| neznámá |
 |
(15.8.2011 9:40:27)
Já mám dvě.
Jedna se týká cizích ponožek a chodidel. Na špinavé fusekle si beru bavlněný rukavice, čistých se dotýkám bez rukavic, ale snažím se dotyk omezit. A když na mě omylem muž položí chodidlo, reaguji stejně jako někdo reaguje na srážku s myší, kdyby na mne chodidlo položil někdo cizí, asi by to byla moje smrt. Práci pedikerky a maserky chodidel považuji za nejodpornější na světě.
Druhá fobie se týka polibků. Při představě francouzáku zvracím. Obyčejnou pusa mi nevadí, ale francouzák jsem nikdy nikumu nedala a pokud mi dotyčný narval jazyk do pusy násilím byl to rozchod.
|
| Spiklenec slasti | •
|
(15.8.2011 9:45:09)
Ne, lituji, ale opravdu se nemohu dostavit k soudu - trpím těžkou agorafobií - nedostanu se tam. A vůbec - nechte mě být - já jsem rád, že žiju. Mám totiž taky klaustrofobii - to znamená, že nemůžu být dlouho ani venku ani uvnitř. Musím furt běhat tam a zpátky.
Arachnofobie, mi to nijak neusnadňuje, protože pavouky se to hemží v interiéru i exteriéru. Pravda, doma je můžu "vystříkat" nějakým tím svinstvem - teda moh bych, nebýt chemofobie a toxikofobie. Pokud jde o mou aerophobii, tak to vážně nevím, kde to je dneska lepší.
Do auta vám ovšem nevlezu, kdybyste mě zabili amaxophobie se u mě totiž kombinuje s agyrophobií.
V IQ testech mi vyšlo, že jsem v podstatě geniální matematik - ale co naplat, když trpím nevyléčitelnou arithmofobií?
Že jsem v jednom kuse švorc, za to nemůže moje neschopnost peníze vydělat či moje nehospodárnost, ale těžký případ chrometofobie. Jakmile někde nějakým nedopatřením přijdu k nějakým penězům, musím se jich okamžitě zbavit. To není zas tak snadné, jak by se na první pohled zdálo. Peněz se nejlépe zbavuje v nějakém tom obchodě či restauračním zařízení, jenomže to má háček - všechno jsou to místa, kam chodí poměrně značné množství lidí, kterých se bojím snad ze všeho nejvíc. Ano, já vím, že dnes se dá nakupovat také přes Internet - jenomže k tomu je, pokud jsem správně informován, zapotřebí počítač, takže nic pro cyberfobika.
Kde jsem přišel ke své dutchfobii, to opravdu nevím, protože Holanďané mi nikdy nic neudělali a podle toho, co jsem o nich čet a slyšel, jsou to v celku pohodáři. Takže nechápu, proč mi z nich běhá mráz po zádech, jenom na ně pomyslím.
Línej taky vůbec nejsem - to je sprostá pomluva. Snažím se svou ergofobií něco dělat, navštěvuje mne za tím účelem přední autorita v tomto oboru, ale zatím pořád nic.
Ta žaloba ohledně sňatkového podvodnictví je také naprosto vykonstruovaná, neboť v otázkách manželství za mě rozhoduje gamofobie. A že já po nich sám žádný prachy nechtěl, to je snad jasný (viz výše). Je ovšem pravda, že jsem je jich nejrůznějšími způsoby zbavoval, protože já zkrátka a dobře nesnesu peníze ani u cizích.
Cože? Ne, tak nemanželské děti, to prosím taky nemůže být. Všechno to byly čistě platonické záležitosti. Vidíte? Mohu předložit lékařské osvědčení, kde jasné stojí: erotophobia, eurotophobia, genophobia, genuphobia, coitophobia a gymnophobia. Jakákoliv tělesnost je u mne naprosto vyloučena.
A notorik tak nejsem, abyste věděli - to všechno ta moje xerofobie.
A to nejsou ani zdaleka všechny mé fobie. Mám i takové, na které jsem právem hrdý, protože ty jen tak někdo nemá - například strach z velkého krtka nebo strach z novinových titulků, ve kterých se vyskytuje pouze něčí příjmení a nikoliv křestní jméno.
Pak mám ještě taky klausofobii, ale to je spíš alergie, protože kdykoliv někde vidím ten jeho samolibý obličej, dostanu průjem. Na to mám ale naštěstí lék, protože když zahlédnu Paroubka, chytne mě okamžitě zácpa. Za tím účelem nosím v náprsní kapse fotografie těch dvou, abych je měl v případě nutnosti po ruce.
|
| binary |
|
(15.8.2011 10:05:45)
|
|
|
| Brita | •
|
(15.8.2011 9:46:57)
Pokud letí nízko nade mnou letadlo, musím se o něco opřít zády(o zeď, o strom, o někoho...)Jinak bych asi zešílela. Hysterii propadám, když něco čouhá z vody, ve které plavu-třeba tyčka na přivázání loďky. A pokud by kolem mě proplula velká loď, byla by to moje smrt téměř jistě.
|
|
| Molly. | 
|
(15.8.2011 9:49:57)
Nesnáším ohňostroje, petardy, vadí mi i otvírání šampaňského. Když jsem jednou strávila Silvestra venku a padla kousek ode mě petarda, začala jsem brečet a strašně se třást.
Nemám ráda balóny, nevinné kopání je v normě, ale jakmile si někdo hraje s balónem a hrozí, že mě bouchne, panikařím.
Dále jsem zjistila, že mi vadí pocit dušení se, třeba když v Tv vidím, jak se někdo topí...potápím se ale v pohodě, hrůzu z toho nemám. Takže to je asi jenom nepříjemný pocit u ostaních, ne fobie.
|
|
| japolka |
|
(15.8.2011 9:52:55)
Nemám ráda, když někdo sedí za mnou. Hlavně v kině. Dřív to bývalo děsné, pokud nebylo místo v poslední řadě, tak jsem z filmu moc neměla. Dnes- v multikinech- je to už daleko lepší. Jsou tam vysoká sedadla, nečouhá mi hlava a tak mi až tak nevadí, když nesedím v poslední řadě. Ale i tak si radši lístky do poslední řady včas zarezervuju. V divadle mi to kupodivu nevadí.
|
|
| angrešt |
|
(15.8.2011 9:53:28)
Nemám v lásce knoflíky. Když to jen trochu jde, hledám oblečení se zipem, šňůrkama nebo nějakým jiným systémem zapínání. Ale dá se to, zas taková fobie to není
Akorát velká koncentrace knoflíků, na které musím sahat - třeba vybírání knoflíků v galanterii - už je pro mě opravdu na pokraji hnusu, to nenávidím
|
| Epepe | 
|
(15.8.2011 11:31:10)
To s těmi knoflíky mě vždycky zajímalo - co vám konkrétně na nich vadí? Že jsou malé nebo ty dírky?
Třeba já se bojím pavouků, protože mají hodně nohou, jsou chlupatí a lezou rychle a potichu. Můžete takhle vyjmenovat ty důvody, jestli je víte? Jen pro zajímavost. Díky.
Jinak, to není fobie, ale já nenávidím zvuk, když se tře kov o kov, např. lžíce o hrnec. Trnou mi zuby, mám husí kůži a vůbec je to odporné.
|
| Kamila B+ Honzík10/04 | 
|
(8.9.2011 10:15:15)
fobii na knoflíky má můj skoro 7 letý syn...už jsem si zvykla,má to od mala,nemůže vidět knoflík,natož mít na sobě něco s knoflíkama už se tomu směju,ale velká sranda to nebyla-musela jsem vyházet všechny věci kde byl sebemenší knoflík,kalhoty zásadně jen na šňůrku....vadí mu knoflík i na mě,vyloženě mě prosí,ať si to sundám,když se ho zeptám,co mu na nic vadí,tak to nedokáže říct..musela jsem i vyměnit ložní prádlo s knoflíkama,máme se zippem
jinak já jsem klaustrofobik a zároveň mám ale i strach z velkých prostorů-stadiony,velká nákupní centra-nedávno jsem to sama překonala na koncertě Kabátů v Praze,ale museli jsme mít místo hned u východu"abych mohla dýchat"....nakupovat samozřejmě chodim,ale točí se mi hlava..jde to překonat...měla jsem i strach jezdit v MHD,"bála" jsem se,že mě někdo sleduje,vadí mi to dodnes,ale do práce jezdit musím,nesnášim,když sedim proti směru jízdy a lidi na mě koukaj(i když třeba nekoukaj,nevim)....nesnášim zvuk ptačích křídel,to mám úplně husí kůži...když někde jsme nebo i doma,musí být furt otevřené okno,takže přijdu k někomu na návštěvu a poprosim ho v první řadě,aby to okno otevřel-tohle nechápu,ale kamarádi jsou zvyklí...nesnášim žížaly,hady-to by byla moje smrt a to myslim vážně,no je toho víctak buďte v klidu,každej má něco
|
|
|
|
| TiNiWiNi | 
|
(15.8.2011 9:59:38)
Manžel má to stejné. Košile jsou pro něj utrpením. Taky by si ji nedal ani na ples!
Cokoliv s knoflíky mu připadá už od pohledu odporné. Kdyby se jich měl dotýkat a například rozepínat knoflíčky na korzetu dámy v 18.století, tak je panic až do smrti!
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(15.8.2011 10:03:01)
A v čem jiném se dá jít na ples - v kravatě na roláku?
To na plesy s manželem vůbec nechodíš jenom kvůli knoflíčkům na košili?
|
|
| angrešt |
|
(15.8.2011 10:05:00)
TiNiWiNi, to jsem na tom naštěstí líp, knoflíky nemám vůbec ráda, ale na oblečení je v nouzi snesu, pokud to jinak nejde.
Ale co opravdu nesnesu, je deka otočená knoflíkovou stranou k obličeji, to fakt vyvádím a otáčím ji Mám dojem, že mi to muž snad dělá naschvál, on totiž musí naopak spát s knoflíkovou stranou k hlavě, jinak je celý nesvůj
|
|
|
| * Liv | 
|
(15.8.2011 12:53:07)
Knoflíky....
Fuj tajbl. Na oblečení mi nevadí, spíš mám oblečení s knoflíky docela ráda, ale volně ložené, třeba v nějaké krabici uložené rezervní knoflíky, to nesnáším, zvláš´t když jich je tam hodně.
Když najdu utržený knoflíček - doma, musím se hodně přemáhat, abych ho hned nevyhodila, i když vím, k čemu patří.
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(15.8.2011 13:36:25)
Teda já koukám, kolika lidem vadí knoflíky. Vadí jednomu mému kamarádovi a myslela jsem, že je to taková jeho specifická potrhlost
|
| angrešt |
|
(15.8.2011 13:39:29)
Má to i pěkné jméno koumpounofobie
|
|
| Katka, kluci 12 a 8 | •
|
(15.8.2011 14:07:55)
Já teda taky docela "čumím", na ty knoflíkové fobie.....kdyby se někomu chtělo sem napsat, co přesně ho na knoflících děsí, proč mu vadí....
|
| angrešt |
|
(15.8.2011 16:24:25)
Katko, já nevím, co mi na nich vadí, prostě se mi hnusí, jako se někomu hnusí žížaly nebo pavouci. To zas nechápu já, nemám problém vzít do ruky žížalu či pavouka.
Nerada na knoflíky sahám, podobně, jako nerada sahám třeba na skutečně odpudivé věci, jako já nevím, plísní porostlé shnilé ovoce.
Ale nemá to žádný racionální doprovod, ne proto, že je knoflík kulatý (některé jsou hranaté), nebo že má dírky (některé jsou bez dírek)...prostě knoflíky fuj Ale já mám opravdu jen velmi mírnou fobii, nijak mě to v životě neomezuje, sice je mi to protivné, ale samozřejmě knoflíky normálně používám. To spíš by popsal někdo jiný, kdo tu psal o manželově problému dokonce i s nošením košile, to já fakt nemám.
|
| Delete | 
|
(15.8.2011 16:57:16)
angrešte,
a co věci připomínající knoflík? Stejný odpor? Nebo naopak vůbec?
Mně se třeba hrozně líbí přehrabovat se nebo jen tak nořit ruce do něčeho, co má oblé tvary, takže kamínky, skeněné čočky, kuličky, ale právě třeba i ty knoflíky...A jako dítě jsem si s tím vším i ráda hrála...
|
| angrešt |
|
(15.8.2011 18:57:56)
Ivo, to ne, oblé kamínky, kuličky.. v pohodě
Jen prostě nemám ráda knoflíky, no. Možná na tom, co píše Buchlovanka, něco bude. Takový tvrdý šváb na měkkém oblečení...?
Ale já je fakt jen nemám ráda, nic víc. Možná lidé s opravdu solidně vyvinutou knoflíkovou fobií nesnášejí i další malé předměty, to nevím.
|
|
|
| Němcová Božena |
|
(15.8.2011 18:01:23)
To je legrace. Přemýšlela jsem o té knoflíkofobii na zahradě. Nemohlo to vzniknout tak, že knoflíky jaksi připomínají hmyz, který jakoby leze po oblečení? Nějaké brouky obřích rozměrů a podivných barev? jinak si to nedovedu vysvětlit.
Jo a s manželem jsme se shodli, že knoflíky se nám vždycky líbily. Dokonce manžel přemýšlel, jestli je nemá sbírat.
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(15.8.2011 16:39:19)
kamarádka má taky tuhle fobii a neumí ji vysvětlit...
|
|
| Mišmoň |
|
(16.8.2011 18:20:53)
Reaguji na fobii z knoflíků. Mám ji již od dětství. Maminka mě přešívala pyžama,... Snesu jen kovové bez direk na džínách. Nejhorší je to s umělými průhlednými. Blahořečím tomu, koho napadlo dělat ložní povlečení na zip. Svým dětem kupuji vše přes hlavu a na zip. Když něco dostane dcera od tchyně s kn.. snažím se to nenápadně stopit, zlikvidovat, popř. alespoň schovávat na dno prádelníku. Kromě toho, že mám husí kůži se mě při pohledu na ně zvedá žaludek, což se jen těžko potlačuje. Dlouho jsem si myslela, že jsem jediná na světě Když jsem se před lety doslechla o dalších "postižených" potěšilo mě to.
|
| Kamila B+ Honzík10/04 |
|
(8.9.2011 10:17:29)
a můžu se zeptat(protože to se syna nevytáhnu)co vám na nich přesně vadí?snažíme se to pochopit
|
|
|
|
|
|
a bouřku to musím jí někde, kde nejdou vidět blesky a u bouřky se prostě mám problém pořádně nadechnout
- což je pro mě další hrůza) a pak tam položí rohlík a maže ho mému synovi 
Já prostě rozlišuji práci se syrovým masem a ostatní (mám extra prkýnko a nůž). Když to vidím, tak to ve mě vře 
Jen mi povězte, kde se z ničeho vzal čas? 
V její náručí
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)