| Inka | •
 |
(22.7.2013 11:48:11)
Řekla bych, že když nebude držet, musí se ostříhat.
|
| Xantipa. | 
|
(22.7.2013 11:51:07)
Opravdu bys ostříhala své dítě násilím? Ani syna bych proti jeho vůli neostříhala.
|
| adelaide k. | 
|
(22.7.2013 11:52:17)
Xan, proč násilím, má snad na výběr ne?
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 11:53:31)
Tak když TEĎ nechce držet při vybírání, nechce se ostříhat, nechce prostě nic a basta. Tak jsem z diskuze pochopila, že když nechce držet, tak prostě ostříhat /bez ohledu na to, co chce nebo nechce, tudíž násilím/.
|
| adelaide k. |
|
(22.7.2013 11:55:33)
Tak ono není dost dobře možné nechtít nic, něco si vybrat bude muset 
|
|
|
|
| Líza | 
|
(22.7.2013 11:55:19)
Xan, no a co jinýho? POkud bude dělat takový scény, že naprosto znemožní odvšivení, tak jinou cestu než ostříhání nevidím.
Ale já se s tím nepářu a to, že by dítě u odvšivení jenom ječelo, pro mě není důvod toho nechat a jít pro holicí strojek, ječet může, podstatné je, aby se se mnou nepralo a neutíkalo - pak je strojek jediný řešení. V hlavě mu to nenechám, ještě by nakazilo celou rodinu a veškerý svoje okolí; přes to nejede vlak.
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 12:12:44)
Můj mladší syn byl ječící, ostříhat nechtěl, držet nechtěl, že to tahá a jiný řešení neměl. No tak jsem mu myla hlavu tím šamponem plus všechny naše hlavy, vše se vypralo a počkala jsem den, až se uklidní a popřemýšlí o tom, co lze dělat. Pak se nechal, protože mu to došlo. Ale když na něj budu tlačit v okamžiku ječení, zabejčí se a nehnu s ním. Navíc ty vši se taky nelíhnou rychlostí jedna veš za vteřinu - ono se to den nepo.
|
| adelaide k. |
|
(22.7.2013 12:14:31)
Xan, ale tady se bavíme o situaci, kdy máš na řešení k dispozici jen ten den (další dítě odjíždí)
Některé situace se holt musí řešit teď hned
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 12:27:13)
No tak neodjede - to má smůlu, zavšivená jet nemůže, rodiče mít taky dovolenou nemohou mít, takže z toho vyplývá, že bude sama doma a třeba se pak uřvi.
Takhle to dělám já. Nejhorší rozhodování je v případě časového presu a stresovaný děti pak řvou v podstatě bez důvodu - nevím, možná čekají, jak se rodič rozhodne - fakt nevím.
|
| adelaide k. |
|
(22.7.2013 12:34:17)
Xan, "takže z toho vyplývá, že bude sama doma a třeba se pak uřvi"
Tak tomu říkám mírové řešení 
No já jsem pro trochu stresu teď hned, než to pak řešit ještě týden Navíc za hodinu už nebude o ničem vědět.
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 12:38:15)
Nevím, proč by mělo osmiletý dítě řvát, že bude samo. Já se s ním nebudu prát, prostě nabídnu řešení - třeba to, že může držet a nebo stříhat - pokud nebude k tomu ochotný, není jiný řešení než že prostě nemůže odjet tam, kam bylo v plánu, protože zavšivený tam jet nemůže.
Takže když nepojede, pocítí přímé důsledky svého pitomého rozhodnutí - kvůli svému rozmaru přijde o týden u babičky - třeba.
nějaký - nemůžeš mít vši apod -když to nezabírá, tak bohužel, prát se s dítětem nebudu.
|
| adelaide k. |
|
(22.7.2013 12:42:05)
Tak o tom řevu jen cituju tebe
A čéče, nikdy jsem se ještě s hvězdou poprat nemusela, ono není tak těžký si vybrat když jsou jen dvě možnosti.
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 12:48:46)
Já to někde četla, že ta holčina řve, když má být sama, tak jsem se jen podivila, proč řve.
Doma jsem se taky s dětmi nikdy prát nemusela, ale je fakt, že je nechám pocítit důsledky jejich chování, když mě dožerou a není s nimi řeč.
Což by v tomto případě znamenalo - žádný odjezd.
A že bych jako rodič neměla volno? No, neměla, co by se dalo dělat. Jinak moje dítě doma zvládlo být samo v osmi letech, mám mobil, děti taky.
Jsem přesvědčená, že příště by si to rozmyslela. No a nebo je taky řešení přesunout odpovědnost na někoho jiného - třeba tu babičku, když by ona souhlasila, tak by jela vybavená šamponem a možná by žádný scény nebyly.
|
| Inka | •
|
(22.7.2013 12:54:03)
Když se nám vyskytl s manželem týden sami, tak jsme rovnou z práce někam vyráželi, buď spolu nebo každý zvlášť, k jídlu byl doma tak jogurt. Nevím, jestli bych dokázala na tak malý dítě týden prdět, ať si poradí, nejspíš ne, takže kdyby zůstalo doma, byl by to trest pro rodiče.
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 12:55:00)
Jak prdět? Prostě by dítě bylo doma jako jindy a režim byl jako jindy. Vyrazit si taky můžu jindy, ne zrovna tento týden.
|
| Senedra | 
|
(22.7.2013 12:58:00)
Xantipo, jenže ne každý má možnost celého týdne bez dětí. Máme děti čerstvě 8 a za pár dnů 4 a minulý týden jsme bez nich byli dva dny - a do koce léta už nebudeme, vždycky jedno bude doma, většinou to 4leté.. hlídání není a prostě nemáme šanci si někam vyrazit.
prostě nechat doma 8leté týden je skutečně trest spíš pro rodiče než pro dítě. A to, když je třeba citlivější povahy, prostě nezvládne být doma celý den samo. Naše osmiletá je dost šikovná, ale nedala by to...O čtyřleté ani nemluvím.
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 13:00:14)
No to já taky neměla a v podstatě nemám doteď - a co? To je mám vystřelit na Mars? Prostě buď podnikáme něco všichni a nebo každý zvlášť - pochopitelně na střídačku. Týden bez dětí se nám poprvé poštěstil, když malýho konečně vzali na tábor a jely na něj všechny naše děti. Jinak doma máme pořád někoho, když každý jezdí jindy a jinam.
|
| Senedra |
|
(22.7.2013 13:12:34)
Xantipo, to je už o osobním nastavení, ale prostě týden pobytu osmiletého dítěte doma mi přijde jako nepřijatelná varianta. Dítě frustorvané, že není u babičky, rodiče taktéž.. když už pominu to, že si rodiče chtějí užít klidu a sebe jako partneři, tak my si pravidleně na dobu "bez dětí" plánujeme nejrůznější pochůzky a vyřizování na úřadech a u lékařů.
Kdyby dcera dostala angínu, tak sklapnu, budu jí ten týden ošetřovat, utěšovat, vařit čajíček, číst knížky a já nevím co.. ale ty vši se dají vyřešit.
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 13:15:36)
- ježiši, to je řečí - dítě tam snad může naskočit později. Na tábor Ti taky zavšivený dítě nevezmou - a co, tak tam přijde o 2 dny dýl - ale je fakt, že obzvlášť na táboře je to složitý, protože už jsou vytvořený party a vazby a dítě je pak cizí. No ale co můžeš dělat. Děláš, co musíš.
Jinak je dle mýho nesmysl si myslet, že umyju hlavu, vyberu tzv. všechny hnidy a dítě je do druhého dne OK - to není ani náhodou.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(22.7.2013 13:21:10)
pokud ti takto bude řvát jednou pro vši, příště třeba proto, že nechce antibiotika, fakt si můžeš dovolit kdykoliv počkat, až dítě samo k něčemu dospěje? já ne
kde počkat můžu, mají kluci absolutní volnost, mají jí víc než dost, ale jakmile přkročí hranice nebo vidím jediný správný řešení situace, tak se nediskutuje - stejně jako já v autě nemůžu diskutovat o pravidlech, aspoň budou vědět, že nějaká pravidla jsou a ta musí respektovat, naučí se to už jako malí
umíš si představit takový dítě ve škole, kde je takových dětí 30 ve třídě? to by se pořád jen čekalo, až se někdo rozhodne, co a jak bude dělat, jak se bude chovat, to přece nejde, pravidla být musí, neříkám, že mají být děti jak robotci, ale taky nesmí být zvyklí diskutovat pořád o všem, chce to najít zdravou mez a ta mi tady v tomto případě nějak uniká
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 13:24:04)
Srovnáváš nesrovnatelný, jsem přesvědčená, že i tohle dítě by ve škole ani nemuklo.
A jsme u toho respektování - pokud je dítě od malička zvyklé na to, že nese důsledky svého chování, tak ví, že nad zásadními věcmi se nediskutuje, protože je mu jasný, že nikdy netrvám na nezávažných věcech, že na těch je možný se dohodnout.
Ale když rodiče trvají i pomalu na barvě trička, které si dítě musí vzít, tak se pak nemohou divit, že dítě nerozlišuje a když může, tak se šprajcne.
Ono je to právě o tom, že se vychovává od malička a ne od x let.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(22.7.2013 13:28:50)
no právě, jenže jsou takoví, kteří mají pocit, že od malinka může dítě samo rozhodovat o všem, já naopak vím, že do jistýho věku je potřeba za dítě rozhodnout i o té barvě trička
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 13:32:51)
S tím nesouhlasím. Proč by si dítě nedokázalo samo vybrat barvu trička?
|
| Senedra |
|
(22.7.2013 13:36:57)
Xantipo, jestli reaguješ na mě - tak barva trika mi byla totálně u zadele, maximálně poznemenám něco o tom, jestli se dceři opravdu líbí barevná kombinace. Šlo čistě o to, že se mě ptala, jestli je venku teplo nebo zima a podle toho se oblíkla. A s těmi jogurty to bylo podobně jak píše Yuki - v době zasekávání byla dcera ochotná se rozbrečet v obchodě, kde si vybírala mezi 7 kartáčky na zuby, že zrovna nemají fialový s hvězdičkami...
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 13:41:10)
Na - co si mám vzít na sebe, říkám - běž ven a podívej se, jak je venku. max. doporučím třeba mikinu, pokud si ji nevezme, má smolíka, já mrznout nebudu. No a kartáček s hvězdičkama - vím, že to je nadsázka, tak těmto diskuzím se vyhýbám od malička tak, že nechodím s dětmi nakupovat - nemám na tyhle hrátky náladu a čas a není nutný to řešit.
|
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(22.7.2013 13:40:00)
jsou prostě období v životě, kdy člověk nechce mít zodpovědnost ani za tu barvu trička, a u dětí to může přijít v době, kdy přijde nějaká fáze vývoje, kdy mají velkou potřebu energie a myšlení (nebo čeho vlastně) na vývoj, růst, hormonální bouře a nevím co ještě a pak je jim líp, když nemusí rozhodovat absolutně o ničem
ale neznamená to, že toto období proběhne u všech stejně intenzivně, někdo bude mít problém vybrat si jídlo, jiný zábavu a jiný zvládne poradit si se vším, ale tím je právě zajímavá výchova víc dětí najednou, že každý má jiný potřeby, jiný reakce, jinou míru odolnosti ke stresu a k únavě
můj nejstarší , když má radost, je na přetržení, nesnesitelný, ale učí se s tím fungovat, vyspívá, je to čím dál lepší, ale od malinka jsme věděli, že když bude mít radost, bude zle :)))
prostřední je šmrncnutý AS, taky zajímavý reakce, a malý je z kojeňáku, tam se i po letech nestačíme divit, co všechno v něm je, právě ten měl problém s rozhodováním, ten nám dal nejvíc práce, teď už zná mantinely a my můžeme i jemu dát volnost, nenazvala bych to přímo RaR, ale asi se výchovou tomuto blíýžímr, ale přesto ty mantinely máme a pomalu je rozšiřujeme s přibývajícími schopnostmi a zkušenostmi dětí a stím, jak oni sami dokážou reagovat
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 13:43:12)
Tak vychovávat bez mantinelů nejde. Mantinely má, ale když to prostě nejde, tak to nejde - nechceš držet při vybírání hnid, jet nemůžeš, bohužel - a nejel by.
|
| Lassiesevrací |
|
(22.7.2013 13:44:26)
A rodič si bude brát kvůli tomu volno... To ti nebude stačit dovolená, když kvůli každému šprajcu budeš s dítětem doma.
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 13:50:01)
Tak nejspíš ty šprajcy umím řešit, když si kvůli nim nemusím dovolenou brát
Nevím, jak to znovu napsat - když dítě učíš od mala pociťovat důsledky jeho rozhodnutí, tak dítě si v klidu dokáže spočítat, o co tam půjde a je ochotno se podvolit i tomu, z čeho není na větvi.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(22.7.2013 13:54:38)
mě v tomto napadá asi tolik, že se všechno musí pojmenovávat, řešit, a někdo je schopný se rozhodnout, že bude řešit výchovu podle RaR a tak do důsledků, bez odklonění, který považuje za osobní selhání
ano, vychovávám tak, aby děti věděly, co se má a co se nesmí a co se může, ví, kde mají hranice a pak nemusím řešit problémy (zatím nebyl žádný, ale ono to přijde, nedělám si iluze) - ale nevychovávám tak, že bych podle RaR nesměla dát dítěti na zadek, malý občas potřeboval a nejeví známky újmy a já taky ne, v opačným případě by újmu někdo měl, možná on, možná já a nebo oba, případně i další v okolí :)))
nechápu, proč se má vychovávat podle nějaké metody, není to lepší podle zdravýho rozumu a vlastního úsudku?
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 14:11:20)
No však jo - já o tý metodě něco málo četla, ale nejlíp se mi vychovává podle svý intuice - a jestli to je metodou RaR - no možná že je, možná ne. To nevím. Každopádně vychovávám tak, abych se do takových problému nedostala.
|
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(22.7.2013 13:46:16)
jenže to, že by nejel nevyřeší problém, ty mrchy musí pryč, zavšivený dítě nechci ani doma, takže tam je jedno, jestli má někam jet nebo být doma, prostě MUSÍ odvšivit, bez ohledu na další akce, omezuje tím totiž když ne babičku a další děti, tak mě a moji snahu mít doma čisto bez parazitů
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 13:48:05)
Jo, to se musí i tak, ale nemusí teď hned, může klidně později, až se dítě uklidní - o tom to je. Že s dítětem zbytečně bojuješ, když za chvíli to půjde bez boje.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(22.7.2013 13:50:29)
ta chvíle ale nesmí trvat do rána, ale jak říkám, v řádu minut, maximálně hodin (několika málo - tak, aby se to ještě zvládlo)
|
|
|
|
| Senedra |
|
(22.7.2013 13:54:42)
Xantipo, trochu si nerozumíme.. jen píšu o tom, že když se dcera dostane do "náladičky", tak prostě u čehokoli vytvoří problém. Nemám chuť tady vypisovat x-situací a u každé podávat vysvětlení... tak naposledy- třeba dcera má svoje tři ručníky, ty jsou její. Takže když je náhodou u mě ve chvíli, kdy ty ručníky měním v koupelně, tak jí dám vybrat, který čistý chce. Ty třeba dáváš dětem vybrat oblečení, ale v necelých pěti moje dcera při zběžném pohledu z pátého okna v paneláku fakt nepoznala, jak je venku teplo. Takže se mě ptala, jak se má obléknout. Časem už stačilo říct:" venku je zima" a šla si pro to triko s dlouhým rukávem. A při nakupování holt mám děti s sebou, protože mi je nemá kdo pohlídat, tak jsou zvyklé si vybírat samy - třeba ty kartáčky - ukážu jim na tři, které jsou pro ně a nejsou moc předražené a ony si v 99% případů vyberou naprosto bez problémů, keců a zdržování.
Občas mi to přijde, že si odporuješ, s dětmi věci řešíš, povídáš si, ale pak jim nakoupíš sama, protože nemáš náladu na to, čemu říkáš tanečky. Ty u nás taky nejsou, dětem v obchodě ukážu, z čeho si mají vybrat ( když jdeme kupovat teplý svetr na zimu tak nevybírají mezi tričkama na ramínka, ale z několika svetrů) a ony si zvolí to, co se jim líbí.
Já svoje děti nechávám vybírat, nechávám je říct jejich názor, ale vyžaduji určitou úroveň komunikace, kterou jsou schopny ve svém věku zvládnout a jsou prostě věci, ve kterých rozhodnu já nebo manžel a debata se nepřipouští. Klidně dětem vysvětlíme důvody, proč jsme po nich něco chtěli.
A to jsme se dostaly někam úplně jinam. zakladatelka tady řeší, co s dcerou, která řve při libovolné příležitosti, tak jí píšu, co zabralo u nás, když siuace byla stejná.
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 14:15:50)
Senedro - kupuju jogurty bez jejich přítomnosti, kartáčky na zuby, mýdlo.......
Nekupuji bez nich jejich osobní věci počínaje fuskama a boxerkama - to prostě ne - psala jsi o kartáčku na zuby, tudíž jsem napsala, že tohle s nimi neřeším, kupuji to bez nich. Jasně - řeknou - jestli tam budou mít ten a ten jogurt, koupíš ho? Nebo tu a tu zmrzlinu. Koupím, jestli mají, jestli ne - už neřešíme, že jsem řekla a nekoupila, prostě neměli.
Ale pokud je dítě zvyklé si od malička vybírat samo oblečení, tak pochopitelně i v obchodě - to je jasný. Ale zas vědí, že jsou věci dražší a levnější a že jsou věci, které nekoupím, protože jsou drahé, i když by stropily hysterák a navíc mě tím naštvou, takže to bude mít dohru. Takže jakmile znaly čísla - v obchodě věděly, po které velikosti sáhnout a v jaké cenové relaci má smysl se pohybovat.
|
| Senedra |
|
(22.7.2013 14:33:18)
Tak to máme nakonec podobné.. třeba když chystám seznam na nákup ( nakupuje dost často manžel cestou z práce), tak se dětí zeptám, co by k jídlu chtěly. Když nepřijdou s žádným návrhem, tak holt musí jíst to, co vymyslím a uvařím já.
Ale zakladatelku jsem chtěla potěšit, že naše dcera měla podobné reakce jako ta její - prostě i kdyžk ní člověk přistupoval v klidu a vstřícně, tak se už z principu sekla. tenkrát jsme to vyhodnotili jako opožděnou reakci na narození sourozence + pár dalších věcí, tak jsme ani moc netlačili na pilu, ale prostě nastaly situace, kdy bylo potřeba, aby poslechla hned a bez hysteráku.
Ještě mě napadla jedna věc - občas dceři jen tak z napůl z legrace třeba řeknu :" hele, kočičko, máš v pokoji binec, tak si ho jdi, ty moje malá chudinko, uklidit. A ne že se naštveš." Můžu si to dovolit zhruba poslední rok, kdy jsem zjistila, že dcera už trochu chápe ironii, tak jí tímhle povídáním tak nějak vezmu vítr z plachet, obě se zasmějeme a ona si jde uklidit a kapku u toho přehrává, jak je naštvaná, že si má uklízet.
|
|
|
|
| Líza |
|
(22.7.2013 13:58:31)
Xan, kdyby dítě nejelo, je to trest pro mě, nevím, proč by kvůli šprajcům mělo zůstávat dítě doma, když plán je jasný.
Prostě ne, nezbude mu, než se podrobit některému z kroků, které povedou k tomu, že skutečně podle plánu odjede.
|
| Lassiesevrací |
|
(22.7.2013 13:59:03)
"kdyby dítě nejelo, je to trest pro mě"
Tak.
|
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 14:19:38)
Tak možná pro Tebe, já vycházím z toho, že den navíc by mě nevadil, protože mít dítě doma mi přijde normální, protože prostě pořád mám doma nějaký dítě. K babičkám nejezdí, jezdí na tábory a tam bych musela dítě odvézt později a je mi fuk, kolik je to km - prostě to je nutný, tak to udělám.
Je to nejspíš tak, že každý do toho dává to svoje, protože má svoje zkušenosti. A pokud má pisatelka uřvaný dítě, co řve stále, musí to řešit, aby pak jednou nemusela řešit něco zásadního, jako teď - mně to zásadní nepřipadá, ale jí jo, protože jí to narušuje plány.
|
|
|
|
|
|
|
| Senedra |
|
(22.7.2013 13:31:54)
Xantipo, věř mi, že tohle dítě by v té škole jukalo a to velmi...
A s tím jogurtem to byl jen příklad, prostě na dceři poznám, kdy " začíná vytvářet problém". To i kdybych se jí zeptala na to, jakou barvu ručníku chce nebo na jakoukoli jinou kravinu, tak nic nebude z principu dobře.
Vando, naše starší měla kolem pěti let fakt úžasné období. například se zeptala :"Mami, mám si vzít triko s krátkým nebo dlouhým rukávem?" Já na to:" Vem si s dlouhým, venku je dneska zima." Následoval řev, že chtěla triko s krátkým rukávem. A tak to probíhalo x-krát za den. Nakonec tenkrát odjela na týden k babičce, asi si od nás odpočinula a my od ní a situce se tak nějak sama zklidnila.
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 13:38:56)
Senedro - proboha - tak jestli řešíš tohle, tak proč dáváš dítěti vybrat? Dej mu něco a ono bude spokojené.
Já mluvím o těch, které si vybrat umějí. Proč bych se měla ptát - jestli chce ten nebo ten ručník - když se někam balí, řeknu - připrav si věci a kam nedosáhneš, to dořešíme spolu. Takhle to dělám s dětmi od malička. Každý si připraví svoje věci podle toho, co si myslí, že potřebuje. Pak sednu s dítětem a jedeme - takže ráno vstanu a ....... kolik ponožek budeš potřebovat, bude hezky, jaký věci, bude zima, jaký věci, bude pršet - co si pak vezmeš, až zmokneš.
Ručník - chceš tenhle? Poznáš si ho mezi ostatními dětmi? Hrneček - poznáš ho?
A když mi chtěla dcera pomoci, že zabalí mladšímu věci do tašky, tak byl hysterák a mami, ať jde pryč - protože ona chtěla synovi diktovat, co má a nemá mít s sebou stylem - tohle tričko ne, vezmi si tohle apod. Jako kdyby to nebylo jedno, ona nemůže pochopit, že do toho jí kecat nebude a dost čuměla, když jsem jí přebrala její věci s tím, že si vezme jiný. Mami, to nemůžeš, já jsem dospělá. A říkám jí - no a? Co tě opravňuje mu určovat, co si vezme, když ty sama to nesnášíš.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(22.7.2013 13:43:07)
Xantipo, to je přesně jako u nás, nejstarší by rád byl dospělý a řešil by za mladší bráchy a pořád mu musím připomínat, že oni se rozhodují sami a nebo za ně rozhoduju já, ale pořád tam právě zůstávám já jako ten, kdo má hlavní slovo a v RaR mám často pocit, že tam ta dospělá autorita chybí, že děti mají příliš volnosti a neumí se zorientovat, potřebují mít volnost, ale přiměřenou svým schopnostem a ne úplnou
|
|
|
| Vanda.w | 
|
(22.7.2013 14:33:50)
Vando, naše starší měla kolem pěti let fakt úžasné období. například se zeptala :"Mami, mám si vzít triko s krátkým nebo dlouhým rukávem?" Já na to:" Vem si s dlouhým, venku je dneska zima." Následoval řev, že chtěla triko s krátkým rukávem. A tak to probíhalo x-krát za den. Nakonec tenkrát odjela na týden k babičce, asi si od nás odpočinula a my od ní a situce se tak nějak sama zklidnila.
Tak to dobře znám, i ted v těch osmi letech. není to sice xkrát za den,ale vyskytuje se to hojně...ptá se,a moje odpověď není nikdy správná. Už se s ní do takových rozhovorům snažím nenechat zatáhnout.
|
|
|
|
|
| Senedra |
|
(22.7.2013 13:26:02)
Xantipo, a co když babička bydlí 300 kilometrů daleko a dovézt k ní dítě znamená vzít si celý den dovolenou?
Asi jako nenechám dítě v mrazech lítat venku bez bot ( no tak bude nemocné, no, pocítí přirozený důsledek), tak ho prostě buď odešlu k babičce v domluveném termínu. Prostě tak to je nastavené u nás.
|
|
|
|
|
|
| Inka | •
|
(22.7.2013 13:37:01)
Zrovna ten týden co jsme sami doma, jsme měli naplánováno několik akcí a babička si třeba brala dovolenou. A zůstat doma z práce kvůli vzteklounovi by se asi v době dovolených taky nehodilo.
|
|
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 12:55:43)
- a když by dítě onemocnělo, tak co? Nebo hlídací babička onemocněla. Prostě je to jedno, dítě je doma a režim bude takový, jako jindy. Nevidím v tom problém.
|
|
|
| Vanda.w |
|
(22.7.2013 12:55:31)
Xantipo,
k babičce jela do smečky dalších 3 dětí, tam jsem ji zavšivenou poslat nemohla. Sama doma ještě nikdy nebyla, bojí se, tak jsem to nikdy nelámala s tím,že je ještě malá. V autě před obchodem,když někam potřebuju na pár minut v pohodě vydrží,ale doma se sama být bojí. Telefon taky ještě nemá, asi až ježuch nadělí.
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 12:56:56)
No tak by k babičce přijela o 2 dny později. Vzala bych si ošetřovačku. Ale stejně se hlavy musí mýt víckrát a ty další děti bych tedy taky raději myla - pro jistotu.
|
| Vanda.w |
|
(22.7.2013 13:02:50)
tak to jedině tak. Ošetřovačka mě nenapadla. Takže bych jí to pak mohla prezentovat tak,že jsem byla s ní na Očr, mám proto méně peněz a nemohla by si dovolit něco, co by si přála a takto by na ni dopadl důsledek jejího chování. Ale pro ni by to asi byl další důvod k breku, než poučná příhoda a motiv to příště udělat lépe.
Jinak vši jsem babičce nahlásila, to dělám vždy(a očekávám to i opačně), je na ní,jestli je preventivně něčím omyje.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(22.7.2013 13:10:19)
uf, vymýšlet důvody a přesvědčovat 8letou, že je potřeba zničit vši? kde začínají práva jednoho, končí neomezená práva druhýho, a že vši nejsou jen její věc, rozlezou se na ostatní, nejen u babičky, ale i doma, to by si tak mohli kluci zkusit říct, že teď se odvšivovat nebude a že potřebují čas na rozmyšlení do rána :))))))
naštěstí respektuju jejich potřeby, ale pořád platí to, že oni respektují naše zkušenosti a jsou věci, o kterých se nediskutuje nebo se diskuse omezuje na minimum
|
| Vanda.w |
|
(22.7.2013 13:24:37)
Yuki,
kdyby zabralo nasekání na zadek, udělám to....ale u nás, zdá se, že vše vede k pláči, někdy potažmo k hysteráku.
Přitom to donedávna byla taková hodná holčička.
Chtěla jsem najít nějaký způsob,jak dohody docílit bez pláče a scének. Ale asi to nejde.
Nemusíme mluvit o vších. Dá se to aplikovat i na úklid pokojíčku.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(22.7.2013 13:31:15)
nasekat na zadek nezabírá, to nedělám, přesto, že mám tři kluky, ruku mám neomlácenou :))
navíc u nás už začala puberta taky, ale i přes občasnou drzou poznámku nejstaršího a přes neustálý vztekací snahy nejmladšího mám pocit, že je to pohoda a čím dál víc volnosti pro všechny, nejen pro děti, ale i pro nás
|
|
| Tante Ema | 
|
(22.7.2013 14:36:33)
V dlouhodobější perspektivě můžeš řešit, proč tolik vyšiluje, hledat příčinu.
Akutně to jestli se chce nebo nechce odvšivt není předmětem diskuse. A vybírání hnid nebolí, to je blbost. Pokud jí je nevybíráš i s postiženým vlasem.
|
|
|
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 13:13:03)
Tak argumentovat menšími penězi asi nemá smysl, to není vhodný důsledek, který je schopná pochopit - dle mýho.
Teda to beru podle mých dětí, ty by spíš slyšely na to, že nebudou tam, kde chtěly být - ne hned v době hysteráku, ale hysterčil spíš mladší syn a toho stačilo nechat hoďku nebo míň v pokoji a říct - vyřvi se, asi to potřebuješ, pak přijď. A pak buď přišel sám a nebo jsem za ním zašla sama a probrali jsme to znovu v klidu - řešení se vždy našlo, a to hlavně, protože on chtěl a aby mohl chtít, musí být v klidu.
|
|
| Senedra |
|
(22.7.2013 13:19:12)
Vando, mě se ještě osvědčila jedna věc - když vidím, že dcera začíná nabírat obrátky ( typicky - Mami, co si dáme k svačině?- Chceš jogurt? - ne, něco jiného.-Tak třeba chleba se sýrem? - Ne, ten taky ne, co jiného?- A co bys chtěla? _ nevím, něco jiného....), tak jí dopředu upozorním, že její chování není úplně v pořádku a většinou jí pošlu na chvíli zklidnit se do pokojíku, případně vymyslíme nějakou klidovou oblíbenou aktivitu, u které si odpočine, dám jí najíst, napít... Někdy tohle bohužel nejde, třeba když někam chvátáme, ale většinou se mi povede hysteráček odvrátit ještě dřív, než nastane.
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 13:21:14)
Promiň - ale vem si v lednici jogurt. Ten nechci. Pak řeknu jediný - tak se mě neptej a vem si, co chceš.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(22.7.2013 13:27:20)
jogurt v lednici může být neřešitelný problém, kdo nezažil, nechápe, taky jsem si to neuměl představit
řev, prootže se nedokázal rozhodnout, jestli meruňkový a nebo jahodový, fakt to neuměl, takže jsem se na to přestala ptát a prostě jsem jeden vyndala a hotovo, nebyl důvd k diskusi ani hysterčení, časem se naučil si to rozmyslet v klidu, ale tenkrát ještě neměl asi dost zrallý myšlení, tak proč ho do toho nutit?
a nepomohlo ani nechat to na něm, byly mu tři a dokázal by z řevu napřed usnout a pak pokračovat, protože se rozhodnout neuměl ani za delší čas a v klidu
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 13:31:47)
Já nevím, moje děti byly zralé si od malička vybrat ze skříně oblečení. Jistě, pokud máš dítě, pro které je neřešitelný problém rozhodnout se, jestli chce jogurt jahodový a nebo meruňkový, dáš mu jeden a je po problému, nechce se rozhodovat. Moje děti se rozhodují rády samy, takže na ně funguje tohle, vzít z lednice jeden jogurt, protože jsem to řekla, tak si ho vezmeš, raději nebude jíst. A to je to, o čem mluvím. Za 8 let snad každý ví, jaké dítě má doma a co na něj platí a podle toho jedu ve všem.
Moje nesnáší diktát v ničem, rádi se samy rozhodují, no a některé děti se rády podřídí, protože neunesou rozhodování a důsledky z toho plynoucí, takže své chování přizpůsobím tomu kterému dítěti, ne?
|
|
| Vanda.w |
|
(22.7.2013 17:55:19)
Yuki,to je naprosto stejný! S tím jídlem,jak kdybys vyprávěla náš příběh,já už z toho šílím,nakonec řeknu,at si vezme co chce a odejdu do jiné místnosti. Někdy přijde za mnou,beze slova jdu zase jinam. Většinou si pak něco po nějaké době trucování jde vzít. Hlavně je zajímavé,že jinde to nedělá, u tatínka je fakt dost často a tam je to v klidu,mluvíme o tom spolu.
|
| Líza |
|
(22.7.2013 22:57:25)
Vando, a nebude to tím, že ty z toho šílíš, zatímco otec nikoliv? Ona to může být docela dobrá zábava, vytáčet matku (tím spíš, když je matka zahnaná do kouta svými vlastními představami o tom, jak by měla vychovávat a jak ne).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Inka | •
|
(22.7.2013 12:44:41)
Ale to by byl trest pro rodiče. Když bych počítala s týdnem volna a místo toho bych celý den trnula v práci, jestli se mu nic nestalo nebo neudělal z bytu kůlničku na dříví, pak letěla domů jak šílená, nakoupit vařit a večer místo vyrážení na tahy sedět doma. Osmiletý dítě není způsobilý být třeba 15 hodin samo doma, aspoň moje nebylo.
|
|
|
|
|
|
| Líza |
|
(22.7.2013 13:42:01)
ONo se to den po. Vlastní zkušenost. Jeden den může při dobrým kvalitním zavšivení znamenat desítky novejch vší.
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 13:47:05)
Já už nevím, jak to bylo v návodech - dlouho jsme ten problém řešit nemuseli. Ale mylo se nějak často, snad ráno, pak večer, po mytí zábaly - a nevybírala jsem taky hned, protože jsem musela být v práci. Děti byly doma, ráno jsem umyla hlavy, dala zábaly, instrukce, co dál a musely čekat, až se vrátím, večer znovu, náladu na vybírání jsem neměla, neb jsem povlíkala a desinfikovala a vybírání šlo na řadu až druhý den, kdy jsem měla čas. A nic se nerozjelo.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(22.7.2013 13:49:45)
konkrétně tady jede dítě k babičce, takže určitě může baička pomoct a umývat hlavu a balit a já nevím co, jenže to by si slečna musela dát říct, že musí a jiná cesta není
jiná situace je s táborem, školou v přírodě, cizím člověkem, ale pořád jde o to, že v této situaci si dítě nemůže říct, že nechce problém řešit, ale že ho řešit prostě a jednoduše MUSÍ, nastupuje tu autorita rodičů, kteří rozhodnou a dítě může maximálně vybrat jedno z nabízených řešení (případně taky některý navrhnout, ale zase je na rodičích, jestli to schválí nebo ne)
|
| Xantipa. |
|
(22.7.2013 13:53:09)
Psala jsem - řešit se to pochopitelně musí, ovšem ne nutně teď hned, a čím dýl to bude trvat, tím horší budou důsledky - tudíž pokud si nechá vybrat hnidy druhý den, tak k babičce neodjede, nedá se svítit. A když o tom necháš dítě popřemýšlet, tak si ty hnidy nenechá vybrat hned teď, ale za 2 hodiny, až začne místo hysteráku přemýšlet, už ano. No a nebo ne - pak prostě nepojede, i když se holka těšila. Prostě odšivit se je nutný.
|
|
|
|
|
|
|
| Inka | •
|
(22.7.2013 12:05:07)
Já psala něco o násilí? Dala bych vybrat, jestli bude držet vybírání nebo se nechá ostříhat.
|
|
|
|
drzá, vzteklá, "děsně vtipná" 
, že si to pamatuje celý život. Dělal to můj bratr, který je problematický celý život a měla jsem hrůzu, že syn bude obdoba. Doufám, že už je to promlčené, synovi je 18 a nikdy nic podobného neudělal.Tím chci říct, že prostě někdy je asi vhodné
V její náručí
19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Den koní na Edenu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)