rišulka |
|
(8.2.2013 20:51:09) Umřela nám babička - od mamky mamka. Už hodněkrát jsem tu chtěla napsat a postěžovat si na její týrání, jenže to nemělo řešení a nikdy jsem se k tomu neodhodlala. Teď je to celé divné. Pro náhlou břišní příhodu ji odvezli před týdnem do nemocnice, operovali až v pondělí, pouze telefonicky sdělili, že se povedlo a je v pořádku, zákaz návštěv pro chřipku a další telefon až ve středu, zase že dobrý a ve čtvrtek nad ránem, že už je mrtvá. Na konci světa, v Košické nemocnici. Snacha od nejmladšího mamčina bratra, který s ní zůstal na baráku, jí zamykala špajz, nebila ji, ale vláčela, postrkovala.. v létě měla babička váhu 46kg. Vídala jsem ji málo. Prostě ta dálka a vlastní život, fůrt nějaké výmluvy, ostudné. Přesto jsme byly v jakémsi spojení, mentálním, taky podoba, gesta, styl uvažování..
Pohřeb je v neděli. Nepojedu. Prcek je nemocný, nemá pas a je na to malý. Ale ptá se. Já taky umřu? A kdy? A co potom? Nezatěžuju mu hlavu, ale odpovídám, po pravdě, jen krátce. Ano / doufám, že až budeš starý / nevím.
Kdo ví, co bude potom? A kdo ví, jaké je počasí na Slovensku. Naši jedou zítra ráno a já se nemůžu zbavit strachu o jejich návrat.. Prostě blbé myšlenky...
|
adelaide k. |
|
(8.2.2013 21:00:21) Upřímnou soustrast. My jsme byli před pár dny taky na pohřbu babičky mého muže . Je to smutný a probírání s dětma taky, ale patrí to k životu a ty deti to tak dokážou brát, lepe než my.
Ale obavy ze smrti pro ně můžou být někdy k neunesení, kdyz byly prostředníků asi 4 hrozne to řešil , trápil se i kdyz jsem mu to vysvětlovala horem dolem a nakonec jsme se spolu dohodli ze proste budeme žít věcně. V tu chvíli to pomohlo a časem už to nějak schroustal a neděsí ho to tolik.
|
adelaide k. |
|
(8.2.2013 21:01:39) ... Kdyz byly prostřednímu synovi ... Sorry za kvalitu textu, z telefonu to jde blbě.
|
mil007 |
|
(8.2.2013 21:13:05) Úpřímnou soustrast. Syn si myslím v tom věku ještě vůbec nedokáže doopravdy představit vlastní smrtelnost a to je dobře. Smrt babičky by na něj taky asi nijak dramaticky neměla dolehnout, vzhledem ke vzdálenosti , která mezi váma byla. Spíš myslím, že se v něm budou zrcadlit tvé pocity, že vidí, že jsi smutná a tak.Smrtbabičky je přirozená, takže v tomto ohledu bych se vůbec nestrachovala o syna. Spíš si myslím, že se budeš sama zabývat v myšlenkách stále dokola tím jak se babičce vedlo poslední roky a jestli jsi něco mohla, nebo nenemohla..., a to se těžko vyrovnává a člověk si to nesmí připouštět. Já sama si už hodně dlouhou dobu zpracovávám, že jsem nenechala svou babičku zemřít doma a dala jsem ji nakonec do nemocnice, ačkoliv jsem věděla, že ona to nechce. To jsou hrozné myšlenky.
|
rišulka |
|
(8.2.2013 21:25:39) Mil, děkuju. Jo hrozné myšlenky. Co jsme chtěli a neudělali, co mohlo být jinak.. Chtěli jsme tam jet na Velikonoce. Mamka je v Ostravě, další její sestra ve Frýdku, chtěly se s ní domluvit a vzít ji jedna nebo druhá k sobě, na dožití, bylo jí 84.
|
mil007 |
|
(8.2.2013 21:30:13) Rišulko, to jsou nejhorší myšlenky, co jsme mohli udělat a neudělali, chtěli udělat a nestihli...Musíš si sama pro sebe najít způsob, jak to zpracuješ. Ono to půjde. Mysli na to, že babika určitě měla i pěkné a šťastné roky a dožila se krásného věku...
|
|
|
|
rišulka |
|
(8.2.2013 21:21:29) Díky. Prcek má pět. Nečekám, že bude chápat, ale vlastně jsem ráda, že se ptá, že má zájem, že poznává..
|
|
|
|
TS Garp |
|
(8.2.2013 21:12:46) Upřímnou soustrast, poslední dobou se zaobírám myšlenkami kde to žiji "myšleno realita" a čím dál tím víc mi připadá že to co se tu vydává za racionální je iracionální a naopak. A toho "i" je tak 90%
Třeba pohřeb vrací lidi do reálu, doufám.
|
fisperanda |
|
(8.2.2013 21:38:44) Garpe, to je pěkná myšlenka.
|
TS Garp |
|
(8.2.2013 22:08:09) Dík
|
|
|
|
Maugha |
|
(8.2.2013 21:20:10) Rišulko, upřímnou soustrast.
Jestli bylo na babiččině smrti něco divného, tak už se to asi stejně nedozvíš. Je to hrozné, když se starým lidem takhle odstěhuje rodina. Jak to píšeš, tak je mi to líto, za naši rodinu taky. Ach jo.
|
|
vlksvajglem |
|
(8.2.2013 21:30:44) Rišulko, je to v první řadě šok, nebyla jsi na její smrt připravená a budeš to muset zpracovat.Možná by Ti pomohl pohřeb ujasnit si své pocity, ale chápu, že nemůžeš jet, zkus si udělat svůj osobní rituál, zavzpomínej, zapal svíčku a odpusť. Malýmu to vysvětli podle svého. u nás je poslední dobou téma smrti taky aktuální, ale jsme ve fázi, lidí v nebi a usnutí.Tuhle přišel s tím, že smrt bolí, tak jsem vysvětlila, že někdy ne a někdy jo..ale po smrti, že je už jen dobře.
|
rišulka |
|
(8.2.2013 21:38:23) Vlku, díky. "Rituál" bude, ale jak se mi to vkrádá do myšlenek v nečekaných chvilkách to ještě potrvá.. Hlavně se mi pořád vrací "ona mi dala mamku" - Prý je tam šílená kalamita. Hlavně ti naši ať se vrátí v pořádku! To ej to iracionální. Otec je profesionální řidič, spolehlivý, opatrný. Ale hodně ho to vzalo.. No, musejí to zvládnout!
|
|
|
..maya.. |
|
(9.2.2013 7:56:19) upřímnou soustrast
|
|
Cimbur |
|
(9.2.2013 9:01:17) Rišulko, tebe teď asi trápí, že něco bylo špatně a ty jsi to možná mohla ovlivnit. Ale teď ex post už s tím nic nenaděláš. Nevím, do jaké míry docházela k týrání ze strany tvých příbuzných, do toho opravdu nikdo z nás nemůže vidět. Staří lidé, obzvlášť ženy, mívají často paranoidní sklony a část stížností, které možná babička ventilovala, nemusela být založená na pravdě. 46 kilogramů - v závislosti na výšce - může být známkou značné podvýživy a je důvodem k výživové intervenci. Ale viděla jsem lidi, kteří takto hubli přes láskyplnou péči rodiny i lékařskou péči - příčina byla v chronickém střevním zánětu a nakonec tento stav vedl ke smrti, pomoci nebylo. Ono vůbec dost starých lidí hůře vstřebává živiny ze střeva, trpí nechutenstvím a i přes různé Nutridrinky se nám je uspokojivě vyživit nedaří. Nicméně zpětně teď někoho obviňovat, byť jenom ve svých myšlenkách, teď už nemá cenu. Pokud byly závažné indicie o týrání, měly se řešit hned, ale možná k ničemu takovému nedocházelo. Dále se pozastavuješ nad hospitalizací babičky - přijata v pátek, operována v pondělí - to není žádná neobvyklá situace. Příčina odkladu operace může být na straně pacienta (interní příprava, nutnost další diagnostiky, vývoj stavu přes víkend, pokus o konzervativní řešení před přistoupením k operaci...) nebo i na straně personálu nemocnice (nedostatečné personální zajištění přes víkend, čekali na verdikt primáře atd...). Aktivně telefonicky informovat rodinu o vývoji stavu u nás ani není zvykem. Rodina volá sama. Já tedy někdy volávám, ale jsme LDN a volám rodinám, se kterými jsme v dobrém kontaktu. Někde na chirurgii ani není prostor pro to, aby lékař aktivně pravidelně kontaktoval příbuzné. Břišní operace je vždycky velmi zatěžující. Hrozí infekční komplikace, dechové selhání, další břišní komplikace. U podvyživeného pacienta je velmi zkomplikováno hojení ran, jsou oslabené dýchací svaly, špatná imunita, prostě příliš mnoho faktorů, které přispívají k tomu, že to většinou nedopadne dobře. Tedy z těchto informací bych nesoudila ani na to, že se stala chyba na straně zdravotnického zařízení. Prostě takový je život. Vzpomínejte na babičku v dobrém a pokuste se i zachovat dobré vztahy se slovenskými příbuznými.
|
NovákováM |
|
(9.2.2013 16:57:10) Cimbur, napsala jsi to hezky
Není to tak dlouho, co jsem přišla také o jednoho prarodiče, prostě věk a zjevně i poruchy příjmu potravy. Na x tisíc % vím, že péče byla fakt skvělá, ale donutit k jídlu prostě nešlo.
Nutridrinky nestačily, pak ani nemocnice a intra výživa v kombinace s ošklivou virópzou, tělo oslabené věkem tak, že už se nejspíš nedalo vůbec nic dělat.
|
|
|
Merylin5 |
|
(9.2.2013 11:28:56)
|
|
|