Hudba Ainur |
|
(24.7.2012 22:26:08) Včera v noci se mi už podruhé zdál děsivý sen, že se můj nejmladší syn utopil. Ta hrůza při probuzení (a po následující zbytek noci) je nepopsatelná.
Poprvé to bylo, když byl hodně malé miminko, a v tom snu se utopil doma v koupelně v dětské vaničce. Nejstarší dcera u toho byla, hrála si vedle něj a nevšimla si, že je bratříček mrtvý. Ležel ve vaničce na zádech, ruce rozhozené do stran, oči otevřené, celý ponořený pod vodu.
Včerejší sen se odehrál v přírodě, byla jsem u toho já s mužem, a moji rodiče. Seděli jsme v nějakém altánu, a povídali si. Syn si hrál kousek stranou, a když jsem zvedla hlavu, už tam nebyl. A uviděla jsem ho plavat obličejem dolů v blízkém rybníčku, v oblečení, které měl před pár dny na sobě.
Co to může znamenat? Jsem z toho vnitřně vyděšená, i když ostatní nad tím mávli rukou, že to znamená dlouhý život. Ale proč se mi to zdá opakovaně, jen u tohoto dítěte, a v obou případech jde o utonutí?
Mám najednou divný strach - ne, že se utopí, ale že mu někde něco hrozí, co nedokážu ovlivnit a zastavit to. A nebo ještě hůř - dokázala bych to ovlivnit, kdybych u toho byla, ale vlastní vinou nebo nezodpovědností tam pro něj v rozhodující chvíli prostě nebudu.
|
Kač. ♀ + ♂ |
|
(24.7.2012 22:31:23) To jsou hrozné sny, měla bych z toho stejné pocity jako ty a stejně vyplašená. Úplně to chápu. Co bych dělala nevím....
Kač.
|
|
Alraune |
|
(24.7.2012 22:32:19) Je dost nepravděpodobné, že by to souviselo s dítětem, spíš to souvisí s tvými úzkostmi ohledně rozvodu. Bojíš se o děti, máš pocit, že je nedokážeš ochránit, že selháváš jako matka a takhle se to promítá do snu.
|
Hudba Ainur |
|
(24.7.2012 22:34:45) Alraune, napadlo mě, že to souvisí s partnerskou situací u nás doma, ale poprvé se mi to zdálo, když jsem ještě žila v iluzi spokojeného manželství.
|
boží žena |
|
(24.7.2012 22:36:23) no znamená to přesně to co si psala, ty víš, že ho nemůžeš ochránit 100 a navíc, když tamnejseš, takhle se ti to jen koncentruje do snu
zas bych to nepřecenovala
|
|
Alraune |
|
(24.7.2012 22:36:28) Podvědomí prostě zpracovává podněty do různých symbolů...
|
|
|
|
boží žena |
|
(24.7.2012 22:32:35) mě se zas opakovaně zdá, že se mi holka ztratila a ted podruhý sem nejak věděla, že navždy..
no co to znamená, že o ně máme strach nic jinýho z toho nevyšpekuluješ
|
boží žena |
|
(24.7.2012 22:33:25) teda ted naposled.. zdálo se mi to už víckrát, ale jen se strarší
|
|
Markéta,kluci 10 a 3 | •
|
(25.7.2012 12:30:58) Jo, tak třikrát do roka mám sen o tom,že se mi ztratil (i) syn(ové). Hrůza, většinou je to někde v kanálech, metru, staré stavbě, temném lese, no humus. A jednou jsem prostě v tom snu věděla, že je malý mrtvý. Vždycky to tak dva dny vydýchávám.
|
|
|
No one |
|
(24.7.2012 22:35:00) Kdysi jsem měla několik let stále stejný sen o tragické nehodě sestry. Taky jsem měla strach a nechápala jsem to. Sestra je naprosto v pořádku. Ale když jsem četla Tvoje téma, měla jsem úplně husinu. Chápu, že to musí být strašidelný.
|
|
Martina, 3 synové |
|
(24.7.2012 22:41:00) Sen často znaméná opak.
Vidět utopené dítě znamená, že se zbavíš potíží.
|
|
pearl |
|
(24.7.2012 22:42:09) Mám půlročního chlapečka a už několikrát se mi zdál sen, že jsme byli třeba v nějakém hotelu a někam jsme večer šli, on zůstal v pokoji, spal, ale kdyby se vzbudil, tak bychom ho vůbec neslyšeli. Párkrát se k tomu přidalo i to, že jsme pak z toho místa najednou byli pryč a najednou si vzpomněli, že on tam zůstal.
Vždycky se z toho vzbudím celá vyřízená, podle mě je to podvědomý strach, že by zůstal někde sám. Je plně kojený, často ho mám u sebe, takže to pramení z toho.
Tyhle sny jsou hodně nepříjemné, ale snaž se na to nemyslet, i když je to těžké.
|
boží žena |
|
(24.7.2012 22:45:57) to se mi jednou taky zdálo, že sem nechala kojence ve sklepě a šla pryč normálně bydlet nahoru.. no myslim, že máš pravdu s tou závislostí
nejlepší bylo, že se mi to jednou z mladší doopravdy stalo, až starší mě na schodech v mezipatře upozornila... mladší holka v kočáře v kočárkárně, já i zamkla a zhasla
jo a s tim kojenim, to se mi zdálo víckrát, že jedu někam na výlet a přitom vim, že doma mam mimino a že se musim nutně brzy vrátit a ono to nějak nejde..
|
|
Girili |
|
(25.7.2012 0:15:39) Tohle se mi zdalo nekolikrat, ze jsem miminko nekde zapomnela. Jednou jsem se i vzbudila, dite nikde, tak jsem se lekla, ze jsem ho zapomnela hodiny v kocarku v mraze na balkone a usnula jsem na kdovijak dlouho, nez mi doslo, ze jsem jen vyslala tatinka s kocarkem na prochazku, abych se mohla dospat. Dospala jsem se tedy "paradne".
|
|
|
Hudba Ainur |
|
(24.7.2012 22:56:51) Eleonor, vrací se mi do toho myšlenka, že to nebylo plánované dítě, a ze strany mého muže nechtěné. Jo, je toho na mě asi nějak moc, dlouhou dobu jsem měla pocit, že to celkem zvládám, ale poslední dobou mám zase pocit, že balancuju na hraně. Zdravotně se mi každým dnem rozsypává tělo, a pak stačí něco takovéhleho + třeba se ten den chytit s mužem, a silná Kytka je v háji.
|
|
Pam-pela |
|
(24.7.2012 23:15:50) Mně v určité fázi hrozně moc pomohly knížky od Kevina Lemana - hlavně ta - Ženy, které se příliš snaží. Uvědomila jsem si strašně moc věcí, souvislostí, moc doporučuju na přečtení. Mě tenhle psychlog celkově nadchnul tak, že být tady někde poblíž, strašně moc bych ho chtěla navštívit. Naprosto logický a ucelený náhled na život v rodině a vztahy celkově...hodně moc mi to fakt dalo. A vlastně pojmenoval i to, že člověk se nemůže změnit, protože jeho jádro zůstává stejné, je formováno vlastnostmi, se kterými se narodil, prožitým dětstvím a vztahy v původní rodině, ale může vědomě změnit náhled na situaci a svoje reakce na ni. Možná by ti ta knížka něco objasnila....možná taky ne, ale teď mě to tak napadlo.
|
Hudba Ainur |
|
(24.7.2012 23:19:46) Pam-pelo, díky
|
Pam-pela |
|
(24.7.2012 23:25:38) Přeju hodně síly k vyřešení problému, opravdickému vyřešení. Člověk totiž nesmí zapomenout, že pokud chce budovat vztah, na to budování MUSÍ být dva....a chtít to oba. Jeden nezmůže nic. Já osobně jsem byla odjakživa taková zachránkyně...jenže člověk musí přemýšlet taky nad tím, kdo pak eventuelně zachrání jeho..., každý vztah musí být nějak vyrovnaný, nejen partnerský, ale tam, je to samozřejmě hodně důležitý. Nejen dávat, ale i dostávat. On se to partner může naučit, ne každý, ale ten, kterému na vztahu záleží, ten ano. Pokud ten druhý chce jen brát, nemá to s ním smysl,pak se ten dávající jen trápí.
|
Hudba Ainur |
|
(24.7.2012 23:33:54) Teď mi napsala kamarádka "Pán Bůh dává každému takový kříž, jaký kdo unese..." - s tím nelze než souhlasit, tudíž pevně věřím, že to zvládnu, a vše se jednoho dne vyřeší. Díky za podporu.
|
boží žena |
|
(24.7.2012 23:38:07) no taky s tim lze nesouhlasit
|
|
Pam-pela |
|
(24.7.2012 23:39:00) Vždycky je lepší nebýt na problém sama, fakt. Je lepší si naiít někoho, kdo člověka podrží, když neví, co s nastalou situací dál. On i tohle tam Leman popisuje, že pokud žena chce změnit nějak svoje reakce a chování (protože zvyk je strašná věc ), pak je potřeba udělat nějaký plán, kudy se dát....a mít někoho, kdo člověk podrží, poradí mu, podpoří ho. bez toho se to špatně zvládá, protože člověk se do toho svého problému právě citově ponoří, neumí se podívat z výšky a nadhledu, a ztrácí se v tom. Chce to někoho důvěryhodného, kdo nás z bažiny vyvede...abychom se netočili v bludném kruhu. Jinak je to nekonečná cesta, která jen bere energii potřebnou pro fungování našeho těla...a obstarávání dětí a tak.
|
|
Pam-pela |
|
(24.7.2012 23:44:08) ...něco na nás sice Bůh naloží, ale často si dalších několik dílů přihodíme sami - ne, fakt nejsme oběťmi osudu, osud je, to ano...ale spíš jsme oběťmi právě těch našich závislostí, lpění, představ, citů...a za to už Bůh "nemůže", to si dělám sami.
|
Hudba Ainur |
|
(24.7.2012 23:50:54) Pam-pelo, ale já se necítím být obětí, ani vláčena osudem, a vím, co si nakládám sama (aspoň si myslím, že to vím)
Mám ráda heslo "Bůh dopouští, ale neopouští", ale to už by patřilo do jiné diskuze
|
Pam-pela |
|
(24.7.2012 23:54:52)
no, lidi spíš opouští jeho
|
|
|
|
|
|
|
|
|