| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Co dělat v životní krizi?

 Celkem 49 názorů.
 Ori 


Téma: Co dělat v životní krizi? 

(7.4.2012 14:42:29)
Píšu sem poprvé, ale hodně diskuzí jsem si už přečetla. Na kocni září jsem se po 5 letech rozešla s přítelem. Máme dvě malé děti. Vztah neklapal od začátku, měla jsem velké pochybnosti. Přišlo první těhotenství, velké váhání jeslti vůbec ano, pak probrečené těhotenství. První rok s dcerou bylo vše lepší, pak rychle druhé těhotenství. Už tehdy jsem měla poznat, že něco je špatně, po cestě z porodnice jsem brečela a od té doby pořád smutno. Přítel si našel nějakou známost, nikdy nebyl doma, celý první rok s oběma dětmi pořád odjížděl na dlouhé pracovní cesty. Nakonec jsem už prostě nemohla dál a utekla. Ale ouha, úleva nepřišla. Naopak pád do strašlivé deprese, sebevražedné myšlenky. Najednou mi došlo, že na to žít sama se dvěma dětmi nemám. K dcerám cítím totální odcizení, pořád si říkám, že jsem je neměla mít. To si pak vyčítám a nenávidím se za to. Musely jsme se přestěhovat k mámě, sama nevzládám. Vyzkoušela jsem asi tři druhy AD s děsnými účinky, na nic dalšího si netroufám. Chodím do terapie, ale zatím se výslekdy neprojevují, i když terapuetka je dobrá. Vážně uvažuji o tom, jít na pár týdnů do PL, ale mám pocit, že to už bude totální prohra. Možná jste některá prožila totéž a můžete dodat naději, že bude líp. Zdá se mi, že jsem dětem zničila život, už tím zoufalým vztahem, kde byly stálé hádky a občas i násilí, a teď to jen pokračuje mou neschopností je milovat. Uff, co dál?
 Róza 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 14:50:54)
Já si myslím, že prohra je rezignovat, ne se jít léčit.
Hodně štěstí ~;((
 Ananta 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 14:55:15)
Blbá situace. Udělala jsi plno chyb, nechápu druhé dítě ve tvé situaci. Já radím jediné, začít makat na smíření se s tím, že jsi plně zodpovědná za to co jsi udělala, že si budeš muset poradit sama a najít sílu sama v sobě. Chlapi jsou v 80% sobečtí kok.ti a je jenom na to toleranci ženy a často taky závislosti nakolik je ochotna se podřídit a tolerovat to a obvykle vzít zavdět aspon něčím. Hlavně nepadni nějakému dalšímu dárečkovi do náruče, hledej vlastní cestu pro děti a sebe a až ji najdeš, tak bud se někdo přidá nebo ne, ale základ jsi pro děti ty ne chlap, tak to prostě dnes chodí.
 Alternativní kvočna 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 15:11:48)
udělala spoustu chyb? to si nemyslím, jen její cesta byla jiná ~d~
je to těžké a čeká tě ještě hodně dlouhá cesta, drž se kočko... určitě se tu najde někdo, kdo má profesní zkušenosti a dobře poradí - Líza, Eliíí apod.
 *Niki* 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 16:15:08)
Ananto, jen k tomu druhému dítěti - tohle naopak velmi chápu a beru jako pozitivní. Že v tom to dítě není samo. Že alespoň ono není "samo na světě" - pokud k nim máma momentálně necítí lásku, tak nemusí brečet samo v pokojíku, ale má prostě parťáka.
I jejich matka bude hledat nějakého parťáka, jednou.
Tak jen k tomu, že mít další dítě, i když s "bídákem", nemusí být to nejhorší. Pro ty děti.
 Ananta 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 16:46:12)
Jo, ale je tam ALE... a to tady psát už nechci, protože zakladatelka ted myslím potřebuje slyšet jiné věci. Já tady nejsem za terapeuta, ale normálně reaguju a vnáším do toho částečně svoje emoce, které ted zažívám :-)
 *Niki* 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 17:08:30)
Ananto, tak to do toho vnášíme všichni:)
Já sebe taky. Já sice nemám děti s bídákem, ale říkala jsem si, že kdyby se cokoliv stalo (i se mnou), tak moje děti mají jeden druhého. Mají se dost rádi, i když se perou. Ale neusínají samy, jako by usínala třeba jejich matka.
Takže když už má nevhodného otce jedno dítě, nemyslím, že mu prospěje, když k tomu všemu navíc bude samo.
I kdyby bylo samo, zakladatelka ho nejspíš teď nebude mít ráda víc a nebude to pro ni jednodušší... takže tak jsem to myslela. Že v počtu dětí ta jednoduchost či složitost není, ale rozdíl mezi samotou a životem s parťákem znát je:-)
Kdyby ne, nehledaly by osamělé ženy ty parťáky ~;)
 Hr.ouda 


Ananto,  

(7.4.2012 18:42:37)
jak se máš? Co mimi? nějak se tu s tebou míjím, ani jsem neměla příležitost se zeptat.
 Ananta 


Re: Ananto,  

(7.4.2012 19:20:55)
Hroudi, mimčo je snad v pohodě, ale ten můj dáreček mě poslední měsíce točí a ještě se nám do toho začínají s.át jeho rodiče, takže mám nervy. Asi je brzo odstřihnu všechny. Díky za zájem, taky mě zajímá jak se máš, Palac mi připadala že má nějaké problémy...
 Hr.ouda 


Re: Ananto,  

(7.4.2012 22:58:34)
Nikoho neodsříhávej, mimo bude potřebovat hodně lidí :-)).

 DanaRosnicka 
  • 

Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 20:33:12)
ty woe..to je rada.~e~To chtěla asi fakt slyšet..
 Elíláma 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 14:59:39)
zvažovala bych tu PL, ale spíš kliniku než léčebnu, jestli jde o prášky, případně pak teapeutickou komunitu v kroměříži, ale až budeš z nejhoršího venku. V Praze hodně podobných případů bylo na 2. odd. Psychiatrického Centra Praha, za personál ručím, že jsou opravdu profíci.
 Tante Ema 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 21:06:59)
Jo, PCP jsem taky chtěla doporučit.
Léčebnu ti neradím, dají ti diagnózu a budeš mít vymalováno. Přinejmenším porucha osobnosti to jistí. Neznám nikoho, kdo by jim vyšel z rukou alespoň bez ní a přitom ty lidi dostkrát byli akorát v úzkých.
Podle mě léčení se není prohra, to je spíš neléčení se, pokud cítíš odcizení k dětem a taky pokud jsi měla smůlu a předepisovali ti nevyhovující léky, pokud je potřebuješ.
 kotyk 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 15:07:01)
Určitě nezahazuj flintu do žita a dál hledej a zkoušej, co ti pomůže. Jestli ta léčebna vypadá dobře, určitě jdi do toho. ~;((

A podle toho co píšeš, máš holky moc ráda. Ukončila jsi vztah, který by jim do budoucna nepřinesl nic dobrého, i když tě to uvrhlo kam tě to uvrhlo. Přestěhovala ses k mamince, protože si to nezvládala sama a bojuješ. Možná nic z toho jako lásku necítíš, protože je ti teď tak mizerně, ale to všechno je pro někoho v tvém stavu neuvěřitelný výkon. Drž se.


 Bin bez čárky:( 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 15:34:12)
~;((

jen nevím s tou PL..potom, co jsem viděla jak to tam chodí si neumím představit,že odtud někdo vyleze normální. Ráno ven z pokojů, pokoje zamknout, ženy a stařenky ležely na prahu a různě po zemi schoulené a spaly..děs..mě by z toho hráblo ještě víc
 Ori 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 15:41:36)
Proto právě píšu sem, abych zjistila, zda někomu v podobné situaci léčebna pomohla. Další věc, která mě od toho odrazuje je, že po všech těch stresech a traumatech vystavím holky dalšímu odloučení od mě, a to naněkolik týdnů. Teď si je s bývalým střídáme a vždy těch několik dnů s nimi nějak silou vůle dám. Ale možná to jen problém prodlužuje, kdybych to na pár týdnů pustila, bylo by pak líp...
 Bin bez čárky:( 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 15:48:22)
a co změnit psychiatra? když ti ani troje AD nezbraly
 Tante Ema 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 21:14:29)
Jestli jsi z Prahy a šla bys do Bohnic, tak bys nejspíš šla na otevřené oddělení, tam to není takové, jako popisuje Bin., když ti je vyloženě blbě a potřebuješ klid a zotavit se, tak to bys tam našla, není tam ani tak špatné prostředí ani žádný zupácký režim. Jen tam podle mě nejsou (vesměs) psychiatři, kteří by ti pomohli, pokud vyloženě nemáš bipolárku, schizofrenii atd.. Oni umí tohle, snad i dobře medikovat. Zbytek jsou "poruchy osobnosti", antidepresiva, neuroleptika, nazdar-bazar.
Souhlasím s Elííí, že leší je klinka nebo PCP.
 Tante Ema 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 22:18:12)
Stážovala jsem tam. Kromě toho znám pár psychiatrů, co tam na těch otevřených barácích dělali/dělají dodnes. A i pár lidí, co jim prošli rukama.
Nechci naprosto říct, že lidem nepomáhají atd., ale nechodila bych tam s takovou věcí, jako popisuje zakladatelka.
 Ananta 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 15:45:08)
To ale není oddělení pro zakladatelku, tady spíš ta Kroměříž - neurozy (tam nikdo na zemi neleží :-)), byla jsem tam na stáži několik týdnů, snad by to mohlo pomoci, ale až se dostane z nejhoršího. Maminka snad pomůže s dětma.
 Elíláma 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 15:45:57)
jj, stejně tak jako na PCP se nic nezamyká a nikdo neválí.
 Bin bez čárky:( 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 15:49:13)
no já mluvím právě o Kromclu ....mám ho ,,zadomem"
 Elíláma 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 15:53:55)
terapeutickjou komunitu u Kratochvíla? ~e~ kde by se tam ty babky vzaly? ~e~
 Elíláma 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 15:55:12)
možná tak na krizáku, chroňáku a gerontopsychiatrii?
 Ananta 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 16:00:55)
ale co mi tam vadilo, že je to dost jednostranně zaměřeno na rodinnou terapii, ale možná jsem s tím měla problém spíš já, protože jsem spíš konstruktivista
 Ananta 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 15:58:12)
Záleží fakt na oddělení, na odd neuroz je intenzivní skupinová psychoterapie, co si pamatuju, tak se tam ani moc nesměly brát prášky, lidi si tam zpracovávali různé osobní traumata ze života, to není odd pro akutní stavy a lidi pod silnou medikací.
 Chrysantéma 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 16:12:05)
Bin,

napřed moc blahopřeju k // a těším se,že se v porodce uvidíme!~;)

Asi píšeš o odd.5,kde je příjem a pacienti se stabilizují v akutním stavu,než jsou zařazení/y na příslušné odd.Je pravda,že se personál snaží zabránit dennímu polehávání(což způsobují především léky),ale přece jsou všude křesla,kam si pacienti můžou sednout a někteří pospávají,to je pravda...Ale pokud by je spersonál nechla v postelích,nespali by v noci a brali by další léky např. na spaní a to není účelem...
 Bin bez čárky:( 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 16:24:39)
díky~;) já doufám v ambulantní porod~:-D ne že bych tě nechtěla vidět, ale už mi bohužel jednou stačilo...~d~

jinak jo, asi to bude to oddělení, jela jsem tam vyzvednout kámošku co se pokusila o sebevraždu, viděla jsem tam ležet ženy na zemi schoulené, páč prostě když chce tělo spát tak co mu zbývá..no měla jsem dost~d~
 Dalalmánek 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 19:09:07)
No zrovna na té pětce to působí dost depresivně, ale jsou tam i jiná oddělení s jiným režimem.
 Chrysantéma 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 16:07:01)
Tverezo,

já v PL KM pracovala na několika odd. a Kratochvíl je fakt špička.Tvoje pocity odcizení vůči dětem jsou pochopotelné = jsi psychicky vyčerpaná a po přestěhování k mamince sice skončily hádky,ale na Tebe to dolehlo.jetsliže jsi s přítelem v tom neurěšeném stavu žila 5 let,přestěhování je sice řešení,ale ne okamžité.Svým způsobem bu´d ráda,že když máš dvě dcerky,mají stejného otce a jsou to skutečné sestry.Snaž se v tom najít aspoń něnco pozitivního,i když Ti to jde těžko.
Tady je telefon do PL Kroměříž 573 314 111(to je ústředna) a necháš se spojit na odd.18 a zjistíš jestli potřebuješ doporučení od psychiatr a jaká je čekací doba.Klidně se sem choď vypovídat,všichni Tě rádi/y vyslechnou.

jen prosím žádné výčitky typu "proč s ním máš dvě děti,když jsi věděla,že to není k ničemu" ap.To zakladatelce nepomůže.
 Natascha 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 16:13:00)
Udělala spoustu chyb? Prostě žila tak jak za daných okolností uměla, nevím, jestli se to má nazývat chybama, nikdo nejsme dokonalý a výčitky nic moc neřeší.
 Ananta 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 16:24:32)
chyby děláme všichni, nemá smysl se tvářit že ne, je dobrý o nich vědět o zpracovat je tak, aby je člověk neopakoval (zjistit proč jsem reagovala tak jak jsem reagovala, jak to mám s chlapama, sebeúctou atp.), ale co je chyba si musí každý určit sám, pro mě chyba není mít dítě, ale vrhat se do situací, které sama nezvládnu, já jsem v tom prvním příspěvku reagovala trochu v naštvání, protože už mě točí plný internet dokola scénářů, kdy chlap podělává ženskou a ona s ním má další děti, měla jsem si sednout na prsty, omlouvám se
 Natascha 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 16:30:03)
V pohodě, je to tvůj názor.~x~ Já osobně taky nechápu, proč si někdo pořídí druhé dítě s blbým chlapem, ale nemusím chápat všechno.~;)
 Pam-pela 


Uvědomit si,... 

(7.4.2012 16:42:02)
...že je člověk jen člověk, a naprosto každý člověk chybuje a nemá smysl si to vyčítat.
Takové výčitky pak člověk může mít donekonečna...dokonce jsou typy lidí, kteří si v tom až lebedí. Pokud by neměli výčitky a strach, jakoby jim chybělo kus já....a neuměli by bez toho žít.
- Ideální je mít se v této situaci o někoho opřít..když tyhle výčitky přijdou, aby člověk mohl přehodit výhybku a třeba zvednout telefon a zavolat nebo se svěřit a obrátit myšlenky na jinou kolej, aby v tom stavu nesetrvával příliš dlouho, aby se do něj nepropadnul.
- Člověk musí mít ráda nejdřív sám sebe, aby mohl mít rád druhé (a to i vlastní děti), pokud člověk nemá ráda sám sebe nebo podle svého zklamal nebo je nešťastný a se sebevýčitkami, je skoro normální, že tu lsáku dál dát neumí....a výčitky vzrůstají.
- Ale jak se naučit sebelásce, to nevím...to člověku totiž nedá nikdo zvenčí...a ten, kdo ji hledá zvenčí, dostává se do bludných kruhů závislostí na hledání někoho, kdo ho bude mít rád.
- Jako první myslím, že je ptořeba každou situaci PŘIJMOUT, nejít proti ní ani se před ní neschovávat, ale přijmout ji jako fakt. Stalo se to, je to tak...a je východisko. Východisko je vždycky. Protože pokud v tom není smrt, je to ta lepší altermativa, kdy se dá všechno hodně napravit až do hodně velkého štěstí (ono to jde i se smrtí, ale tam pyk ten zemřelý chybí, i když se s tím člověk smíří.
- Jsou lidé, kteří jsou smířeni s různými životními katastrofami...a jde ani ne tak o to, CO se člověku stane, ale jaký k tomu zaujme postoj. Jestli bude chtít jít dál nebo zda rezignuje a "zemře" zaživa...protože někteří lidé nežijí, jen přežívají.
- Já bych zkusila nějakou fyzickou aktivitu, rozhodně neupadat dlouhodobě do nějakých ochromených stavů...to vše jen zhoršuje....procházky...a super je třeba jóga, dokáže hodně zharmonizovat mysl..protáhne všechny dráhy v těle, uvolní i sychické bloky.~;((
Moc držím palce....

 Mr. Miçkey 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 17:07:31)
Jo, zazila jsem to samy, akorat ze v dobe kdy jsme se rozchazeli jsem byla potreti tehotna- cca 6 tydnu pred porodem. Ackoli jsem byla rada ze jsme se rozesli, nasledovala silena depka, nejistota co bude dal, kazdej den jsem se opijela..
Po pul roce jsem potkala nekoho jinyho a rychle se probrala:-) zacala jsem chodit do skoly, ziskala spousty novych pratel... a zpetne rozchod hodnotim jako to nejlepsi co jsem mohla udelat, ackoli v tom okamziku mi to tak vubec neprislo:-)
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 18:42:41)
Myckey:Tys nasla s trema detma jinyho chlapa?~;)
 Mr. Miçkey 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 20:19:12)
Ja nehledala trvalej vztah, takze mam to co jsem chtela... ~;) Ackoli moje velka laska, nechodila jsem s nim, nakou dobu jsme se spolu casto vidali, psali si a soulozili~t~ a po delsi pauze zpusobene mym psychopatickym expritelem (znovu dekuju bohu ze jsme se rozesli) se vidame dal. Ale treba na gympl jsem zacala zcasti kvuli nemu, bych mu ted mohla podekovat... ma na me prekvapive dobrej vliv ~:-D

Jinak teda nemam problem balit kluky i kdyz mam zrovna sebou vsechny 3 deti, synove jsou nauceni na pozadani odkyvat ze jsem jejich sestra ~t~
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 20:36:31)
Myckey:To musis byt asi velmi atraktivni pani.Ja pred 3 mesicema jela se synem(5let),metrem a pozdeji nastoupily dva kluci.S jednim jsme si padly do oka,kdyz mne oslovil a bavily jsme se spolu dal(Byl my sympaticky)tak po chvily to dovrsil nevericim dotazem zda to dite je opravdu moje!Kdyz jsem mu rekla ze ano,nemohl tomu verit chudak ze v 25 mam 5.leteho syna.~t~~t~
 Mr. Miçkey 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 20:45:54)
Pani~t~ no, bez obcanky mi neprodaji ani pivo... naposledy zkusenost pri zapijeni maturity pred tremi tydny, kdy ac nejstarsi ze tridy jsem jako jedina musela vyhrabat na kase obcanku, k pobaveni vsech~t~ Vypadam proste jako normalni teenager.
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 20:55:21)
Myckey:Opravdu posli foto~;)Mne uz parkrat taky nechteli prodat alkohol,musela jsem vytahnout obcanku~:-D
 Mr. Miçkey 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 21:03:58)
Tak sem hod mail :D
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 21:32:10)
Myckey:ANCA211@seznam.cz
 Mr. Miçkey 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 21:35:33)
Mas fotku, z lonska (opravdu neni 10 let stara), takze je mi na ni 27.
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 22:35:26)
To neni mozne!!!Opravdu vypadate maximalne na tech 20let~:-DTise zavidim..
 Mr. Miçkey 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(8.4.2012 0:47:31)
Dik:-)
 Bonpara 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 21:56:49)
Zaujala mě poslední věta: "Neschopná milovat své děti" ----není to vlastně " neschopnost milovat sama sebe ? " . Žena, která miluje sama sebe dokáže překonat strašně moc : vytvořit domov, zázemí dětem ,sobě, vychovat děti i sama s málem peněz. Proč si sama sebe nevážíš? Ublížil ti někdy někdo?, Určitě pokračuj v terapiích, potřebuješ dobrého terapeuta,je jedno jestli ho najdeš v PL nebo ambulanci.
 Soňa 
  • 

Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(7.4.2012 22:13:48)
Ahoj, prožila jsem něco podobného. Vztah s chlapem, ze kterého jsem neuměla a nedokázala včas odejít, i když jsme měli hned od počátku velké problémy. Pak první dítě (moc jsem po dítěti toužila, prostě mi to začalo tikat), v průběhu těhu obavy, jeho ujišťování, že to bude dobrý, že to zvládnem, on se o nás postará atd. Chvíli po narození dcery jakž takž lepší, ale nevydrželo to ani rok. Když měla dcera 10 měsíců, poprvé mě "proplesknul". Bylo to na Vánoce, nedojel z práce, nedal vědět, že mají firemní večírek, měla jsem strach, když pak dojel pozdě v noci dost opilý, na mou otázku (ne vyčítání) mi rychle ručně vysvětlil, že se nemám co ptát.... Vánoce jsem strávila s malou u mamky, ač věděl, kde jsme, za námi nepřijel. No, nepřijel ani pak, mělo mi to být jasný, že mu to vyhovuje. Po 14 dnech u mámy jsem toho měla dost a vrátila se domů. Žili jsme vedle sebe, ne spolu, žádný povídání, sdílení, žádný sex....Chystala jsem se zařídit si život jinak a odejít. Pak měla dcera rok a jak jsme z toho byli oba nějak naměko, bylo z toho jedno(!) milování a z toho jednoho milování syn....To byla pro mě strašná rána, čekat dítě s člověkem,s kterým nechci být, bylo to jedno z nejtěžších období v mém životě. Ale nechtěla jsem být sama s dvěma dětmi, rozhodla jsem se, že to ještě spolu zkusíme. Po narození syna to bylo asi rok pěkné, vlastně nejhezčí rok z našeho společného života... Ale pak se to opět začalo bortit. Byli jsme i v poradně, neporadili nám. Hodně násilí z jeho strany, hlavně psychické, ale i občas nějaká ta facka, smýkání apod.
To jen na vysvětlení rýpalkám, které nechápou, proč si s někým takovým "pořizujeme" druhé dítě.
Až po několika letech jsem dokázala odejít. Bohužel jen k mámě, protože jsem neměla žádné peníze, žádné jiné zázemí, žádnou práci....Ale mamka mi neskutečně pomohla hlavně s péčí o děti. Byla jsem z toho všeho, co jsem zažila, tak vyřízená, že jsem taky skončila v nemocnici, ne tedy s psych. problémy, ale psychika zřejmě udělala své, měla jsem několikrát po sobě velké zdravotní problémy (zánět střev, dělohy, zablokovaná páteř, zánět mozkových blan...).
Pamatuji se, kolikrát jsem po nocích brečela pod polštářem, jaký mám zbabraný život - 2 děti, otec se o ně nezajímal, nic jsem neměla, žádná perspektiva, a skončila jsem u mámy jako totální zkrachovalec...
Díky mamce jsem si ale ještě na mateřské našla přivýdělek, spolupráci s jednou firmou, no, a na školení, kam jsem cca jednou za měsíc jezdila, jsem se seznámila se svým nynejším manželem :-)
Teď mám fakt bezvadného muže, jsme spolu 12 let, tak to snad už můžu říct, máme dvě další děti, postavili jsme si spolu dům, máme rodinnou firmu... I na mě to štěstí prostě někde čekalo :-)
Co se týká tebe, tak napřed se dej do pořádku zdravotně a pak si zkus začít dávat svůj život do pořádku. Zkus si najít práci, nějaký koníček, přátele.... A co se týká dětí, ber to tak, kolik lidí by za to, aby měli děti, dali všechno, a spousta žen, by raději i bylo bez partnera, jen aby měly dítě. Máš ohromné štěstí, že děti máš. Možná si to ani neuvědomuješ, ale díky nim má tvůj život smysl. A nemáš žádnou povinnost je milovat. Máš je od Boha půjčené na výchovu, a samozřejmě ta výchova jde líp s milujícím dítětem, ale víš, kolik lidí dokáže vychovat i cizí děti, které třeba taky nijak závratně nemilují, ale prostě je dokážou dovést do dospělosti.... Ta láska přijde, až na ni budeš mít sílu, věř tomu. Držím moc pěsti!!!
 louda 


Re: Poraďte co dělat v životní krizi 

(8.4.2012 10:29:47)
Ahoj, nečetla jsem vše, ale práci máš? Měla jsem podobné problémy a hodně mi pomohlo změnit zaměstnání, které mě začalo bavit a naplňovat. Byl to útěk z každodenní reality mnou zpackaného života. Jestli chceš, napiš do mailu odkud jsi a jak máš staré děti. ikone zavinac seznam tecka cz
 Ori 


Díky za reakce: Poraďte co dělat v životní krizi 

(8.4.2012 14:39:53)
Ahoj a díky všem za reakce. Odnesla jsem si docela užitečné rady i povzbuzení.
K něterým dotazům tady: práci jsem měla a hezkou, tedy v dobrém kolektivu a naplňovala mě. Od chvíle,kdy přišla krize, se tam ale nějak nemůžu vrátit. Podstatou tý mojí krize totiž myslím je, že jsem až doteď vždycky tak nějak hezky a pilně plnila vnější zadání - být prospěšná, založit a pak hlavně udržet rodinu a podobně. Nešlo to ze mě. To má kořeny v dětství a vím o nich. teď to ovšem došlo do bodu, kdy mi tenhle způsob fungování prostě zkolaboval. Už nějak nemůžu "plnit úkoly", což jsem dělala doteď. A jiný životní model či pocit ne a ne přijít, jen totální prázdnota a deprese. Možná mi konečně něco pomůže se odrazit ode dna, ale kde to je to zatím nevidím. díky všem za reakce.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.