(1.2.2013 21:50:31) co případně koho jste vyhodili, nahodili, nakopali, vykopali, poslali do..... a nakopali do ..... jakou nadávku jste použili (ale ať nám to nesmáznou, používejte jen v náznacích).
Já jen pustila jsem si na streamu takovej ten sestřich jak lidi vyhazujou kompjůtry z okna, prohazujou činky zrcadlem a tak. Zažili jste takovej hněv,že byste udělali něco podobnýho ?
(2.2.2013 13:18:16) Hele, ale to je vlastně dobře, byť zastarale. Ve 2. pádě můžeš použít z i s v případě, že se jedná o pohyb shora dolů či z povrchu pryč-vzal to ze/se skříně(se pouze v případě, že to bylo na skříni). Ale jednodušší je používat ve druhém pádě z/ze a v 7. pádě s/se.
(1.2.2013 21:55:52) Ve 14 letech jsem seřvala spolužáka, který mi nic nedělal, jen mi lezl na nervy svým zjevem, tak, že plakal a třásl se (vypadal tak na 18, byl to chlap jak hora a mohl mě rozmáznout po zdi, kdyby se mu chtělo) - kupodivu je tohle jediná příhoda, kterou si vybavuju nejvíc, a to jsem ohnivá a impulsivní ažaž
(2.2.2013 12:35:31) áno, je to škaredý počin, o tom žiadna, ale mne v puberte tiež dokázalo kvalitne hrabať, a aby som mala preto výčitky ešte na smrteľnej posteli..
(1.2.2013 21:55:53) Co si pamatuju, tak cca ve 12 letech jsem přetáhla, ale fakt silou, mladšího bráchu trubkou od vysavače (tou, co se na ni upevňuje kartáč). Šííííleně mě tehdy vytočil, ale dneska už nevím čím.
A vím o jednom, který coby 15letý, vzteky mrštil po svém bráchovi sekerou. Sekera letěla vzduchem a zasekla se do trámku asi 20 cm od hlavy toho jeho bráchy.
(1.2.2013 21:57:43) Jo, v dětství jsem při amoku třeba třískala do televize Tesla, takové té přenosné, co měli naši v kuchyni na stole...
Nebo jsem tak silně třískla dvíčkama od skříňky v koupelně, že se vyrvala z pantů....
Když něco takového udělám, tak jsem ještě vzteklejší, protože je mi těch věcí líto...
Dřív jsem hlavně často nevěděla, proč jsem vzteklá, v tom dětství mi stačilo, že než jsem se po odemknutí stihla svléknout z bundy, bylo mi takové vedro, že jsem málem zešílela a nepomáhalo ani začít se svlékat venku, prostě jsem nezvládala ten rozdíl teplot....
Nyní je to většinou bezmoc, co cítím, když takhle vybuchnu....
A už alespoň vím, proč to dělám, takže ve většině případů to vzládám vykompenzovat dřív, než to přijde...
(2.2.2013 8:29:07) to dělá synátor taky, že vyvádí když přijde domů a strhává ze sebe zimní bundu, boty, ječí že je mu vedro....děsně mi to leze na nervy. Běda jak se mu ještě zasekne zip nebo něco
(1.2.2013 21:58:19) Hodila jsem po ex talíř s večeří,když mě opětovně srovnával s maminkou a řekla mu ať se k ní vrátí...překvapil...odjel a za hodinu se vrátil i s bráchou pro věci
(1.2.2013 22:00:31) No, kdyz se rozcilim, tak to obcas stoji za to. Jednou jsem vyhazela manzelovi komplet satnik z okna, v tehotenstvi jsem okno vysklila (teda dve, ale jedno z nutnosti a jedno vlastne omylem, i kdyz ve vzteku) a par plnych sklenicek jsem taky hodila (ne po nekom, jen vzteky o dvere). Byvalemu jsem rozmlatila komplet servis, o zem. Dobre mu tak Ale zase se hadam hodne malokdy. To uz musi byt veliky duvod, abych se vztekla a pak to stoji za to.
(1.2.2013 22:04:53) ziram, tohle vubec neznam...jo, pretahla jsem brachu lopatou po hlave, ale mela jsem k tomu jiny duvod. Nechtel mi pujcit malou lopatku, delali jsme bunkr ze snehu. Tak jsem mu rikala, ze kdyz mmi tu malou nepujci, bouchnu ho tou velkou po hlave. No nepujcil, no. Ja ho to velkou proste po hlave musela vzit, musela jsem dodrzet slovo. Ale vztek v tom nebyl, fakt ne ....to aby nekdo nemyslel, ze jsem byla jako dite a pozdeji klidny andilek
(2.2.2013 9:41:11) Jo, Len, můj chlap taky nikdy neslyšel, že říkám něco jiného než on, dokud jsem nezačala něčím vztekle mlátit, pamatuju si na debatu, to jsme spolu byli chvíli, kdy on rozhodl, že pojedeme na víkend k jeho rodičům na druhý konec republiky a já jsem se mu klidně snažila vysvětlit, že tenhle týden to nejde, protože budu mít menzes, bude mi blbě, ještě bych mohla ušpinit postel krvácením, že to o týden odložíme, nakonec jsme práskla o zem plnou konvicí čaje, dodnes mám na noze jizvu. Pak jsem občas hodila talířem, pánev jsem upustila na zem, nebyla to žádná velká rána, ale zkroutila se jak list, jednou jsem vetla do dveří koupelny, kde se zamknul, sekeru, to už ale bylo varování, že mně deptá, a že to nemusí dopadnout dobře, občas mně dožene k řevu, že se mně děti bojí, to mně mrzí hrozně, potíž je, že už na to ani on nereaguje a já už nemám žádný páky. Do té doby, než jsem si ho vzala, jsem nikdy takhle nevyváděla.
(2.2.2013 10:20:54) Ty jo, to s tou sekerou je hustý Ale dopadlo to ještě dobře. Já bych toho tvýho chlapa rozsekala na kostičky do guláše, mít ho doma.
(2.2.2013 10:27:55) Jo, Zufi, naše starší kolie taky vzpomíná, takhle si ještě nepošmákla, jako tehdy. Mladší jsme ještě neměli. Není nad to bejt občas spontánní Já bych to těm matkám sem tam tolerovala, je toho na ně moc.
(1.2.2013 23:30:22) Hele, Len, a to si to nerozmyslis pri predstave, ze to pak budes muset jeste uklizet? (treba tu plnou sklenicku hozenou o dvere...) Ja si nekdy rikam, ze bych chtela byt jako princezna z pohadky. Abych mohla vzteky necim mrsknout o zem a odkracet stredem, me by se ulevilo a uklidily by to po me sluzky...
(1.2.2013 22:05:00) Pri mojich záchvatoch hnevu netrpia veci, ale ľudia Takže síce nerozbíjam zariadenie bytu (hoci som už párkrát vrazila pasťou do klávesnice..) ale bohužiaľ trápim svojich najbližších... Takže manželovi som už pri tej príležitosti dokázala povedať, že ho nenávidím, hodila som mu do chrbta hrušku, takmer 6ročného syna som - na verejnosti - strčila a on spadol do křoví, odtiaľ do snehu.. a najmladšieho som - zabaleného do periny - hodila na posteľ...
(1.2.2013 22:08:45) ted me napadlo proc asi nejsem takhle vybusna...ja jsem palicata....nehadam se, nervu, neboucham, ale jsem schopna nepromluvit tyden ani slovo, neberu vysvetlovani, nic...proste musim vysumet abych byla schopna dalsi konverzace a pak jsem chopna i vsechno v klidu vyresit
(1.2.2013 22:12:10) Gertrudo...manzel rika ze je to horsi nez poradna scena. Ja uplne vidim, jak tim trpi...ale ja s tim nic nenadelam. Nastesti tohle nemivam casto. Jsem s nim skoro 10 let a bylo to tak 3x
(1.2.2013 22:15:42) My se v tom vůbec neshodneme. Potřebuji si to vyříkat, třeba i emotivně, nebo ehm, i velice emotivně, ale manžel se zasekne a potřebuje to odložit. Několikrát se mi podařilo to jeho mlčení prolomit, ale pak to bylo opravdu ošklivé.
(1.2.2013 22:23:39) to znam Gertrudo...v tom prolomeni ti rekne veci co se mu zrovna honi hlavou. A ja to citim tak strasne, ze jsem treba schopna i rict, ze mam chut vsechno skoncit a proc, ci neco podobneho /jde o to, proc jsem zrovna mlcenliva/. Az me desi, jak dokazu byt v tom uvazovani chladna. Jelikoz uz se znam a on se uz taky poucil, necha me vychladnout....kdyz vychladnu, jsem schopna normalne diskutovat a vse vyresit...ale nekdy to holt trva
(1.2.2013 22:35:33) Přesně, Ani, ta prolomení byla jako když se prolomí přehrada. Já se i ve vzteku vlastně kontroluji a neřekla bych například, že odcházím, když to nemám v úmyslu, ale pro něj to bylo něco nového. Ale budujeme docela zajímavý kompromis. On se trošku učí hádat a já zase trochu počkat. Občas nám to tedy bouchne a pak máme veselo.
tohle dělám taky, když mám obravdu důvod ke vzteku, mlčím....a dokážu nekomunikovat i několik měsíců (rekord mám asi 3 měsíce)....a prostě to musí přejít, není jak mě z toho dostat....
Ty záchvaty, co mívám, jsou většinou zdánlivě bez příčiny....prostě pro okolí tam neexistuje důvod, pro mě jo, ale amok nastane ve chvíli, kdy ho nedokážu identifikovat a tedy odstranit příčinu problému....
(1.2.2013 22:37:09) Anni, asi tě muž nenechal ve štychu v době porodu, nevysypal tě před porodnicí z polojedoucího auta s taškou v ruce, nevypnul si telefon a nejel na jednání "životní důležitosti" se svou vlastní matkou (každý zastupoval jiný subjekt) s tím, že to rozhodně nešlo odložit (jasně, že šlo, jak maminka zpětně potvrdila, o mém termínu na vyvolání porodu neměla tušení, na rozdíl od muže ). A to vše za situace, kdy mě klidně mohli poslat jinam, protože kdykoliv mohl být stop stav pro přeplněnost (a taky se to stalo asi 2 hodiny po mém porodu, takže štěstí, že to šlo celkem rychle). Ostatní děti tenkrát hlídala moje mamka. Nebýt jí, tak asi rodím doma, protože nebyl nikdo, kdo by byl ochotný hlídat .
(1.2.2013 22:18:03) Tak tohle jsem se naučila až s mým manželem. Průšvih je, že já jsem schopná šumět i měsíc Ale kolik peněz už jsem ušetřila za nádobí
(1.2.2013 22:09:51) na houbách jsem loudající se dceru nepřiměřeně popohnala (strčila) tak, že spadla obličejem přímo do kravskýho hovna. dneska je to historka k pobavení, tehdy 10 kilometrů od civilizace s dítětem s hlavou od hoven docela nářez
(1.2.2013 23:54:27) Mrskla jsem keramickou miskou s polívkou, byla úplně na cimpr campr. Ještě jsem jednou vyhodila pečený kuře z okna. Ale pak mi došlo, že je tam pes a jelikož jsem mu nechtěla nechat propíchat střeva kostma, šla jsem mu to obrat. Ale už neházim, bylo to neefektivní. Co mi vadí nejvíc je, že řvu ve vzteku na děti. Jednou strhly umyvadlo, cca 2 minuty poté, co jsem jim řekla, aby se nevěšely na to umyvadlo, nebo ho strhnou. Slyšela jsem ránu, pak řev dětí. Vlítla jsem tam, běžně zkoukla, zda někde nestříká krev, pak děti dostaly sprchu mého běsnění. Ještě byly v šoku, jak to umyvadlo spadlo a já tam na ně ječela.... To mi je líto dodnes. Přitom taková pěkná dovolená to byla a konec to podělal. Dcera mi cestou domů řekla: "Bylo to pěkný, akorát jsi tam byla ty". Nedokážu být tak nějak laskavá. Prostě řeknu dětem "neskákejte po posteli, já s váma na šití nepojedu". Rána, řev a moje reakce je "vidíš, co jsem ti říkala". A pak, když usnou, si k nim v noci lehnu, pomazlim se s nima, prohlížim si je, hladim je po vlasech. Co jsem teď zase doma, nevrhám a neřvu, dokonce i mého klidného muže krotím, když ho děti vytočej.
(2.2.2013 9:17:23) Lassie, tak u Teba ma to veľmi prekvapuje, neviem prečo, ale posobíš na mna ako ukážka kľudu a chladnej hlavy (o to viac poteší, že aj takáto ukážka dokáže vyhodiť kurča z okna
(2.2.2013 10:24:38) Tak chladná hlava je to poslední, co vlastním. Leda bych měla nějakou, jako měl Bekota v Arabele, že bych jí nechávala na noc venku a občas si jí nasadila Ale já teď prožívám tak pozitivní období, že není třeba něčim házet. Květa Fialová je proti mě jeden velkej pesimista . Tuhle mě dostala, když se jí ptali na volby. Ona na to: "Víte....já ty lidi neznám. Já rozumím spíš zvířátkům. Takhle kdybyste se mě zeptal, jestli volit lišku nebo ježka...".
(2.2.2013 21:45:26) Ja jsem nervak, strasne nadavam, nekdy i sproste. Pak se omlouvam. A ve vzteku porad opakuji, co a proc me to stve a najednou na nikom nevidim nic dobreho. Hruza, rada bych se toho zbavila.
(1.2.2013 22:07:57) Já vztek nemívám, nehádám se. Navenek jsem klidná.Uvnitř ale nejsem úplně splachovací. Lidi to ale mate a provokujou, já pak s klidem řeknu něco hnusnýho, sarkastickýho a ty lidi i mě to pak mrzí....takže nějaký házení věcí bych brala.
(1.2.2013 22:12:25) Hodila ségře do obličeje vajíčko, až měla monokl, vyšplíchla manželovi kafe na záda, když se ožral, spadl a při pádu usnul, já myslela, že umírá, že chrčí a on zatím jen chrápal, jsem dostala takový amok, že jsem ho asi 10 minut třískala smetákem. Neprobudil se, o ničem nevěděl a neměl ani modřinu. A vůbec toho nelituju. Naštval mě děsně tím svým ožráním a dorazil to můj strach o jeho život. A v dětství jsem se hádala se ségrou otevřenými dveřmi a pak jimi demonstrativně pořádně třískla. Akorát jsem zapomněla zastčit hlavu
(1.2.2013 23:10:27) Jo v detstvi. Muj bratr o mne vypravi, ze jsem ho mlatila paskem s kovovou sponou (blbost, hrali jsme si na kone, on byl kun a pouzivala jsem nekovovou cast pasku) a taky, ze jsem ho shodila na topeni a on si o to rozbil hlavu (to take neni pravda, on delal ze pada, az spadl doopravdy a bohuzel si tu hlavu rozsekl, ale ja se ho ani nedotkla)
(1.2.2013 23:56:36) Takhle jsem "ze hry" zmlátila bráchu šňůrou od žehličky On mi dnes říká, že jsem byla surovec, jelikož on mě jako holku šetřil a já do toho šla vždycky naplno. Když tu čtu ty příspěvky tak si říkám, kde se to v nás bere(?)
(1.2.2013 22:13:22) Jinak asi jeden z nejstrašnějších vzteků mě dohnal k tomu, že jsem pánvičkou rozmlátila skleněné dveře. Od té doby jsem se trochu kultivovala a teď už jen házím nádobím.
(1.2.2013 22:43:45) To je přece známá věc, že úplně nejvíc tě nas...ou lidi, které máš rád. Tudíž např. v mém případě děti a manžel. vytočí mě na 10.000 otáček, nikdo jiný to takhle neumí :)
(1.2.2013 22:55:11) To je na mě? Ono tomu rozmlácení dveří předcházelo to, že mě ex napadl a zmlátil, pokoušela jsem se s ním rozejít. Nebyla jsem schopná se ubránit a dostala jsem vztek.
(1.2.2013 22:14:51) No jo, několikrát. Roztřískané nádobí, prokoplé dveře do koupelny, jednou jsem hodila křeslem přes celou místnost. Holt když se s*alo, tak se s*alo.
(1.2.2013 22:14:52) Hodila jsem proti zdi skleněný půlitr a pak tvrdila , že mi upadl. Na zdi byl flek a střepy rozmetané po celé cimře . Nebylo mi uvěřeno :)
(1.2.2013 22:19:42) Monty nemůžeš to zakuklit nějak literárně ? Třeba nám napsat krátkou esejku, ve které by se vyskytovala variace na podobné téma ? Jsem strašně zvědavá a tobě musí bejt jasný, že když to takhle napíšeš, tak zvýšíš zájem
(1.2.2013 22:24:53) filantropus, no, řekněme, že jsem udělala něco velice nehezkého a bolestivého (pro něj) chlapovi, který se nepěkným způsobem domáhal sexu. A nebyl to kopanec.
(1.2.2013 22:18:10) Duvod radeji rozebirat nebudu, ale manzelovi jsem ve vzteku rozstrihala vsechny jeho platebni karty a zmenila PIN k pristupu na ucet. Karty byly zlate a platinove z prestiznich bank, desne si na nich zakladal, deti si je vylovily z kose a mely z nich chvili puzzle.
(1.2.2013 22:21:39) Puzzle!! Tos mi něco připomněla. Já rozmetala manželovi tak ze 70% složené dvoutisicidílné puzzle, sr.l mě, jak mlčel a já se chtěla hádat a on mlčel a skládal to puzzle. Tenkrát se mnou pár dní nemluvil.
(1.2.2013 22:26:03) Protože já mám hodnýho chlapa, fakt. Flegmatik. jenže někdy je ten ledový klid úplně k nezvládnutí pro mě, to právě pak vybuchnu....No ale zase kdyby nebyl flegmouš, tak by mě třeba už zabil:)
(1.2.2013 22:26:10) Protože já mám hodnýho chlapa, fakt. Flegmatik. jenže někdy je ten ledový klid úplně k nezvládnutí pro mě, to právě pak vybuchnu....No ale zase kdyby nebyl flegmouš, tak by mě třeba už zabil:)
(1.2.2013 22:19:20) Z filmu Anger Management: https://www.youtube.com/watch?v=Kmv3WlKa6U8 Film ve mně nezanechal stopy, až na tuhle scénu, ta je skvělá.
(1.2.2013 22:29:24) Rozbila jsem o hlavu manželovi půllitr, když se vrátil opilej s několika hodinovým zpožděním z práce a hned si načal další pivo, k tomu si připravil ten štuc... Vysypala jsem na manžela z okna zapečený brambory z velký zapékací mísy, byly ještě teplý. Tehdy jsme se nějak pohádali a on šel trucovat ven a nechtěl jít večeřet. Seděl akorát venku pod oknem z kuchyně....
(1.2.2013 22:32:41) Přemýšlím...kdysi dávno jsem po ex hodila talíř...předtím mi ale sebral mobil a vyndal SIMku...(chtěla jsem se odstěhovat, řešila podnájem a on se s tím nehodlal smířit)... jinak asi nic...nevzpomínám si. Za volantem občas ale běsním...lidi jezdí jako ponocní...to pak lítají slova všemožná...ze chlíva, bordelu atp....to je moje slabina, vím o tom a pracuju s tím, ale přijde další "ponocný" a jedu v tom znova...
(1.2.2013 22:36:41) to mi připomnělo dceru ve dvou letech. Na semaforu blikla zelená a ona na auto před námi: "Jeď, babo, jeď!" Ani jsem netušila, že zná dopravní předpisy
(1.2.2013 22:41:32) No právě...kinďata jsou na tohle chytlavá... kluk je navíc s největší pravděpodobností rozený řidič...točí si lítajícím talířem jakože volantem a komanduje stejně jako já...
(1.2.2013 22:37:38) Ano, rozmlatila jsem partnerovi notebook. Pak mi to doslo a kdyz prislo na vysvetlovani, trvala jsem na tom, ze mi nestastnou nahodou vypadl a rozbil se. Nebylo to uveritelne, oba to vime, ale vzkaz byl dorucen a kupodivu i pochopen.
(1.2.2013 22:44:29) Jako děcka jsme se honili s bráchou, nas*ral mě a provokoval a při běhu přede mnou zabouchával dveře. Na jedny (dřevěné) jsem bouchala a v amoku přehlédla, že mám v ruce špičaté nůžky, takže jsem je několikrát zarazila do bílého laku na dvěřích. Dodnes tam ty dírky jsou.
Druhé dveře, se skleněnou výplní jsem prorazila ramenem, asi v deseti, slušná rambovina.
A nejbolestivější bylo, když jsem se v práci naštvala, šla na chodbu a chtěla si civilizovaně vybít vztek kopnutím do zdi.
(1.2.2013 22:57:30) To mi připomíná moje vzteklé dítě. Začne třeba mlátit do kola, na kterém zrovna jede, takže spadne. Nebo se naštval na jednu ze svých nohou a tou druhou ji chtěl nakopnout.
(1.2.2013 22:57:23) Delete...tak to ne...tohle mi nedela, ja mam milujiciho manzela a milujiciho tatu. Me tehu az do porodu bylo fakt uzasne. no stat se mi co tobe, tak to nerozdejcham ani za 3 mesice a ani kdyby me kazdy den na kolenou prosil....tohle v cloveku zustane na cely zivot, vid??? .....mam podobnou zkusenost z prvniho manzelstvi..ne stejnou ale necim podobnou. Od te doby jsem vedela, ze se svym ex uz zadne jine dite nechci. Ze mi to jedno s nim staci.
(1.2.2013 23:05:30) Anni, on ten můj je taky skvělý, většinou....ale prostě si jednou za čas (co jsme spolu, stalo se celkem 3x) vybere "svou chvilku", má těžký zkrat a hlavně mu vůbec nedojde, že dělá něco, co může pohřbít vztah....on fakt celé ty měsíce, co následovaly, netušil, proč s ním nemluvím, naschvál to od něj nebyl....jen mozek byl na dovolené . No a pak člověk musí zvažovat, jestli zahodí všechno, co je v pořádku a i víc, než v pořádku a běžné, nebo jestli to dokáže nechat plavat....moje emoční paměť je bohužel hodně silná, takže zapomenout nejde, ale budiž mi ke cti, že i když se nepohodneme a mám vztek, tak mu to nikdy nepředhodím....jen občas, když je naopak dobře, připomenu jen tak mezi řečí, třeba ve chvíli, kdy rozebíráme moje duševní pochody, tak událost připomenu jako příklad, ale bez výčitek....prostě se to stalo a může to ovlivnit to, co následuje....
(1.2.2013 23:10:46) no jo Delete..nekterym chlapum nedochazi cely zivot a to i po vysvetleni....oni proste veci chapou jinak. Vetsina...ale je dobre, jestli ten tvuj pochopil
(1.2.2013 22:52:35) ňáký nádobí lítalo, jinak nic moc. jak stárnu, zklidňuju se. jednou jsme po ýv. manželovi hodila mísu se salátem. tedy před něj na zem. už ani nevím proč, je to asi 25 let. sprostý slova taky, to mě mrzelo a mrzí vždy - pak se omluvím, ale naštěstí se umím líp ovládat než zamlada
(1.2.2013 22:54:02) Na stavbě jsem vzteky skopla žebřík, který vedl nahoru na bednění. Problém byl, že nahoře na tom bednění jsme všichni stáli . Nakonec nás zachránil jeřábník. Ale zase pak vždycky už ten žebřík měli přidrátovanej.
(1.2.2013 23:10:03) vytočím se málokdy,ale pokud ano tak to bejvalo zlý,teď už se umím celkem ovládnout.V práci to odneslo zrcadlo a hrnek, sem byla vytočená na pacienta( při příjmu měl přes jedno promile),kompletně mě poblil a ještě byl sprostej. Tak sem na sesterně flákla prvním co sem měla po ruce.Podotýkám pacienti o tom nevěděli a na sesterně nikdo nebyl. Po manželovy letěl hrnec, když se mě nedokázal zastat v opravdu podstatný věci a nechal mě urážet. A po starším synovy jednou židle, ale to až ve chvílu kdy zavíral dveře a byl mimo dosah.Pravda výmluvné to bylo dosti už si od té doby dává sakra pozor co a jakým tonem mi říká. jinak hrnkama tu flákám běžně,ale spíš bezmocí než vztekem.
(1.2.2013 23:32:51) Kdysi dávno jsem seřezala psa......jako...jako psa....chuděru.....dodnes se stydím, když si na to vzpomenu.
Byla to blbá souhra ještě blbějších okoloností a jeho neposlechnutí byla ta poslední kapka....ty jeho krásný oči plný strachu a otázek proč se to děje vidím dodnes......
No, ale přežil....a myslím, že mi i odpustil......do postele se hnal stejně radostně jako jindy.....
Uf ! Chce se mi brečet.....už je to táááák dávno....chtěla bych ho pohladit....
(1.2.2013 23:47:54) - Třískla jsem dortem i s tácem o zem, protože mi ten blbej marcipán tekl (všechno roztřískaný a navíc všude ten hnusnej modrej marcipán, vyráběla jsem akvárko) - několikrát mi "upadla" sklenička nebo talíř - občas začnu hlasitě ječet vzteky - naposledy jsem vyklidila vánočně našperkovanou předsíň - vázy, ozdoby, svícny - rovnou před barák. Střepy budu asi sbírat ještě na jaře. Jak to po sobě čtu, tak jsem asi solidní psychopat
(1.2.2013 23:49:55) já zmlátila deku,peřinu přesně...byla pěkně těžká ještěže manžel chvilku předtím odešel ven,jinak by to schytal on.Naštval se,přestal mluvit,den,dva,týden,myslím,že mu to vydrželo 14 dní,já jsem byla naštvaná,nešťastná a tak jsem ho nenáviděla,že mi tohle může dělat,pro mě je jeho nemluvení psychický teror,že jsem tu jeho deku popadla a třískala s ní o postel tak jak jsem jen dovedla,musím se smát,když si to teď představím možná by bylo účinnější proplesknutí ,ale naštěstí takovéto stavy bývají zřídka
(2.2.2013 0:08:34) Ty jo, to je slusna diskuse... docela koukam, kolik z vas treba roztriskalo nadobi nebo jinou vec ve vzteku! V podstate jste me desne potesily, protoze ja jsem to sice nikdy neudelala, ale je to moje tajne prani (ve chvilich vzteku) a myslela jsem si, ze jsem na tom uz hodne spatne, kdyz mam takovy touhy... Ale mam v sobe tu brzdu toho bordelu pote, proste ze bych to musela uklizet a to by me dodelalo jeste vic. Jinak co se me tyce, tak nejstrasnejsi je, ze rvu na deti (i na manzela) . A jednou jsem, i kdyz ani tak ne v amoku vzteku, jako spis z ublizeni, roztrhala dane osobe (drahou, odbornou) knihu. (A pak jsem to po case list po listu hodiny lepila izolepou...).
(4.2.2013 17:26:34) No, já jsem takhle podobně mrskla v práci šanononem plným papírů (nevím už proč a v kanclu jsem byla zrovna sama, si mě někdo naštval po telefonu ), skoro všechny se vytrhaly z vazby, musela jsem to podlepovat a znova děrovat a řadit ... hrůůůza
(2.2.2013 1:02:25) držela jsem nůž někomu na krku. Opravdu s úmyslem říznout a pak si to odsedět.
Vyřízená, vyšťavená.. týraná a v kleštích. Na moment, kdy mu došlo, že stačí slovo a říznu.. že je mi to jedno.. hlavně, aby to skončilo, v životě nezapomenu. Ani na ten pocit triumfu, že už se nebojím, že je mi to jedno, už mi nikdo nenafackuje, protože teď jsem... prostě vítěz.
(2.2.2013 1:22:01) Mýmu jsem přelepila brýle fosforeskujícími autíčky, když nevhodně mluvil o vzhledu naší známé. Výměna názorů posléze byla dost drsná, protože on zjistil, že nevidí na GPS. A on je vůbec slepej. On nevidí to, co má vidět, o tom se neustále bavíme. Dřív mi nosil kytky, teď nosí citrony - miluje brutálně citrónu v čaji...Ale zas je jinak dobrej...chvalitebnej....
(2.2.2013 1:22:03) Mýmu jsem přelepila brýle fosforeskujícími autíčky, když nevhodně mluvil o vzhledu naší známé. Výměna názorů posléze byla dost drsná, protože on zjistil, že nevidí na GPS. A on je vůbec slepej. On nevidí to, co má vidět, o tom se neustále bavíme. Dřív mi nosil kytky, teď nosí citrony - miluje brutálně citrónu v čaji...Ale zas je jinak dobrej...chvalitebnej....
(2.2.2013 9:13:37) tereza mojej skorošvagrinej sa bohužiaľ podarilo spraviť nožom o dosť prudší pohyb.. (obeťou nebol moj brat, ale jej - už zosnulý - manžel)
(2.2.2013 12:32:40) Buchli (mimochodom, mám radosť, že Ťa tu vidím), ubehlo pár rokov (3? 4?) odvtedy, a posledný (snáď konečný) bol vynesený pred týždňom. Nevinná. Veľmi sa nám všetkým uľavilo, je to ukážková maminka, a bol by to veľký trest pre jej deti keby ju zavreli. On ju týral, a vraj keby aspon raz nańho zavolala políciu, tak by to celý ten proces vyšetrovania výrazne uľahčilo.
(2.2.2013 8:57:19) Mého prvního manžela. Bylo to na Orlíku a stanovali jsme ještě s kamarádkou. No a kluci na rybách,my se starali o děti, vařili a ony si v klídku přišli a prej holky, taky jste tu mohli v tom stanu trochu poklidit. Do dneška si pamatuji na ten vztek, jak oni si vždycky vyjeli na ty ryby a my tam věčně u dětí. V tom vzteku jsem naložila dítě do auta a že pojedeme domů. NO a on si sedl do auta, že nikam nepojedu. A já těma dvířkama od auta jsem do něj začala mydlit, pak jsem skočila do auta a snažila se ho vytáhnout. Nezapomenu na ty lidi, jak stáli okolo a říkali - chudák chlap.
(2.2.2013 10:46:53) u mě to většinou skončí představou, že něco udělám ( vyhodím žehličku zavřeným oknem atp..)Pak to jdu vyventilovat ven. Jsem pověstná procházkami po lesích. Ale fakt se tam vždycky zklidním ( a jsem ráda, že jsem ten recept na sebe našla..)Jednou mě málem atakovalo v v polích noci divoké prase... A jednou jsem odjela za sněhové kalamity vlakem pryč a měla jsem potíž se vrátit..
(2.2.2013 11:34:51) chodím po hádce. Takže když se hádáme v noci.. Ale na cestu mezi vesnicemi si beru vestu z auta. Letošní prázdniny jsem to vylepšila - odjela jsem autem do nejbližšího města, prošla se tam a zase přijela zpět
(2.2.2013 11:37:09) odvaha Ti teda nechýba, to musím uznať
(ja som sa na prechádzku tmou vybrala len raz - čerstvo po prisťahovaní do ČR sa hral zápas ČR-SR (MS v hokeji), naši brutálne prehrávali, muž netaktne vtipkoval, tak som sa obliekla a šla (v daždi) von...
(2.2.2013 12:13:37) Si spomínam, ako som prechádzala najprv okolo panelákov, a asi 2-3x som počula šťastný výkrik "GÓÓL!", potom som pochodovala okolo hospody, a tam zase - výkrik úplne maximálny "GÓÓÓÓÓÓL!!!!" - mne bolo jasné, že skóre sa ešte viac zvýšilo, a ja sa aj tak budem nakoniec musieť (s hanbou) vrátiť domov...
Raz som po hádke utiekla na záhradu, do altánku. Mala som len tričko a tepláky, vonku bolo okolo 10°C, takto schúlená som tam bola skoro 2 hodiny - kým sa MM nevydal hľadať ma...
(2.2.2013 11:38:23) Odjet autem zabírá, to je fakt. A pěkně si to užít na rovince. Mě takhle jednou vytočila tchýně (zlatá to žena, zrovna k ní jdu na oběd). Takhle rychle jsem tu trasu tam a zpět nikdy předtím nedala
(2.2.2013 11:40:28) Můj švagr je taky "chodič". Po hádkách vyleze vždycky na nejvyšší kopec v okolí. Já chodim se psama, žádný závratný dálky. Ale zase chodim pořád, šla jsem i večer před porodem, rodila jsem ve 4 ráno.
(2.2.2013 11:31:42) S exem jsme po sobe hazeli vecma, ja mu takhle rozflakala hodinky od Armaniho, on po me jednou hodil salat s BEZLEPKOVEJMA testovinama, cimz me totalne nasral, vic nez kdyz mi v prubehu toho vecera rozflakal mobil Jinak jsme se spis mlatili. Jo , kdyz jsem se s nim rozesla, vykopl vzteky zamceny dvere (blby bylo ze za nima stal tehdy 3lety syn, ten na to i po 3 letech vzpomina a rad vypravi)
(2.2.2013 12:11:13) Řekla jsem tchýni, že je krá.a. Nejsem na to pyšná, ale nesčetněkrát jsem jí řekla v klidu, že si nepřeju aby k nám chodila v naší nepřítomnosti a uklízela, vynášela koš apod. Jednou to prostě bouchlo.... a konečně to zafungovalo.
A při pečení vánočního cukroví, které se krutě lepilo, jsem vzteky praštila o zem hrncem, který byl zrovna u ruky ve chvíli, kdy se manžel optal, zda se mi to náhodou malinko nelepí. Čekalo mě překvapivé zjištění, jak snadno opadá smalt z velké části hrnce :-D
(2.2.2013 12:19:14) 2 dny před svatbou jsem ve vzteku posunula křeslo proti manželovi tak, že jsem mu servala nehet na palci u nohy Dělal si srandu, že aspoň nebude muset na naší svatbě tančit. No a jednou jsem vzteky kopla do dveří tak, že jsem vylomila kus zárubně..
(2.2.2013 12:41:16) Jej, jsem taky triskac, ale vetsinou mi je to pak líto a tak se snažím ovládat, respektive se ventiluju slovně. Prasknutí dveřmi až se vyskllily, jednou jsem flakla priborovým nožem na kuchyňskou linku a ten nůž se zlomil a udělal mi tam vryp (linka fakt zanovni). A manžel si občas vybiji zlost ze jde nekam kde je sam a bouchne pěsti do zdi, no a takhle šel v práci z porady, na. Schodech nikdo tak si chtěl prastit pěsti do zdi a on tam sádrokarton... Tak si dal o víkendu brigadku a spravoval jim zeď.
(2.2.2013 12:43:08) Hodila jsem talir do mikrovlnky po byvalem ve vzteku. Jsem rada, ze uhnul, protoze kdyby ho to trefilo, tak bych mu asi rozbila hlavu. Jako volejbalistka se celkem dobre trefim, kam potrebuju.
(2.2.2013 12:45:33) Jinam manzel udelal par dulku do umakartove zdi a poskodil, nechapu jak starou skrin z masivu Ale on to nedela casto, ale tehdy jsem se fakt bala, protoze ja jsem nekdy tak protivna, ze bych se zmlatila sama, ale muj muz ac je strasny vztekloun, tak na me nikdy nesahl, coz se uprimne divim
(2.2.2013 13:08:44) Ve vzteku jsem nakopala do zadku milenku svého manžela. Pikantní na tom bylo, že se tak stalo v cirkusové manéži (o přestávce mezi představeními tam děti jezdili na ponících) a značná část diváků to zaregistrovala, možná považovala i za součást představení, takže jsem měla i zvukovou kulisu.... Ještě teď brečím smíchy když si vzpomenu na její e-mail manželovi "Ten cirkus v cirkuse jí nikdy neodpustím!!!!!!!!!!!!!!"
(2.2.2013 13:22:51) Pěstí jsem totálně vysklila výplň dveří, talíř s jídlem jsem vyhodila z okna a manželovi jsem ujela s autem a on musel domů asi 200 km autobusem. Takže taková klasika.
(2.2.2013 16:46:20) Před tchýní jsem vlepila manželovi(tehdy ještě budoucímu)facku, něčím mě strašně vytočil, už nevím čím. Nejsem na sebe pyšná ještě teď 10 let po svatbě.
(2.2.2013 17:25:42) už jsem to tu jednou psala... kromě toho, že jsem rozflákala skleněný dveře a spoustu nádobí jsem jednou... zapálila manželovi noviny, které právě četl. no uznejte, že si to zasloužil, když mě tak ostentativně ignoroval!
(2.2.2013 18:47:42) omlátila jsem hlavu o kovové zábradlí úchylákovi tak 190cm/120kg... měl smolíka - v práci mě ten den neskutečně nasštvala tehdejší téměřšéfová a tenhle jouda mi zrovna přišel do rány... neměl opruzovat...
(2.2.2013 18:59:16) Šla jsem v noci po silnici, svítila baterkou za sebe, abych byla vidět, byla jsem na správné straně. Přesto do mě zezadu naboural naprosto ožralej neosvětlenej cyklista. Když jsem se probrala a vyhrabala na nohy, on se ještě válel po silnici. Strašlivě jsem ho seřvala, zbušila a z toho šoku i zkopala. Pak jsem ho oprášila, našla mu kolo, postavila do svislé polohy, zašpérovala tím kolem, aby nespadl, omluvila se a šla jsem dál. Pyšná na to teda nejsem.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
. Ja bych se stydela i na smrtelny posteli..
bráchy.
...jo, pretahla jsem brachu lopatou po hlave, ale mela jsem k tomu jiny duvod. Nechtel mi pujcit malou lopatku, delali jsme bunkr ze snehu. Tak jsem mu rikala, ze kdyz mmi tu malou nepujci, bouchnu ho tou velkou po hlave. No nepujcil, no. Ja ho to velkou proste po hlave musela vzit, musela jsem dodrzet slovo. Ale vztek v tom nebyl, fakt ne
Já jsem jednou vzteky kopla do dveří.. Vyrvala jsem tak kus zárubně 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)