TeriRez+3 |
|
(12.11.2012 23:27:12) Syn (3,5 roku) má teď celkově nějaké horší období. Vztekací scény doma jsou řešitelné, ale dneska jsem se dozvěděla ve školce, že mají veliký problém při vycházkách. Minulý týden šli na vycházku poprvé, do té doby chodili jenom na zahradu (a ještě k tomu syn měsíc chyběl, byl nemocný). Problém se objevil ve chvíli, kdy se měl zařadit do dvojice k druhému dítěti, chytit se za ruku a prostě jít "v davu". Obrovská vztekací scéna, neustálé vybíhání do silnice, ve chvíli, kdy ho učitelka chytila, tak se vysmeknul a fláknul sebou na zem... úplně přesně si dovedu představit, jak tam ta scéna vypadala. Průšvih je, že speciálně u té silnice člověk musí jednat okamžitě a razantně, je to nebezpečné. A tak si lámu hlavu, jak se dá dítě naučit chodit po chodníku a respektovat silnici?? Jak ho navyknout jít v houfu dalších dětí? Problémem totiž je, že žijeme na malé vesničce kde chodníky neexistujou, takže chodíme normálně po silnici. Tím pádem to naše děti nemají vtisknuté od malička , do města jedeme maximálně na nákup do supermarketu...
Syn je hodně palice dubová, když si něco umane, tak to prostě musí mít (nebo nechce udělat). Je ve fázi, kdy na naše jednoznačné "ne" dokáže další půl hodinu opakovat "ale já to prostě chci". Když ho popadne vztekací, tak kope (kolikrát i do nás!), křičí na nás a dělá "ksichty", bouchá... Od malička byl hodně velká "osobnost", prostě sebou nechce nechat manipulovat a cokoliv se mu nelíbí, tak je problém. Nemá absolutně žádný respekt k "autoritám"... marně hledáme způsob, jak si k němu najít cestu. Ve svých světlých chvilkách se ale chová jako velice chytré, zvídavé a šikovné dítě. Jsem z něj už často zoufalá
|
helena + veverčátka |
|
(13.11.2012 4:26:04) Radu nemám, ale manžel byl občas také takový podle babi a nyní v dospělosti je to tak, že má stále problém z autoritami, ale pramení z toho naopak zase dobrá pozice v určitých zaměstnáních (vyšší manažerské posty, kdy se nepokadí při každém houknutí vrchního ředitele), pozice v nákupu, externí pracovníci různých korporací, kdy se tlačí na dodavatele kvůli čemukoliv.. Nicméně jeho maminka ho sice má ráda, ale lepší cestu si našla k mladšímu a poddajnějšímu synovi. Pro nás to má mnoho výhod. Naše vztahy s prarodiči jsou velmi přátelské a vyrovnané, rodiče (vzhledem k povaze manžela) nemají tendenci do ničeho povídat, ale zároveň jeho povahu respektují, takže ho neobviňují, že je s ním těžká domluva a berou to jak to je. Dokonce jsou na něj docela pyšní, jak funguje i přes nesplněná očekávání, která na něj naložili a on odmítl přijmout. Nám se to teď trošku vrací na dceři, ale řekla bych, že není takový dub jako manžel a když se správně argumentuje a náležitě vyčká (protože ona NIKDY neudělá nic hned), tak to je mnohem lepší. Jinak v partnerství je poměrně přizpůsobivý, nejsem pro něj autorita, takže nemá problém. Takže nevěš hlavu! BAbička vždycky vypráví podobné historky a i horší, ale nakonec je z něj fajn chlap.
|
|
Kapradina |
|
(13.11.2012 7:41:05) Žijete na vesnici bez chodníků, ale auta u vás jezdí ne?
Taky bydlíme v podobné vesnici a provoz díky absenci chodníků se mi zdá kolikrát větší, jak ve městě. Děti mají respekt k autům - jdeme nebo jedou na koloodrážedlech po silnici, ale při kraji, jakmile jede auto, automaticky jdou na travnatou krajnici. Tak nezbývá než vysvětlit, že chodit po silnici je nebezpečné, a že tam, kde chodí hodně lidí a dětí jsou postavené chodníky, auto by se tolika dětem na silnici nevyhlo.
Chápu, že to máš se synem asi těžké, ale pokud chcete využívat školky, je třeba, aby poslouchal hlavně v zájmu jeho zdraví a pak taky v zájmu ostatních, jedna učitelka se nemůže na 100% věnovat jen tvému synovi, aby se mu nic nestalo. Pokud ji takto zaměstná, nebude moci dávat pozor na ostaní děti. Prostě by měkl syn být sociálně zralý na pobyt v kolektivu. Mít tam paní učitelka dvacet takových chlapečků, tak nevím, jak by to zvládala.
|
TeriRez+3 |
|
(14.11.2012 10:01:54) Kapradino, ano, auta občas nějaká projedou (hmm, 10 za den?). Od malička ho cepuju, aby jezdil/chodil po kraji, ale neposlouchá. Zajede ke kraji a za dvě vteřiny je zase uprostřed...a takhle pořád dokola a dokola a dokola. Nevzdávám to, vytrvávám.
Vím, že se musí naučit poslouchat, vyzkoušela jsem snad už všechno možný a prostě se nedaří. Máš nějaký recept? Jsem vytrvalá, nepovoluju, hranice má nastavené, ale neustále je překračuje, ač na nich trvám.
|
|
|
lipoo |
|
(13.11.2012 7:47:46) a nebo může mít i jiný problém-pokud to není jen tohle chození po chodníku...pak by to chtělo začít řešit./a může se případně získat i asistent/...to ale musíš vědět ty,jestli je to jen vztekací období a neposlušnost,nebo něco většího.
|
Berda-Berda |
|
(13.11.2012 8:14:03) no to jsou ale nazory I kdyz v kazdem trosku pravdy...
dle meho, v tomto veku se vetsina deti vzteka, s vetsi ci mensi intenzitou. Maminky tech "hodnejsich" se casto pohorsuji nad temi "zlobivymi" . Mam doma zastoupeni obou exemplaru A myslim, ze to ani nesouvisi se silou osobnosti a odmitanim autorit v dospelosti. Je to proste uplne normalni chovani prumerneho trileteho ditete.
S ditkem bych trenovala chozeni po chodniku za ruku, hodne si o tom vypravela... Pokud synek neni zvykly chodit po chodniku a navic ve dvojicich a navic byl mesic mimo skolku, je scena z jeho strany uplne pochopitelna. Pokud by se tak choval nekolik mesicu, pak uz je na miste resit dal, jetsli neni nejaky problem. Ad ucitelky, pokud nejsou schopne vsechny deti usmernit tak, aby to bylo bezpecne, nemaji na ulici co delat. Co ja vim, tak nase deti prvni rok ve skolce zustavaly hlavne na zahrade nebo jely objednanym autobusem.
|
|
|
Suza007 |
|
(13.11.2012 8:22:37) Moje dítě je teda mladší, ale je schopné udělat hysterickou scény, když chci, aby vystoupilo z auta. Takže ho pak násilím vytahuju z auta, okolojdoucí se zastavují, sledují a možná i přemýšlí, jestli na mě mají volat sociálku Takže si to umím moc dobře představit, ale radu nemám. Jedině vysvětlovat, vysvětlovat a vysvětlovat pořád dokola. Přece jenom ve 3,5 letech už by mohlo pochopit. Přeju hodně štěstí a učitelkám pevné nervy.
|
|
|