| Minie1 | 
 |
(23.10.2013 13:53:30)
Jsou lidi různí a někdo potřebuje doteky, jiný se bez toho obejde.
Jak jste na tom? Potřebujete hodně doteků a slovního vyjádření podpory, nebo si prostě vystačíte po svém?
U nás je dítě po manželovi, má rádo osobní zónu, mazlení moc nepotřebuje.
Nejmazlivější je u nás pes a já.
Abych pravdu řekla, vadí mi to, ale nejde to nějak si to kompenzovat, nikdo se nedá ňuchmat násilím, ani se do toho nutit. Když jsem v pohodě, tak to nějak ustojím, jsou ale chvíle, kdy mě tohle vysloveně deptá, většinou ve chvílích, kdy bych potřebovala nějak dobít vnitřní zdroj.
Jak je to u vás?
|
| Faidra Lannister | 
|
(23.10.2013 14:00:45)
My jsme nekontaktní všichni, mně fyzické a všechny bližší kontakty vysloveně odčerpávají energii (zatímco jiní si ji tak naopak potřebují doplnit) a deptají. Mazlím se jen se zvířaty, lidi ke mně nesmí :) Už jako mimino jsem prý řvala, pokud mě někdo ňuchňal, starší syn je úplně stejný.
|
| Minie1 |
|
(23.10.2013 14:05:19)
To slyším prvně, že by někomu ňuchmání nebo doteky vysloveně odčerpávalo energii.
Souhlasím, že jsou lidi, co vysávají, ale ještě se mi nestalo, že by někdo tohle prohlásil o všech, i o blízkých lidech.
Možná mám ale jen nedostatečné informace, třeba to je důvod, proč se někteří tomu kontaktu vyhýbají, i když o tom nemluví.
Já to teda vždycky brala jako vzájemnou výměnu energií, ne upírství. Přece si ten člověk dotekem zase něco vezme, nebo ne?
Zajímavé!
|
| Faidra Lannister |
|
(23.10.2013 18:06:54)
Mně bylo jednou řečeno, že jako jsou lidé schopní vysávat energii z ostatních (svého druhu "upíři"), tak jsou lidé řekněme snadno "vysavatelní." Třeba je to pitomost, ale na mě to sedí, stačí mi i být dlouhodobě někomu "vystavená," obchodní centra a podobná místa s davy jsou vyloženě horor, naopak být sama mě občerstvuje a nabíjí a cítím se mnohem líp. Co pracuju doma, jsem nejšťastnější, a sociální izolace na mateřské je pro mě synonymem ráje :)
|
| Kreaty | 
|
(23.10.2013 19:17:13)
Faidro, tak to já jsem pravý opak tebe, mateřská je dobrovolná sebevražda a náměstí v Mnichově je pro mě ráj, těch liiidííí 
|
|
|
|
| Lída+4 |
|
(23.10.2013 14:08:56)
Já tohle mám většinou s dcerou, když se chce mazlit, mě to dost vysává (od doby, co je trochu starší - je jí 15).
|
|
| Epepe | 
|
(23.10.2013 14:11:05)
Jsi si jistá, že je to povahou?
Podle mně to děti dědí po rodičích.
|
| Minie1 |
|
(23.10.2013 14:18:25)
Taky bych řekla, že se to hodně dědí.
Samozřejmě nekontaktní s tím problém nemá, problém má ten kontaktní.
Asi jako když jsou tu občas diskuse, že manžel už nechce sex, taky s tím má problém manželka, ne manžel.
Nebo naopak, když je to naopak.
Stejně je to zvláštní princip, mě nekontaktní lidi přijdou jako takoví solitéři samostatní.
|
|
|
| Epepe |
|
(23.10.2013 14:17:57)
Jsi si jistá, že je to povahou?
Podle mně to děti dědí po rodičích.
|
|
|
| kambala pláááckááá | 
|
(23.10.2013 14:02:26)
jsem supermazlivá a kontaktní, ale pouze k partnerovi. ke kamarádům jsem objímací a tak
k rodině vůbec, nesnáším, když na mne má rodina jakkoliv sahá
|
| stormer | 
|
(23.10.2013 17:33:46)
Kambalo, to je velice zajímavé, mám to podobně. Ale u mě je to tak trochu dané i opodstatněným, leč maskovaným odporem k mé výchozí rodině vůbec.
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(23.10.2013 14:03:24)
Jsem absolutně nekontaktní. Rodina naštěstí taktéž. 
|
|
| růžové autíčko | 
|
(23.10.2013 14:06:21)
Nekontaktní a jak pozoruju starší dcera je po mně.
|
|
| *Niki* | 
|
(23.10.2013 14:08:11)
Řekla bych průměrně nebo lehce pod průměrem. Muž lehce nad průměrem, někdy to drhne, ale už to víme a nijak nás to neničí, prostě komunikujeme někdy jiným "jazykem lásky", ale už oba o tomtéž, je třeba si to někdy vysvětlit. Že to, že se málo dotýkám neznamená, že nemiluju.
Děti jak které, nejstarší má taky rád svou osobní zónu, mladší děti jsou velmi kontaktní, naštěstí se někdy nabíjejí i mezi sebou a nečerpají vše jen ze mě 
|
| Jáňa+tři sluníčka | 
|
(23.10.2013 14:25:08)
V mé současné rodině jsme všichni velmi kontaktní, my s partnerkou vůči sobě navzájem i se všemi dětmi, dost často se mačkáme na našem letišti na jedné velké hromadě a jsme šťastní. Všechny tři děti nám projevují lásku verbálně i tělesným kontaktem denně, včetně té skoro osmnáctky. Tedy nejvíc se po nás plazí samozřejmě benjamínek(1,5roku) , ale to beru jako normální v tomto věku, u puberťaček(13,17)si toho považuji nepoměrně víc a jsem šťastná, že jsou po mně a ne po tatínkovi. Ten je výrazně méně kontaktní, ale v době manželství s ním jsem si nedostatek fyz. kontaktu s ním vynahrazovala s dětmi.
|
|
|
| Ces | •
|
(23.10.2013 14:29:39)
Jsem nekontaktní.
Moji rodiče se vždy zlobili, že nechci pomazlit. I k partnerovi něžnostmi asi šetřím. Ovšem, co je zajímavé, u dítěte mi kontakt nevadí, naopak, ňuchám se s ním ráda a často. Nechápu :).
|
|
| Sedef |
|
(23.10.2013 14:33:19)
S manželem a dítětem se mazlím ráda ( a o ni se mnou ), ale od ostatních lidí si držím odstup. Tam je mi fyzický kontakt někdy až nepříjemný. Nesnáším líbání na tvář a objetí.
|
| Klarisanek |
|
(23.10.2013 14:38:10)
Ja silene nesnasim, kdyz na me nekdo mluvi ze vzdalenosti 20 cm. To bych vrazdila. Nekdy totiz nejde couvat kam.
|
|
|
| M_ |
|
(23.10.2013 14:37:04)
U nás paradoxně obráceně jak u vás. Manželka na to bohužel moc není, ani na dání najevo že mě má ráda. Vadí mi to dost, ale nic s tím asi člověk neudělá.
|
| M_ |
|
(23.10.2013 14:59:43)
Děti naštěstí mazlivý jsou, kočky taky :)
|
|
|
| Carollyn | 
|
(23.10.2013 14:37:47)
Já jsem teda spíš nekontaktní. Kontaktní jenom s manželem. Z nějakého většího kontaktu s ostatními lidmi mám spíš husí kůži, pro mě je trauma i pusa k narozeninám od rodinných příslušníků... Většinou to řeším jenom potřesením rukou. Ani jako dítě jsem mazlivá nějak extra nebyla, jenom s mamkou, co si vzpomínám Asi mám vždycky jenom jednoho člověka, který ke mě může blíž... Jo, ráda se mazlím se psem, protože je jako plyšák!
|
|
| . . |
|
(23.10.2013 14:57:59)
U nás je to obráceně. Manžel a syn jsou haptické typy, já a dcera ne. Dokud byly děti malé, jejich potřebu mazlení (tedy hlavně synovu) naplňoval i ke svému potěšení manžel. Jinak se snažím vyjít svému haptickému muži vstříc - není mi to vyloženě nepříjemné, jenom to prostě většinou nepotřebuju  Co naprosto nemusím je fyzický kontakt od cizích lidí nebo i poměrně blízkých, ale ne nejbližších - takové to objímání na uvítanou apod... br - ale chápu, že oni to mají jinak a něco holt snesu
|
|
| Kafe | 
|
(23.10.2013 15:05:04)
Jedno dítě hodně mazlivé, druhé jen když má chuť. Já se ráda tulím a manžel také.
|
|
| Hudba Ainur | 
|
(23.10.2013 15:12:39)
Já jsem nedotyková a zbytek rodiny velmi dotykový. Trpím, ale co bych pro ně neudělala, i když mě doteky dost často přímo bolí, mám asi přehnaně citlivou kůži. Občas už tedy musím na děti zařvat, ať po mně přestanou lézt, otlapkávat a opusinkovávat po celém těle, vinout se mi kolem stehen (na to je expert třetí dítě, leze mi pod sukni apod., a pro mě jsou to erotické zóny a od dětí je mi to nesmírně nepříjemné). Prostě někdy už to nedávám. Po pravdě se těším, až moje tělo bude zase jenom moje, a ne veřejně sdílená jednotka. Partnerské doteky mám ráda, miluju takové to letmé pohlazení, pomazlení, přitulení.
|
|
| Persepolis | 
|
(23.10.2013 15:14:42)
U nás jsem nejmazlivější já a kočky
|
|
| Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 | 
|
(23.10.2013 15:15:34)
jsem nekontaktní člověk s velkou potřebou osobního prostoru rodina to respektuje a já se překonávám, co to dá ... pravda je, že nejméně mi to mazlení vadí od psa a mladší dcery i tak umím dát svou náklonost najevo, všichni mí blízcí a kamarádi vědí, jak moc je mám ráda a co pro mě znamenají
|
| *Niki* |
|
(23.10.2013 15:26:21)
Myslím, že o to jde hlavně, dát najevo náklonnost třeba jinak, srozumitelně pro ty ostatní. Míra dotykovosti s tím, jak vztahy kdo umí (ať už s partnerem, dětmi, nejbližšími), souviset nemusí.
A nesouhlasím s tím, že ten méně dotykový má menší problém (problém tedy nemusí mít ani jeden, pokud jsou s rozdílnou mírou srozuměni a respektují to), pokud ohmatávači nejsou sto najít jiný způsob, jak vyjádřit náklonnost, než že stále narušují osobní prostor, taky to není nejpříjemnější. Měla jsem takového jednoho ex, stále se ovíjel jako liána (jako denně a stále), někomu by takový zájem možná lichotil, ale nedalo se dýchat.
Všeho s mírou.
|
|
|
| j. | •
|
(23.10.2013 15:21:35)
u nás je to problém, já jsem nekontaktní a všichni v rodině jsou mazlící...
20-letá dcera mi nedávno řekla, že je to něco, co jí vždycky chybělo :(
|
|
|
Dcera je kontaktní hodně, přála by si muchlací domácí zvířátko, ale zatím si musí vystačit se slepicí 
V její náručí
Slovanské tance – Antonín DvořákČeské Budějovice 
Třikrát Hradišťskou stráníPlzeň-město 
Tauridy – jasný listopadový meteorický rojPraha-východ 
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Slovanské tance – Antonín Dvořák
Třikrát Hradišťskou strání
Tauridy – jasný listopadový meteorický roj
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)