| Adelinkaa 1 dítě. | 
 |
(12.2.2013 10:48:41)
Největší blbost je snaha zachovat rodinu jen kvůli dětem. Děti jakýkoliv nesoulad přesně vnímají a když se to stupnuje, tak je to pro ně čím dál horší. Vím o čem mluvím, taky jsem rozvod z různých důvodů oddalovala a na synovi se to značně podepsalo. Věřím, že kdybych se rozvedla daleko dříve, tak to mohlo být úplně jiné.
|
| Natalí | •
|
(24.2.2013 11:06:29)
Pokud má reálnou šanci, že bude mít prodejem domu na vlastní byt, pokud si teď sežene práci na plný úvazek a má podporu rodiny, která by případně pohlídala, vykryla krizovky s dětmi - ať se rozvede teď hned.
Případně ať tomu dá max 3-4 roky, ale ne čekání na zázrak, čistě kvůli tomu, aby děti byli starší a to starší mohlo pohlídat hladší a ona měla volné ruce a nepotřebovala pomoc dalších osob, až bude chodit na plný úvazek do práce, protože ta nemusí v kritickou chvíli nastat.
Není tu psáno moc podrobností, ale patrně s ní vůbec nekomunikuje, nezáleží mu na ní, o lásce nemluvě, jestli se ona rozvede je mu jedno, jak avizuje, takže nezájem o ní i o děti. Nezájem rodinu zabezpečit.
A hlavně nezájem vyjadřovat jakékoliv emoce.
Mám to doma také, jen dítě jedno, bohužel lehce nestandartní a bydlení je zcela partnera. Práce v místě není, takže jsem po mateřské nikam nenastoupila, zatím jsem v domácnosti a nastoupila jsem alespon kombinované studium VŚ, které by mi mohlo do budoucna pomoc najít práci.
A jaké demagogie si musím vyslechnout, jak překrucuje, i z věcí, které dokážu udělá pravý opak a negativum. Příklad - včera jsem přijdela vystresovaná z dálkového studia, škola, kde je docela bordel, což dohání studenti vlastní iniciativou. Pán tvorstva byl samozřejmě naštván, že po dni plném stresu a zkoušek jsem byla ubitá a rozčilená - málem mi např. laxností kantora utekl slíbený zápis do indexu a těžko bych ho doháněla.
Přestože studuji až na malé výjimky na výborné, už jsem měla na talíři, jak mám školy nechat, že tohle on tady nebude poslouchat ještě dva roky. Přitom moc dobře ví, že jsem si vybrala hodně nenáročnu školu, aby příliš nezatížila rodinu /na dojíždění apod./, finance mě to stojí jen cestu tam a zpět. Ale teď bylo zkrátka zkouškové období a to je celkově adrenalin i adrenalin o to větší, když je ve škole bordel.
Nicméně ví, že studuji proto, že maturita už je v některých oborech málo, že to není můj kapric, záliba, nebo snaha ho nějak převýšit /on má maturu a na studované pohlíží tak trochu jako na kafíčkáře po kancelářích a proklamuje názor, že kdybych chtěla skutečně pracovat, ne kafíčkovat, že si práci najdu - jistě v hypermarketu na nekonečné směny s přesčasy a s malým dítětem a jeho prací, kdy musí být taky dost k dispozici zaměstnavateli, je taková práce pravá ořechová/.
Ale to ho nezajímá, nebyla bych kafíčkář, pracovala bych v řádné práci a nosila domů nějaké peníze. Že při těch nekvalifikovaných pracech člověk kvalifikace po nějaké době ztrácí a taky, že jsou to práce pro plně flexibilní lidi, ne lidi, s malými dětmi, kde partner flexibilní není, ho nezajímá.
Prosto naprostý demagog, tyran, pokusy zavést s ním logickou diskusi jsou neúspěšně, kope kolem sebe. Na běžných věcech se i domluvíme, jak-kdy, taky jich většinu zajišťuju já, což mu vyhovuje.
Navenek se tváří, že v domácnosti všechno dělá on, přestože pracuje, což samozřejmě není pravda. Jenže se šikovně jednou za týden vmísí do těch prací, které jsou nejvíc vídět - pověsit prádlo, luxování a kytky...což je práce na dvacet minut...o to se vysloveně dere a soupeří, aby to mohl udělat, protože o tom vzápětí mluví jako o tom, že dělá většinu práce a že já nedělám nic.
Ty práce, co nejsou efektní jako prach, wc, koupelna, zařizování tisíců maličkostí kolem domácnosti, kolem dítěte...nebudu to tady všechno vypočítávat, to nedělá, protože to se dělá samo a tutíž můj podíl na domácnosti není žádný.
Dávno jsem si říkala, že pro mě by byl lepší macho, co vysype hodně peněz a vypadne z domácnosti a je srozuměn s tím, že to, co se tam za jeho nepřítomnosti udělalo, udělala partnerka.
Ne takovýhle manipulativní dytýt, který se tváří jako pomocník, ve skutečnost cokoliv udělá, vzápětí vmete jako nedostatečnost té ženy a důkaz, že ona nedělá nic.
Ponižování je jeho koníček, na jedné straně vám bude jakoby pomáhat, protože se mu chce a má čas, vzápětí to otočí proti vám, že neděláte nic.
Normální vydeptávání.
Taky vyžaduje komunikování jen o složenkách a o pozitivnu. Pozitivno je v jeho pojetí podávání kladných informací, negativní informace nebo vystresovaná partnerka ho nezajímají. Ať se negace týkají výchovných problémů kolem dítěte, společných záležitostí nebo problémů partnerky.
Někdy si říkám, že tohle ani není snad povahový rys, ale nějaká diagnóza ustrnutí v dětství s tím, aby ho nikdo nezatěžoval ničím, co nechce slyšet a nerušil mu pohodičku. Pokud člověk přichází z pohodičkovými informacemi, kterým já už cynicky říkám rodinné frázičky, je spokojen a cítí se, že je v rodině pohoda.
/Ve skutečnosti umělá pohoda, kdy se mu servírují jen věci, které se mu líbí a slyšet chce...ale i tak není hluboce spokojený, tuto pohodu má partnerka podle mě povinnost zachovávat se děj co děj, jinak je okamžitě osočena jako rozvracečka pohody,hysterka a další výrazy/. Podle mě on není dospělý člověk a z rodiny si i odnesl model, že problém řešila matka a nejspíš je schovávala před otcem a tvářila se, že problémy nejsou.
Když partnerka mého partnera není zrovna pozitivní, znamená to, že je potrestána, všechno je její vina, nedělá nic, všechny okolo jsou lepší.
Umí všechno mistrně překroutit, takže když takhle začne nasazovat, je lepší s ním vůbec do konfliktu nejít.
Jsem někdy tak na dně, že nemít naprosto mizerné rodinné zázemí u rodičů, kde by to nebylo k žití, nebo mít jinou možnost, jdu. On mě neudeptal, že bych začala myslet, jak mi podsouvá, já se nedám, ale o to je to asi horší - bojovat za sebeúctu a přitom momentálně nemít, jak to vyřešit.
Jediné hlídání je i ze strany jeho rodičů, takže i to by po rozvodu padlo, prostě bych po rozvodu padla do naprostého lejna.
Takže mi zbývá jen doufat, že během tří, čtyř let bude situace lepší, dítě nebude potřebovat hlídání, já najdu slušnou práci - haha, v podmínkách, jaké tady jsou...prostě se něco pohne, co mi umožní od něj jít.
Mám ho plné zuby a mít slušnou možnost i jinou známost, jdu hned.
Dneska bych měla zapíjet úspěšné ukončení semestru skoro na samé jedničky plus narozeniny, které jsem minulý týden měla a vlivem stresu ze školy si je neužila...a místo toho tady div nebulím do kafe.
Vlastně mi bylo od něj řečeno, že když jsem z té školy ve stresu a nebaví mě /dělám jí z nutnosti zvýšení kvalifikace, ale ten stres plyne z toho chaosu na škole, který nemůžu ovlivnit a z toho, že je učení dost/, tak se na to mám vykašlat, protože on nemá stresující prostředí doma zapotřebí /samozřejmě nevydělávající manželku nemá taky zapotřebí, na to slyším narážky taky apod.../.
Vlastně by si představoval, že si někde zázračně vykouzlím práci od 7-15-30 bez služeb, aby to pěkně navazovalo na školku, seknu se školou /tu nebudu potřebovat/, samozřejmě budu z práce domů chodit s úsměvem jako ta pravá ženuška /to si nějak vydedukoval, že jiné ženy chodí do práce s úsměvem na rtech, žádné problémy sebou nepřinášejí, první nasadí drahému teplé bačkory, začnou se ho vyptávat, jak se měl, případně ho decetně zavřou do obývacího pokoje, aby mohl pospáváním relaxovat po práci a nebyl rušen a dají se do přípravy teplné večeře. To jsem nedělala ani při chození do práce, ani dnes, čili jsem špatná-žena.
Spíš to ale nikde neslyšel, jen to jen jím vytvořený konstrukt a koncept, jakou by si představoval doma Stepfordskou paničku a mě tvrdí, že existují a že jsou všude u sousedů.
Na to už se ani nedá nic říct.
Moc pozdě jsem poznala, že ve skutečnosti je to vydeptávací tydýt, který si hůl vždycky najde a kterému dělá dobře, když jí může použít ve chvíli, kdy žena není pozitivní podle jeho představ.
Bohužel není ani moc schopný tydýt, došla jsem tak daleko, že stokrát lepší chlap, co úspěšně podniká, ale ženu zabezpečí, přínos do domácnosti od ní nečeká /takže nemusí na sílu shánět nějaké zaměstnání nebo školy/, ale očekává jistý servis, který mu žena na oplátku poskytne.
On udělá své, ona taky a on jí nechá v klidu.
Než tohle, co mám doma já
A každému, se kterým partner jedná už takhle bez úcty jako se mnou nebo zakladatelkou, pokud to jen trochu jde, bych doporučila totéž. Ono v takovýhle vztazích se už nic k lepšími nemění. Muž se tam chová jako diktátor a jen ženu trestá. Není v tom láska, i kdyby pusy dával a někdy mluvil jinak. Nebo je tam prostě u něj nezdravé pojetí lásky, protože si myslí, že miluje, a takové chování k ženě je jeho právem, že na tom není nic špatného.
|
|
|
). Tak doufám, že kamarádka bude mít podobné štěstí na lidi jako já. 
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)