| Binturongg | 
 |
(25.2.2014 18:44:51)
Ještě jedno téma - výročí z neděle:
Zakončení Olympiády v Soči (a dění na Ukrajině) téměř dokonale zastínilo jedno významné výročí. V neděli 23. února uběhlo 70 let od počátků deportací kavkazských národů do Střední Asie. Pojďme si připomenout, co se v roce 1944 odehrálo a co dlouhodobá ruská přítomnost na Kavkaze tamním národům přináší.
Vyhnání probíhalo násilně a tragicky, mnoho lidí zemřelo hned v prvních dnech. Příslušníci NKVD například 27. února zaživa upálili na 700 lidí ve stodole v horské vesnici Chajbach, především starců, žen a dětí. Údajně proto, že jejich transport do nížiny by byl příliš nákladný a technicky náročný. Naživu zůstali jen ti, kteří nebyli v okamžiku operace ve vesnici, jako právě Salamat Gajev. V den tragédie byl naštěstí s maminkou na odlehlém pastvišti, kam se vojáci NKVD nedostali. „Tam se moje matka dověděla o tom, co se stalo, o krutosti vojáků. Snažila se potom s námi s dětmi skrývat, pamatuji si, že jsme přebývali v nějakém medvědím brlohu. Nakonec nás ale po nějaké době stejně chytli,“ vypráví Salamat Gajev. Ve stodole v Chajbachu ztratil Salamat řadu svých příbuzných. „Zemřeli tam i úplní novorozenci - dvojčata Chasan a Husejn, kteří se narodili jedné příbuzné v tu noc, kdy se vše stalo.“
Zulaj Sulejmanovu spolu s ostatními obyvateli vesnice odvezli do Grozného, kde je naložili do vlaku. K dispozici byly jen nákladní vagóny na uhlí a dobytek bez oken, namísto lehátek jen dřevěné pryčny, uprostřed každého vagonu malá kamínka. Ta však nemohla vagón pořádně vytopit, Čečence sužovala strašná zima a hlad.
„Když někdo zemřel zimou, jeho tělo vytáhli a prostě položili do sněhu, země byla zmrzlá, nedalo se do ní kopat. Každé ráno, asi tak v osm hodin, rozdávali lidem ve vagónech plechový hrnek s horkou vodou a sto gramů chleba na člověka. Vytahovali také nemocné lidi z vagónů – odváděli je a nikdo neví, co se s nimi dále dělo, do vagónu se nikdy nikdo nevrátil.“
|
| Binturongg |
|
(25.2.2014 18:46:01)
http://stepancernousek.blog.respekt.ihned.cz/c1-61748170-mrtvoly-cestou-hazeli-jen-tak-do-zaveji-pred-70-lety-zacala-deportace-cecenskeho-naroda
Článek je dlouhý a musela jsem to číst s přestávkami na nádech...
Tak to jen ještě k tomu dnešnímu bolševickému výročí - jak se to pěkně kryje...
|
|
| Zufi. | 
|
(25.2.2014 18:48:01)
Bin, nemám slov, snad jen komouši za.raní....
|
| Binturongg |
|
(25.2.2014 18:53:31)
Ono se toho dnes vyrojilo nejen na FB poměrně dost.
Je dobře o tom mluvit, i když pro mnohé je to minulost, která se nemůže opakovat...
|
| Binturongg |
|
(25.2.2014 21:40:19)
Šuplík - ano?
Můžeš jmenovat za 20. a číst 21. století, kdo vyvraždil a umučil více lidí, kdo rozmlátil víc rodin na hadry a zajistil více lidem život horší než smrt, kdo dokázal vystěhovat a přemístit víc lidí, než komunisti?
Jistěže se takové věci dějí po celém světě a stále, ale tak obludných rozměrů jsou schopni jen komouši...
|
| Kafe | 
|
(25.2.2014 21:41:36)
Bin - měli na to dost času a také ovládali velkou část světa.
|
| Martina, 3 synové | 
|
(25.2.2014 21:45:08)
A to bylo dobře nebo špatně? 
Nicméně doufejme, že další příležitost nedostanou. 
|
| Binturongg |
|
(25.2.2014 21:48:44)
Martino - před pučem před 66 lety byli komouši pečlivě připravení.
Připravovali se na převzetí moci léta letoucí, infiltrovali do jiných stran, rozeštvávali lidi, poukazovali na "vinu" politiků...
Pak už stačilo málo.
Děsí mě to.
I to, že se historie opakovává.
I to, že mým spolužákům píšou mladí komunisté, že budou viset...
|
|
|
| Binturongg |
|
(25.2.2014 21:46:50)
Strašidlo - bingo! No právě...
Proč to píšeš? 
Šuplík se snažila srovnat (nebudu psát zlehčit, neb by ji to zase zbytečně rozčililo) jejich zločiny s tím, že se dodnes jinde děje totéž a nedělají to vždy komunisti, ale sama neví, s kým/čím to srovnat, nelokalizuje, neudává dobu - vždyť je to co do rozměrů a obludnosti nesrovnatelné.
Proto mě zajímá, KDE konkrétně se takové věci ve stejné míře dějí dodnes a není tam komunismus...
|
|
|
|
| Binturongg |
|
(25.2.2014 21:52:24)
Šuplík - myslíš Jugoslávii těsně po pádu bolševika?
Hele, já považuju za dost podstatné, kolik lidí zrovna komunisti povraždili, protože to podstatné je.
Snaha zlehčovat to tím, že nejde o soutěž, je marná.
Fašismus a komunismus má ve 20. století na svědomí nejvíc lidí.
O tom mluvím.
Proč to opět shazuješ a snažíš se mi dokázat, že kecám a odvádět řeč od tématu, netuším... 
|
| Binturongg |
|
(25.2.2014 21:54:14)
Minulost komunistů se opakuje po celém světě a ne vždy za to mohou komunisti?
Hmmm, tak to pak jo, to už opravdu nemá smysl se hádat 
|
|
|
| Binturongg |
|
(25.2.2014 22:08:27)
Šuplík - myslela jsem to tak, při dnešním výročí, aby si lidi uvědomili, co všechno komunisti dokážou, a jak moc jsou nebezpeční - lhostejno kde na světě, a aby nebyli lhostejní k tomu, že už se zase dostávají ke korytům.
V osmačtyřicátém taky nikdo nevěřil tomu, že by zaváděli novoty bez jakékoli předchozí dohody a dle zákonů a ústavy - prostě udělali, co zrovna chtěli a potřebovali.
Dodnes jsou toho schopni.
To jsem tím chtěla říct...
Debata je o komunistických zločinech, ne o blíže lokálně a časově neohraničeném utrpení lidstva, na to můžeme založit jinou debatu a jistě spolu budeme souhlasit 
|
| Kafe |
|
(25.2.2014 22:12:42)
"V osmačtyřicátém taky nikdo nevěřil tomu, že by zaváděli novoty bez jakékoli předchozí dohody a dle zákonů a ústavy - prostě udělali, co zrovna chtěli a potřebovali.
Dodnes jsou toho schopni."
V 48 bylo docela snadné odhadnout, jak se komunisté zachovají, protože byl jasný příklad v SSSR. Takže bylo zřejmé, že co zavádí Stalin tam, brzy bude zaváděno tady. Zejména po Postupimské konferenci.
|
| Binturongg |
|
(25.2.2014 22:14:59)
"V 48 bylo docela snadné odhadnout, jak se komunisté zachovají, protože byl jasný příklad v SSSR. Takže bylo zřejmé, že co zavádí Stalin tam, brzy bude zaváděno tady. Zejména po Postupimské konferenci."
Předpokládáš, že je národ složený z lidí, kteří nemají nižší inteligenci než 100 a nižší vzdělání než SŠ, nebo jen provokuješ?
|
|
| Kafe |
|
(25.2.2014 22:28:35)
Šuplíku - Velká čistka proběhla v SSSR už ve 30. letech. Bylo dost času ledacos se dozvědět/na prosáknutí informací. Postupimská konference proběhla ve 45. roce. Tedy přiznávám, že nevím, jak moc byla známá, co se dohod týče, ale i tak bylo vidět, že Československo padá pod sovětský vliv. 
|
| Binturongg |
|
(25.2.2014 22:40:14)
Strašidlo je úplně mimo s tím, že byl náš národ informován o tom, co se stane, když to rudí vyhrají.
Zase lži a demagogie - co od ní taky čekat 
Pamětníci vzpomínají, jak s uspokojením četli, že se bude podporovat soukromé podnikání, každý bude moci vyznávat jakoukoli víru...
|
| Binturongg |
|
(25.2.2014 22:47:27)
Šuplík - nojo, vidíš, Obecná škola 
|
|
| Kafe |
|
(25.2.2014 22:49:31)
To tam ale četl politický předvolební program. A jak známo, papír unese všechno.
|
|
|
|
|
| Persepolis | 
|
(25.2.2014 22:37:04)
Liško, kolik informací si myslíš, že asi tak prosáklo.
Kolik informací prosákne dneska, v době internetu, špionážních satelitů a jánevímčehoještě třeba z KLDR?
předloni jsem měla doma půjčené noviny z 20 a 30 let a dokonce pár výtisků z let 1914-1918 a ze zahraničí tam byli jenom velice kusé informace. V těch válečných letech tam byly informace z fronty, ale pak už toho bylo jenom minimum.
Něco jsem si okopírovala schválně se podívám, jestli tam psali o SSSR, jestli vůbec něco.
|
| Binturongg |
|
(25.2.2014 22:41:03)
Persepolis -
|
|
| Kafe |
|
(25.2.2014 22:48:16)
Persepolis - nevím. Ale být v té době politik, asi bych byla lépe informovaná a včas bych prchla.
|
| Binturongg |
|
(25.2.2014 22:54:35)
Strašidlo - teď najednou mluvíš pouze o politicích? Takže to neplatilo pro lidi - jen politici měli vědět, co se děje v Rusku? A dnes to víme? A dnes to vědí všichni politici?
Jasně, měli prchnout, jako prchli všichni, kdo skončili v koncentrácích - prosímtě, už těch kydů nech
|
| Kafe |
|
(25.2.2014 22:57:16)
Bin - s tebou je zase diskuze jak se Semelovou.
|
| Filip Tesař |
|
(26.2.2014 8:28:27)
Je potřeba vidět i další kontext.
1. Třeba panslovanský, ten byl hodně silný u Beneše. Neoddělitelnou opačnou stranou mince byla nedůvěra k Francii a Británii kvůli Mnichovu (a samozřejmě k Německu), USA byly tehdy příliš vzdáleným pojmem - nezapomínejme na meziválečný americký nezájem o Evropu.
2. Docela silné bylo zprvu přesvědčení, že válečné spojenectví ukončilo meziválečnou izolaci SSSR, ve které byl hodně spatřován prostě důsledek občanské války, v níž prohráli favoriti západních zemí. Předpokládalo se, že SSSR bude nyní přirozeně ovlivněn Západem.
3. Zločiny leninské a stalinské doby byly přičítány ruské tradici, předpokládalo se často, že nejsou přenositelné do ČSR, protože byly spojovány mj. s nutností udržet centralizovanou správu obrovské země. Celkový obraz o rozměrech a hlavně systematičnosti zejména stalinských zločinů scházel. Ilustrativní budiž, že např. celkové válečné ztráty SSSR se po válce opatrně odhadovaly na 8 mil. osob (a šlo o odhad jdoucí nad rámec tehdy přiznaných sovětských ztrát).
4. Byla obecně silná náklonnost nejen k levici, ale obecně ke korporativnímu státu, jako protikladu meziválečného stavu, ve kterém byl spatřován kolektivní viník mnichovského selhání. A v tomto směru sehrál pravděpodobně velice silnou a dodnes přehlíženou roli politický systém třetí republiky, ve kterém se v podstatě volilo, pouze vybíralo ze čtyř povolených stran, které se všechny podílely na vládě (to znamená, že voliči "volili" pouze podíl "své" strany ve vládě).
Vzhledem k tomu se ale předpokládalo, že komunisté budou kontrolováni ostatními stranami. Ostatně, volební zisk komunistů z roku 1946, který by v běžných volbách mohl dost dobře stačit na sestavení jednobarevné vlády, v těchto podmínkách vždy znamenal menšinový podíl ve vládě. Proto také bylo tolik politiků nekomunistických stran tak bezstarostných - předpokládali, že v případě potřeby budou mít vždy většinu, plus že mají oporu v nekomunistickém prezidentovi.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)