| TiNiWiNi | 
 |
(6.9.2011 17:22:47)
Zamyslela jsem se nad klasickým výchovným tématem, které tvrdí (a já s ním souhlasím), že partneři mají při výchově dětí tahat za jeden provaz. Co řekne jedna strana, ta druhá to podpoří a nebude oponovat. Snažíme se tak vychovávat děti, někdy dojde k diskusi s partnerem a názor jednoho či druhého je "změněn" (věcnými argumenty, empatií, rozebráním situace). A teď k věci.
Můj táta byl velmi tolerantní, dovolil nám dívat se na filmy "s hvězdičkou", pouštěl nás na diskotéky, do kina, apod. Oproti tomu, máma byla náladová a už z principu na vše odpovídala "NE".
Dnes mám na tátu moc pěkné vzpomínky a výchovu mé matky neberu(prostě to neuměla). A mám tedy dilema - zaplaťpánbůh, že se mamka s taťkou dohadovala a pak ustupovala, protože pak jsem mohla dělat věci s kamarádkama, které ona by mi nedovolila. Z těch hádek jsem měla radost, protože jsem cítila, že za "mě" taťka bojuje!!!
A teď babo raď?! Já jsem k dětem ta hodnější, ale má to cenu se hádat s manželem v takových situacích jako do kolika hodin smí být děti venku, a jestli se můžou dívat na ten či onen program?? Co myslíte vy?
|
| j. | •
|
(6.9.2011 17:26:22)
tahame za jeden provaz, jenom se nedohadujeme pred detma ale predem
|
|
| neznámá |
|
(6.9.2011 17:29:33)
100% táhnout ze jeden provaz snad ani nejde. Já mám dítě malý, ale už teď taháme mimo. A domluvit se na všem předem taky často nejde.
|
|
| Benin | 
|
(6.9.2011 17:39:46)
TiNiWiNi, jak kdybys mluvila o mém dětství. Jen naopak. Já měla toho "NE z principu" tátu. Ale myslím, že je mám ráda oba stejně, táta si to vynahradil jinak.
Snažíme se táhnout za jeden provaz, to hlavní slovo u nás mám asi já (koneckonců - dítě není přítelovo, i když mu říká tati a bere jej tak), ale když se fakt před dítětem neshodneme, tak jdeme normálně za dveře a popovídáme si v soukromí, bez dítěte.
|
|
| Hanka | •
|
(6.9.2011 17:41:06)
Naši se nikdy nehádali - na téma výchovy - před námi, ačkoliv tatínek byl mnohem ukecatelnější k čemukoliv. Když něco povolil, maminka už to nikdy nezakázala, i když měla později vůči tatínkovi námitky. Člověk by řekl, že budeme se vším chodit za tátou, ale opak byl pravdou - vymámit z táty souhlas bylo tak snadné, až to bylo "nečestné a nesportovní", a tak jsme se spornými věcmi chodily se sestrou za maminkou 
|
|
| ronniev | 
|
(6.9.2011 17:46:37)
My se taky vždycky neshodneme, ale neřešíme to před dětmi. Když manžel něco povolí/zakáže, já to odkývám, a že s tím nesouhlasím, mu pak řeknu, když u toho děti nejsou. Stejně tak naopak. Zatím jsme se víceméně vždycky dohodli, nehledě k tomu, že většinu času jsem s dětmi já sama (manžel je hodně na služebkách nebo v práci), takže ani není příležitost se nedohodnout. A když tatínek přijede, potomci už dávno zapomenou, že něco chtěli a já to nepovolila
|
|
| MishuI | 
|
(6.9.2011 17:49:16)
Zatím se s manželem víceméně shodujeme,ale pomalounku začínám vnímat,že on bude ten "ostřejší",má tendence dusit v naprostno nedůležitých věcech.
Přikláním se k názoru,že neshoda by se neměla řešit před dítětem.
|
|
| Kristýna, 10.6.2007, 28.8.2011 | 
|
(6.9.2011 17:55:51)
My se ve výchově dětí dost lišíme. Není to o tom, že bych někdo něco zakazoval, spíš řešíme, kdo je větší flegmatik
|
|
| sally | 
|
(6.9.2011 18:41:42)
no to je jednoduché... jestli chceš být ta "hodnější", tj. v podstatě podrážet svého partnera a děti si uplácet tím, že jim vše povolíš, jestli si myslíš, že rodičovství je soutěž o "oblíbenějšího" rodiče, v které je strašně důležité partnera "porazit", tak směle do toho. Jistě tvé děti pak budou mít "lepší" vzpomínky na tebe, protože jsi byla "hodná", než na někoho, kdo se vážně obával o to, aby se jim něco nestalo.
Z mého pohledu máš ty priority fakt dost divně nastavené.
|
| 1kulička | 
|
(6.9.2011 20:07:13)
No to jsi to ale hodně zjednodušila. Žádný rozumný rodič se nesnaží vyhrát soutěž v oblíbenosti, ale co nejlépe vychovat své dítko. Když jeden z rodičů je negativní ne z objektivního, ale subjektivního důvodu (např. špatně se vyspal nebo NE je pro něj jednodušší varianta), nebo nedejbože dítěti křivdí, má ten druhý rodič s ním táhnout za jeden provaz? K čemu to dítě vychová?
Jinak i v běžném životě mají lidé různé názory a musí se naučit spolu vycházet. Pokud se dohadování mezi rodiči odehrává na jisté úrovni( se vzájemnou úctou), vidím to jako velmi prospěšné zejména pro děti.
|
|
|
| sylvaina | 
|
(6.9.2011 18:52:57)
No my s manželem se tedy občas před dětmi dohadujeme. Ale dohadujeme, ne hádáme. Když jeden něco povolí x zakáže a druhý na to má jiný názor, tak to tomu druhému přednese. A pak se na něčem schodnem. Nemyslím si, že by to bylo špatně. Naopak si myslím, že holkám prospívá, když vidí, že lidé se musí umět dohodnout. Ostatně i to, že se občas pokouší vyargumentovat, proč bychom to či ono měli dovolit, se jim v životě neztratí.
|
|
| katyn | 
|
(6.9.2011 18:56:57)
Rozhodně doma taháme za jeden provaz. Pokud jeden z nás nesouhlasí, povíme si to bokem a dětem třeba pak řekneme, že jsme o tom přemýšleli a situaci přehodnotili.
|
|
| 1kulička |
|
(6.9.2011 19:32:25)
Tak u nás byla ta moudřejší mamka a tátu jsme s bráškama shodně nesnášeli. Bohužel máma měla taky takovéto dilema a před námi se nechtěla s tátou hádat. Myslím si, že to dělat měla, jednak jako ukázku toho, jak se taková situace řeší, jednak jsem měla pocit, že mě nikdo nemá rád a že mámě je to jedno, že je táta zlý. Upřímně jsem se celé dětsví divila, proč se s ním už dávno nerozvedla. Její taktika stejně vedla jenom k tomu, že otce jsme tím víc nenáviděli a nebrali jako autoritu.
Řešila jsem to podobně, když se ukázalo, že můj manžel s dětmi jednat neumí a reaguje podle nálady (poslední dobou jen špatné), nevydržela jsem to a myslím, že dělám dobře. Děi jsou zmatené, když se s nimi nejdená jako s hodnotnými jedinci a nemají nikde zastání. Jiná věc je, když se s manželem domluvíme na něčem konkrétním (co se koupí, co se může), tak pak držíme za jeden provaz. V situaci, kdy se jedná o nespravedlnost se dětí veřejně zastávám.
|
|
| Katka +3 |
|
(6.9.2011 19:51:34)
To mi připomnělo Betty MacDonaldovou:
Všechny knihy pojednávající o "dítěti a výchově", šťastném domově" atd. se shodují v tom, že rodiče musí být vždycky absolutně jednotni v záležitostech kázně. To je sice roztomilá myšlenka a jistě by učinila šťastným každý domov, ale podle mé zkušenosti a podle mého pozorování by to bylo možné, pouze kdyby matka i otec byli hluchoněmí nebo jednovaječná dvojčata. Vezměte si například Dona a mne. Milovali jsme děti. Milovali jsme sebe navzájem. Ale když v našem malém šťastném domově vyvstala krize a museli jsme se v zájmu spravedlnosti a jako rozumní chápající rodiče zaposlouchat do vlastního uplynulého dětství a snažit se připomenout si, jak bylo nám ve stejné situaci a ve stejném věku, byli jsme si cizí jako Eskymák a Maur.
|
| Apačka Lapačka | 
|
(6.9.2011 20:10:23)
Miluju.. Poprvé jsem četla, když jsem byla ve věku holek nebo jen o fous mladší. Těším se, až to za pár let vytáhnu a počtu si "Posílám k Vám Imogenu, přijedu si pro ni, až jí bude třicet"  a objevím zas kus nového.
|
| Katka +3 |
|
(6.9.2011 21:01:06)
V zájmu svého duševního zdraví, mám stále připraveno u postele a čtu pořád dokola. Je to jediná kniha v mé domácnosti, která je opatřena vlastnoručně vyrobeným textilním obalem. V jídelně se povaluje Vejce a já, do toho hledím u snídaně.
|
|
|
|
| Mirek_ | 
|
(6.9.2011 20:54:47)
Ano, za jeden provaz tahat. Nicméně až poté, co se dohodneme za jaký provaz a kterým směrem a jakou silou a co je vlastně cílem tahání. A vytváření dohody může probíhat před dětmi, zvlášť pokud jim jsme schopni předvést rozumný způsob dohadování.
Pokud by se "muselo tahat za jeden provaz" bezpodmínečně, pak by směr určoval ten rychlejší, často zbrklejší a impulzivnější. Naopak si myslím, že pokud jeden rodič něco důležitého svévolně rozhodne, a není to jen ojedinělý úlet, má ten druhý morální povinnost se ohradit, aby zachoval rovnoprávnost ve vztahu. I to ohrazení může být dobré poučení pro děti.
|
| maaf |
|
(6.9.2011 21:01:00)
Mirku, tak jsem šla zkontrolovat svého muže, jestli nesedí na Rodině. Nesedí, tak máme jen vzácně shodný názor.
|
|
|
| maaf |
|
(6.9.2011 20:58:14)
Vzhledem k tomu, že s mužem máme rozdílné názory téměř na vše, co se týká výchovy dětí, tak by asi trvale musel mlčet ten, kdo řekl svůj názor druhý. Můj muž si stěžuje, že ho nepodpořím a veřejně o jeho rozhodnutí diskutuju. Dle mého názoru je můj muž ten typ člověka, co buď dětem vyhoví absolutně ve všem a nebo je děsuplně přísný a trvá na zbytečnosti z principu. Nic mezitím a závisí to na jeho náladě. Když je v dobré náladě, můžou na něm holky štípat dříví, nedokáže je dát spát na čas, jedí jen nesmysly, koukají dvě hodiny v kuse na televizi. Když má špatnou náladu, tak na ně řve kvůli tomu, že něco nedojedly nebo jim jde vyhazovat pohozené hračky. Já mám pořád tu svoji středovou linii a tak jsem buď za děsně přísnou nebo za příliš benevolentní matku, co si nechá skákat po hlavě (podle toho, v jaké je muž náladě). Kupodivu on si myslí, že ten, kdo neustále mění názory, jsem já Ráda bych s ním táhla za jeden provaz, ale prostě nám to nejde. On by řekl to stejné. Holky jsou zvyklé, že máme rozdílné názory a starší nás maximálně podporuje: Tak dělejte, už se domluvte, jak to teda má být! Obě naprosto přesně vyhodnotí, že tohle rozhoduje paní učitelka, tohle rozhoduje ten, kdo s nimi aktivitu podniká nebo je má zrovna na starosti. Nikdo nemá patent na rozum, ani máma, ani táta. Ale musí mít to vzájemné "dohadování" úroveň a nikdy neobsahovat vzájemné útoky.
|
|
| kajkule+2 kousky | 
|
(6.9.2011 21:53:49)
Jsem důsledná v úplně jiných věcech než partner. Jasně občas se zaprudíme i před dětma, nejsme dokonalí.
|
| *Niki* | 
|
(6.9.2011 22:21:19)
Ne, netaháme vždy za jeden provaz, pokud s nějakým mužovým rozhodnutím zásadně nesouhlasím, dám to najevo.
Moje břemeno je, že mám větší autoritu, což s sebou nese i největší odpovědnost.
|
|
|
|
V její náručí
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v pevnosti JosefovNáchod 
Výstava betlémů na Svaté HořePříbram 
Staré Město ve svitu plynových lampPraha 2 
Novoroční výstup na JeštědLiberec 
Živý betlém
Štědrý den v pevnosti Josefov
Výstava betlémů na Svaté Hoře
Staré Město ve svitu plynových lamp
Novoroční výstup na Ještěd
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)