Binturongg |
|
(29.12.2013 9:22:53) a o tom, jak se chudým a bědným vnucovala představa dítěte narozeného ve chlévě, aby neremcali, že i oni často bydlí a rodí v podobných podmínkách. Děda Mráz je dobře oblečený a má všeho dostatek...
Vypadá to jako velká hlína, ale v době svého vzniku, při totální vládě komunistů - 21. prosince 1952 - to taková legrace nebyla. Jen 18 dní před tímto Zápotockého projevem v rozhlase byl popraven generální tajemník KSČ Rudolf Slánský...
http://www.youtube.com/watch?v=VWVU-jOCpC8
|
Ananta |
|
(29.12.2013 11:32:28) Když to zasadím do kontextu doby, tak do první poloviny projevu má v podstatě pravdu, církev propagovala chudobu pro masy a sama se v chudobě nenacházela, zneužívala učení Krista jak se dalo a kde se dalo - to už lidi v té době věděli, takže nebylo potřeba ani nějaké velké protikatolické masírky.
Raní kapitalisti byli obvykle opravdu hyeny, které zotročovali lidi, zaměstnávali děti (protože plat rodiče nestačil) chtějící si vydělat aspon na ten chleba, když už to na víc nestačilo (byli i osvícení, ale těch moc nebylo a měli problémy s těmi osttaními kterým se jejich přístup k zaměstnancům nelíbil) Batů moc v té době nebylo a i ten měl malý dvůr a velký bič. Spojení s rudými komunistickými hvězdami je prostě symbol komunismu, který si kladl za cíl, aby v tom chlévě nikdo nebydlel a spoustu lidí z toho "chlévu" tenkrát vyvedl ven, zajistil aspon nějakou zdravotní péči, střechu nad hlavou, vzdělávání atp. To, že to bylo draze vykoupeno asi nikdo rozporovat nebude.
|
uhugo | •
|
(29.12.2013 15:55:47) Raní kapitalisti byli obvykle opravdu hyeny, které zotročovali lidi, zaměstnávali děti No nevím, školy na to nemám, ale přijde mně to jako příliš zjednodušující pohled. Dětská práce byla na začátku 19. století k uživení se pravděpodobně nutná, v zemědělství to nebylo jinak. Pracovní podmínky jistě nebyly dobré, ale musí se posuzovat v kontextu možného v dané době. Konkrétní příběh hyeny najdeš třeba tady...
|
Ananta |
|
(29.12.2013 16:17:29) Uhugo, nechápu co jsi chtěl sdělit, je to popis historie textilní výroby na Šumpersku. O tom vím tolik, že je to tradiční řemeslo na severní moravě a textilní průmysl tam byl téměř zlikvidován po revoluci i přes velmi kvalitní výrobu žakarových tkanin a vývoz (mám střední textilní školu, ty fabriky znám z praxe), jako příklad uvedu jesenické bělidlo, tkalcovny a OP Prostějov pobočku čímž vznikla obrovská nezaměstnanost v tomto regionu, která prakticky nemá řešení.
|
uhugo | •
|
(29.12.2013 16:43:55) Střední část článku popisuje příběh kapitalisty Klapperotha, vymezoval jsem se tím proti tvému souhrnnému označení raných kapitalistů za hyeny. Mimochodem, kdybys mohla nalinkovat nějakou studii k životním podmínkám dělníků, budu jenom rád, našel jsem jenom tuhle poněkud tendenční, ani ta ale o hyenismu nijak zvlášť otevřeně nemluví. K tomu konci textilní výroby na Šumpersku - spíš zanikla než byla zlikvidována, což se v té minulosti taky několikrát prakticky stalo.
|
Ananta |
|
(29.12.2013 16:56:06) Já jsem psala, že mezi nimi byli i osvícení kapitalisti (pokud si to označení můžu dovolit) vycházím spíš z vyprávění a knížek, které jsem z té doby četla. Každá doba má svá tabu témata a ta dnešní zrovna ty rané kapitalisty a život lidí v té době, protože dnes je trh téměř povinně adorován a argumentuje se komunismem a nesvobodou, paradox je, že tu nesvobodu dnes začíná zažívat čím dál víc lidí, chudoba totiž svobodě nesvědčí, ta spíš křiví charaktery a vyvolává nenávist. Přečtu si odkaz. Jinak ta výroba zanikla, protože nebyla schopna konkurovat cenou, dovozu, ne kvůli nekvalitě. Kvalita byla vysoká už za komunismu, když jsem tam dělala praxi a vím, že se vyváželo i do nekomunistických zemí.
|
|
Ananta |
|
(29.12.2013 17:03:56) Uprostřed čtu tohle:
"Nutnost dovozu a stálá velká spotřeba vedla v našich textilních oblastech k pokusům o sestrojení spřádacích strojů. Pro potřebu menšestrové továrny řešil tuto otázku s úspěchem Engelbert Heinisch, mechanik Klapperothovy manufaktury. Heinisch byl původně stolář a později byl zaměstnán v menšestrové továrně. Jako zaměstnanec manufaktury začal se zabývat konstruováním spřádacího stroje. Prováděl údržbu v továrně a stal se továrním mechanikem. Neustále stoupající potřeba příze a zprávy o spřádacích strojích v průmyslové Anglii vedly Heinische k pokusům o sestrojení spřádacího stroje pro potřeby Klapperothovy továrny. Úspěšné pokusy zručného mechanika byly podporovány i vedením manufaktury.20) A když na základě získaných zkušeností sestrojil velmi dovedně lehký spřádací stroj ručně poháněný, zavedlo vedení závodu několik Heinischových strojů do provozu manufaktury. Počátkem devatenáctého století vyráběli přízi v menšestrové továrně již na 36 Heinischových strojích.21)
Roku 1805 dostal se Heinisch do sporu s vedením závodu. Jako mechanik továrny chtěl na svých strojích dále rozšiřovat strojové předení, ale žádal od továrny podíl na zisku. Když vedení Klapperothovy továrny odmítlo „tyto činy a spekulace na podíl privilegované továrny“ odešel Heinisch z Klapperothovy továrny a zřídil si sám přádelnu. V brzkém čase zařídil se výrobu na čtyřech strojích a přetáhl k sobě od Klapperotha několik přadláků, kteří nebyli spokojeni s podmínkami práce v továrně.22)
Ředitel závodu Josef Pohl podal stížnost na magistrát, že existence Heinischovy přádelny činí velkou škodu a příkoří c. k. privilegované továrně a zkracuje ji na jejich právech. Zároveň si stěžoval na odlákávání přadláků z továrny, což prý „zaviňuje fluktuaci dělníků a snižuje jejich píli a zájem na práci“. Podle přípisu ředitele Pohla tím, že Heinisch zřídil svou přádelnu a tím, že láká přadláky k sobě, způsobil mezi dělníky Klapperothovy továrny takový nepořádek, že když se od některého žádá větší výkon a píle, obdrží odpověď: „Já nemusím1 zde být, já mohu jít k Heinischovi“.23)
V důsledku stížnosti vedení menšestrové továrny magistrát zakázal pro odlákávání přadláků a zkracování c. k. privilegované továrny na právech Heinischovi provozovat přadláckou živnost na strojích. Přestože se Heinisch odvolal k magistrátu, zdůvodňoval své právo a prosil, aby nebyl zkracován na výdělcích k obživě, bylo proti němu v zájmu c. k. továrny zakročeno a znemožněno další strojové předení.24)"
To moc v jeho prospěch nesvědčí, spíš mi to potvrzuje to co píšu. Kdyby ten Klapperoth byl co k čemu, tka mu ten podíl nějaký dá, protože mu Heinsch zřejmě výrazně přispěl k prosperitě, ale byl to původně obyčejný dělník, jen velmi šikovný, dnes by zřejmě dostal šanci, doufám.
|
Martina, 3 synové |
|
(29.12.2013 17:11:12) Tento příběh není ani tak ilustrací "zlého kapitalisty" jako spíš ilustrací neomalených zásahů státu do svobodného podnikání.
Přitom mnozí dělníci neměli (a nemají dosud) rádi technické inovace, neboť je připravují o obživu.
|
Ananta |
|
(29.12.2013 17:33:29) Jo, je to taky příklad neomaleného zásahu mocných ve prospěch mocného, proč myslíš, že mu to podnikání zatrhli...
|
|
|
uhugo | •
|
(29.12.2013 18:07:32) Já bych si pod hyenismem a zotročováním představoval něco jiného, neúnosné pracovní podmínky dělníků, horší než třeba u pracovníků v zemědělství ve stejné době a lokalitě. Zmíněný konflikt bych rozdělil na dvě části. V první Klapperoth nesouhlasil s podílem na zisku pro Heinische, to je naprosto korektní podnikatelské rozhodnutí. V druhé nechal státní moc zasáhnout proti Heinischovi v roli konkurence. To je samozřejmě z našeho pohledu špatně, ale tehdy prostě byla taková přeregulovaná doba, volný trh (sic) neexistoval, tak se to dělalo takto. A pokud jsem dobře pochopil, Klapperoth dostal od úřadů svého druhu monopol, který mu Heinisch narušoval. Čili Klapperothovi můžeme vyčítat leda to, že nepřekročil mantinely vymezené dobou, hyenu to z něj ještě nedělá. Ostatně dnešek v tomhle není až o tolik lepší, stačí připomenout daňové prázdniny pro některé investory (a vysoké daně pro jiné v témže oboru), dotace pro některé podnikatele (což poškozuje jejich konkurenci) nebo likvidační podmínky pro malé likérky prosazené po metanolové aféře.
|
Martina, 3 synové |
|
(29.12.2013 18:10:19) Přesto si mnozí myslí, že "méně státu" znamená především "nižší sociální dávky".
|
|
Ananta |
|
(29.12.2013 18:12:57) No já jsem to tím taky myslela, to co píšeš v prvních větách, proto jsem se ptala jak souvisí článek, na který odkazuješ s tím co píšu, protože v něm nevidím nic o sociálních podmínkách dělníků.
|
|
|
|
|
|
|
|
|