| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jak pomoci citlivé holčičce se trošku otrkat?

 Celkem 25 názorů.
 slon.sisa 


Téma: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku otrkat? 

(12.12.2011 7:35:47)
Dobrý den, prosím o názory, případně nějakou tu radu. Máme holčičku, bude jí 2 a půl roku. Cca do roka jsme bojovali s jistými zdr. problémy /mj. jsme cvičili Vojtovu metodu - pomohla moc/, holčička se do roka strašně moc naplakala /bylo vidět, že ji něco trápí, nám i dr. ale trvalo dlouhou dobu než jsme odhalili co, byli jsme i v nemocnici - nyní už je naštěstí snad vše v pořádku/. Ale, ten rok nám asi nějak "chybí" /nevím jak to nazvat/. Holčička je hodně citlivá, dost fixovaná na mne a na manžela /+ na babičku, kterou vídá skoro každý den/, spí se mnou v posteli /to ale za problém nepovažuji, prostě cítím, že to bylo to nejlepší co jsem v danou chvíli - zdr. problémy - mohla udělat, abysme se alespoň trošku vyspali/, uspávám ji /ale může i manžel, to jí nevadí/.... Ale k problémku - holčička začala mluvit až ve dvou letech /vím, má to tak víc dětí, nyní říká už i básničky atd./, ale - před lidma, které moc nezná neřekne ani slovo /já jsem upřímně také introvert, takže možná po mě/. Dokonce si moc nevšímá ani dětí, občas je pozoruje /i když upřímně - nemáme moc možností - hlavně v zimě - mezi nima být, jsme na vesnici, žádnou hernu, MC apod tu nemáme. Od jara do podzimu jsme na hřišti, to děti pozoruje, ale nezapojuje se /samozřejmě na vesnici tu pár dětí je, ale já zrovna nejsem ten typ, který si hned zve každého domů, takže se s maminkama zrovna nepřátelím, moji známí děti zatím nemají/, v rodině také jiné děti nejsou (navíc velká rodina fakt nejsme, jen několi lidiček). Omlouvám se za romám, možná potřebuji spíše uklidnit, že se to věkem srovná, že se trošku zapojí - i když asi bude introvert, každý jsme jiný /srovna včera jsem si totiž od jedné "chytré" paní vyslechla, že moje holčička má určitě autismus, když ji lidé vůbec nezajímají, že se každé normální dítě chce předvádět a ona nic - držela se mne za nohu..., popravdě mne vyděsila, ona paní je totiž učitelka se spec. školy s xx letou praxí/... Co mne lehce zaráží je fakt, že malá o sobě mluví jenom jako o Klárce, když jí řeknu např. "ty jsi moje holčička", tak ona odpoví: "ne, Klárka", když jí řeknu "kdo to sní?", tak odpověď není "já", ale "Klárka". Jinak mi snad přijde "normální" /hraje si "činosti", rituály asi také nemá, jasně novinky jí zajímají - např. nyní se naučila rozsvěcet a zhasínat, takže to dělá častěji, je i normálně vzteklá - to k tomuto věku asi patří, větší množství lidí, jiné prostředí jí nevadí, včera jsme byli v restauraci na obědě, vše v pohodě, občas samozřejmě nějaký výlet máme/. Maminky, moc se omlouvám za zmatený román, díky za vyslechnutí.... A ještě jedna věc: v únoru se musí podat přihlášky do školky, pořád váhám /o práci jsem bohužel přišla, žádná se zatím nerýsuje/ - zda ji mám zkusit přihlásit /ovšem netuším, zda ji vezmou, je nával/, aby opravdu mohla být s vrstevníky anebo zda mám ještě rok počkat... Děkuji všem a ještě jednou prosím omluvte ten román.
Odpovědět
 lela, rosa, niki 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 7:42:06)
Klidek...z toho , co popisuj plyne, ze je uplne normalni... Kazde dite je prece jine, nekdo se predvadi, nekdo stydi... Je jeste mala... Znam deti , ktere zacaly mluvit kolem tretiho veku... Taky jsem byla na prvorozene dite jaksi ambicioznejsi matka, ted vim, ze vse chce svuj cas... Se skolkou to muzes zkusit a kdyz se nebude libit, prestat chodit. Nemate nejake materske centrum nebo tak , kde by si holcicka pomalu a postupne zvykala na kolektiv? Moje dite se probudili - tak drzim palce...
Odpovědět
 .ganesha. 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 7:44:10)
Ani bych nereagovala, protože radu nemám, ale co se týče toho, že o sobě mluví jen jménem - mám dceru, za měsíc jí budou 3 a ta, kdykoliv jí řeknu: ty jsi moje sluníčko, ty jsi moje láska, tak vždycky: ne, já jsem "Klárka" (jméno změněno ~;))
A to mluví už od roku a půl ve větách, skloňuje, zdrobňuje... V mluvení je hodně napřed, ale takhle to prostě říká.
Takže se neboj, Klárka bude určitě zdravá holčička, jen trochu introvertní, což ty jsi taky ;)
Mimochodem - ta moje je taky v kolektivu spíš upozaděná a pozoruje, ještě nebyla nikde ani na hlídání, takže to bude určitě tím. Neboj ~;)
Odpovědět
 Pawlla 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 7:44:42)
Myslím,že její plachost a citlivost může být jednak vrozený povahový rys,jednak to může být následek prožité nemoci,bolesti atd.,více vás asi vnímá jako jedinou oporu~;((.Vůbec bych ji nelámala,je malinká~6~ a všechno dožene,jestli bude citlivější,tak bude.Diagnostikům z pískoviště se můžeš jenom smát,to je samozřejmě nesmysl,ne každé dítě si chce hrát s ostatními a hlavně ne do 3 let,tam většina dětí preferuje ještě maminku.Mluví o sobě jako o Klárce-zase,kdyby byla starší,je to divné,takhle na to má ještě nárok.~x~
Odpovědět
 dadlenka 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 8:15:00)
Tvoje holčička je moc šikovná:-) paní učitelka je kráva.... kdyby byla opravdu dobrá učitelka zdržela by se diagnostiky, spíš by poradila jak jí otrkat. Moje kamarádka má holčičku, která byla podobného ražení:-)) ve 2,5 letech seděla v rohu pískoviště maskovaná lopatkou a kyblíčkem a děti jenom pozorovala:-)) před cizími se stydí dodnes- bude jí 6 , ve školce musela pomalu. Je to velká láska mého syna:-)) chodili spolu do školky a pomohlo to oběma. Poradila bych najít jednu kamarádku se kterou byste se častěji navštěvovali a malá měla možnost dítko poznat, pomalu a polehku- introvertní děti upřednostňují kvalitu před kvantitou:-) BTW mluví luxusně, mám tříletého syna a byla bych šťastná, kdyby mluvil aspoň způlky tak jako tvoje malá:-)
Odpovědět
 Mrej 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 10:57:08)
myslím, že píučka není kráva, ale jen je prostě potrefená svou specializací a vidí čerta tam, kde je jen stín. Je jako porodník co očekává komplikace a nechce nechat rodit přirozeně...
Jinak dítě mi přijde jako úplně normální a v pohodě. Já sama jsem se před lidma styděla snad do 4 let, i před vlastníma, který jsem nevídala tak často, natož před úplně cizejma.
Odpovědět
 Žžena 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 8:39:54)
Já myslím, že nejlepší co pro ni můžeš udělat, je dát jí čas. Čas na to, aby v bezpečí máminy náruče sama dozrála k tomu, že bude mít odvahu "pustit se do světa".
Pokud nemáš práci, a být dýl doma není finančně nemožné, tak bych jí prostě dala tu šanci dojít k tomu přirozeným vývojem.
Odpovědět
 Žžena 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 8:41:14)
To označování sebe jménem je normální. Dělá to ještě náš skorotříleťák.
Odpovědět
 Miko1 + 2 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 8:50:34)
dej jí čas ~;).

naše prcková je taky velka cíťa, ještě nedávno se byla schopná rozplakat, když začalo plakat nějaké mimčo, bylo jí to líto... ač byla mezi dětma hodně, tak do hry s ostatními se začala zapojovat až po třetím roce, trošku se bránit a nenechat si všechno libit až kolem 4. roku (od 3 let je v MŠ). Když nastoupila do MŠ mluvila celkem plynule, říkala básničky. Po 14 dnech od nástupu se mě učitelka ptala, jestli Žanda mluví, že jim zatím toho moc neřekla. Zato doma mi s klidem odrecitovala 4 nove básničky, co za těch 14 dni ve školce pochytila.
Je jí 5 let, hodně se toho srovnalo, ráda se předvádí, ale před "svýma" nebo v prostředí, kde se cítí OK. Trvá jí déle, než se oťuká, nikdy nebyla a asi nebude takové to dítko, co ke každému běží a hned si povídá a sděluje zážitky.
Ve věku tvojí dcery byla to samé.
Odpovědět
 kreditka 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 8:50:54)
Buď vklidu podobná je moje dcera, která žádné problémy jako mimi neměla. Je introvertem do teď, jsou ji 4 chodí do školky, nijak extra se mezi děti nezapojuje, spíš pozoruje a když tak si hraje spíš s mladšími dětmi a to max. se dvěma s více ani náhodou. Hlavně to nelámej přes koleno, ničemu tím nepomůžeš, hledej klady - já mám klad třeba v tom že dcerka je nejhodnější ze školky takže je miláčkem učitelek i dětí ~t~
Odpovědět
 kája+dva 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 8:59:13)
"Chytrá" paní nejspíš závidí, že máš klidnou holčičku. Jak já milovala, když jsme někam šli, Honza mi seděl na klíně, ani se nehnul, naprosto vzorné dítě. Mohli jsme kamkoliv. Ve třech letech začal chodit do školky, postupně se otrkává a teď ve čtyřech je to normální raubíř :-). Určitě je Klárka naprosto zdravá, ne všechny děti jsou předvádivé. Užívej si, že je klidná, ono to za pár let může být úplně jinak.
Odpovědět
 Ajlina 
  • 

Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 9:03:27)
mám 2,5 letého syna, který se chová naprosto stejně jak popisuješ, tedy normální dítě /vývojově/
Odpovědět
 Katka +3 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 9:03:05)
Tak školku bych zatím odložila.
Jinak ano,do značné míry z toho vyroste. Měla jsem doma to samé v klučičím vydání, teď je mu už 12 let, tak můžu docela posoudit. Osvědčilo se mi podporovat, nabízet, vodit na místa s dětmi, ale nechat ho klidně jenom koukat...dát mu prostě čas. Hlavně žádné "házení do vody".
Odpovědět
 Meta 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 9:12:56)
Normální holčička. Žádné otrkávání neplánuj, nech ji žít ~x~. Do školky bych přihlášku podala, odhlásíš ji snadno. ale opačně to asi v dnešní době moc nejde.
Jinak já se držím rady Drijverové. když někdo začne hlášky typu: "To už by přece měl/a umět", tak nahodím naprosto udivený ksichtík a zeptám se : "A proč ???"
Odpovědět
 Roya 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 9:15:51)
Ještě jí není dva a půl a už říká básničky, a ty máš strach, že je pozadu? ~8~

Až do tří let je normální, že si děti hrají vedle sebe a ne spolu. Před cizími lidmi v tomto věku mluví jen málokteré dítě... Mluvit o sobě ve třetí osobě je v tomto věku také OK.

Tovje holčička je úplně "normální", spíš bych řekla v něčem i napřed. ~x~
Odpovědět
 Winky 
  • 

Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 9:20:55)
Dítko se mi jeví zcela standardně - chycení se mámy za nohu ve 2,5 letech není znak autismu ale normálního dítěte, které se teprve učí poznávat okolí a to nejlépe z bezpečí máminy bezprostřední blízkosti. Používání "já" místo třetí osoby je znakem vývoje "jáství" (vl. individuality, osobnosti) a nastává OKOLO 3. roku věku. Tj plus mínus autobus a to znamená že má malá ještě krásně čas, dozraje k tomu určitě sama. Jestli chceš v tomhle směru "napomoci", zkus tak mluvit ty sama o sobě - někdy mají maminky tendenci (v podstatě správnou ale někdy ale zcela převládající) mluvit o sobě pořád jako o "mamince" tj. taky ve 3. osobě - "ukaž, maminka ti to pofouká"..... Zkus nasadit "já" ve vlastní řeči a uvidíš.
Taky hra s dětmi je do těch tří let spíše málo častá, do té doby se děti spíše okoukávají a hrají si víc vedle sebe než spolu. I tak je ale fajn to zkusit - aby tam mohlo nastat to pozorování, odkoukávání "sociálního kontaktu". Taky doporučuju spíš s jedním stabilním kamarádem/kamarádkou, i kdyby to mělo být jednou týdně nebo i ve větším intervalu, líp získá jistotu s někým známým než pokaždé s někým jiným.
A to "otrkávání" můžete zkusit i když jste samy - že půjde někam první (ne za tebou nebo s tebou, ale ty až za ní), že bude sama dělat nějaké věci "jako velká holka" (odnést si talířek, připravit tričko ze skříňky, sypat kočce granule..... cokoliv co jí připadá atraktivní, důležité a co zvládne, abys mohla posilovat její sebedůvěru).
Odpovědět
 Lanka16 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 9:21:30)
´Tvůj popis mi připomněl dceru. Začala mluvit ve 2 a 1/4 roce. Těsně před 3. narozeninami nastoupila do školky ( v září). Po před vánocemi se mě učitelka zeptala, jestli mluví. Že za ty 4 měsíce vůbec nepromluvila..přitom doma ,sice špatně, ale mluvila.
Do dneška (9let)je hodně citlivá - vše si moc bere, špatně se seznamuje. Ale mluví, čte, píše..zcela v pohodě.
Odpovědět
 Jiřule a 3 skřítkové 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 10:05:20)
náš nejstarší s edětem vyhýbal od mala. mluvil zásadně jen s emnou nebo s blízkejma. do dnes nesnáší družinu, nesnášel školku, s dětma si nehrál. a autismus fakt nemá.je to prostě introvert
pokud jsi ty spíš introvert (jak je na tom manžel?) tak asi bude po tobě:-). naše nejmenší špatně mluila do nedávna a taky se styděla jakmile jí s ejí někdo na něco zeptal radši mlčela, nebo dělá ksichty.Ve školce kamarády má, ale že by nějak vyhledávala společnost dětí třeba na hřišti to zase ne. tvoje dítko mi ve svém věku přijde úplně normální
Odpovědět
 Abigail* 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 10:30:20)
Přijde mi, že tvá dcerka je naprosto normální. Jen je prostě nesmělý introvert. Mám takovou dceru (i když tedy mluvila hodně brzo) a dost dlouho jí trvá, než se rozkouká, nemá ráda změny. Do školky začala chodit od 3,5 let a nějakou dobu trvalo, než si zvykla. Po prázdninách pak zase měla s adaptací problémy.
Neboj se, postupně se to bude zlepšovat. Školku můžete zkusit a když to nepůjde, tak jí ten další rok navíc pomůže.
Odpovědět
 KoproFka 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 11:12:54)
vůbec paní učitelku neřeš, páč ona je, podle mne, úplně mimo.....

tvoje holčička je úplně normální, jen to prostě není introvert - buď ráda, páč to je, podle mne, ta lepší varianta~2~.

Když to srovném se svým extrovertním synkem na 2 letech:
1. co se řeči týče - je úplně O.K.
Můj synek je hodně chytrý (kupř. celou abecedu - velká písmena a čísla do 9-ti uměl a znal od 18měs - vlastně dřív, než mluvil, mluvit začal právě na těch písmenech - B-baba adp.... - říkat holé věty začal ve 20-tém měsíci, pak to šlo hodně rychle.) Nicméně na těch 2 letech, i když mluvil v souvětích (uměl značky aut a dopravní značky, barvy-včetně růžové a oranžové atp.), také o sobě mluvil ve 3-tí osobě - tedy např.: "Mašina modá je Bububíšovo, jede támhe pyč." A to mluvil fakt o dost líp, než jeho stejně staří kamarádi (s maminkami jsem se seznámila na předporodním kurzu, takže to byly děti fakt +- pár dní stejně staří, jako on).

2. co se týče spaní - Kubča spal s námi v manželské cca do 3,5 - reps. usínal ve své postýlce v ložnici, ale po půlnoci se vždycky přestěhoval k nám... na své posteli v pokojíčku spal sám až od těch 3,5 roku, kdy dostal velkou zvýšenou postel s domečkem - byl fakt hodně namotivovaný a těšil se na ni. Ještě dneska (to je mu 6 let), si ho občas vezmu na noc k sobě, pokud je tatínek na noc mimo domov - užíváme si to oba~6~. Uspáváme dodnes pohádkou - tzn. odcházíme, až když usne. Nepřipadá mi na tom nic divného - naopak, za pár let už na mě bude prdět, tak si to užívám...~y~

3. introvert - buď ráda, takovéhle děti jsou pro maminky o kapku lepší, než extrovertní "šílenci" - můj synek (ač doma není schopen sám večer jít z obýváku do svého pokoje ještě teď) byl venku naprosto nekontrolovatelná střela - jakmile byl "vypuštěn" z kočárku, okamžitě se vydal prozkoumávat okolí bez ohledu na to, kde se zrovna nacházím a klidně se dával do řeči z cizími lidmi - což je v Praze, kde bydlíme, fakt dost rizikové. Bylo jedno, jestli je to v parku, v obchodě (kde před tím nikdy nebyl),v MHD, ve výtahu- prostě děs...
Byl schopen za ruku klidně odejít s cizí paní~8~, se kterou se dal do řeči~d~ - musela jsem ho mít pořád na očích - ideálně v košíku/nebo připoutaného kočárku - jednou mi v tescu zdrhnul i z kočárku (nebyl připoutaný, od té doby jsem ho vždycky před obchodem poutala) než jsem se během 5-ti vteřin(!!!) od regálu otočila zpátky na něj - zmizel mi mezi stojany s věšáky - než jsme ho s prodavačkami našli, uběhlo tak 10 min (nejdelších v mém životě) a on mě vůbec!!!nehledal mě, nebrečel, prostě se procházel a díval se na figuríny...!~8~


4. že si nehraje? podle mne si téměř žádné 2leté dítě (natož jedináček, event. prvorozené) nehraje dohromady s dětmi - v tomto věku si ještě hrají sami tzv. "vedle sebe", společná hra je už vyšší level...

Fakt to neřeš a dej jí čas - provázej ji - občas si pozvěte nějakou maminku s prckem domů - aby malá ukázala hračky a navázala s tím dítkem přátelství - to jí hodně pomůže, když bude mít nějakého blízkého kamaráda/ku, se kterým budete případně podnikat procházky....

Hlavně proboha neposlouchej takovéhle blbiny, nebo spíš se jimi netrap~x~
Odpovědět
 KoproFka 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 11:45:10)
Jinak moje kamarádka mé o půl roku mladšího introvertního chlapečka, než je můj syn.
Hodně jsme se na MD stýkali - bydleli jsme v jednom paneláku a její synek, když mě 2 dny neviděl, nemluvil prvních pár desítek minut dokonce ani se mnou - a to je co říct, fatk jsme se vídali téměř každý den...
Odpovědět
 1kulička 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku  

(12.12.2011 13:11:20)
Tak abych tě uklidnila: moje dítě ve 2,5 letech zažilo astmatický záchvat, který nešel moc zpravit ventolinem, a při hospitalizaci měla nepěkný zážitek, že se potom i doma budila s nočními můrami. Od té doby měla záchvaty plachosti i když před tím byla dost živá a nebojácná a přátelská, vypěstovala si strach a trému např před vstupem na hřiště apod. Různě se nám dařilo - někdy byla v pohodě, jindy úplně ztuhla, dnes je jí 7 let a lehce neurotická je stále, vadí ji nové prostředí a neznámí lidé, ale už je to tak nějak v mezích (většinou je normální veselé dítě).
Pomůže jen ji nenutit a pomáhat se rozkoukat, podpořit jí a ukázat, že se nemá čeho bát.
Rozhodně, když má objektivní důvod k plachosti (což u vás je), nemůže se usuzovat hned na diagnózu ~a~
Jo, a na otázku "kdo to udělal?" naše malá odpovídala Ája ještě před nemocí a traumatem. Druhá dcera to teda nedělala, ta odpovídala taky Ája ~:-D
Odpovědět
 Sněhulka a sněhuláčci 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 14:33:37)
Ahoj, diskusi jsem necetla, takze se mozna budu opakovat, ale muj nazor: uplne normalni~;). Neni vubec pravda, ze vsechny deti se chcou predvadet, naprosot ne. Taktez pokud neni na deti tak zvykla, travi cas spis sama nebo s dospelymi, tak je naprosto normalni, ze mezi detmi pak jen kouka a zpovzdali je pozoruje. Nehlede na to, ze v tomto veku si deti casto spis hraji vedle sebe, samostatne, nez spolu, i kdyz jsou na sebe zvykle. Vidim to i hodne mezi kamaradkama, napr. od jedne ty deti casto vrstevniky nevidaji a jsou vyrazne "plassi" mezi detmi nez od tech kamaradek, kterych deti se denne spolecne vidaji venku. To je proste uplne normalni. Navic, mela-li tva holcicka nejaky problem a ten rok ji chybi, tak TO NEJLEPSI co muzes udelat je ji ten rok znovu doprat! Myslim tim tvou blizkost a jistotu a podporu, ktera se ti mozna zda prehnana jejimu opravdovemu veku (ze je uz prilis velka na takovou zavislost) ona mozna proste potrebuje, cim vic ji ted "domazlis" a doprejes ji to, tim spis pak bude samostatna a sebevedoma az bude starsi. Tim spis, pokud to tak sama citis a spis te jen znejistuji reci ostatnich. Ver sobe. Co se tyce skolky, ja bych to udelala spis tak, ze bych ji prihlasila a pak ji tam pripadne nedala (nebo dala, zkusila a neslo-li by to, vzala zas pryc), nez ji vubec neprihlasovala. Tim spis, jaky je naval. Treba ti ji nevezmou. A kdyz jo, treba bude v zari na takove urovni, ze tam v poho aspon na dopoledne pujde, a kdyz ne, davat ji tam nemusis.
Odpovědět
 Sněhulka a sněhuláčci 


Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku "otrkat"? 

(12.12.2011 14:37:43)
Jinak jeste k te rade, jak otrkat - nijak, jeste bych to neresila, je fakt mala. To muzes resit treba az ji budou ctyri, uz fakt bude ve skolce a nepujde ji to, nebo tak. Ted je to uplne zbytecne. A rozhodne nijak na silu - ve smyslu kdyz prijdou cizi lide, ty ji chces nekam vyslat "do prostoru" (bez si hrat, bez k tete atd.) a ona se drzi tve nohy jako kliste - rozhodne ji neodstrkovat apod., to nadela jen paseku!! (PS: Mluvim ze zkusenosti s uplne stejnym ditetem~;). Fakt ji nech cas.).
Odpovědět
 Arien 
  • 

Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku otrkat? 

(14.12.2011 19:01:23)
Taky bych se přidala k názorům že holčička je naprosto v pohodě, jestli už umí i básničky tak je naopak moc šikovná. A Není podle mně pravda že všechny normální děti se chtějí převádět, u nás jsou v rodině 4 malé děti a "předvádí" se z nich jen jedno. A ani u dětí se kterými se setkávám pravidelně delší dobu, v plavání, cvičení kam chodíme nepozoruju že by to bylo nějak časté, prostě sem tam nějaké - akorát je víc "vidět" protože na sebe strhává pozornost.

Myslím že je běžné že děti tohoto věku si hrají nanejvýš "vedle" sebe, málokdy spolu. U nás si "spolu" začal hrát syn tak kolem 3 let a to hlavně s podobně starým synovcem, s jinými dětmi jsem to začala pozorovat až později.

Mé obě děti jsou podobného ražení, nijak se tím neznepokojuji a ani na tom neshlédávám nic divném, já jsem taky introvert. Prostě jsou takoví. Tak neboj, nedej na takové chytrolíny.

4letý syn je hodně, v podobném věku by vůbec neexistovalo že by zůstal sám s někým jiným než s rodiči nebo prarodiči, s nimiž byl v úzkém kontaktu. Postupně si zvykl na širší rodinu, ale i teď pokud někoho nevidí delší dobu, tak chvíli trvá než se trochu otrká byť si je pamatuje. Velmi špatně si zvyká na změny. Mezi děti sice chodil docela rád, ale musel mít "za zády" mně, ale když se objevili starší nebo divočejší děti tak se stáhl a jen se díval. Dvouletá dcera je v některých věcech i odvážnější než on, ale když přijde někdo cizí tak se mi schová za nohu nebo rovnou brečí. Takže normálka. Ono to postupně odezní, ale v povaze to mít prostě budou.

U syna jsem ve 3 letech školku ani nezkoušela. A i teď ve 4 to snášel dost špatně, tak jsem ho odhlásila. Chodí 2x týdně na dopoledne do "miniškolky", kde je míň dětí a víc individuální přístup. Líbí se mu tam. Lépe snaší menší kolektiv a vrstevníky nebo mladší děti (ve školce bylo hodně předškoláků). Chodí tam společně se synovcem, jsou nejlepší kamarádi, a jim oběma to moc pomohlo ve zvyknutí si. Chceme aby do školky šli zase spolu.

Můžeš zkusit něco podobného, najít nějakou kamarádku se kterou bude pravidelně. Skamarádit se s jedním dítětem je snazší. To je pravděpodobnější že se zapojí, než že si začně hrát s cizími dětmi.

Pokud nebudeš bezpodmínečně školku potřebovat, tak bych také radila počkat a zkusit to postupně. Určitě bych zkoušela hřiště, chodit do herny v dětském klubu. Nejlepší je ale docházet do nějaké pravidelné skupinky podobně starých dětí, to na začátek hodně pomáhá, najít třeba cvičení nebo nějaké tanečky, těchto aktivit je i na našem malém městě docela dost. Nejdřív s maminkou, později na tu hoďku bez mámy. Rozhodně bych nezačala "otrkávání" školkou, to je pro tyto děti fakt moc těžký. Na "házení" do vody taky nejsem.
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.