| jedna plus dvě | 
 |
(17.4.2012 23:03:04)
Čerstvě pětiletého synka čeká odběr na alergologii - celkem 3 zkumavky. Nemáte nějaké tipy a triky, jak mu to zpříjemnit, nebo aspoň eliminovat to nepříjemné? Je lepší, aby se koukal, nebo ne?
Byl na odběru už jednou před rokem a půl a byla to hrůza. Ze začátku byl statečný, ale pak se začal mlít, to ho zabolelo... scéna šílená, hyster ještě dvě hodiny. Nerada na to vzpomínám, bohužel si to moc dobře pamatuje. Hodně se bojí. Já to s ním probírám - snaží se, ale obávám se, že jak dojde na věc... nejvíc se bojím toho, že to bude trvat, ty tři zkumavky (když se vyměňujou, není to příjemný ani mně). Kluk má hyperkinetický syndrom, je hysterický, impulsivní, na sebe dost cimrlich.
|
| La Pepa | 
|
(17.4.2012 23:12:01)
může se to měnit s věkem, dcera ve 2.5 letech ztropila strašnej bengál, bylo nás na ní 5. A za 2 roky to bylo už naprosto v pohodě.
Obecně, i se synem mám tu zkušenost, že mezi 2 a 3. rokem je to nejhorší.
Tak doufej, hlavně nepropadni nejistotě ty
Petra
|
|
| černá kočka a dva kluci | 
|
(17.4.2012 23:21:50)
Mám doma to samé, akorát že mu je 11. První odběr mu dělali právě v těch 11-ti. Připravovala jsem ho na to, nakonec si trochu pobrečel, ale dal to
|
|
| jedna plus dvě |
|
(17.4.2012 23:22:21)
Joi a chci se zeptat, neexistuje nějaké místní znecitlivění?
|
| helis78 | 
|
(17.4.2012 23:27:28)
 jejda, odběr je tak rychlý, že nestačila by zaúčinkovat anestezie. To zvládne.
|
| jedna plus dvě |
|
(17.4.2012 23:37:46)
 jsem si matně myslela, nevím kde jsem k tomu přišla, že existuje nějaká vodička nebo tak něco, že by si tam předtím 10 min počkal...
Ach jo. My tam na té alergo už jednou byli, ale na úvodním pokecu, no a jak slyšel, že bude odběr, tak už neposlouchal, že za týden, ale rovnou vlez pod stůl a držel se nohy a ječel.
|
|
|
| Daflik | 
|
(17.4.2012 23:36:18)
Kup si Emla krém nebo Emla náplast.
|
| jedna plus dvě |
|
(17.4.2012 23:38:47)
Dík poptám se.
|
| jedna plus dvě |
|
(17.4.2012 23:48:03)
Jejda ta Emla to je pálka 
|
| Jája s čápátkem | 
|
(18.4.2012 21:30:02)
Rozhodně doporučuju Emlu, dali jsme ho miminku na první očkování a do žádného už nepůjdeme bez toho. Je to sice dražší, ale vyplatí se. U starších se dá udělat divadýlko o kouzelné mastičce - použít jednou a pak třeba už něco jiného, když ztratí ten strach. Aplikuju 1 hodinu před akcí.
|
|
|
|
|
| *Aida* | 
|
(17.4.2012 23:52:34)
Krem EMLA. Dceri ho davaji vzdycky, nebo tedy nabizeji. Musi se ovsem nechat pusobit 30 minut. Jinak detem nad 5 let nabizeji mrazici sprey. Nevim, co v tom presne je, ale strikne se to na ruku a zmrazi to kuzi tak, ze je znecitlivela. Minule jsem si v detske nemocnici nechavala delat odber krve i ja na genetiku a ten sprey mi sestricka taky nabizela. Jeste tam bude muset i manzel a tomu to asi doporucim.
Jinak 5ti leta dcera i s tim kremem vysekla silenou scenu, ja si nemyslim, ze je to o bolesti.
|
|
|
| vlad. | 
|
(18.4.2012 0:44:55)
Ač zdravotník, tak mé jedno détě patří do kategorie "neošetřitelné". Není to na základě žádně negativní zkušenosti, moje práce jí zajímá, pracujeme na tom, ale časem se stejně nic nezměnilo, prostě to tak má . Moje rada je, pokud opravdu nespolupracuje, tak aby "celkové přidržení" a vůbec všechny ty cavyky a řeči kolem byly co nejkratší. Vezmi manžela, každá ruka dobrá a dělej, co ti v tu chvíli poradí. Nás bylo jednou 6 a bylo to skoro málo 
|
| a je to? |
|
(18.4.2012 6:57:20)
Já zdravotník ani nejsem, ale malá se ráda kouká na moje odběry krve, vyšetření apod.
To sedí, kouká, ptá se. Vidí, že se směju, nic mě nebolí (koukat na to fakt nemusím - ona se podívá ráda).
Jakékoli vyšetření u nás vypadá: nepřipravovat, dovést, jak se začne cukat tak chytit, přidržet, v nouzi zalehnout (vím, zní to šíleně), a čím kratší dobu trvá vyšetření, tím líp.
|
|
| jedna plus dvě |
|
(18.4.2012 8:47:20)
Manžel odmítá. On by se akorát rozčílil, jak vyvádí, a ještě to zhoršil. Což je pravda.
|
|
|
| xxx | •
|
(18.4.2012 4:36:38)
Můj syn je stejný, preventivně se u dr bojí odběru krve, takže mi bylo vyčteno, že jeho akutní bolest břicha je psychická, protože se pokaždé bojí injekce.
U této dr byly veškeré bolesti břicha psychické, ale je zajímavé, že to vždy souviselo s alergií na jídlo.
|
|
| Dee Dee+2 kluci |
|
(18.4.2012 4:52:36)
Syn má po všech těch operacích syndrom bílého pláště a když se k němu třeba na prohlídce přiblíží sestra,aby ho změřila,tříská třeba hlavou do zdi...Doktoři se na něj nesmí podívat, to už jim verbálně spílá. Když mu vytahovali stehy z hlavy, tak ho drželo šest dospělých lidí....
Mě se osvědčilo to,nic nedělat, jen vysvtělit doktorům a setrám,co bude za scénu a že je mi jedno, co a jak udělají,ale že to musí být HLAVNĚ RYCHLE.....
Naštěstí syn tropí scény jen v momentě kontaktu s lékařem,jakmile od něj lékař odstoupí, je klid...
|
| Ajlina | •
|
(18.4.2012 7:44:07)
DeeDee vím, že to máte komplikovanější, ale držet dítě násilím je to nejhorší co můžeš dítěti udělat, nejlepší je vysvětlovat a vysvětlovat a bolet eliminovat znecitlivěním, to bych neudělala ani našemu kocourovi, že by ho drželo 6 lidí a provádělo u nějaký zákrok, vždycky jsem dbala na znecitlivění jak u psů, kocourů a tak u dětí a nikdy scény nebyly
|
| Ajlina | •
|
(18.4.2012 7:46:58)
já bych tedy s člověkem, který by mě násilím držel při jakémkoliv zákroku do konce života nepromluvila ani slovo a hlavně nikdy bych už se nenechala nachytat a byla bych před ním ve všem velmi obezřetná, kdyby mně to udělal manžel jako dnes nejbližší člověk, tak bych se s ním rozvedla a to tohle slovní spojení nemám tedy vůbec ráda, ale to by byla tak hluboká ztráta důvěry, že by pro mě ztratil cenu, u dítěte svého bych očekávala totéž
|
| Elíláma | 
|
(18.4.2012 7:56:29)
Jo? Divný, já malýho držela při očkování i odběru krve, i když jsem mu musela vydesinfikovat ránu na čele, mě mamka taky držívala a pokud někdo neudělal něco nečekaného (jako: to nazabolí - flák, nebo už je hotovo - pích, prostě lež), tak se nic nestalo, já mámu neproklela, prcek očividně taky nějakým zdrcením netrpí. Prostě někdy i to podržení může být v přeneseném slově. Je těžké pro dítko vědomně se ovládnout a držet, někdy je cukání a bránění se i ventil, ale protože se mrcasí většinu času (nechci botičky, nechci čepičku, nechci polívku), tak bych to nebrala tak fatálně.
Jako horší beru ty podfuky (až se nebude dívat, uděláme ...).
|
| Líza | 
|
(18.4.2012 7:58:19)
Jj, udělat to jako přepadovku, nebo říct "to nebude bolet" to považuju za blbej nápad. Držet dítě je v pořádku.
|
| Elíláma |
|
(18.4.2012 7:59:34)
tak mě napadá, kdo mě bude držet u porodu, abych nezdrhla
|
| Líza |
|
(18.4.2012 8:00:43)
;) domluv si pár silnejch chlapů.
|
| Elíláma |
|
(18.4.2012 8:09:48)
Dobrej nápad, dík! 10 černochů, to by mělo zajistit i dostatek prostaglandinů 
|
| jedna plus dvě |
|
(18.4.2012 9:13:15)
10 černochů u porodu
vidim to v barvách
|
|
|
|
|
|
|
| Xantipa. | 
|
(18.4.2012 9:00:35)
Já nevím, po traumatickém zážitku v nemocnici začal být syn taktéž hysterický - nejen při představě odběru krve, ale při představě bodnutí jehlou při očkování. Tehdy mu bylo 5 let, teď je mu 13 let a problémy jsou pořád. Postupuju pořád stejně - dopředu mluvíme o tom, co mu budou dělat a proč mu to budou dělat a co by se mohlo stát, když by se dotyčná akce neuskutečnila. Neříkám, že ho to nebude bolet, ale říkám, že odřený koleno bolí o dost víc. Na zkoušku jsem ho musela píchnout do prstu, nabízela jsem i, že si tu krev nechám odebrat i já, aby věděl, že to je dobrý.
Můj syn se musí dívat, já tedy ne, to bych sebou řízla.
Takže to takhle probereme doma - ale je to na delší dobu, až si zvykne a zpracuje to a u lékaře musí být klid a pohoda, žádný stres stylem, nemluv, nedělej scény atd. Vysvětluju mu, že já tam budu a že já nebo sestra mu chytneme ruku ne proto, že ho to bude bolet tak, že se to nedá vydržet, ale proto, že kdyby se lekl a rukou ucukl, tak by se mohl o jehlu poranit nebo by ho museli píchat znovu, což nechceme. Muselo a musí se s ním mluvit stylem - tak se podívej, budeme dělat to a to, chceš se dívat nebo ne, bude to probíhat takhle a takhle, je třeba podržet ruku, chceš od maminky nebo od sestry. Ale syn si doteď nenechá vzít krev z té jamky na paži, ale jen z hřbetu ruky, některý doktory to přivádí v úžas, ale je to tak.
Ale už se stalo, že v ordinace na něj padl záchvat paniky a to jsem se vždycky domluvila, že mu nic nedělali, šli jsme ven se třeba projít, znovu jsme o tom mluvili a pak jsme se vrátili. Ale u mého syna to tak prostě funguje - musí to pochopit a zpracovat a smířit se s tím, u něj nemá smysl jít proti němu násilím, i když ve jménu jeho dobra. Doufala jsem, že časem to zvládne bez dalších traumat a jo, je to čím dál lepší.
|
| jedna plus dvě |
|
(18.4.2012 9:11:13)
Xantipo synovi 
A vůbec jak to čtu, nemáte to mnohé snadný :-(
|
|
| KoproFka | 
|
(18.4.2012 12:23:33)
 tyjo, Xantipo jsi úžasná
Já teda se synkem měla taková nezvládnutá ošetření 2.
Jedno byl rentgen ve 2 letech, druhé byla anabáze s horečkou v jeho 2,5 roce, kdy jsme nakonec skončili na celkovém vyšetření na dětském na Bulovce. Obojí bylo za přítomnosti a asistence manžela, který ze všeho dělal kovbojku a hysterčil.
V tom druhém případě šlo o celkem 5-ti hodinovou anabázi, kdy manžel ráno trval na odvozu 4-tý den horečkujícího dítěte k pediatrovi, tam tak hysterčil, že nás pediatra poslala do nemocnice na vyšetření, než jsme všude dostali na řadu, uplynuly skoro 4 hodiny. Pak se doktorce vymazal celý hodinový záznam, který si mezi tím psala, takže začínala znova, to všechno přispělo k tomu, že se to tak zvrtlo, synek byl navíc po celou tu dobu bez jídla, protože jsem vůbec netušila, jak se to zvrtne. Malého tam nakonec přepíraly 2 sestřičky, aby mu mohly odebrat krev, vůbec mě nenechaly, abych ho uklidila, do toho hysterčil manžel, že je kluk nevychovanej a že za to můžu, když si nenechá vzít krev - no strašný!! Ta mladá doktorka mm přizvukovala (což fakt nechápu, přece dětská doktorka by měla mít pro tohle pochopení, on byl maličký, nebylo mu dobře, celé dopoledne nejedl...!)
Doktorka nám nakonec do zprávy napsala, že v případě výchovných problémů máme kontaktovat psychologa - nakonec jsem za ním fakt šla i se synkem (hlavně tedy kvůli tomu, že špatně jedl) nicméně výsledek byl takový, že dítko je normání, jen prostě není flegmatické a tatínek moc tlačí na pilu
Jo, a výborný bylo, že když jsme konečně dorazili cca v půl druhé domů, dítě se konečně najedlo, teplota mu spadla a od té doby byl o.k.
Fakt je, že chvíli trvalo, než se to srovnalo - hlavně co se těch odběrů týče.
Od té doby chodím nejraději se synkem všude sama, protože to je v rámci zachování mého i synkova duševního zdraví to nejlepší, co můžu udělat.
|
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(18.4.2012 9:32:55)
To nějak nechápu. Přeci při každém vyšetření musíš dítě držet. I při "blbým" koukání do krku. Jinak se cukne a může si přivodit zranění. Nebo při pouhé prohlídce u zubaře či na orl. Takže psychicky nevidím rozdíl mezi držením dítěte při vyšetření krku a při injekci. MLuvím tedy o malých dětech, třeba do 7 let.
Ale i u těch starších, je dobré v určité situaci přidržet, může to dělat buď rodič nebo sestřička. Osmileťák asi nepotřebuje držet při prohlídce u zubaře, ale při injekci je to lepší.
Když mi dávali epidurál, měla jsem strašný strach, že sebou cuknu a oni mi propíchnou míchu. Bývalo by mě velmi uklidnilo, kdyby mě třeba sestřička přidržela, místo aby to "nehýbejte se" bylo jen na mně.
|
|
| adelaide k. | 
|
(18.4.2012 9:35:54)
Ajlino, to je trochu přehnané, ne? Přece to není tak že nalákám dít ědo ordinace na bonbony a hup, už ho držím a už mu rvou jehlu do žíly.
Jedna věc je domluva předem a druhá věc je nezačít hysterčit, když opravdu dojde na věc. Na tom není nic divného, že dítě přemůže strach na poslední chvíli. A na tom ž edítě pevně chytím, aby třeba na poslední chvíli necuklo rukou když už má v žíle jehlu, snad proboha není nic násilného ani jinak špatného. Ono to samo nezvládne, proto jsem tam já.
|
| jedna plus dvě |
|
(18.4.2012 9:39:28)
|
|
|
|
| Líza |
|
(18.4.2012 7:52:02)
Ajlino, nevíš co mluvíš. Některé děti můžeš jedině podržet... vysvětlovat a znecitlivit, to bys mě fakt pobavila. To by mohla autorka vysvětlovat taky několik let.
|
| Líza |
|
(18.4.2012 7:52:36)
Nedá mi to. Jak že vysvětluješ svému kocourovi, jakou nehybnou polohu má zachovat při zákroku? Nebo bys doporučila odběr krve u dítěte pro jistotu v narkóze, aby nebylo traumatizováno minutou držení na klíně?
|
| Elíláma |
|
(18.4.2012 7:56:47)
Líza: njo, přesně 
|
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(18.4.2012 8:33:32)
Z toho, co píšeš je vidět, že máš zdravé děti. Moc ti to přeje, ale tím pádem nehodnoť, co dělají rodiče dětí nemocných. Nemusí se jednat ani o bolestivý zákrok. Může to být prostě jen nepříjemné, ale takové batole ti bude chtít zdrhnout, nevysvětlíš mu nic a narkózu mu těžko můžeš dávat třeba dvakrát do týdne.
|
|
|
|
|
.
Pak je taky blbá varianta rodiče, který to dítě lituje, což jsem já. Jednou jsme vezli na šití dalšího potomka, ne tak emočně prudkého, s mým tátou, že mu bude asistovat. Leč pan doktor, asi byl ještě mladej a nezkušenej, trval na přítomnosti matky jako zákon.zástupce. Pak na mě v určitý moment řval "DRŽTE TO DÍTĚ", načež se na mě podíval, konečně pochopil, prostřídal mě za dědu a zašito bylo během chviličky. 
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)