Tabita |
|
(14.4.2013 10:18:42) Ahojky všem , včera jsem na toto téma diskutovala s kamarádkou , každá máme jiný názor. Zajímalo by mě, jak to funguje dál po odhalení nevěry ? Já osobně bych to neustála. Jak to dál u vás fungeje, sex , důvěra , jste štastné, že jste ho získali zpět, nebo litujete ? Já si myslím, pokud to muž udělá, stejně v tom pokračuje dál , aniž by vás tím nadále zatěžoval...v mém okolí znám bohužel spoustu takových případů. Rozdíl asi je, když se jedná o úlet , ale pokud víte, že miloval jinou , jak s tímhle spolu dokážete žít ? Nebo se naopak mezi vámi vztah zlepšil , větší otevřenost ?
|
Cimbur |
|
(14.4.2013 10:24:37) O tom nemá cenu tady planě kecat, vždycky je to originální situace, když to člověk prožívá.
|
|
arsiela, |
|
(14.4.2013 10:27:51) Tabito u mě čistě racionálně,prostě sem si spočítala,že sama bych bydlení,děti a vše okolo neutáhla.Jako táta funguje manžel bezvadně,snaží se nás finančně zabezpečit,neutekl,když se narodilo dítě s postižením.Jen mě prostě celou dobu od první minuty co se mnou začal chodit podváděl.Sou chvíle,kdy na něj mám strašný vztek,že se nedokázal s tou dotyčnou domluvit,že kuli jejich neschopnosti řešit svůj vztah trpí x dalších lidí.Sebevědomí na bodě nula,pocit,že sem sloužila xx let jen jako zástěrka jejich vztahu.Prostě že se mnou začal chodit,aby měl doma klid a neprasklo,že chodí s vdanou ženskou.Když se zeptám,proč se mnou chtěl další dítě,proč se se mnou prostě nerozvedl,tak jen krčí ramenama,prej nedokáže nic řešit. Jinak fungujem tak nějak normálně,jen mu prostě nevěřím.Ale nepátrám,nezjiš´tuju.Dělám maximum pro své dítě, k tomu co můžu tak pro sebe a víc neřeším .
|
Pole levandulové |
|
(14.4.2013 10:38:01) arsielo, to je desny. Tohle presne zazila jedna moje klientka - v den, kdy meli svatbu, ona spala u rodicu a jeji nastavajici u milenky. Ta milenka tam pak na te svatbe byla, protoze to byla kolegyne. Absolutne jsem ho nechapala, jeho manzelka byla krasna, mlada, stihla, chytra zena, milenka tlusta, hnusna zenska bez vkusu - videla jsem fotky. Manzelka, kdyz to zjistila, byla nastesti bezdetna a tak ho obratem vykopla a casem si nasla jineho, podstatne lepsiho, ktery se v ni vidi a se kterym ma ty deti. Ale prozivala jsem to tehdy s ni a absolutne nechapala.
|
arsiela, |
|
(14.4.2013 10:48:06) Pole tak u nás fyzicky na svatbě nebyla,ale přání poslala to jo.dokonce svetřík na mimino mi upletla,tak hodná byla.Mě to že mi zahejbá řekl 4 dny před svatbou,jo byla největší chyba mého života,že sem nesebrala tu odvahu a prostě neřekla všem jak to je a nevykopla ho.Měla sem zázemí,měla bych kde bydlet,tehdy bych jedno dítě uživila s přehledem na 100% a ve dvaceti bych měla i šanci někoho najít.Jenže mě tenkrát vůbec nedošlo ,že míní v nevěře pokračovat dál,tvrdil,že všechno skončil,brečel jak mě miluje.No mladá a blbá,k tomu sem šíleně ohleduplná.Nechtěla sem aby trpěli jeho rodiče.No sem prostě tele.To že asi ten románek pokračuje mi došlo rok po svatbě,takže sem fakt manžela vykopla,i za cenu,že já šla na ubytovnu(u nás práce nebyla) a malej šel k mým rodičům a já za nim jezdila.Tohle trvalo osm měsíců,pak sem sehnala práci tady a manžel byl najednou tak nějak nenápadně zpět.Bez omluvy,prostě tady sem.K tomu nátlak od jeho rodičů,že si vezmou malého k sobě(s jejich tehdejšími konexemi,by to bylo i dost možné),ono se jinak radí od stolu,jinak to pak je když v té situaci opravdu jsi a máš strach o dítě.Takže se vrátil zpět,samozřejmě vztah s onou paní pokračoval,v podstatě veřejně. Nakonec to po 17 letech skončila ona.
|
Pole levandulové |
|
(14.4.2013 11:26:55) Arsi, to je fakt hrozny. Nevim, jestli bych byla schopna pro nej sama v sobe najit nejakou omluvu ci pochopeni, po 17 letech podvadeni.
|
|
|
|
Verim |
|
(4.11.2013 21:29:09) Tvůj život je jedna velká lež tak už se prober a UTEČ!
|
|
|
Markéta |
|
(14.4.2013 10:40:24) Musíš si to sama zkusit a pak uvidíš, jak bys reagovala. Mě se to stalo kdysi dávno, neměli jsme děti a bylo to teda pěkně hnusný. Fungujeme úplně normálně.
|
|
Jarmilka. |
|
(14.4.2013 10:46:10) Pocit to byl asi jako když víš, že před tebou miloval jiné ženy. Kdyby to bylo jedinkrát, bylo by se to dalo zvládnout.
|
Markéta |
|
(14.4.2013 11:33:10) Tak mě minulé partnerky mého chlapa byly úplně šumák.
|
Jarmilka. |
|
(14.4.2013 13:03:03) No právě, když člověk dokáže žít s tím, že byly minulé partnerky, tak dokáže žít tak i po nevěře, horší je ztráta důvěry...
|
Markéta |
|
(14.4.2013 16:10:58) No, já jsem tím chtěla říct, že minulé partnerky mi nevadily, ale ta paralelní strašně. Mátořila jsem se z toho asi rok.
|
|
|
|
|
Michala | •
|
(14.4.2013 11:05:56) Tabito, to jsou takové plky coby-kdyby a uz moje babička říkávala, ze žádný kdyby neexistuje. Těžko soudit život a rozhodnuti někoho, v jehož botách nechodíme. Hlásat, že bych nepřežila, nevydejchala a neodpustila něco, co jsem nikdy nezažila, to jsou, podle mě, jen silácké řeči. Leckomu stojí jeho láska za to bojovat, život není jen černobílý, není jen vina a nevina. . . Čímž samozřejmě neobhajuji nějaké paraelní vztahy, to určitě ne, ale tuším, ze těch co nepustili, nebo alespoň dali druhému novou šanci, bude možná i víc, než těch, co jsou tak nekompromisní, jak ty popisuješ.
|
arsiela, |
|
(14.4.2013 11:12:09) Michalo přesně,každej má své důvody proč se zachoval tak jak zachoval.
|
|
|
třeba já | •
|
(14.4.2013 11:48:47) Buď ráda, že to nemusíš v praxi řešit, taky jsem si kdysi myslela, co všechno bych nezvládla a nevydržela a neodpustila, ale pak bylo všechno jinak. Fungujeme tak nějak jakž-takž, ale něco v tom vztahu jaksi umřelo, není to úplně ono. Ale srovnala jsem si to v sobě, že sama bych finance a děti a všechno kolem dost špatně zvládala, a prostě i těm dětem nemám právo brát tátu a už kvůli nim musím našemu manželství dát šanci. Někdy je to dobrý, jindy horší... ale kdosi kdysi někde řekl, že láska je, když je to aspoň někdy hezký... ale nevím, jestli je to natrvalo, uvidíme.
|
|
Tabita |
|
(14.4.2013 12:34:30) Vím, že to je citlivé téma. Já odešla od manžela , protože jsme si přestali úplně rozumět, manžel si dělal co chtěl , vztah bez úcty a vzájemné důvěry . Nedokázala bych s ním žít dalších 20 let v předstírání jak ho mám ráda, každý máme právo být štastný a já ho sobě ani jemu nechtěla brát. Vidím to u našich, máti neustále nadává na tatku, tak si říkám, že je lepší být sama, takhle někoho ponižovat a být neštastný ...to ne. Důvod děti, nebrat jim tátu, to neberu...stokrát lepší koukat na spokojené rodiče, než na to , co jsem viděla doma a i jinde. Ale vím, že některé ženy to nemají s financemi jednoduché a musejí myslet na zadní kolečka.
|
|
|