neznámá |
|
(31.7.2013 9:00:53) Osm deset hodin, někdy se povede i víc. Jak staré máš dítě, že tě nenechá vyspat?
|
terapeutka |
|
(31.7.2013 9:14:34) dvouleté, nemůžu po něm chtít, aby spal déle - spí od sedmi večer a celou noc v kuse.
|
neznámá |
|
(31.7.2013 9:19:56) Dvouleté už snad zvládne ráno kouknou na televizi a nechat vás dospat. Připrav mu večer něco k snídani, třeba piškoty nebo banán, mlíko si dá až k svačině.
Já mám klidné děti sedmiměsíční spí od sedmi do sedmi, pak si dá snídani a zalomí to do desíti. A starší si vydržel hrát v ohrádce, tak nějak rychle pochopit, že ráno po nás nemůže moc chtít.
|
terapeutka |
|
(31.7.2013 9:29:18) tak to by fakt neklaplo -spí v ložnici ve vyskoké postýlce -potřebuje přebalit -mlíko ráno tvrdě vyžaduje (jiank se vzteká, později už ho nevypije) -někdo ho musí obléct a pomoct mu ze schodů -televize by ho zabavila asi na 2minuty, nevydrží u toho sedět, pohádky ho neberou, zaujme ho maximálně reklama na kočičí žrádlo
|
Jahala. |
|
(31.7.2013 10:05:37) scifi? Dcer, teda spac , ale v sest se budilavstala dosla si do predsine pro flasku s kakaem, zalezla spatky do vysoke postele /jen stazena postranice/ vypila kakao pak jsem slisela ranu jak vypadla flaska a spala tak do pul desaty nekdy o hodinu dele, spat chodila v pul osny usinala tak v osm pul devaty, nespala po obede, ale na tom jsem netrvala, od dvou a pul se sama oblikla to bylo navic dvacet minut. kdyz jsem byla mesic sluzebne pryc /v jejich dvou a pul/ exovi se nechtelo dlat vecer kakao, tak proste chtela vstavat hned v tech sest, velmi rychle zacal vecer zase delat kakabo na rano
|
|
|
adelaide k. |
|
(31.7.2013 9:52:24) neznámá, jak jsi sama řekla, máš klidné děti nemá to tak každý
|
neznámá |
|
(31.7.2013 10:35:03) Jasně, ale dvouleté už by to asi mohlo dávat. O pětiletém ani nepíšu - tam už je to opravdu "jaké si to uděláš, takové to máš". Celkově mě překvapuje, jak hodně maminek píše, spí od sedmi, ale spí celou noc - to je snad normální, to snad dává VĚTŠINA dětí. Teda pokud se nejedná o mimino.
Já vím, že děti na Rodině jsou jiné než většina dětí v normálním životě. - Myšleno jako vtip, nic jiného za tou větou nehledej.
|
TaJ |
|
(31.7.2013 11:17:17) Neznámá - mám 5leté, myslím docela dost rozumné dítě...Ale - nenechám ho dole v přízemí, odkud nic neslyším, bez dozoru, jen proto, že si chci přispat...navíc, já když spím, tak mě prakticky nic nevzbudí.. a nikdy nevíš, co ho napadne - otevřít si okno, bude si chtít něco ukrojit, pořeže se, napadne ho si něco ohřát - sirky i zapalovač jsou v dosahu apod. I když je rozumný a umí s lecčím zacházet, stát se může cokoli... A není to vždycky jen o tom, jaký si to uděláš, takový to máš, každé dítě je jiné a pro mne je třeba jeho bezpečnost důležitější, než moje přispání - kdybych si chtěla přispat, tak radši půjdu večer dřív, než ho ráno nechat dole samotného...ale každý to máme jinak...
|
neznámá |
|
(31.7.2013 11:49:09) Taky nežiju v bytě, dítě bylo v pokojíčku, nebo se přestěhovalo s někým do obýváku na televizi a ten někdo dospal na gauči. Když jsme byli echtlíní, tak sledovalo televizi v ložnici. Myslím, že přibližně v pěti letech jsme mu na ranní dospávání pořídili televizi do pokojíčku. Asi jsem magor, ale pětiletý jsem až tak moc nehlídala a klidně bylo v patře, jak dole tak ve své ložnici hodinku bez dozoru. Stejně jako lítalo s partou dětí po venku.
|
TaJ |
|
(31.7.2013 13:23:15) Tak my třeba televizi v ložnici ani v pokojíčku nemáme a nechceme mít, stejně i na tu jednu, co máme, skoro nikdo nekouká, právě jen občas syn a my jí zapínáme až večer na zprávy... A taky, jak už jsem psala, každé dítě je jiné...jak toho dosáhneš, že ti dítě samo vydrží v pokojíčku? Přivážeš ho tam? Ne, teď si dělám legraci, ale fakt...náš syn tam ráno vydrží chvilku a pak už tam nechce být sám, tak buď přijde za námi, nebo láká někoho z nás k němu...když tam nikdo nechceme jít, tak stejně přijde k nám...a zamykat se tam před ním teda nechci...Jinak, normálně přes den, když jsem vzhůru, tak si občas hraje nahoře nebo dole sám, to mi nevadí, ale já fakt když spím, tak by vedle mne mohli střílet a já spím dál
|
neznámá |
|
(31.7.2013 13:51:11) V pěti je předškoláček, snad pochopí co může a co ne, kyks může udělat i v deseti a nebudu mu stát za zadkem. Každá to máme nastavené jinak, já se potřebuji vyspat a mít klidné večery, abych byla snesitelná. Pak si na sobě nechám dříví štípat. Já bych se zdravíma dětma od dvou let nestávala, no.
|
TaJ |
|
(31.7.2013 14:48:08) Neznámá - ano, je už docela velký, i když díky dysfázii se chová jako o trochu mladší dítě a taky je od malička daleko víc kontaktní, než jiné děti, co znám, navíc jedináček...samozřejmě, že bych taky byla ráda, kdyby si tam ráno vydržel hrát sám...ale zajímá mě, jak bys ho k tomu v praxi donutila - samozřejmě mu to vysvětlím, on to chápe, odkýve, ale stejně tam nezůstane - přece ho nezamknu v pokoji, nebo nás v ložnici...nebo to ho mám jako seřvat, nebo mu dát na zadek, nebo přivázat, nebo co? To bych samozřejmě stejně neudělala... Jinak s ním problémy nemám, nezlobí, dělá, co mu řekneme, zákazy nebo omezení respektuje, pokud mají nějaký smysl, ale prostě nechce být někde sám...Jako fakt by mě zajímalo, jak docílit, aby tam zůstal, protože, když chodí každých pár minut za námi, tak to stejně těžko budu spát, že jo...ale jen mě to zajímá, my to o víkendu řešíme tak, že jeden z nás jde s ním dolů a ten druhý se ještě chvíli válí, ve všední dny stejně vstáváme v 6 do školky, takže to mi nevadí...
|
neznámá |
|
(31.7.2013 14:58:30) Můj je taky dysfatik a sourozenec se mu narodil až letos v jeho sedmi letech. V tom jsme na tom stejně.
|
TaJ |
|
(31.7.2013 15:32:49) To je náhoda, no, ale jak ho teda donutíš, aby poslechl a zůstal tam? Jako já se synem jinak nemám problém, když mu vždycky vysvětlím, proč něco po něm chci, tak to uzná a řídí se tím, ale neuznává odpovědi typu - protože jsem to řekla a tak to bude. Takže když ho pošlu vedle, tak tam nezůstane, protože my už jsme přece vzhůru, ještě tak funguje, že si zaleze k nám do postele a jeden z nás si s ním třeba něco prohlíží a druhý se může trochu dospat...ale ani to mu nevydrží moc dlouho.
|
neznámá |
|
(31.7.2013 20:12:11) Neřízená střela to byla do dvou let, to jsme ještě netušili kde je problém, že nám nejspíš nerozumí. Od té doby se skokově lepší o navíc se o sebe až fanaticky bojí. Třeba ostrý nůž zatím neměl v ruce a nevezme ho, každá jen trošku nebezpečná záležitost se u nás neobejde bez hysterického záchvatu. Je to dost hloupá úchylka, jen návštěva koupaliště je veliký problém, ale pomalu začíná vodě přicházet na jméno, už si namočí i kolena.
Já ho taky měla za malého kluka a pořád jsem ho kontrolovala, po narození mimina mi došlo, že mám doma už velkého chlapa a potřebuje trošku zodpovědnosti. A myslím, že mu to i svědčí, udělala veliký pokrok ve všem včetně řeči.
|
TaJ |
|
(31.7.2013 23:25:24) Hmm, no tak to Jiřík se o sebe bál tak okolo těch 2-3 let, teď v 5 lítá na kole jako blázen, i když tedy třeba pravidla na dopravním hřišti dodržuje vzorně a u silnice taky zastavuje, ale jinak je to kaskadér, do všeho se vrhá, všechno si chce zkusit, sotva se naučil jezdit na kole, tak už pokukuje po kolečkových bruslích...ostrým nožem si sám nakrájí okurku nebo banán, do bazénku na zahradě skáče s rozběhem...nechávám ho dělat samostatně dost věcí, ale jsem ráda, když mám přehled, co zrovna dělá a můžu na něj nenápadně dohlížet
|
|
|
|
|
TaJ |
|
(31.7.2013 23:36:50) Tuten, však jo, já jsem na jednu stranu moc ráda, že chce být s námi, protože vím, že to nebude trvat věčně a že na to budu jednou s láskou vzpomínat. Já jsem si už i na to časné vstávání celkem zvykla a to jsem založením spíš sova, takže dřív mi vyhovovalo jít spát nejdříve tak o půlnoci a ráno vstávat tak v 9, no po půlnoci spát chodím, ale ráno vstávám kolem té 6 a už mi to ani nechybí, člověk si asi časem zvykne, jen si tak říkám, že aspoň ten každý druhý víkend, co mám volný, by nás mohl nechat trochu dospat
|
|
|
|
|
|
|
|
adelaide k. |
|
(31.7.2013 13:59:48) Tak mohlo, ale záleží právě na tom temperamentu.
Nám spí děti nekompromisně 10h (takže 20-6 v zimě a 21-7 v létě) a víc ani ťuk. Starší už se samozřejmě zabaví a mladšího přiberou k sobě, takže se můžu válet i do devíti ale na spaní to moc není. Stejně mi malej chodí v pravidelných intervalech (odhaduju tak co dvě minuty) hlásit aktuality a stěžovat si na sourozence (uvozené pokaždé "mami nespíííííííííííííííí!")
|
|
|
|
|
TaJ |
|
(31.7.2013 9:31:19) Terapeutko, máme to podobně, našemu synovi je už 5 let, taky spí v kuse někdy už od 19h, občas usne až před 20h, ale spí fakt v tahu celou noc a ráno je vzhůru nejpozději v 6h, většinou v 5:30 a to i o víkendu. Někdo to řeší tím, že dá ráno dítko k televizi se snídaní, jenže my máme ložnici i pokojík nahoře a obývák dole v přízemí a nechci ho tam nechávat samotného, nahoru není nic slyšet a co já vím, co ho napadne...on je sice rozumný, ale člověk nikdy neví - bude si chtít něco ukrojit, napadne ho zapálit sporák nebo něco podobného....takže většinou zaleze k nám do postele a tam nám celou dobu něco vykládá, nebo si něco čteme, ale dospávat se s ním prostě nedá...a televizi do pokojíčku ani do ložnice dávat nechceme...
|
|
Oliverka |
|
(31.7.2013 9:43:17) Tak to chodi spat opravdu hodne brzy.
My jsme vsichni nocni ptaci, deti chodi spat takkolem pul devate, devate, ja mezi jedenactou a pulnoci. Deti sice rano dlouho spi, ale mladsi se v noci stale koji, takze spanek mam prerusovany.
|
terapeutka |
|
(31.7.2013 9:49:53) U nás jsou obě děti v sedm do postele, výjimkou jsou jen nějaké oslavy, táboráky a pod. Sedmiletá si teda ještě třeba do devíti čte, ale je zalezlá u sebe v posteli. ten večerní klid je k nezaplacení, neumím si vůbec představit, že by mi děcka běhaly po baráku do desíti večer.
|
TaJ |
|
(31.7.2013 10:05:02) Terapeutko - přesně, ten klidný volný večer prostě už potřebuju pro svůj odpočinek, i když nejdu hned spát, takže až na výjimky je syn taky po 19h v posteli, ale on je přes den strašně aktivní, takže večer po pohádce obvykle usíná během 10 minut. A to ranní vstávání má prostě naprogramované, ani když jde spát později, tak ráno nevydrží spát déle, to už jsme zkoušeli. On je navíc hodně náročné dítě na pozornost, jednak je jedináček a jednak má dysfázii, takže prostě potřebuje, aby s ním někdo hodně mluvil a nějak se mu věnoval....takže večer jsem ráda, že jde tak brzy spát a když náhodou nemá svůj den a nemůže večer zabrat, tak je to pro mně nesmírně únavné, mít ho tam třeba do devíti nebo do desíti večer...já prostě potřebuju nějaký čas pro sebe, navíc manžel ráno vstává taky brzy do práce, takže večer chodí spát třeba už v 21h a to bychom si pak ani v klidu nepopovídali...
|
TaJ |
|
(31.7.2013 10:52:36) Tuten, tak to je jasné, někde to prostě není možné, dávat děti spát dřív - když jsou kroužky, z práce se chodí později apod. My zatím žádné odpolední aktivity ani kroužky nemáme, manžel má kvůli zdravotnímu stavu zkrácený úvazek + částečný inv. důchod, takže je doma většinou už ve 14h a já mám dlouhý/krátký týden, takže buď chodím domů až v 21h a to už syn spí a nebo jsem celý den doma...
|
|
|
|
Oliverka |
|
(31.7.2013 15:24:49) Tak Ono je to vzdycky neco za neco, bud muzu mit klidny vecer, nebo rano dyl spat. My jsme vecer vsichni dost aktivni, casto se vracime domu kolem te sedme, zvlast kdyz jsou horka tak jdeme ven pozde a pozde se vracime.
|
|
|
|