občas smutní. A já mám momentálně depresi jako prase. A zoufale bych se potřebovala k někomu stulit na rameno a pobrečet si. No jo, no. Co dělat, nejsou lidi. Nejsou vrby. Nejsou poblíž, nejsou online, asi spí, co já vím, co teď všichni dělají. Já ani nevím, co mám dělat já. Zavolat někomu? Jenže komu? Existuje horší pocit samoty, než když si člověk uvědomí, že nemá NIKOHO, komu by mohl zavolat třeba o půlnoci jen proto, že je mu prostě smutno?
Asi bych měla popřemejšlet, proč, do prkna, když je komukoli, kdo má zájem o moje rameno, smutno, uleví si u mě, navalí mi na hlavu a do hlavy a já nevím kam všude svoje starosti a smutky a stesky a proč já jsem s tím sama. Proč já nemám nikoho, komu bych mohla vykecat díru do hlavy. Proč a proč a proč. Deprese stojí za starou bačkoru. Smutnění je na nic.
Ne, opravdu nejsem 24/7 pozitivně optimisticky naladěná. A ano, lžu, když říkám „Já se mám pořád skvěle.“ Je to nesmysl, je v tom obrovskej kus ironie a je v tom…já nevím, co vlastně. Zoufalství, strach, prázdnota? Strach ze zoufalý prázdnoty, zoufalství ze strachu. Pravda? Pravda je, že v hodině mezi psem a vlkem by nikdo neměl být sám. Vlastně pardon, slečno deprese, nejsem sama, jsem tu s váma. Jako společnice nestojíte za nic. Jste zlá a zapšklá, proto vás nikdo nemá rád, nikdo vás rád mít nebude a proto budete pořád sama. Na společnost jste totiž moc depresivní, víte?
Chybí mi někdo, koho bych mohla obejmout. Objetí úplně stačí. Jenže nejsou lidi. Chce se mi nebýt...
|
| Aninka23 | 
|
(21.6.2011 0:19:26)
Jsme na tom úplně stejně, s tím smutněním. Viz moje téma pod tvým.
Po tom velkým krachu jsem přišla o jedinýho člověka, kterýmu jsem se dokázala svěřit úplně se vším. On mě vždy obejmul a nemusel říkat nic a já věděla, že to bude dobré. Teď už není nic z toho. Sedím tu sama u počítače, deprese je všude kolem mě - zírá na mě z prázdných stěn po obrazech, z prázdné kuchyňské linky, prostě odevšad.
Posílám na dálku velké obejmutí, taky bych m oc potřebovala a není kdo
 
|
| mondena |
|
(21.6.2011 0:29:49)
Aninko, rozchod je vždycky hnusná záležitost, i když se rozcházíš s největším parchantem pod sluncem, vždycky to bolí. ale přebolí, neboj, jednou najdeš někoho, s kým bouchne ohňostroj, a pak budeš se shovývavým úsměvem vrtět hlavou a říkat si "co já jsem na tamtom volovi viděla..."
palec nahoru, žes to dovedla takhle rozseknout, podle toho, co píšeš, už to někam odšumělo, ne?
já mám depku, ani vlastně nevím, proč. poslední dobou mě to občas přepadne, pak nespím, brečím a nemám k tomu v podstatě žádnej objektivní důvod, prostě je vevnitř všechno špatně. padá na mě smutek celýho světa, tak asi tak...a fakt nevím, komu bych se s tím měla svěřovat, pro okolí jsem věčnej optimista a vrba, tak si pak sednu a zkouším to aspoň napsat, co se mi zrovna honí v hlavě. někdy to pomůže, někdy ne. dneska je zrovna den úplně na pytel.
|
| Aninka23 |
|
(21.6.2011 0:34:56)
Hele, nejsio ty náhodou já?! KAždej mě má za věčně usměvavýho člověka, každej se svěřím, ale když na to přijde, já nemám žádnou takovou vrbu, s kterou bych otevřela víno a všechno probrala.
A takovýhle depky na mě občas padaj taky (on mi akorát řekl, že jsem náladová, ale kdo by nebyl, když on se se mnou o ničem bavit nechtěl, sakra! :-(
Nevím jak Ti pomoct, sama totiž nevim co mám dělat...
|
| mondena |
|
(21.6.2011 0:40:33)
jo, přesně, nejhorší je, že člověk, kterej je ti nejbližší, je k tvým problémům lhostejnej. nebo prostě jen neumí naslouchat. já chápu, že má svých starostí dost, ale bolí mě, když nevidí, že i já se kvůli něčemu trápím a že se trápím hlavně kvůli tomu, že to prostě nemám komu říct, nemám se komu vypovídat.
vrby to mají prostě těžký. potřebujou pořádný kořeny a silný ramena. jenže já už jsem z těch kořenů skoro vyvrácená
si tu hezky notíme, co? každá svoji písničku, ale refrén máme stejnej
|
| Aninka23 |
|
(21.6.2011 0:46:02)
Jak si tak uvědomuju - je pravda, že člověk je nakonec vždycky sám. úplně a jen sám.
|
| mondena |
|
(21.6.2011 0:51:37)
sám uprostřed davu? hezký oxymoron...
|
| Aninka23 |
|
(21.6.2011 1:09:28)
Jo, to by šlo...
Ačkoli já teď nějak dokážu použít prostě jen větu, že se mi všechny sny zhroutily jak domeček z karet :-(
|
|
|
| CPO |
|
(21.6.2011 9:20:50)
"je pravda, že člověk je nakonec vždycky sám. úplně a jen sám."
Není. Naopak - vždycky se najde nějaká pomocná tlapka...ale člověk se nesmí bát si o ni říct, přitáhnout si ji k sobě...protože má na to právo. On by přece taky udělal totéž!!!!! 
|
| Aninka23 |
|
(21.6.2011 10:47:00)
Breb
|
|
|
|
|
|
|
|
| Velryba 1976 | 
|
(21.6.2011 0:44:20)
cítím se podobně jako ty.. noc co noc...až na vyjímky..ze zoufalosti a deprese z osamělosti jsem došla až k nějaké apatii, doufám,že se mě to pustí.
Ty nemáš rodinu?
|
| mondena |
|
(21.6.2011 0:50:11)
velrybo, rodinu mám, mám krásnou, šikovnou, zdravou malou holčičku, přítele, kterej je moc hodnej, i když občas trochu bručoun. přítelovi rodiče, který mě mají rádi a rozumíme si. tátu. a stejně si teď připadám jako někdo, kdo nemá vůbec nikoho, s kým by si mohl promluvit. proto se taky vylejvám anonymně na webu, místo, abych vzala telefon a zavolala přítelovi. protože teď zrovna potřebuju slyšet "bude zase dobře" a ne "jéžiš, víš, kolik je hodin? já vstávám ráno do práce a takhle budu unavenej..."
|
| Aninka23 |
|
(21.6.2011 1:11:16)
Mondeno, bude zase dobře. To Ti říká člověk zřejmě z úplně jiný části republiky, co sedí u počítače v noci, sám jako kůl v plotě, místo toho, aby šel spát a schoulel se tomu , koho miluje, do náruče, nechal se podvědomě obejmout a šťastně usnul...
|
| Budulínci | 
|
(21.6.2011 7:19:52)
Asi je něco ve vzduchu..
|
|
|
|
|
| Dalalmánek |
|
(21.6.2011 7:37:53)
Tak to napiš sem, někdo si to přečte a odpoví Ti.
Jinak - ono "zamalada" taky bylo pár lidí, kterým bych mohla zavolat i v noci s blbou náladou, ale nějak přizozeně se to vytrácí. Otravovat stárnoucí rodiče? Kamarádky pracující matky? stresovat sestru? Ctilelé se už taky nějak vypařili a manžel by mě poslal do pryč, kdybych ho otravovala nebo dokonce budila s nějakýma náladama. Jo, takový je život...
|
| Terinka4444 | 
|
(21.6.2011 8:16:55)
Jak trefně jsi to dokázala napsat, je to tak pravdivé a smutné. Kde jsou ti přátelé na život a na smrt, jsou z nich známí se svými starostmi. Kdybych chytla zlatou rybuku, tak kromě toho zdraví a štěstí a tak, bych si pro všechny přála jednoho, nebo raději dva až tři, opravdové přátele, takové ty do těch smutných temných nocí.
|
| Aninka23 |
|
(21.6.2011 10:48:56)
Já bych si přála jednu opravdovou kamarádku, co bude taky bydlet v tom našem maloměstě, budeme pak jednou jezdit splu s kočárkem, budeme řešit cokoli.
Moc bych jednu takovou chtěla 
|
| CPO |
|
(21.6.2011 10:50:18)
Jinak Breb má maila brebberry zavináč volný tečka cz. 
|
|
|
|
|
| anexa | 
|
(21.6.2011 7:50:00)
Jsem na tom stejně. Nemám nikoho komu bych se mohla vykecat, o "kamarádky" jsem dávno přišla, některé chtěly mého manžela, jiné neunesly, že se máme lépe než si ony myslí, že bychom se měli mít. Další přerušily kontakt jen tak a jiné si našly chlapa a už teď na mě nemají čas. Jsem sama, pořád sama. Mám sice rodinu, ale často, když je večer, děti spí a já sedím ve tmě a zírám, bych nejradší křičela, brečela.... Nemám si komu postěžovat, komu pobrečet, s kým se zasmát, s kým vyrazit na tah. Mám děti, takže nemám tolik času na smutnění, ale co bude za pár let, až dospějí?
|
|
| Pišťucha | 
|
(21.6.2011 8:00:31)
Já mám super rodinu. Mám i nějaké kamarádky. Dokonce mám i takové přátele, kterým můžu o půlnoci nebo i ve tři ráno zavolat a vybrečet se.
Ale nedělám to. Nikdy jsem to nedělala. Ale vždy jsem v ty tři ráno ten telefon zvedla a psolechla si co druhou stranu trápí. Vždycky jsem přijela tam, kde mě někdo potřeboval. Nikdy jsem si nestěžovala jak mi je. Prostě to nedělá, koho to taky zajímá - moje trápení - však akždý má svých starostí dost.
Jednou za čas to ale příjde, povolí hráz, protrhnou se stavidla a já musím utéct a někomu to říct. KDyž to jsou dlouholetí kamarádi, kteří mě znají a ví, že část mého já je "přetvářka" (není to úplná přetvářka, ale proč být nešťastná, když v podstatě mám téměř dokonalý život?), tak to vezmou v pohodě. Ale když jsou to relaitvně noví kamarádi, kteří mě takovou ještě nezažili, tak kulí oči, co všechno se děje a jaký mám život...
Ale jak sjem napsala, mám kde spát, mám co jíst, mám nádherného, zdravého syna, který mi vždycky udělá radost, dkyž je mi nejhůř (dneska se poprvé přetočil). Mám muže, který mě asi nějak i má rád. Mám rodinu, která se za mě postaví a pomůže mi. A mám dva psy, kteří mi dennodenně pijí krev abych se náhodou nenudila. Co víc bych si měla přát? A proč bych měla být nespokojená s tím co nemám, když můžu být spokojená a šŤastná za to, co mám?
Jsem šŤastná i spokojená, jen někdy ne :-D
|
| mondena |
|
(21.6.2011 10:16:19)
beruszenko, napsala jsi to krásně  jak jsem psala, objektivně prostě nemám důvod být smutná, jenže někdy někde něco nesepne tak, jak má, a člověk si pak nemůže pomoct. a logika jde do háje, to si můžeš dokola říkat "nemám důvod, nemám důvod," a stejně je to plat prdný...
|
| CPO |
|
(21.6.2011 10:58:29)
"objektivně prostě nemám důvod být smutná, jenže někdy někde něco nesepne tak, jak má, a člověk si pak nemůže pomoct. a logika jde do háje, to si můžeš dokola říkat "nemám důvod, nemám důvod," a stejně je to plat prdný..."
To my všichni s depkama samozřejmě známe a chápem 
I ty pohrdavé reakce okolí (doporučení typu "vzpomeň si na děti v Africe!" jsou na depku úplně nejlepší).
|
|
|
|
| Lisel | 
|
(21.6.2011 8:10:05)
Mondeno, taky to moc dobře znám. U mě to už došlo tak daleko, že jsem musela vyhledat odbornou pomoc. Dostala jsem léky na deprese, nejsem moc za to ráda, ale doufám, že mě to pomůže.
|
| mondena |
|
(21.6.2011 10:08:49)
Lisel 
|
|
|
| Terinka4444 |
|
(21.6.2011 8:13:15)
Mondeno, už je asi pozdě, už jsi se z toho vyspala, ráno je vždy líp, než o temné deštivé noci, ale tady máš čtyřlístek pro tebevlastně hodně čtyřlístků, pro štěstí a prpti slečně depresi
|
| mondena |
|
(21.6.2011 10:08:00)
terinko, už je pryč, bestie
a pro tebe, jen tak pro případ (funguje proti depresi, uřknutí, jedový slině od čarodějnice, nadýmání a mastným vlasům)
|
|
|
| DaVinci | 
|
(21.6.2011 8:35:57)
Mondeno, někdy to může pramenit z nedorozumění, kdy předpokládáme, že přece naši přátelé nebo blízcí vědí, že mě je blbě! Ale tak to není. Ostatně jedna ze Čtyř dohod je o tom, abychom nepředpokládali!!!! Prostě je potřeba si o pomoc říct. Není to nic špatného a ve většině případů se pomoci dočkáme. Ale fakt je důležité si říct
|
| TiNiWiNi | 
|
(21.6.2011 9:14:40)
Musím souhlasit.
Holky, co jste vždycky vrby, nesmíte se bát odmítnutí, vlastně si odpíráte tu možnost zjistit, že na druhé straně města je člověk, který si vás vyslechne i ve dvě v noci.
Takhle jsem nezavolala kamarádce, když jsem měla "divné" noci. Po nějaké době jsem se jí zmínila, že mě napadlo jí zavolat, ale nechtěla jsem ji rušit. Jéje, ta vyváděla!!!
|
|
| mondena |
|
(21.6.2011 10:06:21)
jedna ze čtyř dohod? to je část nějakýho učení nebo filozofie? můžeš se o tom trochu rozepsat, nebo sem hodit odkaz? kuju
|
| DaVinci |
|
(21.6.2011 17:15:27)
http://www.kosmas.cz/knihy/101953/Ctyri-dohody/
|
|
|
|
| Epepe | 
|
(21.6.2011 9:40:45)
Tak si nehledej kamarády na Facebooku.
|
| mondena |
|
(21.6.2011 10:05:24)
Juldo, to není o tom, že bych měla na fb lidi, který normálně neznám, naopak. jen to prostě nejsou tak dobří kamarádi, kterým bych mohla o tý půlnoci volat (bývalá spolužačka apod.)
holky, moc vám děkuju za virtuální rameno, pomohlo pomohlo i to, že se kolem jedné vzbudila dcera, vzala jsem si ji k sobě do postele a ona je v noci hrozně tulicí, neusne, dokud na mě není připláclá 70 % těla takže přece jen jsem o to obejmutí nepřišla a uklidnil mě pocit, že mě ten drobek potřebuje a že má se mnou pocit bezpečí a může klidně spát.
ad to říkání si o pomoc...já to umím v případě, kdy jde o pomoc fyzickou - přestěhovat skříně, složit metrák uhlí a tak. ale to duševno mi nějak nejde. možná je to výchovou, možná mým vnitřním nastavením, nevím, každopádně s tím nechci nikoho otravovat, smutek není zlomená noha (i když ve výsledku je možná horší).
no, je ráno, sluníčko sice nikde, ale aspoň už je světlo, před oknama nám sečou trávu, krásně voní, snídáme domácí jahodovou marmeládu a půjdeme krmit kachny. a na kaštanu, co nám roste na dvoře, už jsou malý kaštánci. svět je plnej malejch radostí, tak si jich půjdu pár nasbírat. přeju všem krásný den a večer spřátelené rameno
|
| CPO |
|
(21.6.2011 10:25:13)
"svět je plnej malejch radostí, tak si jich půjdu pár nasbírat"
Moc hezky řečeno! 
|
|
| Aninka23 |
|
(21.6.2011 10:54:46)
Mondeno, krásně jsi to napsala! Taky si jich půjdu pár nasbírat - půjdu na oběd s mamkou. Půjdeme shánět na moje dlouhý a dle partnera málo oplácaný nohy kalhoty do práce. Půjdu pak ven s pejskem, klidně i v dešti, však se nerozpustíme
|
|
|
|
|
V její náručí
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)