| moly20 | 
 |
(21.6.2012 23:32:36)
Náš 8letý syn je relativně bezproblémový, ve škole se učí dobře, chování taky tak nějak v normálu, ale občas přijde něco, co nám s maželem vyrazí dech ... stala se určitá věc, syn něco provedl, ale nepřiznal to 100%, část prostě nepřiznal a trval na své nevinně. Samozřejmě pravda vyšla najevo a on najednou, že už si na to moc nepamatuje, že možná to tak bylo, že neví .... pak mi přiznal, že se mi to bál říct, že se bál fyzického trestu. Sice se pak omlouval, ale mě jde o to, že mi lhal, lhal mi do očí. A nebylo to poprvé. Nějak nevím, co s tím. Syna občas potrestám, spíš domluvou a nebo trestem ve stylu zákaz TV, mlsání apod., ale už byl i bit. Manžel si myslí, že je to mojí "měkkou" výchovou, že jsem na něj hrozně hodná a on místo toho, aby mi to vracel, tak mi to vrací opačným způsobem. Manžel je na syna přísný a k němu si syn ani náhodou nedovolí to, co ke mě. Natož aby mu zalhal. Co byste mi poradily, jak na syna? Vždycky jsem si myslela, že když na něj budu moc tvrdá a přísná, tak si bude myslet, že ho nemám ráda. A teď se mi ta moje dobrota takhle vrací :o(
|
| Markéta, kluci 10 a 3 | •
|
(21.6.2012 23:42:38)
Byl bit, tak se bojí ,že bude zase. To asi nemá nic společného s tvou dobrotou.
Syn taky občas lže. Nejlepší hláška byla - "Ty sis stříhal vlasy?"
"Já? Neeeeeee!!!"
"Tak ty vlasy na umyvadle nejsou tvoje?"
"Ne."
"A čí teda jsou?"
"Jo TYHLE vlasy? No jo ,tak ty jsou moje, vlastně jsem se stříhal."
|
|
| Jana Nová |
|
(21.6.2012 23:46:43)
lenulko,
jestli se bojí, že by byl bit, bojí se ve skutečnosti tvého muže, ne tebe. Když už hledej chybu, tak u jeho výchovného stylu. I pes se snaží vyhnout ráně. Natož dítě.
|
| malostranska | 
|
(21.6.2012 23:52:59)
Boleslavko
|
|
| Markéta,kluci 10 a 3 | •
|
(21.6.2012 23:55:59)
Mě z příspěvku zakladatelky vychází, že ho zmydlila ona.
|
| moly20 |
|
(21.6.2012 23:57:53)
Dostal na zadek. Nedělejte tady z toho prosím drama.
|
| Jana Nová |
|
(22.6.2012 0:00:48)
no a? Nech si naplácat, ať si otestuješ, jestli by ses tomu propříště raději vyhnula za cenu lhaní. Pokud nemáš masochistické sklony/nebo IQ pod hranicí podprůměru, tak bys strategii lhaní na 99,99% použila.
|
| Palac + 1 | 
|
(22.6.2012 0:02:48)
ja jsem v detstvi radeji snesla naplacani, nez treba dusna, nemluveni nebo zakazy nejakych mych oblibenych veci... takze to je individualni.
|
| withep | 
|
(22.6.2012 9:20:59)
Palac, jasně. Já jsem taky radši dostala facku než poslouchala několikahodinový monolog o tom, jak jsem hrozná. Jen jestli neexistují ještě i jiné a lepší možnosti. Jako dítě jsem o nich bohužel nevěděla, naštěstí jako matka už vím.
|
| MiliP | 
|
(22.6.2012 9:22:20)
|
|
|
|
| Mapat | 
|
(22.6.2012 7:43:39)
Moje dcera párkrát zalhala a jako důvod potom uvedla, že se bála, že by dostala na zadek. NIKDY předtím ani potom na zadek nedostala. Ale slyšela o tom od ostatních dětí ze školky, které dostávají.
V tomto případě tedy tomuto lhaní lze zabránit jak?
Jak píšu, my dítě nebijeme, protože to nepovažuju za účinné řešení, ale jaká hrůza se teď dělá z jednoho plácnutí, to je fakt už přehnané
|
|
|
| Marie-Ellena | 
|
(22.6.2012 9:21:11)
Synovi taky občas, když to přesahuje všechny meze, jednu výchovnou vyšiju rukou na zadek (pochybuju, že to cítí), ale pamatuju si, jako dítě, jak jsem se cítila strašně ponížená, když mě jeden nebo druhý rodič uhodil (nebyla jsem vysloveně řezané dítě, ale občas vařečkou nebo tak....). Bylo to pro mě dost ponižující. Raději bych zákaz nebo něco férovějšího než převahu fyzické moci z pozice rodiče.
|
|
|
|
| Katka +3 | 
|
(22.6.2012 9:22:18)
Přesně. Kdysi jsem někde četla, že "lež je zbraní otroka". Já v dětství lhala docela často a vždycky to bylo ze strachu. Ono to pro to dítě není nic jednoduchého ani příjemného, navíc většinou tuší, že se na to časem nejspíš přijde, ale doufá, že třeba ne, anebo se snaží ten okamžit oddálit co nejvíc. To dítě se bojí tolik, že z toho nevidí jinou cestu, potom prožívá dny v hrůze, kdy se to provalí....tohle nikdo nedělá jen tak z plezíru.
|
|
|
| Meta | 
|
(21.6.2012 23:49:55)
Je to výsledek výchovy pomocí trestů, co se divíš. Osmiletý je ještě trouba, tak na něj občas něco praskne, ale neboj, bude se zdokonalovat . Člověk není blbej, aby se nechal trestat dobrovolně, bože, to by byl vůl, kdyby nelhal.
|
| Palac + 1 |
|
(21.6.2012 23:52:37)
a jak se vychovava bez trestu?
co je to za zvlastni implikaci: trestas -> nediv se, ze dite lze
|
| Jana Nová |
|
(21.6.2012 23:57:39)
ptáš se, jak se vychovává bez FYZICKÉHO trestu?
|
| moly20 |
|
(21.6.2012 23:59:50)
Tady bylo řečeno, když trestám jakkoli /nejen fyzicky/, tak se nemám divit, že lže.
|
| Palac + 1 |
|
(22.6.2012 0:00:57)
taky jsem to tak pochopila.
fakt a zcela uprime by me zajimalo, jak se da vychovavat bez trestani
|
| Meta |
|
(22.6.2012 7:58:39)
Snadno. Vás snad někdo trestá, když uděláte chybu? Potřebujete trest, abyste příště nechybovali?
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(22.6.2012 8:25:34)
Meto, jak vymezit dítěti hranice bez trestů (tím nemyslím tresty fyzické). Co když vysvětlování a přirozené důsledky nepomůžou. Tohle mi ještě nikdo neřekl, dozvím se jen, že trestání není ok, to vím taky, ale dítě mantinely potřebuje. To není rýpání, opravdu mě to zajímá. Zakopaný pes je asi v tom, že každé dítě je jiné a ne na každé dítě se dají použít stejné postupy. A nebo jsem já úplně neschopná matka  .
|
| Monty | 
|
(22.6.2012 8:32:31)
Dášo,
když syn udělá něco, co je proti těm "mantinelům", udělám to taky. Nechtělo se ti udělat to a to? Fajn. Měli jsme jít v sobotu do ZOO, a mně se teď už taky nechce. Naučíš dítě právě těm důsledkům, aniž bys ho bila nebo mu něco zakazovala. V podstatě jen nastavíš zrcadlo. I když je mi jasné, že to taky není univerzální recept.
|
| Vítr z hor | 
|
(22.6.2012 8:35:30)
Taky koncept "nesejrete maminku", koukám.
(originální výraz nešel vložit, bo je to pry spam)
|
|
| Gladya, bývalá dasa, |
|
(22.6.2012 8:38:32)
Monty, v jiném příspěvku reaguju v podobném duchu: je to ideální, ale asi ne univerzálně použitelné.
|
| Meta |
|
(22.6.2012 8:49:03)
Ty mantinely nejsou vnější, ty mantinely musíš vypěstovat v tom dítěti. Ono samo uznává vnitřní mantinely, ví, že ho chrání. Každý umělý vnější jsou na nic, protože ty dříve či později obejde. A jestli si myslíte, že je to výchova měkká, tak to teda není. Spíš naopak. Člověk má na sebe větší nároky, než má okolí.
Ono to není hned, to se buduje děsně pomalu, mám kluka s LMD a pěkně jsem se na něm nadřela, ale hlavně naučila.
|
| Meta |
|
(22.6.2012 8:58:18)
Proč myslíš? Procházíte těžkou pubertou, či co?
|
| Gladya, bývalá dasa, |
|
(22.6.2012 9:16:10)
bingo , i když upřímně řečeno, těžká puberta je to na mě. Objektivně synovo chování není, alespoň zatím vysloveně za hranou, ale přesně vím, že k té hraně daleko nemá. Zatím jde o to, že úplně kašle na školu, věčně zapomíná pomůcky a když se k zapomínání přidá nepozornost a zlobení ve škole, byla z toho dvojka z chování v pololetí. I když myslím že, zlobení není nijak extrémní ve smyslu velkých malérů (v tom smyslu není "za hranou"), je to spíš spousta drobností typu vyrušuje apod.
|
| Meta |
|
(22.6.2012 9:54:14)
Ale jdi, to není těžká puberta  . Všechno vyjmenované, kromě zlobení ve škole, mám doma taky  . Mám děsného flákače. Ale když chce, tak dokáže neskutečné. Jak ovšem zařídit, aby chtěl, to teda pořád neumím. Jemu trojky a čtyřky stačí . Že má asi tak tisíc pětek za zapomenuté úkoly, pomůcky a tak, to je něco, co neovlivním, je na internátě.
|
| Gladya, bývalá dasa, |
|
(22.6.2012 10:00:30)
já vím, však já taky říkám, že je puberta těžká na mě a vím že by mohlo být mnohem hůř.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Palac + 1 |
|
(22.6.2012 9:26:54)
skoro jako vydirani. takovej psychickej teror lehce.
mnohem zdravejsi mi prijde vynadat nebo placnout, nez oplacet tim, ze ho nevemu tak, kam jsem slibila. to je pak pro to decko dost nejistota.
|
| Monty |
|
(22.6.2012 9:28:17)
Palac,
ale moment, já nic neslibuju... to si nerozumíme.
|
|
| MiliP |
|
(22.6.2012 9:31:00)
Mám to naopak. Pokud bydlíme někde všichni a dítě si neuklízí - nemusím to dělat já pro něj. Tím dle mého pochopí líp, že na spolužití a prostředí se podílíme všichni. Pokud mu zakáži TV nebo plácnu tak výsledek je jaký? Uklidí kvůli TV v ten moment. Z dlouhodobého hlediska je pro mne lepší, že si uvědomí, že společnost tvoříme všichni dohromady a je fajn, když se na ní všichni podílí. Pokud nepomáhá a já makám, nikam se prostě nejede. Nebo já budu dřít jako fretka, dám mu jednu přes ruku a pojedeme? Dle mého to jsou dost podstatné rozdíly ve způsobu jednání s tím člověkem.
|
|
| Vítr z hor |
|
(22.6.2012 9:34:53)
Hm, já hraju spíš na důvěru, respekt a vědomí odpovědnosti než na autoritu s odměnami a tresty.
|
|
|
|
|
| Pawlla |
|
(23.6.2012 7:00:58)
Meto a ne?Když pominu něco jako TRESTNÍ právo,tam se snad nebudeme přít o tom,jestli je to trest,pak existují různé jiné pokuty a sankce,protože všude platí nějaká pravidla(silniční provoz,chování na pracovišti atd.),pokud pravidla porušíš,následuje sankce-trest.Každý to nepotřebuje,někdo by prostě opilý za volant nesedl i kdyby se to mohlo,ale jsou lidé,kteří by sedli a nevím jak jinak chceš řešit,když někoho přejedou,budeme hledat přirozený důsledek?A to je jen jeden příklad z mnoha.Kdysi tady podobná diskuse byla,ptala jsem se jak by fungovala společnost,kde by tresty neexistovaly,podle mě by nefungovala a nikdo mě ještě o opaku nepřesvědčil.
|
| MiliP |
|
(23.6.2012 7:45:24)
Pawllo, ale o tom to je. Já chci, aby mé dítě vědělo, že je to špatné a s alkoholem by za volant nesedlo, protože to je tak správné! Ne proto, že za to je postih a sankce. Pro mne je důležité, že ty principy bude mít "zvnitřněné". Ne, že bude doufat, že ho nechytnou. A věřím tomu, že je to prostě dáno i tím přístupem ve výchově.
|
| Pawlla |
|
(23.6.2012 8:03:40)
Ano,Ty chceš a Ty tak budeš dítě vychovávat.Jenže ne všichni tak děti budou vychovávat a i těm co budou se to nemusí vždy podařit,výchova je důležitá,ale není to jediný faktor.Chci tím říct,že nikdy nedocílíme toho,aby se všichni chovali správně jen proto,že je to správné a proto musí společnost i tyhle nástroje mít.
|
| MiliP |
|
(23.6.2012 8:09:48)
Ano, to nepopírám. Jenže tu společnost tvoří i mé dítě. A pro mne je důležité, že ona se bude chovat správně, protože to správné je - tudíž ji vychovávám k důsledkům jejích činů. Je to její rozhodnutí - ona si nese odpovědnost. Nepřenáším odpovědnost ( ani já a doufám že jednou ani ona ) na nikoho jiného. To, že existují tresty ( pro dospělé ) je bohužel potřeba. O to se nikdo nepře. Diskuze je o tom, zda a jaké "tresty" pro dítě. A výchovná na prdel prostě do toho repertoáru dle mého nepatří.
|
| Pawlla |
|
(23.6.2012 11:57:43)
Mili,taky nevěřím v účinnost fyzických trestů,psala jsem výše,že věřím,že ve výchově má smysl odměna i trest,není třeba hned předpokládat,že to musí být trest fyzický.
|
| Pawlla |
|
(23.6.2012 11:58:52)
Spíš jsem reagovala na Metu,která je jak jsem pochopila proti trestům úplně.
|
|
| Nina | •
|
(28.6.2012 13:42:42)
proč jste tak založení roti fyzickým trestům?Já myslím,že by neměly být pravidlem,ale občas v takových případech třeba když dítě krade a domluvy nic,a ještě lže,pár ran rákoskou pomůže nejvíce.nemusí ho přece mlátit každý měsíc,že jo,má to být jen usměrnění dítěte v jistých situacích!Má zodpovědnost ho ale vychovat v řádného člověka!
|
| Xantipa. | 
|
(29.6.2012 14:25:17)
Nevím, proč si někdo myslí, že nářez něčemu pomůže
|
| Líza | 
|
(29.6.2012 19:02:50)
Xan, neřeš, někdo si ho tady honí.
|
| Bídžejek |
|
(29.6.2012 22:29:11)
asi ty honíš,čert ví,co z tvojeho děcka vznikne za nevychovance,co v patnácti zkope a pošle do řiti vlastní matku ,ale přece bys ho nevychovávala,však ať si praští aji do fotra ,je demokracie..
|
|
|
| Miluškaa |
|
(8.7.2012 14:47:03)
Já si myslím, že děti by se řezat neměli. Je lepší na ně zakřičet a něco jim zakázat než to řešit násilím. Opravdu si nedovedu představit, že bych na své dítě vztáhla ruku. Neříkám třeba pohlavek u úkolů, ale jinak mi to přijde přehnané. Moje děti jsou slušní lidé a řezat je nemusím.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(9.7.2012 10:45:43)
pohlavek u úkolů?
za co? zato, že mu něco nejde? nebo napíše škaredě?
hm, tak to radši vařechou za odmlouvání, než pohlavek u úkolů
a řvát na děcka - no to je mi zase milejší jedno plácnutí než řev
tu vařechu jsem použila párkrát, v době, kdy zkoušel synek, kdo bude koho poslouchat, pochopil, že já jeho ne, a od té doby je vařecha jen na vaření, už několik let
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(22.6.2012 8:20:51)
Vychovávat bez trestání jde celkem jednoduše, ale předpokládá to, že máte s dítětem hezký a hluboký vztah.
Já syna netrestám, nikdy jsem ho netrestala, on prostě ví, jaká jsou pravidla hry a pokud je nedodrží, vyplývají z toho "sankce", které nejsou trestem ve smyslu zákazů nebo zavedení mimořádných opatření, ale spočívají v tom, že já zas nedodržím pravidla, na který je on zvyklý, dokud to "funguje".
|
| Gladya, bývalá dasa, |
|
(22.6.2012 8:33:11)
Monty, tohle je rozumné a ideální, ale bohužel si nejsem jistá, jestli je to univerzálně použitelné: na všechny děti a všemi rodiči. A to i za předpokladu hlubokého vztahu.
|
|
| Palac + 1 |
|
(22.6.2012 9:20:17)
akorat sofistikovanejsi. ale neni to nic jinyho nez trest
|
| Renka + 3 | 
|
(22.6.2012 11:49:19)
Přesně tak, to je taky trest, je to to samé.
|
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(22.6.2012 8:33:10)
Vychovavam bez trestani. Asi to jde pomaleji, ale strach z trestu nepokladam za ucinnou motivaci jednani - nehlede na to, ze trest je vlastne "obchod". Kdyz provedu xy, sliznu trest. Vyplati se to nebo ne? Ne, kaslu na to nebo ano, klidne si to lajsnu a uziju si.
Nelíbí se mi ani odměny - proč by měl někdo psát ukoly nebo ležet za bonbon?
Příčina-následek ovsem docela funguje. Když za tohle zatahnu, spadne mi to na hlavu. Když udělám xy, mama se naštve, naštvaná mama logicky neposkytuje požitky.
Taky vysvětlování horem dolem.
Z vlastní zkušenosti:
Když srovnávám s ostatními detmi, nejhůř se něco vysvětluje tem, které jsou doma bity, bite děti častěji napadají ostatní. Nebite bývají hodnejsi (myšleno vztahy k ostatním, ne poslouchani) a častěji o věcech přemýšlejí.
|
| Gladya, bývalá dasa, |
|
(22.6.2012 8:37:10)
nejsem zastánce fyzických trestů a vím, že strach z trestu není ideální motivace. Ale co když vysvětlování a metoda přirozených důsledků nepomáhá?
|
| Vítr z hor |
|
(22.6.2012 8:42:01)
Zatím jsem vytrvalejsi než děti, takže to celkem funguje.
A když to nezabere napoprvé, dulezite je nevzdat a zkoušet znovu tak, aby k tomu díteideálně došlo samo (nic neprekona vlastní poznani).
Jo a duslednost, není nad ni. Zvolila jsem systém "málo hranic", ale bez výjimky na nich trvám. Vybrala jsem to, co povazuji za nutné, a co jsem ještě schopna uhlídat.
|
| Monty |
|
(22.6.2012 8:44:26)
Veveru,
jo, to mám podobě. Málo hranic, ale trvám na nich.
Naštěstí syn má sice dost komplikovanou povahu, nicméně není "zlobivej" typ, spíš naopak - má tendence vychovávat mne. Takže jediný reálný problém, který máme, je jeho lajdáctví, neochota soustředit se na věci, který ho nebaví a neustálé zapomínání.
|
| Vítr z hor |
|
(22.6.2012 9:14:57)
Hm, to mi připomíná mě i jedno moje dítě
|
| Monty |
|
(22.6.2012 9:19:01)
Veveru,
aspoň že v tom člověk není sám...
Obden nemá poznamenanej úkol, pravidelně se vrací ze školy bez něčeho, neustále zapomíná něco vyřídit, odevzdat... ale na to, co ho baví je pedant až na půdu.
|
|
|
|
| Gladya, bývalá dasa, |
|
(22.6.2012 8:49:52)
Veveru píšeš:
"Zatím jsem vytrvalejsi než děti"
v tom je asi můj problém 
U mě je potíž v tom, že teorii mám zmáklou, ale moje nervy občas nevydrží 
|
|
| Hanka | •
|
(22.6.2012 9:43:19)
Veveru,
"málo hranic", to je to, s čím se ztotožňuju, co je pro mě klíčové. Málo, ale zřetelných hranic, zároveň požadavky, které jsou úměrné možnostem a schopnostem dítěte, nepřecenit ani nepodcenit.
|
|
|
|
| magrata1 | 
|
(22.6.2012 9:05:52)
Veveru, předesílám, že se trestům snažím vyhnout jak jen to jde, ale pokud dítě žije ve světě, kde jsou tresty běžným důsledkem nedodržování pravidel=zákonů, myslím, že přiměřený a předem domluvený trest není nic závadného. Pokud nesázím tresty ve vzteku nepromyšleně jen jako záchrannou brzdu, je to stejně hloupé, jako brzdit vlak ve stanici záchrannou brzdou. Pokud máš doma dobře zaužívaná nebo psaná pravidla a rovněž psané důsledky (televize se zapíná až jsou uklizené hračky, co není uklizeno před spaním, je zabaveno apod.) ví dítě přesně, co ho čeká.
A s bijícími dětmi v důsledku fyzických trestů bych to netvrdila. Mám synovce, který nikdy nedostal a pořád se s někým pošťuchuje, přestože je předškolák, řeší spory s mojí 3letou tak, že ji flákne, shodí... Já jsem od našich (jako většina dětí mé generace) dostávala a nikdy mi nenapadlo mlátit děcka. Moji sestru nikdo nikdy nekousal a ona mi prokousla ruku...
|
| Vítr z hor |
|
(22.6.2012 9:28:09)
Magrato, myslím, že narážení na zákony jako mantinely je už extrém.
V běžných situacích by se snad člověk měl chovat správně i bez znalosti zákonů a toho, co mu případné přestoupení zákonů může způsobit.
Nemám na mysli administrativní záležitosti (formulář xy odevzdej do data z, nos po kapsách občanku jinak mulisy bulisy), ale spíš takový ten obecný respekt k člověku, přírodě, majetku.
Ohledně násilí u bitých dětí – každé (i nebité) dítě občas někoho praští, ale spíše si nechá vysvětlit, pochopí, proč by to nemělo dělat a frekvence takových výpadů spíše ubývá.
Bité děti se většinou domnívají, že nesmějí ubližovat, protože by "dostaly na zadek". Čili když se autorita nedívá, tak je to v pohodě. A když se to provalí, cítí se často ublíženě ("nevěděl jsem, že se koukáte, jinak bych to nedělal"). Setkala jsem se opakovaně tím, že fyzicky trestané děti prostě nikdy nepochopily, ŽE je nesprávné ztřískat druhého, pokud chtějí jeho autíčko, natož PROČ.
Vlivů podporujících/tlumících případnou agresivitu a chování je samozřejmě víc, také jsou lidé vrozeně více či méně agresivní.
Taky je otázka, co je cílem výchovy každého z nás.
"Moji sestru nikdo nikdy nekousal a ona mi prokousla ruku..."
Co tím chceš říct? Něco jako "můj devadesátiletý dědeček kouří od 13 let krabičku denně a je zdravej jako řípa"?
|
| MiliP |
|
(22.6.2012 9:32:31)
Perfektně popsáno. Naprosto souhlasím.
|
|
| magrata1 |
|
(22.6.2012 9:44:38)
Chci tím říct, že přestože nás rodiče občas oprávněně trestali fyzicky, my jsme se nepraly. Znám dost dětí, co nikdy nedostaly ani přes ruku a perou se, hází písek do očí ostatním, nikdy neustoupí ani za cenu fyzického násilí. Pokud dítě není týrané, není naplácání na zadek jednou za čas důvodem k agresivitě dítěte. Mně nikdy nenapadlo, že něco můžu dělat našim za zády, vždyť to nevidí. Ale naši se chovali slušně, nelhali, nekradli, nepodváděli, vážili si jeden druhého i nás a našich názorů a tužeb. Jen teda nám občas jedna přilítla. Mmch, já své děti nebiju
|
| adelaide k. | 
|
(22.6.2012 9:49:13)
Tak ono se nedá říct že díte které není bité je dobře vychované Směrem od fyzických trestů přece existuje celá škála přístupů až po úplnou laxnost enbo benevolenci rodičů (a takové děti bývají agresivní dost často).
|
|
|
| magrata1 |
|
(22.6.2012 10:04:30)
to je zvláštní. Asi má moje dcera takový strach z trestu, že se bojí i lhát. Jinak si nedovedu vysvětlit, že si dobrovolně, sama a automaticky dělá úkoly, připravuje se do školy, uklízí, nelže. A ještě divnější je, že s takovou trestající matkou, před kterou se patrně klepe strachy, má potřebu neustále probírat své zážitky, řešení různých situací...
|
|
|
|
| Palac + 1 |
|
(22.6.2012 9:21:54)
veveru a monty, vy taky trestate, akorat mate jine pojmoslovi, takze to zpocatku mate
|
| Monty |
|
(22.6.2012 9:25:08)
Palac,
nenazvala bych to trestem, spíš výchova osobním příkladem. Ty nechceš, já taky ne.
|
| Palac + 1 |
|
(22.6.2012 9:27:24)
na me to pusobi jako dost deptajici a "odvetna" metoda... breeee
|
| magrata1 |
|
(22.6.2012 9:46:39)
Na mě to působí jako přetahování na pískovišti-ty jsi mi vzal bábovku, já ti ji rozšlápnu
|
| Alternativní kvočna | 
|
(22.6.2012 9:48:42)
magrato, žábo zelená, dlouho tu nejsem, nakouknu a ty tu - mám radost už od rána... 
|
|
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(22.6.2012 9:32:36)
No, to bychom se taky mohly dohadovat, co je vlastně trest.
Je trest už to, že je matka naštvaná?
Mezi vztahem "příčina-následek" a "přestupek-trest" je podle mě dost velký rozdíl.
|
| MiliP |
|
(22.6.2012 9:34:37)
Asi tak. To je stejné jako že strach nerovná se respekt.
|
|
| Palac + 1 |
|
(22.6.2012 9:34:56)
jasne, ze nastavni je trest. ja to tak beru. beru to tak i vuci synovi - ze to, ze se nastvu, je forma tretsu.
jedna z veci, ktera me v detsvi deptala nejvic, bylo, kdyz na me byla mamka fakt hodne nastvana. to byl pro me regulerni trest. ale to uz zavisi na typu cloveka - jsou decka, kterym je to outna, ze je kvuli nim rodic nastvanej/zklamanej/smutnej.. ale ja na to byla dost vnimava a blbe jsem to nesla.
|
| Vítr z hor |
|
(22.6.2012 9:42:31)
Jenže "naštvaná matka" versus "zákaz večeníčku nebo jedna na zadek" je velkej rozdíl.
Kromě toho, ze situace "naštvaná matka" je východiskem vysvětlení, proč že je vlastně naštvaná, a jestli by to nááááhodou mládežníka nenaštvalo taky. A jak to řešit příště.
Situace "zákaz večerníčku čili na zadek" je uzavřená, stal se čin, dostalo se odvety či vykoupení viny a nazdar bazar.
Situace "naštvaná matka" – náročnější k řešení, málo fotogenické z hlediska okolí.
Situace "zákaz večerníčku čili na zadek" - snadné, rychlé, uspokojivé z hlediska rodiče i okolí ("zasáhl jsem"), vidím spíš jako alibi (hýml, to jsem ale dobrej rodič, jak pěkně ty problémy řeším).
|
| Palac + 1 |
|
(22.6.2012 9:46:40)
"nastvana/zklamana/smutna matka" je pro dite, ktery neni vylozene emocne kamen, dost narocna a nepruhledna situace, ktera ho mnohem vic zatizi.
kdezto zakaz vecernicku je naprost pruzracnej, jednoduchej, nekomplikovanej tzrest, kterej dite 5 minut orve, ale pak uz je pohoda (pokud je rodic v pohode a dal to nerozmazava).
mne ty tvoje tresty proste prijdou v konecnym dusledku pro dite mnohem horis a narocnejsi.
do urcityho veku bych takovy "vztahovy" zvrane na dite vubec nevytahovala.
|
| MiliP |
|
(22.6.2012 9:49:10)
Ano je to pohoda, na večerníček se můžu vybodnout a co si myslí matka taky Pokud vysvětlím proč se mi to nelíbí a zjistí, že jemu by se podobné chování také nelíbilo, má to dle mého větší účinek. Ale zakázat televizi, než vysvětlit, že druzí mají své city, nároky atd. je jednodušší.
|
| Palac + 1 |
|
(22.6.2012 9:52:51)
do kazdy banality, jakoze decko (kor malej predskolak) neposlechne, kladicky zlobi atd. odmitam tahat takovej kalibr, jako jsou komplikovany emoce.
to je silnej zatezovej kalibr, kterej si schovam, az bude fakt nejakej vetsi pruser, kdy moje dite nekomu fakt ublizi atd.
|
| MiliP |
|
(22.6.2012 9:57:56)
No jo, jenže mé dítě ani klasicky "nezlobí". Ne proto, že by určité věci nedělalo správně, nevyhodnotilo správně situaci a nebo porušilo pravidla, ale já neužívám ani toto slovo. Aby jsme tady rozšířily terminologii, kterou někdo chápe stejně.
|
| Vítr z hor |
|
(22.6.2012 10:06:53)
Přesně, taky neužívám výrazy jako zlobit, hloupej atd. Jenže to chytají ve školce, sakra.
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(22.6.2012 10:18:59)
Proč zrovna emoce? Když je to banalita, dá se to normálně řešit řízeným rozhovorem.
|
| MiliP |
|
(22.6.2012 10:23:33)
Přesně tak. Navíc předstírat, že maminka nemá emoce, je jaksi špatné. Ale jaksi aby maminka byla smutná, že syn neudělal úkoly je nesmysl. Dítě je snad také smutné a je to v pořádku. Jen se musí naučit s emocemi pracovat, což je problém i u nás dospělých.
|
|
|
|
|
| withep |
|
(22.6.2012 9:53:13)
Palac, ale naštvaná matka není trest, protože ta matka není naštvaná schválně. Není to pomsta. A dítě to zatěžuje přesně tolik, kolik je třeba - posiluje to jeho emoční inteligenci.
Proto neplatí to, co psala Hanka - že i s přirozenými důsledky, jako je naštvaná matka, se dá obchodovat. Přirozené důsledky se nedají kvantifikovat.
Ono asi není smyslem trestů ani přirozených důsledků dítě zatěžovat . Ale pokud už to takto vnímáš, pak asi zákaz večerníčku nebo jedna na zadek zatěžuje dítě "málo" - když už je za pět minut zase pohoda (a zase možnost delikt zopakovat)
|
| Hanka | •
|
(22.6.2012 10:18:36)
whitep,
s přirozenými důsledky se samozřejmě dá obchodovat. S těmi věcnými. A přirozené naštvání se vyskytuje i tam, kde jsou tresty nedůsledkové. V tomhle nevidím valný rozdíl; i tam to funguje "mámu to bude mrzet" nebo "bude naštvaná". Máma je člověk v obou systémech a prostě má emoce (kterých by teda ale neměla vůči dítěti zneužívat, já jsem na takové to "maminka bude smutná" celkem alergická).
|
| Vítr z hor |
|
(22.6.2012 10:23:43)
Nikdy dítěti neříkám "nedělej to, bo jinak bude maminka smutná".
A taky neříkám "nedělej to, bo jinak dostaneš na zadek či ti zatnu večerníček". To je přece normální vyhrožování a ne následek případného činu 
|
| MiliP |
|
(22.6.2012 10:27:06)
Veveru - ano. Ale asi je to prostě u většiny správný trest.
|
| Vítr z hor |
|
(22.6.2012 10:28:36)
Chjo...
|
|
| Hanka | •
|
(22.6.2012 10:31:24)
Já se obecně snažím vyhnout se formulaci "nedělej to", rozhodně u malých dětí. A jsem vysvětlovací, protože jsem přirozeně užvaněná.
Svým, starším, říkávám "nedrážděte hada bosou nohou"
|
| Vítr z hor |
|
(22.6.2012 10:40:36)
Přesně, lepší je "když to uděláš" nebo "kdybys to snad nááááááááhodou chtěl(a) udělat, tak pravděpodobně..."
|
|
|
|
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(22.6.2012 10:05:42)
Záleží na tom, co se stalo, a jestli situace je tak závažná, aby se matka naštvala.
Ty to popisuješ tak, jako by se matka měla naštvat pokaždý, když nastane situace, kdy dítě udělá něco netolerovatelnýho, a tím dítě týrala.
U mě je na prvním místě vysvětlování a rozhovor. Dítě většinou samo přijde na to, co udělalo blbě, a jak to řešit.
Když nastane situace, kdy je přirozený se naštvat, je pro mě OK naštvání vyjádřit, než se chovat jako bohem instalovaný soudce a začít udílet tresty (často v situaci, kdy je člověk naštvanej jako v případě A, jen k tomu dítěti přisolí ještě trest, poněvadž tak je to přece správný).
AD večerníček – na ten sice nekoukáme, máme ale vlastní filmy, takže je to podobné. Děti jsou zvyklé, že po večeři a umytí na něco koukají, obvykle si samy vybírají, na co. Pokud je pozdě, už koukat nemůžeme (nebo je čas jen na něco kratšího) – 100x vysvětlím problém času, poukážu na hodiny. Dnes už začínají samy chápat, že fakt nejde, aby civěly do noci.
Samy taky vypínají TV po skončení domluveného filmu, umějí pustit všechno včetně DVD, ale nezneužívají toho. Film patří do určité části dne, ani by je nenapadlo žádat ho dopoledne nebo k jídlu. Já jim film večer prostě nezakazuju, hýml, proč?
|
|
|
| MiliP |
|
(22.6.2012 9:46:46)
Popsala jsi to líp než já.
|
|
| Hanka | •
|
(22.6.2012 9:51:00)
Veveru,
tak to podle mě normální tresty zjednodušuješ hrubě. Lidi, kteří zakazujou večerníčky, taky vysvětlují a dítě uvažuje, jak to řešit přístě - málokdo má doma tabulku typu "pozdní příchod o deset minut - počítač zákaz na dvě hodiny, o půlhodinu - na den" a nazdar bazar - a pokud se k takovým "trestným tabulkám" propracují, je to většinou důsledek dlouhodobějších pokusů a vysvětlování předtím.
"Naštvaná matka" může být taky trestem a navíc nepřehledným pro dítě. Důsledek typu "neumyli jste nádobí, nemám v kuchyni prostor na vaření, na večeři je místo rajské chleba s máslem" je přehledný, ale ta naštvanost je tam maximálně doprovodným jevem, ne primární. Pokud je "naštvaná matka" primární, tak se mi to teda moc nelíbí.
Ale asi i proto, že já sklony k naštvanosti nemám, obvykle, a nasírající se lidi místo řešících mě obecně se.ou.
|
| MiliP |
|
(22.6.2012 9:53:19)
Tak myslím, že většina zde nemyslí styl - matka je "naštvaná" nikdo neví proč. Já se také moc nenaštvu - u malého dítěte vysvětlím dopředu, co to může mít za následek - pokud to nestihneme - nestihneme to další ... a je na dítěti, zda to vezme v potaz či ne.
|
|
|
| Renka + 3 |
|
(22.6.2012 12:04:31)
Naštvaná matka je mnohem horší trest než zákaz večerníčku. S tím se děti vyrovnají mnohem snát.
A upřímně z mého pohledu z dětských let bylo mnohem snesitelnější plácnutí na zadek za konkrétní prohřešek než varianta naštvaný rodič.
Nemluvím tím o bití a týrání.
On si každý myslí, že má na výchovu patent a dělá to úplně nejlépe.
Proč potom přibývá tolik agresivních dětí, a to i ve školce. Moje teda učí už 30 let ve škole a říká, že je to rok od roku horší. Tak sakra, jak to? Ona svoji práci miluje , pro děti by se rozkrájela, ale to co si dovolí dnešní liberálně vychované děti, je pro otrlé povahy.
Před 20 lety se děti chovaly k učitelům s úctou a respektem, dnes kantora úmyslně vytáčí, klidně sprostě nadávají a přitom natáčí na mobil a dávají na FB.
TAk jak je tohle možné ,když stačí navštívit podobnou diskuzi a dozvíte se, jak většina lidí, děti skvěle vychovává? Kde ty skvěle vychované děti jsou?
|
| withep |
|
(22.6.2012 14:11:23)
To je možné tak, že většina rodičů na tuto diskusi nechodí Většina rodičů kolísá někde mezi liberální a autoritativní výchovou, respektujících je spíš málo.
Další věc - něco jiného je "teorie" a něco jiného je praxe. Mysím, že jsem docela dobrý teoretik  . Ale v praxi to není vždy jednoduché. Což neznamená, že je ta "teorie" špatná.
My jako děti jsme měli k učitelům respekt - k některým, ne všichni měli přirozenou autoritu, a ne všichni měli respekt k nám - k těm jsme se chovali "s respektem" spíš ze strachu nebo zkrátka ve snaze vyhnout se nepříjemnostem. A to snad přece není ok
|
|
| Líza |
|
(22.6.2012 19:25:35)
Respekt nebo strach?
|
| Renka + 3 |
|
(22.6.2012 19:52:09)
Tak určitě byli učitelé, ze kterých jsme měli strach, ale byli tak dva na škole. Jinak jsme měli dost učitelů, které jsme měli rádi a vážili jsme si jich.
Moji tetu měli a mají děti rády, je to laskavá učitelka, i na nepovinných kroužcích má vždycky plno, a přesto i ona říká, jak se děti během těch 30 let změnily k větší nekázni, agresivitě.
Ona své povolání miluje, děti zná většinou od školky (jde o vesnickou školu, kde je vše propojené) a vždycky smutně konstatuje, jak jsou ty školkové děti a prvňácci hodní a co z některých vyroste. Pokud vyvolá žáka ke zkoušení a on jí řekne "chcípni" a neobtěžuje se vstát z lavice, případně po ní hodí jablko atd., tak to fakt není v pořádku a my bychom si to jako děti nedovolili.
|
|
|
|
|
|
|
| withep |
|
(22.6.2012 9:37:28)
To je velmi typický "argument" trestačů "Já ten rozdíl nevidím, tak tam není "
Ale tak jo, můžeme se shodnout na tom, že rozdíl je "jen" v pojmosloví, protože pro mě jsou rozdíly v pojmosloví dost podstatné
|
|
|
| Hanka | •
|
(22.6.2012 9:38:55)
Veveru,
strach z trestu nepokladam za ucinnou motivaci jednani - nehlede na to, ze trest je vlastne "obchod". Kdyz provedu xy, sliznu trest. Vyplati se to nebo ne? Ne, kaslu na to nebo ano, klidne si to lajsnu a uziju si.
Příčina-následek ovsem docela funguje. Když za tohle zatahnu, spadne mi to na hlavu. Když udělám xy, mama se naštve, naštvaná mama logicky neposkytuje požitky.
V zásadě je to, promiň, totéž. Když udělám xy, máma se naštve a neposkytne prožitky. Vyplatí se to nebo ne?
Já v běžné mluvě říkám, že dítě trestám, ale v principu volím tresty v hladině příčina-následek. Ale dítě uvažuje stejně - udělám si ten úkol hned? Teď se mi nechce, lajsnu si to a budu vykecávat s kámoškou a číst si, pak holt mě máma nenechá dívat na XYZ, ale budu to muset udělat. Vyplatí se to nebo ne?
|
| adelaide k. |
|
(22.6.2012 9:46:13)
Hanko, to je typická neshoda v terminologii.
Ono je to všechno hezký, ale stejně jsou chvíle kdy se nedá použít nic z toho a je potřeba improvizovat
Nebo jsou situace kdy nepomůže nic než každý den opakovat totéž a čekat až to jednou pochopí, nebo je to přejde.
Například jsme nikdy nepřišli na to jak popohnat děti při ranní přípravě do školy a školky. Ale už se docela "zajeli" takže po půl roce už to celkem jde
|
|
| MiliP |
|
(22.6.2012 9:46:19)
Jenže to pak znamená, fajn nebudu mít telku tak co? Bez televize se obejdeme - bez soužití s okolím dost těžko, že? Kdyby si doma dělal kdo chce co chce - žilo by se nám tak dobře. V dospělosti se také řídíme tím, jak se druzí cítí - a těžko by jsi chtěla lísknout od manžela, jelikož to uzná za výchovné a vyřeší tím problém, že manželka neměla večeři, má na to taky právo - proč se k těm dětem chovat jinak?
|
|
| Monty |
|
(22.6.2012 9:47:39)
Já se nenaštvávám, protože to neumím... ono to spíš probíhá na platformě "domluvili jsme se tak a tak, z tvé strany jaksi neproběhla dojednaná část, no tak z mé taky neproběhne a místo toho, abych se věnovala tobě a tvým zájmům, budu se věnovat sobě a svým zájmům".
I když je fakt, že u nás to nastává velice výjimečně, syn si sám uvědomuje, co je blbě a sám přijde s tím, že chápe, proč to nebo ono nebude. A týká se to fakt jen jeho flákačství ve škole, což de facto ani není můj problém, nýbrž jeho - on chce vypadnout na osmiletý gympl, ne já. Takže je to spíš tak, že on sám sobě něco slíbí a když to nedodrží, uvědomuje si, že bude něco následovat... ani ne tak sankce, jako spíš logický důsledek chování.
|
| Monty |
|
(22.6.2012 9:50:57)
Abych to ještě víc upřesnila - ta situace nastává ve chvíli, kdy prostě zábava musí ustoupit třeba učení. Vím, že by si syn rád se mnou zahrál pexeso nebo se koukal na film, ale místo toho se prostě bude učit, protože ve škole nedával pozor, dostal za něco práci navíc nebo tak. Já ho fakt netrestám, není za co, on je až nepochopitelně slušnej a férovej, jenom je lempl.
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(22.6.2012 9:48:42)
Myslím, že člověk může obsah výrazu trest vnímat různě.
Když dítě nenapíše úkol odpoledne a nechá ho až na večer, kdy pak z důvodu psaní nestihne TV, není to přece trest. Je to jeho volba, naprosto běžná životní situace.
Trestem by bylo, pokud by se nemohlo dívat ani po napsání (pokud stále běží dotyčný program). Nebo pokud mu rodič nařeže, nedá mu dezert, zakáže PC hry a podobně.
|
| MiliP |
|
(22.6.2012 9:51:07)
Asi tak - jde také o to, zda rodič vyžaduje napsání odpoledne - nebo to nechá na dítěti aby si naučilo si čas organizovat. Jelikož takto dítě zcela samo a bez zásahu kohokoliv zjistí, že je výhodnější napsat ho dříve, abych program stihl a nemusím za to vinit kohokoliv, maximálně sebe.
|
|
| Monty |
|
(22.6.2012 9:51:40)
Když dítě nenapíše úkol odpoledne a nechá ho až na večer, kdy pak z důvodu psaní nestihne TV, není to přece trest. Je to jeho volba, naprosto běžná životní situace.
Veveru,
ano, přesně tak to vnímám i já.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| malostranska |
|
(21.6.2012 23:52:13)
Pokud byl bit, ani se mu nedivim, ze takto reaguje. Zvedaji se mi mandle s rodicu, kteri sve deti fyzicky trestaji a jeste se tim chlubi a pokud to nekdo kritizuje, nechapou co je vlastne na fyzickem trestu spatne.Fakt si myslite, ze to nejde jinak? Pokud vam syn lhal, protoze se bal fyzickeho trestu, bude to delat dal. Delala bych to taky. Mozna byste se mela zamyslet nad uplne jinou cestou.
|
| moly20 |
|
(22.6.2012 0:01:14)
Plácnout na zadek mi jako drama nepřijde. Nebudu tento příspěvek dále komentovat.
|
| Jana Nová |
|
(22.6.2012 0:06:23)
lenulko,
tak syna nadále trestejte bitím a on vám bude nadále lhát. Jestli chceš, aby vám lhát přestal, musí se vás především přestat bát.
|
| moly20 |
|
(22.6.2012 0:09:22)
ale tady se to najednou obrací v to, že ho mlátíme den co den. na zadek dostal spíš vyjímečně, já spíš domlouvám a vysvětluju. ale někdy to prostě nefunguje. manžel má za sebou velmi tvrdou výchovu a je přísný i na našeho syna. jeho se syn bojí, ale paradoxně k němu se chová líp, než ke mě. já mu vše dovolím, vše omlouvám, hájím ho a mě pak lže.
|
| Jana Nová |
|
(22.6.2012 0:12:34)
lenulko, ale syn lhal přece vám oběma, ne? Nebo se tátovi dobrovolně přiznal? Nemíchají se tady dvě věci dohromady? Tj. fakt, že se k tobě syn chová "hůř" a fakt, že vám lže?
|
| moly20 |
|
(22.6.2012 0:16:41)
Syn lhal mě. Řešili jsme to spolu, bez manžela.
|
| Jana Nová |
|
(22.6.2012 0:26:19)
Mám z toho, co píšeš tyhle pocity:
1. Ubrat v přísnosti u manžela
2. Přidat na jednotě výchovy
3. Důsledně trvat na věcech, které považujete za důležité (+ dohodnout se se synem na trestech za jejich nedodržení. Klidně bych místo cestou zákazů, pokud nefungují, šla třeba cestou domácích prací, prací okolo domu, vzdělání, tj. pokud nastane trest, spočítáš navíc 50 příkladů, naučíš se 20 slovíček do angličtiny, budeš umývat a sklízet nádobí celý týden...)
|
|
|
|
|
|
| malostranska |
|
(22.6.2012 9:47:07)
Vy jste ale o placnuti na zadek nepsala. Psala jste, ze syn byl bit - a to jsou snad dve hodne odlisne veci nemyslite?
|
|
|
|
| moly20 |
|
(22.6.2012 0:11:57)
Je tady většina názorů, že děti se nemají trestat, ať tak či tak. Tak prosím o radu, jak dobře vychovat dítě bez jakýchkoli trestů a zákazů.
|
| Jana Nová |
|
(22.6.2012 0:14:58)
lenulko,
teď to tady nesmyslně obracíš ty... Někdo tady sice (asi omylem) mluvil obecně o trestech, ale z debaty jasně vyplývá, že zpochybňujeme účinnost fyzických trestů. A bez nich to opravdu jde. Pokud tě zajímá, jak, najdeš desítky publikací o výchově, kde se můžeš inspirovat.
|
| moly20 |
|
(22.6.2012 0:22:15)
Já netvrdím, že fyzický trest je jediný a nejlepší trest. Ale taky nejsem zastáncem toho, že plácnout dítě je prohřešek a skoro až týrání. Jak z jednoho příspěvku zaznělo. Snažím se synem hlavně mluvit, když nefunuje domluva, fungují pak různé zákazy.
|
| MiliP |
|
(22.6.2012 9:09:06)
A přijde ti v pořádku, že se 8mi leté dítě bojí svého otce? Představa, že mé dítě funguje, protože se mne bojí mne fakt děsí - jelikož věci, které dělá nedělá z vnitřního přesvědčení ale strachu - a to dle mého dobrá motivace není.
|
|
|
|
| Markéta, kluci 10 a 3 | •
|
(22.6.2012 0:15:36)
Začala bych tím, že se s manželem dohodnete, jak jednotně ke klukovi přistupovat. Aby to nebylo tak, že něco provede, a ty ho začneš před manželem omlouvat a bránit.
Pokračovala bych tím, že bych si vnitřně ujasnila, že když mi malé dítě tu a tam lže, není to žádná tragédie (ač musím uznat, že mě to teda hrozně štve)a netlačila bych na pilu ,aby se dítě nakonec nebálo otevřít pusu.
|
| Jana Nová |
|
(22.6.2012 0:16:21)
|
|
|
| Hanka | •
|
(22.6.2012 0:27:03)
Leňulko,
názor, že se nemá trestat bez dalšího, tu zazněl jeden - ostatní mluvili o fyzických trestech výslovně.
Se lží můžeš zvolit v principu dvě strategie - první, že přiznání je polehčující okolnost, a když na tebe dítě vybalí provinění samo bez zatloukání, tak je to plus. Druhou, že lež samotná je něco, za co jsou vyšší sankce než za většinu provinění, kvůli kterým děti lžou, čili lež je katastrofa. Záleží, jak to podáš a kam položíš důraz. Osobně jsem se snažila dětem ukázat, že je lepší sdělovat mi jobovky nejrůznějšího typu otevřeně a samostatně a co nejdřív, protože pak se to obyčejně lépe řeší.
Když se mluví o výchově bez trestů, většinou se užívají přirozené následky - což jsou mnohdy, z mého hlediska, prostě příhodně vybrané tresty (netrestající prominou), podané tak, aby se zdůraznila souvislost s prohřeškem - takové to "víš, že sis měl napsat úkol hned po příchodu ze školy, ale vyflákl ses na to, proto se teď nebudeš dívat na televizi, ačkoliv je tam tvůj oblíbený pořad, protože zkrátka prvořadá je příprava".
|
|
|
| Andrar | •
|
(22.6.2012 0:22:22)
Lenulko, blbe si to holt formulovala a vsichni se hned chytli toho fyzickeho trestani. Kdyz by nedostaval na zadek, lhal by, protoze by nechtel prijit o jinou vyhodu.
Ja v jeho letech lhala jak kdyz tiskne. A nikdy jsem nebyla bita, nasi jen nasazovali trpitelsky vyraz a domlouvali a vysvetlovali. Ja jsem lhala, protoze me nudilo to poslouchat.
Preslo me to samo od sebe - dodnes si pamatuji mamin vyraz, kdyz jsem se klidne priznala :-D
Zkus to proste brat jen jako jedno z blbejch obdobi.
|
|
| Pawlla |
|
(22.6.2012 4:57:19)
Lenulko,já jsem vždycky brala pravdu jako polehčující okolnost a dětem vštěpovala,že víc než konkrétní prohřešek mi vadí lež.Já si myslím,že to chápou,přesto to neznamená,že to nikdy neudělaly.Teď zrovna dcera a to má 16 lhala,že je na grilování s přítelem,protože chtěla být déle a věděla,že já ji déle pustím jen s ním,protože ho znám a vím,že ji vždy dovede domů.Samozřejmě se to provalilo hned a důsledky si nese.Chci tím říct,že přes všechnu snahu a dobrou výchovu to děti občas zkusí.Mě to u dcery mrzí,je už na to velká a chci po ní větší zodpovědnost,Ty máš osmiletého,to je v normě,dej mu samozřejmě najevo,že takhle ne,nějaký trest atd.,ale netrap se tím,není to nic hrozného a hlavně to není Tvé selhání.
|
| Pawlla |
|
(22.6.2012 5:02:49)
Po přečtení diskuse dodávám,že děti nebiju,když nepočítám,že jako batolata dostaly přes ruku,protože to bylo jasnější než ne.Přesto občas to udělaly,to není jen o fyzickém trestu,prostě někdy děti chtějí udělat něco,o čem ví,že to ten rodič nedovolí,tak zalžou,je třeba jim vysvětlit,jak moc je to k rodičům nefér a že v životě se takové jednání nevyplácí(i když... ).Prostě myslím,že jste se zbytečně chytly těch fyzických trestů.
|
| Pawlla |
|
(22.6.2012 5:11:01)
A ještě na zakladatelku,v jednom holky mají pravdu,v osmi bych používala úplně jiné výchovné metody než fyzické tresty,to už je věk,kdy se dá domluvit.Proti trestům nejsem,mám staromódní názor,že k výchově a dokonce i k životu odměna a trest patří.
|
|
|
|
| Líza |
|
(22.6.2012 6:16:29)
"Vždycky jsem si myslela, že když na něj budu moc tvrdá a přísná, tak si bude myslet, že ho nemám ráda."
Viděla bych problém v tomhle. Pokud se bojíš o lásku dítěte, dítě to samozřejmě pozná a podle toho se k tobě bude chovat - moc respektu ani důvěry to v něm nevzbudí.
|
| withep |
|
(22.6.2012 8:40:58)
Tak tak.
Podobně nevidím nic paradoxního na tom, že se chová k otci, který je na něj tvrdý, lépe než k tobě. Chová se tak k němu ze strachu - to bys chtěla, aby se tě vlastní dítě bálo? Víš, jak nešťastné jsou děti rodičů, kterým více záleží na tom, jak se chovají, než jaké jsou a jak se cítí?
Řekla bych, že v celé vaší rodině chybí úcta a respekt. Jak se chová tvůj muž k tobě, máte vyvážený vztah? Rozhodně chybí vzájemná úcta mezi rodiči a dětmi - syn si otce neváží, bojí se ho, otec si syna neváží, chce ho mít ve své moci, být mu nadřízený, dítě se v této pozici samozřejmě necítí dobře, ale zase je pro něj alespoň srozumitelná. Naopak tvůj vztah k synovi srozumitelný není - nejistota, strach, "měkké" hranice, kolísání mezi vstřícností a snahou "zatnout tipec". Není divu, že se dítě v takto chaotických vztazích uchýlí ke lži, je to vlastně úspěch vaší výchovy: učí se v ní chodit.
|
| withep |
|
(22.6.2012 8:55:03)
Pokud opravdu stojíš o radu - dítě potřebuje pevné hranice. Jen tak se může cítit v bezpečí. Hodně záleží na tom, jakým způsobem se hranice stanovují a střeží - je to možné i jinak než pod hrozbou trestů a zloby - trpělivě, laskavě a s respektem. Narážení na hranice totiž bolí, dítě potřebuje, aby mu rodič pomohl tu bolest zvládnout a hranici akceptovat, ne aby ho za to trestal (fyzicky, slovně,...). Tak se buduje vzájemná důvěra a respekt, dítě se učí jednat správně (ne jen chovat se tak, aby nebylo trestáno).
O lásku svého syna se nemusíš bát, ta je nepodmíněná, nemusíš si ji zasloužit. Ale můžeš ji ztratit, pokud se vaše vztahy vážně naruší - ale to snad nepřipustíš 
|
|
| Markéta, kluci 10 a 3 | •
|
(22.6.2012 9:16:47)
Whitep, teda to je teda analýza chování syna a vztahů k rodině na základě pár příspěvků zakladatelky. Otec vyšel jako tyran, matka jako naprosto nejistá osoba a chudák syn. Nevzala jsi to trochu zkratkou - vždyť jsi je v životě neviděla.
|
| withep |
|
(22.6.2012 9:28:44)
Samozřejmě . Je to jen diskusní server a jen stručný popis problému. I za těchto okolností jdu radši do hloubky a hledám příčiny a příčin bývá víc a bývají provázané. Nechť si lenulka vybere, jestli raději toto nebo raději látat jeden jednotlivý projev. Já jsem i z toho stručného popisu vyčetla, že jí jde spíš o obecné řešení, ale volba je samozřejmě na ní - pokud ji to osloví, ať se vydá při hledání tímto směrem, když ne, tak ne
Ale tipuju, že spíš ne - na reakce ohledně fyzického trestání reagovala poměrně raduvzdorně...
|
|
|
|
|
| gertruda | •
|
(22.6.2012 7:47:55)
A co tě na tom tak šokovalo, že jsem tak smělá? Že zalhal nebo že si dovolil zalhat tobě, navíc "do očí"?
|
|
| Mirka 2 deti | •
|
(22.6.2012 7:56:34)
NIKDY som od rodičov nedostala fyzický trest, mali super prístup, boli jednotní v názoroch na výchovu, dôslední a pritom láskaví a klamala som im tiež a často.
Prišli mi na to len málokedy.
Klamala som preto, že som sa chcela vyhnúť pohovoru, vysvetľovaniu a komplikáciám.
Došlo to až tak ďaleko, že som klamala aj pri úplných maličkostiach len aby mi dali pokoj.
Klamem im v určitých veciach doteraz, fakt nemám náladu na ich rozoberanie mojich problémov, sú schopní analyzovať každú prkotinu a radiť mi ako žiť. S ostatnými ľudmi problém nemám.
Deti mi asi tiež zaklamú ale nerobím z toho vedu, chcú mať tiež nejaké tajomstvá o ktorých nemusím vedieť. Kým to nie je niečo fakt veľké tak neriešim akurát poviem, že keby povedali pravdu hneď na začiatku nemuseli sa do klamstva zamotať. Klamár musí mať fakt dobrú pamäť, ak majú nejaké gény po mne tak klamať budú bez ohľadu na tvrdú alebo mäkkú výchovu..
|
|
| Gladya, bývalá dasa, |
|
(22.6.2012 8:18:10)
Pokud se dá z příspěvku soudit, nemyslím, že zakladatelka to s fyzickými tresty přehání. U manžela nevím. Ale důležitá je jiná věc. Když dítě řekne :"Bál jsem se, že dostanu na zadek." Může to znamenat: "Vím, že jsem něco provedl a bojím se důsledků." Takhle to dítě neformuluje, ale může cítit. Tím důsledkem může být fyzický trest, ale i zákazy, to, že se rodiče zlobí a dokonce i to, že je máma smutná. Dítě si to v hlavě zjednoduší: dostanu na zadek.
Teoretická rada je prostinká: lhaní se dítěti nesmí vyplácet a důsledky průšvihu spojeného navíc s lhaním by měly být pro dítě horší, než když přizná barvu. Ale sama z vlastní zkušenosti vím, že to vůbec není tak jednoduché.
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)