Smoojna |
|
(25.3.2012 21:29:20) Píšu za švagrovou, která se mi tu před chvíli sesypala. Nikdo jsme neměli o ničem tušení. Prý už rok trpí nesnesitelnými divnými pocity. Má 2 školkové děti( 4 a 5 let)a už tak rok jí nebaví žít. Ne úplně až takhle, ale prý se nedokáže z ničeho radovat, věčně je totálně vyčerpaná, občas i těžce mimo a kolikrát jí prý dělá problém postarat se o domácnost a dětí. Ráno, když se prý vzbudí, začne jí tak do hodiny z ničehonic bušit srdce, třást ruce a potí se. Nedokáže to zastavit. Pak to odezní, jakmile příjde do práce. Večer jak zase dojde z práce dom, všechno to na ní padne a nic jí nebaví. Má ztísněný pocit, prý šílená úzkost, která se nedá vydržet. Už rok tu úzkost zahání vínem, to prý jediný jí pomáhá se té úzkosti zbavit. Švagrová nikdy nikomu nic neřekla až dnes se mi s tím svěřila, že netuší, co by to mohlo být. Alkohol jí nechutná,ale je to prý to jediné, co jí dostane z těchto stavů. Dnes jsem si přečetla téma o úzkosti a příjde mi, že trpí právě touhle nemocí-tedy úzkostí(ještě se to asi nějak jmenuje,ale nevím přesně jak). Své děti i manžela miluje, o děti se stará,ale prý tak nějak proto, že musí. Včera byla s dětmi na celodenním výletě kdesi v lese, byli tam sami a prý jí ty pocity pronásledovaly celou dobu. Už to nezvládá a chce pomoct, jenže netuší, co by to mohlo být. je pravdou, že neměla a nemá lehký život, za poslední dva roky prožila hodně stresových situací, se kterými by se málokdo vyrovnal. jak jí mám prosím pomoct? Sama mně řekla, že uvítá cokoliv, jen at už tyhle stavy nemá. Nejčastěji tyhle stavy na ní padají doma když příjde z práce nebo když je někde sama s dětmi či bez nich.Proto neustále vyhledává lidi, aby na ní ty stavy nešly. Poradíte prosím? Děkuji
|
Margot+1 |
|
(25.3.2012 21:36:15) To snad vidí i malé dítě, že tohle je na doktora, ne?
|
|
.. |
|
(25.3.2012 21:36:47) Jediná rada ať šupe k psychiatrovi... taky jsem šupala, když mi bylo takhle a dostala jsem kolečka a je mi lépe.
|
Smoojna |
|
(25.3.2012 21:39:59) Promin-ale co jsou to kolečka? Prášky..?? A pomohly?
|
Pavla S. + 3berušky a chlap |
|
(25.3.2012 21:48:27) Okamžitě k psychiatrovi, okamžitě. Včera už bylo pozdě. To jsou všechno věci, kterými trpět nemusí, protože jdou regulovat léky. Nechci tady dělat diagnózu, ale sama jsem v péči psychiatra a část toho, co popisuješ, dobře znám. Dokopej ji k doktorovi, tohle je opravdu nebezpečné. Nedivila bych se, kdyby to skončilo ústavní léčbou.
|
Elíláma |
|
(25.3.2012 21:50:31) Jak píše Pavla: "Okamžitě k psychiatrovi, okamžitě. Včera už bylo pozdě. To jsou všechno věci, kterými trpět nemusí, protože jdou regulovat léky."
a víc zde slyšet nepotřebujete, nějaký rozbory toho popíjení, hloubku úzkostí, nic, to je nedůležité.
|
|
|
|
|
Luc. |
|
(25.3.2012 21:43:18) Jako bys psala o mě před X lety, stejné pocity, stejné stavy. Pomohla mě psychiatrička, chodila jsem k ní na sezení a samozřejmě se to neobešlo bez antidepresiv, brala jsem je rok a pak postupně vysazovala. MUSÍ vyhledat odborníka, jinak se zhroutí.
|
Smoojna |
|
(25.3.2012 21:49:56) Děkuju, holky...A co je to teda vlastně za nemoc? Je to úzkost nebo co??? A dostane se z toho..Podle mě to švagrová dost podcenila, pořád si prý myslela, že má jen splín...
|
Elíláma |
|
(25.3.2012 21:51:17) Nejspíš generalizovaná úzkostná porucha
|
|
Luc. |
|
(25.3.2012 21:51:18) Deprese.
|
|
Pavla S. + 3berušky a chlap |
|
(25.3.2012 21:57:46) Karticko, to ti tady fakt nemůžeme takhle z fleku říct. Pokud už došla k divným vnucujícím se myšlenkám, může být v depresi II./III.stupně, který už s sebou může nést typické znaky psychózy, může mít poruchu osobnosti, trpět depresivní neurózou, panickou nebo úzkostnou poruchou atd.,atd. Vezmi ji klidně za rukáv a dotáhni ji na psychiatrii. Co nejdříve. Tady ti neřekneme více než doktor.
|
Bin bez čárky:( |
|
(25.3.2012 22:00:30) pardon za OT- jen mě to zajímá- já, když se trápila z depresemi a úzkostnými stavy, a vše nasvědčovalo bipolárce- jsem chtěla po netu vědět, čemu mé stavy odpovídají-jaké diagnoze..všeci mi řekli (psychiatři, psychologové...) , že takhle p netu to nelze říct..ale když jsem přišla osobně k psychiatričce, řekla ji přesně to, co jsem řekla na netu, mi mé obavy potvrdila..proč to tedy z mluvených slov jde a z psaných ne?
|
MUMIE |
|
(25.3.2012 22:08:10) Bin., můžu se zeptat, co Ti pomohlo, abys tam šla? Já se k tomu přemlouvám už hodně dlouho a pořád nemám odvahu. Pořád si namlouvám, že to ještě není tak zlé.
|
Bin bez čárky:( |
|
(25.3.2012 22:20:57) no, ani nevím, nějak se to vyhrotilo..začala jsem až moc často (ob den) myslet na to, že bude lepší, když umřu. Začala jsem se sebepoškozovat, ale ne proto, aby mi to přineslo úlevu, ale abych ukázala doma, že už fakt nemůžu a že to myslím vážně. Byla jsem nervní, věčně jen řvala po chlapovi a synovi, ti byli v šoku co mi zase přeskočilo, řvala jsem kvůli blbosti..stačilo, abych se ráno blběji vyspala a dokázala jsem jim ,,posrat" celý TÝDEN... pak třeba zase přišly dny, kdy mi bylo tak strašně skvěle, že se to nedá ani popsat, pocit blaženosti, štěstí, supr, ze všeho radost, bla jsem schopna namalovat 5 portrétů za den nazakázku, šlo i to..pak zase se vše vrátilo zpět. Do toho úzkosti, neschopnost se najít-v ničem jsem se nenašla..jeden den jsem se oblíkla jako dáma, o podpadků, sukně, saka, namalovala se, cígo bych do huby nevzala, druhý den jsem šla ven v ,,nasrávačkách" , tenisky, mikina, kapuce, cígo a ,,polibte mi prdel"..je toho hrozně moc,ale prvotní impuls byl, že jsme chtěla umřít. a bylo to tak na dosah a tak divně mě to uklidňovalo..
|
|
|
Na_samotě_u_lesa |
|
(25.3.2012 22:08:41) Tohle přeci není diskuze odborníků, pár psycholožek či psychiatriček tu sice zřejmě je, ale většina diskutujících není v této oblasti vzdělaná a to, že někdy někdo měl něco podobného není přeci žádná pořádná diagnóza. A je taky strašně důležité toho člověka vidět "naživo" v ordinaci, navíc diferenciální diagnostika taky není za vteřinu hotová, je třeba zvážit spoust věcí, je to velmi individuální... Proto je tak důležité navšívit odborníka a nevycházet pouze z "dohadů" na netu.
|
Na_samotě_u_lesa |
|
(25.3.2012 22:13:04) Jo aha, pochopila jsem to blbě, omluva, Tys myslela, proč psychiatři nechtějí diagnostikovat po netu? Právě kvůli nezastupitelnosti té osobní schůzky. V debatách na netu, i v odborných, je to téměř vždy jen střílení od boku a navíc nikdo z odborníků si většinou nedovolí napsat, co Ti zřejmě je, může to být v případě omylu i na žalobu.
|
15.5Mišel12 |
|
(25.3.2012 22:15:49) Taky není zs tak důležitý CO člověk psychiatrovi říká ale JAK to říká.To po netu vidět není.
|
Na_samotě_u_lesa |
|
(25.3.2012 22:19:00) No přesně. Sleduje se i mimika, gesta apod., navíc první osobní setkání je téměř vždy velmi silné, ventiluje se tam spousta emocí, i tím se vlastně člověk už začne pomalu léčit, to přes net nefunguje.
|
|
|
|
|
Pavla S. + 3berušky a chlap |
|
(25.3.2012 22:10:56) Bin, jde o to, že doktorka tě viděla, setkala se s tebou mluvila s tebou. My jsme tady zakladatelčinu švagrovou v životě neviděly.
|
|
|
|
|
|
Elíláma |
|
(25.3.2012 21:49:01) Musí hned k lékaři, zítra se objednejte, klidně tam jdi s ní, nejděte přes obvoďáka, rovnou do psychiatrické ambulance, to se zaléčit většinou dá dobře. Moc se jí uleví.
|
|
Bin bez čárky:( |
|
(25.3.2012 21:51:42) ihned k psychoatrovi..mě se to říká, mě tomu okolí dokopávalo několik let, nejdřív jsem měla za blázny je, potom sebe. Pila jsem, snažila se ze sebe dělat ,,lepší" ale akorát jsem všem okolo lhala. Bože, jak mě se ulevilo, když jsem poprvé zasedla na židli k psychiatrovi, 2 hodiny tam brečela, ze všeho se vykecala... předepsal mi léky a to byla TAKOVÁ úúúúleva!!!!!
|
|
Marťa11 |
|
(25.3.2012 21:57:25) panická porucha... hned k doktoroci!!!
|
15.5Mišel12 |
|
(25.3.2012 22:02:40) Panická porucha to dle mě není.Ale s psychiatrem souhlasím.
|
Smoojna |
|
(25.3.2012 22:08:37) Holky, moc si vážím vašich rad, opravdu.Manžel o tom nechce slyšet, on jí má za hysterku po dnešku..Však znáte chlapy... A jak tu některé píšete- jak se to projevovalo u vás? jaké jste měly stavy apod...???
|
Janoow |
|
(25.3.2012 22:19:10) .... hned zítra s ní jdi k psychiatrovi, klidně bez objednání, sice si to tam asi trochu vysedíte, ale tohle není radno odkládat. Jak už spousta holek psalo, včera už bylo pozdě.
|
|
Dalalmánek |
|
(25.3.2012 22:43:02) Hysterka? Hloupi chlapi neznaji vyznam toho oznaceni a radi tak radi ho pouzivaji. Svagrove jde o zivot a potazmo i detem.
|
Krevetka |
|
(25.3.2012 23:13:42) Karticko, to nejdůležitější již zaznělo, chce to odborníka a z Vaší strany podporu a hlavně pochopení. Přesně vím o čem píšeš, užila jsem si svoje, navíc ještě v kombinaci s depresí. Nikam jsem nešla, ale pak už jsem nespala, nejedla a nakonec zkolabovala. Zhroutila jsem se nejen psychicky, přidaly se hned i jiné zdravotní problémy. Nejdříve to u mě řešili injekcemi, které zabraly hned, ale problém neřešily. Pak AD. Ale je to ve mě. Měla jsem půl roku klid, podařilo se i AD vysadit, ale od února zase docházím k psychiatričce. U mě je snad prvotní projev strašná nenálada na cokoliv a absence spánku. Navíc jsem hodně vytížená a to asi nepomáhá taky. Nyní jsem si musela i zkrátit v práci úvazek, protože dělám jen v noci a to se Dr. nelíbilo. Mám navíc migrény, nyní se mi i pokazila imunita...věřím, že s tím psychika má hodně společného. Jen nechápu až tak moc, co to u mě opět spustilo, když se mi to stalo poprvé, bylo tam strašně moc problémů, ale teď je klid, doma pohoda...nechápu se... Ono těžko ty pocity popsat, já strašně chtěla něco dělat, ale nejen, že nebyl hnací motor, už jsem předem věděla, že to zkazím. Nechtěla jsem žít, připadala si zbytečná. Dokonce se mi chvíli i ta destrukce vlastního organismu líbila...připadalo mi, že jedině tohle si opravdu zasloužím... Nejvíc zraňující byli "odborníci", kteří měli za to, že to je jen lenost... Můj chlap musel pochopit, co mi vlastně je a o co se jedná, teď už se na to dívá úplně jinak. Přeji Vám všem hodně síly.
|
|
|
Petra Neomi |
|
(25.3.2012 23:59:58) Nejspíš má posttraumatickou stresovou poruchu, nebo úzkostnou poruchu, je to prostě nemoc, nezvládne to sama. Psychika se čím dál víc opotřebovává, odolnost snižuje, okamžitě ať jde k psychiatrovi, nebo ji jednou najdete oběšenou na klice.
|
|
|
|
|
Petra Neomi |
|
(25.3.2012 23:55:03) No, jak jí pomoci? Celkem snadno, ať jde na psychiatrii, nasadí jí prášky a tak po měsíci má pokoj. Pokud nepůjde, bude se to zhoršovat, takový stav může skončit i sebevraždou.
|
|
Jiřule a 3 skřítkové |
|
(26.3.2012 8:30:31) poradim..psychiatra,léky a terapie. znám to na vlastní kůži a čím dýl to nechá jen tak tím hůř se toho zbaví.Já blb to nechala 15 let jen tak a poslední dva roky jsme myslela,že fakt umřu:-(
|
|
Maťa. |
|
(1.4.2012 11:42:17) Panická úzkostná porucha to mimo iného i može byť. Ať maže k doktorovi, bez liečenia to nezvládne a bude sa to iba zhoršovať.
Mňa chytali záchvaty dusenia v noci (vyslovene dusenia, šílené niečo, šílené) a to ma k dr. dohnalo. Beru Cipralex.
|
lenis |
|
(12.5.2012 23:34:08) Ahoj všem.Z velké části jsem četla příspěvky a také patřím do skupiny tzv. panikářek,tedy trpím stavy panické úskosti.Dobře si pamatuji,že jsem si myslela,že se určitě zblázním a nikdy se z těch stavů nedostavu.Pravdou je,že mi to trvalo několik let,ale dnes i přes to že prožívám poslední rok neuvěřitelné stresy,myslím,že si svoje stavy zvládám dobře.Někdy je to horší,ale vím,že to zase přejde a taky vím,že bez léků to lze překonat,ale pro začátek jsou určitě potřeba.Proto přeji ,,švagrové" od zakladatelky této diskuze ať je bojovnice ať zatne zuby a jde do toho se vším nasazením,ať překová strach s čehokoli ,hlavně ze svých stavů a naučí se myslet pozitivně.Někdy to nejde,ale od toho jsou tu psycholožky, aby nám čas od času s tím vypomohli
|
|
|
|