JaninkaS. |
|
(1.10.2013 20:13:30) Jedná se mi o průzkum u maminek, které chodí do práce.
Je vůbec nějaký? Já spíše zaháním děti, aby si hrály v pokojíčku a aktivně se se starším dítkem věnuji přípravě do školy (prvňák) a pak si povídáme třeba u večeře nebo před spaním. Jinak se snažím doma "pofackovat" domácnost a jelikož studuji, tak se také začínám věnovat věcem na své studium. Takže jsem většinou "žena v domácnosti", avšak vždy připravena naslouchat a případně řešit problém, když má dítko potřebu, jinak jsem ráda ze jejich "samostatnost". Kolik času ve všední dny trávíte společně s dětmi - aktivně (že s nimi hrajete hry, tvoříte apod.)?
|
Monty |
|
(1.10.2013 20:14:41) Hodinu, max. dvě.
|
|
Baobab |
|
(1.10.2013 20:18:35) S obema dohromady priblizne dve hodiny. Vetsinu nam zabere priprava do skoly.
|
|
já | •
|
(1.10.2013 20:23:28) ráno rychle školka, v práci je toho tolik, že kolikrát ani ne¨jím, tak tak stíhám vyzvedávat kolem 16h ze školky, rychle nákup, vyvenčit psy, pak prostě chvíli ležím u telky, neb bych umřela únavou-to si syn hraje sám, pak udělám něco k jídlu, a než kdesi cosi, je večer, sprcha, postel. V létě, kdy je více světla, trávíme čas venku, a stravujem se taktéž venku-to na sebe máme více času, lidem kolem totiž nepřipadá divné, že je dítě v 10 h večer venku, jako jim to příjde divné v zimě, kdy je tma od 17h
kdyý to sečtu a podtrhnu, tak pokud vyloženě nechce tulit, nebo něco nepotřebuje tak vůbec
|
23.9Vokálová LIbuše16 |
|
(2.10.2013 9:07:24) tak to je strašný !!!!!
|
radka | •
|
(2.10.2013 14:25:53) co ti na tom připadá tak strašného? dost matek to tady píše stejně, akorát to tak natvrdo nepojmenuje - prostě přijdou z práce, společná je třeba cesta ze školky, ze školy, třeba toho psa venčí spolu, to je další společně strávený čas, pak domácnost a dítě si něco doma dělá, ale vnímá tam sounáležitost. taky si nemyslím, že by se muselo dítěti věnovat stále aktivně, zabavovat ho, vymýšlet hry. já počítám za společně strávený čas i to, když jsme v jednom bytě, protože co 5-10 min třeba dítě přiběhne a něco chce nebo mi něco řekne a zase si pádí hrát, pak společně nachystáme večeři nebo oni se dívají na telku a já tam věším prádlo, takže s nima průběžně mluvím (pokud o to stojí). ale že bychom hráli denně hry, hrála si s panáčkama a tak - to minimálně
|
jitule+marianka (7/2011) |
|
(2.10.2013 14:54:30) Mě to teda taky přijde strašný, nebo spíš se mi zdá, že je to škoda pro obě strany, protože ten čas, kdy jsou děti dětmi strašně rychle uteče a už se nikdy nevrátí...
|
radka | •
|
(3.10.2013 9:38:15) ale tam nejde o to, že s tím dítětem nejsi, ale že ho prostě nezabavuješ, že se baví nebo si hraje samo, ale přitom s ním doma jsi. myslíte si, že kdysi byl čas na nějaké hraní rodičů s dětmi? A ochudilo to ty děti? nebo na tom byly lépe, protože čas trávili společně prací nebo nějakou činností anebo se bavily venku a nečekaly, kdo je zabaví...
|
|
|
|
|
|
nebeska |
|
(1.10.2013 20:30:12) Vratila jsem se po RD do prace "jen" na pul uvazku (pisu v uvozovkach,melo by to byt 20 hodin prace tydne,ale dam to tak za 35),abych mohla byt se synem.Fyzicky v praci musim byt cely den ve stredu, ostatni dny chodim pro syna do skolky po obede pred jednou,pres to nejede vlak,praci dodelavam po vecerech a kdy se da. Takze jsem s nim od 13 do 17.30,kdyse vraci pritel z prace. Hrajeme si,cteme atd. Minimalne 2 x tydne vyrazime na mensi vylet po Praze,vystavu atd. Kdyz je hezky tak samozrejme na hriste,na kolo,jednou tydne na krouzek.Takze krome stredy jsem s nim kazdy den 4.5 hodiny aktivniho casu.
|
|
fisperanda |
|
(1.10.2013 20:43:34) Řekla bych, že vůbec, dcera se zabaví sama. Jsme spolu v obýváku tak ty dvě hodiny denně, každá si dělá to svoje, mluvíme spolu o tom, co bylo a bude :) ale že bych s ní něco tvořila, to né. Dneska jsme instalovali Poua na počítač zhruba hodinu, to se asi nepočítá
|
|
Paradox |
|
(1.10.2013 20:47:09) Nepočítala jsem to, ale není to mnoho. Tak jednu až dvě hodiny, ale rozdělené na několikaminutové úseky. Mám pocit, že to jinak ani nejde. S mladší dcerkou jsme šly dnes pěšky na zahrádku, takže jsem se jí samostatně věnovala hodinu v kuse. Ale není to každý den.
|
|
gf fgfhf |
|
(1.10.2013 20:51:36) Ve všení dny absolutně není ča. Třeba zítra mám ranní a do místa bydliště přijedu po 15:00, hned jdu vyzvednout děti, školka, škola máme to hned vedle sebe. doma jsme tak 15:45. převléknem se a hned jdeme dělat úkol. úkol nám trvá klidně i přes 30 min. Syna musím nechat si tu danou věc, natrénovat na nečisto, pokud jde opsaní a až pak ho to nechám napsat do sešitu. Jeho psaní totiž neba a jemu abslotně šumák jak to napíše. Na jednou je půl pátý, jdu si dát kafe, něco k jídlu, poklidit, udělat večeři. cca 18:00 děti jedí. uklidit nádobí po večeři. nachystat oblečení a svačinu, ráno vodí manžel. dohlédnodut na úklid hraček je 19:00 děti se jdou koupat v 19:30 jsou v posteli, čtení pohádky a druhý den na novo. pořádný čas na ně mám pouze 1x za dní celý víkend. a 1x v pracovní den, to mám taky volno to se pak snažím vše stihnout dopoledne aby jsme odpoledne mohly jít někam ven.
|
|
Agatha Ch. |
|
(1.10.2013 20:56:28) Ráno vytahuju z pstýlek - starší je nerudná sova, je lepší ji mít k ruce a něžně ji zklidnit, než je schopná poslat do zádele celej svět (dělá to velmi vytrvalým někdy až třičtvrtihodinovým hysterákem), pak cesta do školy, odpoledne je beru ze školy/školky okolo čtvrté, tak do šesti někde trajdáme, pak udělám večeři, mlaďoši cosi vytvářejí v pokojíčku, mají příkaz si uklidit, což je během 10 minut hotovo, a za dalších 20 minut udělají binec ještě větší. Večeříme společně, koupačka, pohádka, hajany. Někdy s nima usnu v jejich postýlkách... takže ráno tak aktivně tak 45 minut, odpoledne tak 60 minut čistého času, zbytek visí někde na průlezkách, stavějí domky skřítkům či šaškujou s vrstevníky, večer tak 60-90 minut.
|
|
Nedoma |
|
(1.10.2013 21:12:16) Ráno při vstávání pětiminutovka mazlení (jinak se nenastartují), povídání u snídaně a chystání do školy (plynule to občas přechází v moje nerudné popohánění a hysterické ječení, pokud najednou ráno dopisujeme náhle se zjevivší úkol, sháníme pomůcky, nemůžeme najít oblečení apod.). Odpoledne příchod kolem čtvrté až půl páté (nakupujeme společně čerstvé pečivo a tak), pomoc při vybalení aktovek, úkoly, příprava do školy, povídání, co bylo, pak večeře, koupání, pohádka a povídání v posteli). Někdy stihneme venčit psa nebo pochůzky, ale to se musíme bičovat, jinak to všechno tak rozvláčně roztáhneme, že fakt nic jiného než povinnosti nestihneme. Každý den zase a znova. Jediné, co mi pomáhá to přežít je, že si říkám, jak mi ta jejich blízkost bude chybět, až budou velké.
|
|
Jája | •
|
(1.10.2013 21:36:09) Prakticky skoro žádný :( Ráda si s prvňákem povídám, něco mu vysvětluju, učím třeba, hru si s ním zahraju (to zase od ted moc nechce), ale že bysme si vyloženě hráli (např.lego, autíčka apod.) nebo něco spolu tvořili, to skoro ne.To manžel.Já jim spíš zajišťuju servis okolo
|
louda |
|
(1.10.2013 21:39:30) Povídání a učení se nových věcích je přece taky věnování se! Já si taky skoro nehraju, nebaví mě to.. co hraju, tak třeba s balónem, ale že bych to vydržela hodinu, to taky ne.. Na hraní s legem a autíčky jsou podle mě tatínky šikovnější :)
|
|
|
|