Kukurice25+Nik09+Seb12+Dom14. |
|
(26.2.2013 21:35:34) Ahojte holky. Jsem uz uplne vyrizena. A prosim o radu. Memu synovi jsou 4 mesice. Od narozeni je to nespokojene miminko. Prvni tri mesice ho trapilo bricho a hodne brecel. Poslednich par tydnu je to des. Porad jeci, vzteka se. Ve dne je to des. Jak se vzbudi, tak jeci, kdyz ho krmim, tak jeci a vzteka se a az potom pije, po jidle jeci, kdyz ho clovek chytne, jak on nechce, tak jeci, kdyz ho polozim jeci, kdyz ho vezmu, tak se neuklidni a stejne jeci, nekdy se neda vubec uklidnit v noci je to lepsi, ale poslednich par dni se budi casto a rve. Ja uz jsem na nervy, polohlucha. Nevim co s nim. Usina s jekotem, budi se s jekotem, hraje si 5 minut a jeci, kdyz ho dam na bricho, tak mava rukama a nohama a snazi se lezt. Jinak je sikovny, umi se otocit z bricha na zada, ze zad na bok, hracky si bere do ruky, komunikuje, kdyz nejeci, tak je to uzasny kluk, ale vetsinu dne silim. Prejde to? Je nejaky zaruceny zpusob, jak legalne umlcet dite? Brzy skoncim ja i sousede na antidepresivach.
|
Dee Dee+2 kluci |
|
(26.2.2013 21:44:42) Já zastávám názor, že nejsou "spokojené" a "nespokojené" děti.Když dítě pláče, něco mu vadí. Moje plně kojené dítě řvalo hlady,najetím na příkrmy se z uřvance stal andílek do reklamy.
U vás je to jasný, je to refluxem. Když si vzpomenu, jak mě pálila žáha pokaždý v posledním trimestru těhotenství.....bylo to k nepřežití i s pastilkama Rennie. Nechápu, jak to to dítě může přežít bez pastilek. Co se dá s tím refluxem dělat? jsou na to homeopatika? Lze nějak vyměnit UM? Touto cestou bych se ubírala.
|
Dee Dee+2 kluci |
|
(26.2.2013 21:50:37) Já vím, že je antirefluxní UM,ale vyzkoušela jsi i jinou značku? Ne, že by tím reflux zmizel,ale třeba se zmírní,co já vím. A jeden dr neví vše.Já teda pokud mi o něco jde (třeba u staršího syna, kterej má "parádní" diagnózu), tak konzultuje,kde se dá.Co ty léky/homeo?
|
Kukurice25+Nik09+Seb12+Dom14. |
|
(26.2.2013 21:53:08) Zkousela jsem nekolik mlek. Vyhovovalo mu to, co mel v Irsku, ale tady se neda sehnat, tak cekam az mi prijde od mamky. Homeo jsem nezkousela, ale radila jsem se s vice lekari.
|
Dee Dee+2 kluci |
|
(26.2.2013 21:56:06) Jej, tak ať to irský UM zabere.
Jinak ta kraniosakrálka, to je dobrej nápad. My na ní taky chodili. Kvůli něčemu jinýmu teda....
|
Kukurice25+Nik09+Seb12+Dom14. |
|
(26.2.2013 21:57:20) A co to tedy je? Rada zkusim vsechno, co mu muze pomoct. To jeceni je desne, ale to, ze mu neco je a ja mu nemuzu pomoct, to je jeste horsi.
|
Illona |
|
(18.6.2015 14:02:30) Zkousela jsi pouste bily sum? napriklad z www.uspavac.cz U nas to pomahalo temer zazracne co si pamatuji
|
|
|
|
|
|
|
rachomejtle |
|
(26.2.2013 21:50:36) Ty jo, ale to zase u mého syna jsem musela v jeho čtyřech letech uznat, že častá nespokojenost je prostě daná temperamentem a charakterem toho dítěte. Je prostě emočně poněkud rozkolísaný a je rozhozený v situacích, které jiné dítě přehlíží.
Druhé dítě je zase vzor spokojenosti, takže se nám to doma pěkně průměruje a z okna neskáčeme.
|
Dee Dee+2 kluci |
|
(26.2.2013 21:51:38) No, jo, jenže emočně rozkolísaný batole je něco jinýho, než non stop řvoucí novorozenec/kojenec....
|
rachomejtle |
|
(26.2.2013 22:00:54) no on ten můj byl taky nonstop řvoucí. Dokonce jsme jednou filmovali, že byl bdící a neřval. Ale měl to pak komplikované s ekzémem. Z něho pak vyrostlo věčně napruzelé batole a prudící a nespokojený předškolák.
JEho klasický přístup: To jsem jíst nechtěl, sem jsem jet nechtěl, takhle jsem to nechtěl. Je to jeho světonázor. Dokonce se narodil hoooodně po termínu po velkém přemlouvání, takže se vsadím, že jeho první myšlenka na světě byla: Sem jsem nechtěl.
Ale jinak dobrý.
|
x x |
|
(26.2.2013 22:52:14)
Ale jinak se přikláním k názoru, že temperament je dědičný a projevit se to může už u novorozence. Já i můj chlap jsme klidní a všechny 4 děti jsou pohodáři už od porodnice. Na druhou stranu už v té porodnici byla mimina, která řvala prostě furt a stačilo se podívat na rodiče a bylo mi jasné, že genetika je fakt sfiňa.
|
Jaana2 |
|
(26.2.2013 22:58:11) Žubko asi tak, já jsem extrémně klidný člověk a otec syna je čistý cholerik . No on v letech, kdy jsem syna pořídili už byl za ty roky vyvztekaný z toho nejhoršího ( a hlavně se tedy přede mnou přetvařoval, že jako cholerik není) , následně jsem se dozvěděla dost hrozné storky, jaký byl za mladších let.
Kukuřice zkus se i podívat po rodině, jestli není třeba miminko "po někom". Pak Tě může utěšovat i to, že za to vlastně ani nemůže ...
|
|
Mirka 2 deti | •
|
(26.2.2013 23:18:51) Tak to syna asi v porodnici vymenili. Inak si nedokazem vysvetlit ako sa medzi dvoch rodicov flegmatikov a starsie vzorne kludne dieta dostal tento zivel, nasa pokojna rodina bola uplne naruby.
|
rachomejtle |
|
(27.2.2013 18:07:50) to jde i deset generací zpátky
|
|
|
|
|
|
|
T | •
|
(27.2.2013 21:33:36) Ver tomu, ze jsou nespokojene deti, ktere rvou z duvodu, ktere jinym detem za rev nestoji. Nase zcela zdrave dite takove bylo. Rvala, ze chce chovat, zacnes ji chovat, za minutu rev, chce nosit, atd. Jsou to takove deti neklidne duchem, zvedave, furt by chtely nove a nove podnety, ale neumi se jeste pohybovat, tak holt rvou nespokojenosti. Casem z nich muzku vyrust takovi mali vyderaci revem, tak pozor na ne. Zlepsilo se to az s vekem, ale ty prvni roky to byl des. Takze tazatelce preji pevne nervy. Pokud to neni tim refluxem, tak by to skutecne mohlo byt povahou ditete a pak pomuzou jen pevne nervy a vedomi, ze to za cas skonci a budete se tomu jen smat.
|
|
|
Mirka 2 deti | •
|
(26.2.2013 22:35:50) Syn ako mimino bol presne taký istý. Nebol kojený, mal silný reflux. Z prvého roka si pamatám len rev, rev, rev. Zlepšilo sa to okolo 9 mesiaca kedy uz sám vačšinu dňa sedel. A potom výrazne zlepšenie po roku keď začal chodiť. Ale večne nespokojná prudičská povaha mu ostala. Teraz má 7 a je to oveľa oveľa lepšie.
Radu nemá, len vydržať. Jo a keď nekojíš tak si môžeš niečo lupnúť na nervy Medovka, Persen, niečo sladké, rum alebo kola do kávy. Toto ma zachránilo od basy/blázinca.
|
|
kikina80 |
|
(26.2.2013 23:30:21) Kukuřice jestli má reflux, tak někdy ani ty zahuštěný mlíčka nestačí. S kým jsi ten reflux řešila, je s pediatrem nebo jste byli třeba na dětským gastru?? Určitě, pokud je takhle extrémně plačtivej to může být spojený s refluxem. Jak se mu natrávená potrava vrací, tak mu to poleptává sliznici jícnu a může tam mít i zánět - jsou na to i léky a mohlo by mu to hodně pomoci. Dceři se to taky vracelo, třeba i tři hodiny po jídle, z pusinky jí byl cítit už natrávený kyselý mlíko, hodně je to bolí. Jinak zvýšený ležení v postýlce a podobný rady, to asi víš, že? Zkus se na to zeptat...
|
|
veronika82,Kamilka,klučík03/09 |
|
(27.2.2013 9:14:48) Po přečtení úvodního příspěvku jsem se tě chtěla zeptat jestli nemá reflux.... Je to nepříjemné.Matýsek byl pohodové miminko dokud jsem ho nešla kojit a po jídle. Nevěděla jsem čím to je. Na reflux se přišlo až po roce věku. Ublinkával tedy hodně,ale to dcera taky.
|
Hilly. |
|
(27.2.2013 9:20:38) Moje dcera měla taky reflux a nějak extrémně se nechovala. Možná bych tohle chování ale považovala za normální, nevím
|
|
|
|
astalavista |
|
(26.2.2013 21:44:18) syn ječel do roka, reflux ani jiné trávicí obtíže neměl. jediné, co pomáhalo, bylo nošení v ergu..
|
Janina&2 |
|
(26.2.2013 21:53:27) sousedum rvalo dite 5 mesicu, vubec jsem jim tehdy nerekla, ze nas o 2 tydny starsi spi od 3 mesicu celou noc - jemu pomohla kraniosakralni terapie.
|
Janina&2 |
|
(26.2.2013 22:22:40) sousedum prave dite moc nespalo ... kraniosakralni terapie vychazi z osteopatie. leci se traumata a blokady hlavy, ktere vznikly pri porodu
dobry mi pridje tento cesky blog - podivej se: http://www.shift-centrum.com/kraniosakralni-terapie-zaklady-metody.html
|
|
|
|
|
Eva + Klárka2/07 |
|
(26.2.2013 21:47:29) Klárka taky tak řvala. Hlavně v noci. Hlady to nebylo. Jen jedla nebo řvala. Skoro nespala. Pak to přešlo - ale za hodně dlouho.... raději nebudu psát kdy
|
Kukurice25+Nik09+Seb12+Dom14. |
|
(26.2.2013 21:49:50) je narozena 2007, takze to bylo drive nez v 18ti To mam za trest. Dcera byla uuuuuzasne miminko a je i skvele a hodne ditko, to mam za to, ze jsem se tak chlubila Doktorka mi poradila abych si dala panacka na nervy, ale to bych byla ozrala uz v 11 dopoledne
|
Girili |
|
(26.2.2013 22:17:13) Tu teorii s trestem za hodne dite radeji vubec nerozvijej! Take mame prvni dite zlate a uz ted se bojim, kdo prijde po nem.
|
|
Eva + Klárka2/07 |
|
(26.2.2013 22:19:04) Ve 2 letech měla šílený vzdor, to asi 14 dnů v kuse furt jen řvala. Ale brutálně, máme ji dokonce natočenou, a jednou jsme jeli i do nemocnice, jestli ji něco není, že tak furt řve. Ale pak najednou ticho, klid a doma máme to nejúžasnější dítě (které ale zdědilo ty nejhorší vlastnosti maminky )
|
|
kreditka |
|
(27.2.2013 10:13:02) Já taky říkám že syn byl po neklidné dceři za odměnu
|
|
|
|
Theodora.1 | •
|
(26.2.2013 22:01:07) Pokud ho necheš narvat do baby boxu, tak žádná jiná rada není - vydržet, ono to přejde - otázka je ovšem kdy. Musíš vydržet v nejlepším případě do 5 - 6 měsíců, v nejhorším, než mu vyleze poslední zub - ani nechtěj vědět, kdy to bude... Soucítím s tebou, bylo to hrozné, ale člověk (jako matka teda) rychle zapomene...
|
Kukurice25+Nik09+Seb12+Dom14. |
|
(26.2.2013 22:11:12) Dcera mela posledni zub kolem dvou let. Ona s tim mela problemy byla i na prorezavani a taky jsme si uzili, ale byla takova vic pohodova a hodna, ale kazde dite je jine. Ale to jeceni je desne.
|
|
Lassiesevrací |
|
(26.2.2013 22:12:25) Poslední mi ještě lezou, bude mi letos 37
|
|
|
Lassiesevrací |
|
(26.2.2013 22:11:49) Dcera je podobná, má pět měsíců. U nás vlastně všechny ženský ječej, včetně psů.... Chlapi jsou pohodáři.
|
|
Tabitha+2 |
|
(26.2.2013 22:19:48) Nase mlade melo take reflux do cca 10 mes..S briskem nastesti nebyl problem.Ale krici take ULTRA OKTAVY..Naucila jsem se, ze pro dyskomfort s refluxem, si MUSEL odrihnout opravdu az do stavu, kdy ho zadna "bublina" v zaludku uz netlacila..A to trvalo nekdy i na 4-5x v prubehu klidne i 45 min..Ulozila jsem ho spinkat po nekolika odryhnutich, ale stejne asi klidne i PO HODINE spanku - krik, takze znova zvednout a odrihnul si 1-2x..a pak uz dospal cely svuj cyklus naprosto v klidu..V noci se prestal budit asi od 2 mes., takze jsem ho musela alespon na 1 nocni kojeni budit ja, co mi velmi vyhovovalo.. Takze si myslim, ze detatko s refluxem a ublinkavanim, ma proste neustale dyskomfort a pyrozu..Rusi ho to ze spanku, nevi co se deje, kdyz mu najednou natravene odporne kysele jidlo z zaludku putuje nahoru v ruznych intervalech,nez se celkem stravi.. i kdyz nas spinkal na podlozenem orthopedickem klinku, stejne jsem ho po ulozeni ke spanku po jidle, musela alespon jednou / cca po hodine/, zvednout k poradnemu odrihnuti i kdyz se uz treba mezitim i poblinkal, to ale neznamenalo, ze si dostatecne odrihnul a dokud si neodrihnul, budil se..
Chapu te, snaz se to ditko i ty trochu chapat a mozna ti pomuze si vzpomenout, kdyz jsi treba v tehotenstvi trpela gestozou a zvracenim, nebo pyrozou /ja treba do 5. mes i pri vyvazene strave/..proste nic prijemneho ani pro dospeleho, natoz pro dite, ktere nema jeste ani nejmensi usvit rozumu, aby situaci chapalo a tim se uklidnilo..
Take nase dite i ted, kdyz je starsi krici treba, kdyz je pri jidle uz "plny" a potrebuje odrihnout..Nebude treba ani nic pit,/ to delal i pri KOJENI/, proste jsme kojili jednu davku i na dvakrat, trikrat, jelikoz potreboval v prubehu odrihnout, a do te doby nepokracoval / kricel, kdyz jsem mu nabizela pokracovat v piti / i kdyz by se ve skutecnosti napil, dokud si neodrihne uspokojive../ nebo samozrejme, kdyz ma rymu a pod.., dokud se neodstrani to, co mu vadi - odsat a sprejem vyplachnout ucpany nos i nekolikrat po sobe , zmensit otok nosnich mandli..../ Nebo krici i kdyz se stane, ze "pretahujeme" casove , jeho obvykly rezim..Deti jsou velmi konzervativni..Proste vse VCAS, predchazet "pretazeni" a to nekdy i na minuty..Jelikoz takova reakce prijde z minuty na minutu.. Existuji proste tzv. "drazdive" deti, ktere misto aby utlum aktivity korespondoval s utmlumem nervove soustavy, reaguji pri pretazeni NAOPAK..Nekoordinovane pohyby, krik, neefektivni pohybova aktivita / mava rukama, krouti hlavou, vselijak treba i kope / ..Tehdy vim, ze musim co nejrychleji jak to jde, ukoncit veskere aktivity / jidlo, hrani / , minimalizovat vnejsi vjemy / vypnout pisnicky, pohadky, zvukove hracky../ , obstarat nejnutnejsi servis a hygienu a ulozit okamzite spat.. Preji ti hodne trpelivosti, urcite z nej vyroste sikovne dite, jen zachovej pokoj, diteti neco vadi a kdyz se pridruzi byt jen tvuj nervozni ton hlasu,ze si nevis rady co s nim je..jeste ho to vice rozrusi, protoze takove reakci nebude vubec rozumet a potrebuje naopak jistotu, ze se to , co ho obtezuje, brzy VYRESI..Takze se pokud s vypjetim sil, zpomalit manipulaci s ditete, zklidnit a ztisit hlas..a hlavne aby videl tvuj nade vse milovany VSTRICNY oblicej..nerikam, ze se mas za vsech okolnosti na nej usmivat..ale proste aby nevidel, ze jsi nastvana,nebo zoufala, ci nervozni..To ho proste vydesi jeste vic, takze si nepomuzete..Jelikoz ty jsi jedina JISTOTA.. a nerozumi protichudnym vjemum - mama/JISTOTA/, mraci se, je nervni, kdyz on ma problem.. Hodne sil a nekonecnou trpelivost..
|
|
Jaana2 |
|
(26.2.2013 22:27:43) Kukuřice nechci Tě nijak nervovat , ale ... syn byl hodně uřvané mimoïno ( HODNĚ) . Něco takového jako píšeš Ty s rozdílem, že jeho teoreticky nemělo co trápit .. byl plně kojený, pak ještě kojený s příkrmama... žádný reflux, žádné zažívací potíže ... byl ( a je dodnes) vzteklý . Všichni jsme se uklidňovali tím, že až bude větší, tak to bude lepší ... popravdě se to začalo lepšit až když byl opravdu větší, cca 3 - 5 tá třída, no, teď už zas začíná vztekací období s příchodem puberty ( je mu 12) .
Mnoho se s tím opravdu dělat nedá, jen určitě přesné a pevné ( nepřekročitelné) hranice, co si dítě ještě může dovolit a co už ne. Je to běh na dlouhou trať, kolikrát toho má člověk plné zuby ( scény venku, kdy se dítě sekne a "dělá ostudu" mám dodnes v živé paměti) , ale postupně, jak bere rozum je to trochu lepší. Protivný je to , jak psala myslím Xan, že tyhle děti jsou programově zpruzelé, ať uděláš, co uděláš, jedeš na výlet a ve finále se dozvíš, že to stejně bylo blbý ( přestože na výletě se dítě smálo od ucha k uchu) a tak.
Anebo budeš mít štěstí a vážně z toho vyroste
mmch syn je jinak super, je chytrej, šikovnej, nadanej na muziku ... jen ta vzteklina, ta se ho drží, ale vždycky si říkám, že když to není nic horšího ...
|
Anča123 |
|
(26.2.2013 22:33:53) Naše neustale řvouci díte bylo odesláno dětskou dr k neurolozce (říkali tomu dráždivé miminko), cvičili jsme Vojtu, pomohlo to. Vyrazila bych k pediatrovi.
|
|
|
Agatha Ch. |
|
(26.2.2013 22:56:26) znám... moc dobře... užila jsem si s tou starší... kdo by to byl do ní řekl... řvala neustále, spala denně ta 4 hodiny a to ještě ne v kuse... po čtvrtém měsíci to začalo lehce ustupovat, pak to znova najelo když se učila lozit... pakárna hadr... naštěstí začala lozit velmi brzy...
jednou jsem si vyšla s kočárkem na procházku, krásný slunný den, ptáčkové cvrdlikali až mi najednou přišla myšlenka, konečně je na světě zase trochu krásně... měla jsem nějaké divné vnuknutí, koupila si v lékarně těhotenský test, počurala ho a málem mě omejvali...
|
|
Gora |
|
(26.2.2013 23:24:13) Starší syn byl taky takové mimino. Od narození do čtyřech, pěti měsíců prořval téměř v kuse. Byla to hrůza. V noci usnul, za půl hodiny řev, tak to bylo celou noc. Ráno kolem páté, šesté si probral, a řval znovu. Pak si dvakrát denně na dvacet minut zdříml a jinak snad téměř stále řval. Nemohla jsem s ním ani chodit ven, jedině kdy byl v klidu, bylo když jsme se procházeli kolem hlavní cesty a slyšel jezdit auta. Myslela jsem, že se zblázním. Jak se začal v půl roce stavět, tak už nebrečel, ale od té doby neposeděl a frekvence spánku bohužel zůstala.
|
|
pomnenka | •
|
(26.2.2013 23:57:29) Zlepší se to, vydrž! Já jsem dcerku první 4 měsíce nosila nonstop na břiše, i jsem tak v sedě spala, jinak ona vřískala tak šíleně, že mi lidi říkali, že nikdy neslyšeli miminko takhle řvát, dětská doktorka. Pak se to postupně začalo lepšit... pomalu. Bylo to na zešílení. Ale je to pryč.
|
|
NovákováM |
|
(27.2.2013 0:22:14) Popisuješ mou minulost a jedno z našich dvojčat?
Neměl reflux. Jenom prostě nechtěl spát (dodnes má menší potřebu spánku) a je samá emoce. Po čase jsme říkali, že on buď řve, jakože pláče, ale dost nahlas, nebo se nahlas chechtá, neexistovalo nic mezi. Chtěl pořád všechno zkoumat, všude vidět, mám pocit, že jsme ho do 3 let pronosili (naštěstí celá rodina a v té době jsme bydleli s prarodiči a ještě tetou)....
Tohle se zklidnilo tak ve 3 letech, ale jinak je to emotiva celý život i v tomhle věku. Buď má náladu skvělou, nebo úplně blbou. Průměrnost neexistuje.
A jemu - dle mého - fyzická a psychická puberta teprve začíná, docela Kongo... někdo tvrdí, že ve 14-ti je v plném proudu, nebo už by lehce mohla končit, omyl.
U něho prostě ne.
U miminka se to zvládá opravdu blbě, tam ti neporadím, až bude větší a bude chápat, dá se. To se ozvi.
|
|
KoproFka |
|
(27.2.2013 1:35:23) Obávám se, že je to povahou - synek (teď 7,5) se taky dost naplakal, špatně spal, jedl (to tedy doteď)... objektivně neměl žádný důvod k pláči - přebalený, nakrmený, opečkovávaný, do 2 let kojený...subjektivně řval pořád - z prvních 3 měsíců mám jen fotky, na kterých spí - pokud nespal, tak řval... Když byl větší tak se dost často zasekával, prostazoval svoji vůli (to tedy dělá doteď, ale už je s ním rozumná domluva a v podstatě je to pohodička)
U nás je jasné - že to bude cholerik po tatínkovi jednak to má v genech a jednak to každý den vidí... jinak byl a je to přesně to, co popisuješ ty u svého prcka - šikovný a opravdu hodně chytrý kluk...
Zrovinka před týdnem jsme o tom debatovali s kolegou - má cca 3/4 roční dvojky - jednovaječné - jedna neustále naprdnutá a zamračená , druhá permanentně spokojená a usměvavá...
MMCh - zrovinka nedávno jsem četla v jedné knížce o dětech, že malé cholerické dítě se pozná tak, že z radosti své nejbližší (rodiče) může plácat, nebo jinak extréměji než obvykle projevovat radost - jo, to u nás naprosto sedí!
Snažím se to tedy od malička usměrňovat (teď už samozřejmě nikoho neplácá!!!) ale neustále u něj pozoruji, že pokud má velikou radost, tak třeba přiběhne ke kamarádovi a silně ho obejme, nebo s ním začne třást a u toho se směje a povídá, jak je rád, že ho vidí.... Děti- kamarádi s tím problém nemají, ale já tu přemíru emocí a jejich ventilaci nevidím jako úplně přiměřenou - nehledě na to, že jsem se u jiného dítěte s tímto nesetkala. Fakt je ale, že naši kamarádi z okolí jsou spíš holčičky a ty to mají jinak... Ve škole a školce má hodně kamarádů, ale tam s ním nejsem, takže netuším, jak tyto projevy probíhají "mezi chlapy"
|
KoproFka |
|
(27.2.2013 1:37:10) jo a taky všechno dělá na 120% - ať už řve, směje se, vzteká se, hraje si, běhá ... nic neodflákne.... tichý introvert? - to fakt nehrozí....
|
NovákováM |
|
(27.2.2013 1:41:58) no introvertní být nakonec může (to zase vím já, jak ho znám už v tomhle věku). Ale navenek působí jako emotivní extrovert.
Ty máš mladšího, ale jak jsem psala, ten náš... to bylo od extrému k extrému. Uklidníme zakladatelku, že přežít se to dá?
|
Kreaty |
|
(27.2.2013 6:48:35) myslím, že Rodina je plná matek, kterým řvalo minimálně jedno z dětí non stop, a protože když dítě řve lze dělat pouze jedna činnost, sedět s dítětem v náručí a psát příspěvek je nás tady tolik, ono i od těch hodně emocionálně založených dětí je dobrý útěk k internetu, když nemůžeš utéci fyzicky
|
|
KoproFka |
|
(27.2.2013 10:27:51) jo, přežít se to dá to je fakt. Náročný je to hodně... Ani ti nevím, co je lepší, jestli řvoun jako první dítko, nebo jako druhé...
Já měla prvorozeného uřvance, druhorozená se narodí za měsíc, tak pevně doufám, že to bude usměvavé a pohodové mímo - jako za odměnu
p.s. kamarádka má strašně klidného a hodného chlapečka, jako miminko a jeden den mi naprosto zoufalá volala, že malý už několik dní strašně řve a cože má jako dělat - takže jsem se jí snažila uklidnit a vyzvídala jsem - jak dlouho ti pláče? 2 hodiny, 4 hodiny, 5 hodin denně - kolik z toho je v kuse atd... a ona se zarazila a povídá: no, když to sečtu za den, tak dohromady asi 20-30min....V tu ránu jsem se začala smát a povídám jí - ale to je úplně normální, to máš i přes to strašně hodný a neřvací dítě - vůbec to neřeš a snaž se být v pohodě. Na to konto mi odpověděla, že jsem to měla lehčí, páč jsem na ten řev byla zvyklá, když to bylo pořád. A ona že na to zvyklá není, takže je to pro ni strašný, vydržet v součtu za den 30minutový řev prcka....
Nemyslím, že by byla schopná pochopit, že třeba já konkrétně jsem při synkově pláči vždycky začala být děsně nervní, začala jsem se potit, bolela mě prsa (kojila jsem ho do 2 let) a ještě tak do jeho 4 let věku se mi ježily chlupy po těle, pokud jsem někde slyšela plakat miminko... Fakt je, že další dítě mám až teď - po 7,5 letech s tím, že tak do cca 4-5ti let synka jsem si opravdu nedokázala přestavit, že bych měla další mimčo - ani fyzicky jsem na tom nebyla dobře ....
Zas ale musím uznat, že asi nejhorší to bylo do té doby, dokud nezačal mluvit což bylo u něj cca do 20měs (mluvit začal z čista jasna a v podstatě rovnou ve větách) - pak už to bylo jen lepší....
|
|
|
|
Hilly. |
|
(27.2.2013 9:19:35) Zkuste se ale do těch dětí vžít, pokud jsou temperamentnější. Vás by bavilo ležet v postýlce a čumět neustále do blba?V jedné pozici vznikají proleženiny. Já se taky v noci neustále převaluju, ležet v jedné pozici je nepříjemné a nezdravé. Myslím, že ty řvoucí mimina jsou chytřejší a prostě si důrazněji říkají o to, co potřebují
|
Katka +3 |
|
(27.2.2013 9:40:14) Taky jsem si vždycky říkala, jak nesmírně frustrující to musí být, když mrňouska vlastní tělo ještě moc neposlouchá. U všech mých dětí se situace výrazně zlepšila, když se začaly plazit. A to jsem neměla postýlkovoúkočárkové děti, dle svého přání a mé potřeby byly skoro pořád v náručí/šátku a z nedostatku jiných mezilidských kontaktů jsem s nimi neustále konverzovala. Přestože to nejsou děti nijak výrazně temperamentní, ta vynucená pasivita je přiváděla k zoufalství.
|
|
KoproFka |
|
(28.2.2013 0:09:19) Ježiš, Hilly, postýlkovej:) - to fakt nebyl , vždycky na mě musel vidět, už úplně od malinkata, jak neviděl, řval natuty! (mmch. to má doteď - jakmile mě nevidí, už na mě volá, kde že jsem a chodí mě v našem 3+1 hledat - stačí, abych zmizela na 2 minuty třeba na záchod...
My navíc bydleli do jeho 1,5 roku ve 2+kk, a ty dva pokoje byly propojený - tzn. nebyla tam žádná chodba, takže pro takový malý dítě asi fakt ideální prostředí...nicméně on řval i u mě v náručí - klidně hodinu jsem ho řvoucího chovala a nosila a on pořád brečel - žádný, že by se uklidnil....
|
KoproFka |
|
(28.2.2013 0:20:07) jsem to nějak dřív odklikla...
no a pak řval když jsem ho třeba svlékala na koupání, potom že jsem ho dávala do vany, pak zas že ho z té vany vyndávám - třeba ten řev u koupání mu trvalo fakt snad až do těch dvou let... Já z toho byla vždycky úplně grogy
Zaručená řvací jistota byla třeba cestování - v sedajdě pravidelně do 5-ti minut usínal a horor byl ho pak z auta dostat - to následoval opět řev - a to tak asi možná až do 4 let...
taky pravidelně řvával po spaní ve dne pokud se mi to podařilo a usnul mi doma - půl hodiny spal, pak půl hodiny řval u mě v náručí - strašný! fakt strašný!! Kupodivu ráno byl v dobrý náladě - ale zas si to vybral v noci - to se za noc vzbudil s pláčem klidně snad 20x...navíc nebyl schopen usnout v nějakou rozumnou hodinu třeba tak nějak do 20:00... já vždycky dávala spát naprosto čiperné a čilé dítě - tohle jsem nikdy nechápala - celý den jel jak tryskomyš (neexistovalo, aby jen tak seděl, byl furt v pohybu), přes den spal málo, nebo vůbec a večer nebyl ani trochu unavený....
njn.... prostě jsem fakt vždycky věděla, že mám doma dítě
|
|
|
|
|
Bea111 |
|
(27.2.2013 7:30:14) Kukuřice zkus tu homeopatku, u dcery to na ledacos zbralo, já jsem se tam odhodlala až před druhým rokem a byla to chyba. Mohla jsem si ušetřit spoustu bezesných nocí. Nezabírá to 100% ale změna to je výrazná.
|
|
Epepe |
|
(27.2.2013 7:48:19) Mám to samé s mladším dítětem a vysvětluju si to tím, že: - prořve i část noci, takže je pak přes den unavené. Když se podaří, že spí celou noc, celý den se pak směje. - je to druhé dítě, takže se naučilo vynucovat si pozornost. Některé druhé děti se svou rolí smíří, jiné bojují o každou minutu s mámou navíc. Vlastně je mi to docela sympatické, kdyby to tak nervalo uši.
Pro pořádek dodám, že by to chtělo vyloučit případnou fyziologickou (neurologickou, zažívací) příčinu.
|
|
Eržika. |
|
(27.2.2013 7:54:21) Moje starší dítě řvalo do té doby, než se naučilo přesouvat samo, cca do 10 měsíců. Ječelo doma, v kočárku... Asi ji to nebavilo.
Vyrostl z ní vcelku běžný, neřvoucí puberťák.
|
|
|