Faidra Lannister |
|
(12.4.2014 19:44:27) Já jsem se dostala na další level a mám pocit, že už ani ta nostalgie není, co bývala.
|
Tragika |
|
(12.4.2014 19:51:52) Nějak nechápu, proč si dnes nemůžeš užívat jaro stejně jako kdysi. Jo, tulipány jsou dražší, ale když si koupíš za pár Kč cibule a včas je zasadíš, můžeš se kochat stejně a dokonce ještě déle - v květináči, či na zahradě neuschnou tak brzy, jako ve váze. Aneb, štěstí přeje připraveným. Já se držím hesla - Jaký si to uděláš, takový to máš. Do přírody můžeš vyrazit i s malými dětmi - s kočárkem, šátkem, krosnou, s nosičem na kolo.... a piknikovou deku roztáhneš na každé louce. V čem je problém? Netuším.
|
Ryšulka, K+A |
|
(12.4.2014 20:19:00) No ale je přece jasné, že když vezmeš malé dítě na louku, tak piknikovou deku brát nemusíš. Protože to dítě na ní nevydrží. A musíš vzít i spoustu dalších věcí pro dítě, které bez dětí nepotřebuješ.
|
|
Sněhulka a sněhuláčci |
|
(12.4.2014 20:27:39) Tragiko, jasne, ze muzes jit i s detmi a ma to zase jine kouzlo. Ale to, co treba chybi nejvic me, je prave ta samota (max. s partnerem) v tu chvili. Ten klid, ticho. Sedet pod tresni s knihou (to jsem treba zrovna nikdy neudelala, ale navazuji na zakladatelku) hodinu a mit na tu knihu klid, nerku-li cele dopo/odpoledne, jako si to muze clovek dovolit za studii (nebo za bezdetna zkratka), to proste "za detna" nejde. Jen tak byt, jen tak se na te louce natahnout a nechat myslenky plynout a pak zjistit, ze tam lezis dve hodiny, ale NICEMU a NIKOMU to nevadi... kdyz pujdu s detma, je to fajn, jasne, jen jinak fajn. Ale s nimi je clovek tak nejak neustale, a tak obcas by rad zmenu... Nevim, jestli to takhle zakladatelka myslela, ale ja to tak pochopila, resp. ja to tak citim.
|
Dari79 |
|
(13.4.2014 7:36:10) Jo, to je přesně ono.
Je to takový stesk, že život je šílený kolotoč a frmol. Jistě teď je spousta jiných, krásných zážitků, ale tenhle pocit prostě už nemívám.
Když dostanu "volno" od dítěte, tak mám milion věcí k vyřízení a ten čas chci využít na 200%, páč je mi na druhou stranu líto, že se mu nevěnuju. JInak jsem s dítětem, občas chci být i s mužem, práce je hromada, ve "volnu" organizovat furt práce kolem baráku, uklizeno není a to přijede na velikonoce celá rodina, nejsou nakoupený dárky k narozeninám (duben je u nás velmi frekventovaný), u kadeřnice jsem nebyla x měsíců... Nějak mi nejde požádat muže, aby hlídal dítě sám a já se šla "flákat" pod strom.
Ano, nic na světě není báječnější než to mrňavé dítko, ale ta nostalgie po té jarní pohodě svobodna-bezdětna-bezkariérna prostě na mě včera padla.
Mám bezdětného kolegu v mém věku a ten nedávno prohlásil, že neví, kdy mu jede vlak, že je mu to jedno, prostě dojde na nádraží a když to pojede za dýl, tak si tam sedne a bude si číst. Já normálně pocítila osten závisti, že TOHLE ještě někdo dělá. Já bych věděla přesně, kdy mi to jede, doklusala bych tři minuty před tím, protože mezidobí by bylo jednoznačně vyplněno nějakou aktivitou. A pravděpodobně bych stejně jela autem, protože tak se toho stihne víc
Jinak jako jo, u baráku mám zahrádku a kvetou mi tam zrovna teď tulipány, to není o tom, že bych nevěděla, jak to jaro vypadá
A ano, doufám, že si to za pár let ještě zopáknu.
|
enny |
|
(13.4.2014 8:44:29) Dari, počkej za 20 let, budeš takto vzpomínat na dnešek Mám tchýni 85 let, mám ráda, když vzpomíná. Mísí se v ní radost i smutek z toho, co už není. Ale na ní vidím, jak je i v těch 85 ráda na světě. A jak říká: "Musím si to tu ještě užít. Každý den."
|
|
|
|
mamoch |
|
(12.4.2014 20:31:08) Tragiko, mandelinko - přesně tak si to myslím taky, už jsem psala, že tohle vůbec neznám. "Lidé jsou různé" jak někde ve filmu zaznělo a je to tak.
|
|
|
|