torey |
|
(22.7.2014 21:59:58) Představte si situaci: dvouletý klučina udeří svoji babičku do obličeje. Babička mu řekne, že to nemá dělat, že to bolí a on se napřáhne, že to udělá ještě jednou. Babička ho chytne za zápěstí s důrazným "ne". Kluk začne řvát a běží za maminkou a dožaduje se, aby byl od ní pochován a utěšen.(Maminka je celému incidentu přítomna, sedí jen o kus dál a čte si.) Jak byste se v této situaci zachovaly jako maminka? A jako babička?
|
Eva + Klárka2/07 |
|
(22.7.2014 22:02:59) tak 2leté dítě je malé, zkouší hranice. takže bych nějak extra nevysvětlovala, řekla, že se to nedělá.
|
Galia |
|
(22.7.2014 22:07:32) Fakt? A jinak nic?
|
Eva + Klárka2/07 |
|
(22.7.2014 22:17:13) proč ten ?
neutěšovala bych, prostě se to nedělá, bolí to. konec...
|
|
|
Kamisi |
|
(22.7.2014 22:20:07) A co bys dělala ty? Jako babička bych udělala skoro to samý, jen bych to závěrečný "ne" neřekla prudce, i když kdyby to bylo opakovaně, tak kdo ví. Jako máma bych mu řekla, že to babičku bolí a nechce, aby jí bouchal a zároveň bych mu s pochopením řekla, že se asi lekl, když na něho babička zakřičela. Nechala bych ho na klíně vybrečet a až by se uklidnil, pomazlila bych se s ním.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(22.7.2014 22:39:58) jo, že se lekl je asi možný, každopádně bych mu zopakovala, že nesmí, ale ž už je hodný blablabla, pochlácholit, ale před tím, nebo po uklidnění, připomenout, že má babičku pohladit, je to u malých něco jako omluva, tak ať se učí
|
|
kambala pláááckááá |
|
(23.7.2014 7:57:10) tohle je pro mne typická výchova vedoucí ke spratkovství. několikrát praštil babičku, tak na něj byla fuj, protože mu řekla NE moc nahlas, tak ho uklidnim, nechám vyplakat a potulim
|
adelaide k. |
|
(23.7.2014 8:11:46) Kambalo a proč ne? Takhle malý dítě ještě emocí "babička se na mě zlobí" moc zpracovat neumí, tak proč mu nepomoct, třeba i pritulením. Tím přece ne schvaluji jeho chování. Rozhodně je to lepší než časté "nechci tě/nechoď ke mně/ jsi zlobivý kluk" Navíc když se uklidní a probereme to znovu v klidu, bude to mít o 100% lepší výsledky.
|
|
Kamisi |
|
(23.7.2014 8:15:45) Kambalo ne, to není. Vyjádření pochopení není utěšování, je to pouhé kostatování, důvodedem je, aby si dítě uvědomilo, proč vlastně pláče a naučilo se pojmenovat a později vyjadřovat svoje pocity. Nechat vyplakat je důležitý okamžik, dítě potřebuje emoce ventilovat, v tomhle věku neumí jinak, než pláčem. Dítě se učí samotnou situací, potřebuje prostor k uvědomění, co se vlastně stalo. Poskytnutí lásky, přestože dítě udělá chybu, je základní potřeba. Obzvlášť, pokud k takové situaci došlo poprvé. Pokud by se to opakovalo, je na místě být důraznější, ale pouze slovně. Až se dítě uklidní, je dobrý mu znovu zopakovat, k čemu došlo a hlavně vyzdvihnout, že když babičku uhodí, tak jí to bolí a to se nikomu nelíbí a dovést ho k omluvě.
|
Žžena |
|
(23.7.2014 9:03:01) Já teda fyzické násilí vidím jako tak velký prohřešek vůči bližnímu, že za něj nebudu dítěti nabízet náruč k mazlení. Kamisi, mluvíš o tom, že dvouleté dítě poté, co opakovaně bije babičku, pomazlíš (tím mu podle mne dáš najevo, že jeho chování je v podstatě OK) a pak mu budeš něco vysvětlovat (jednak dvouleťák z toho vysvětlování prd pochopí, jednak to bude už déle po činu, tj. odpadne efekt bezprostřednosti).
|
|
|
|
Kamisi |
|
(23.7.2014 8:20:00) Jo a kluk praštil babičku jednou - nejspíš si vůbec neuvědomil důsledek toho, co dělá. Když praští do židle, nikdo na něj nekřičí, nikoho to nebolí. Je to malý dítě, které se učí a poznává.
|
|
adelaide k. |
|
(23.7.2014 8:44:39) Zatímco po plácnutí po zadku už by to nikdy neudělal
|
adelaide k. |
|
(23.7.2014 8:52:46) Juliet, jaký rozebírání situace a analýza?
"Jako máma bych mu řekla, že to babičku bolí a nechce, aby jí bouchal a zároveň bych mu s pochopením řekla, že se asi lekl, když na něho babička zakřičela."
Nevím co v tom hledáte za složitosti.
|
|
Grainne |
|
(23.7.2014 8:58:20) Leknout se ovsem mel, to je ucel toho, ze upozornujeme na chyby a slouzi k tomu, abychom je nedelali znovu. U deti, stejne, jako u dospelych. Na dospele, zvlast, pokud jsou vetsi, nez my, sice nerveme, ale dostanou pokutu, snizi se jim premie....a kdo vi, co vsechno. Takze dite durazne upozornime, dospely uz za facku muze dostat pokutu....
|
|
|
Kreaty |
|
(23.7.2014 9:01:08) plácnutím v něm vybuduješ vzorec chování, že ten kdo je silnější tak může tomu druhému působit fyzickou bolest, a že i lidi, kteří se mají velmi rádi, tak si ji můžou způsobovat, takže přesný opak toho čeho si chtěla dosáhnout, ty si chtěla říci, že lidé se mezi sebou netlučou, neb jim to působí bolest jak fyzickou tak psychickou
jak když zavoláš na psa a on nepřijde, zavoláš jednou dvakrát a on nereaguje, nakonec se vrátí po hodině a ty ho seřežeš, tím si zajistíš to, že už se nikdy nebude vracet, protože bude vždycky po návratu čekat výprask
člověk má tu výhodu, že se mu dají věci vysvětlit,
|
Kreaty |
|
(23.7.2014 9:08:06) Juillet a co si tím praštěním dosáhla? a co si tím chtěla svému dítěti sdělit?
|
Kreaty |
|
(23.7.2014 9:18:36) Julliet, ve všech předchozích generacích se násilí /způsobování bolesti/ používalo jako projev moci. Jenže když chceš násilí vymítit, tak ho musíš ze života zcela odstranit.
Svým dcerám si do jejich života sdělila, že přestože je někdo velmi miluje, tak jim může občas jednu vrazit. A skutečně si tohle chtěla?
|
|
Grainne |
|
(23.7.2014 9:26:56) ?..aniz bych chtela obhajovat biti, rychly proces akce, reakce mirnym placnutim neni tak slozity, aby si z nej dite odneslo negativni vzorec do zivota. Zbytecne precenovani obycejneho placnuti Velmi casto se k tomu rodic navic uchyli ve chvili hroziciho nebezpeci, takze voli napr mezi placnutim a rizikem vbehnuti pod auto.
To je spis modni trend hrotit placnuti k dozivotnim nasledkum. Je treba ovsem vnimat rozdil mezi placnutim, jako zduraznenim slov a mezi zbitim. Pripadne mezi placnutim a fyzickym trestem dlouho po prohresku, treba v radu dlouhych minut, az hodin.
|
Grainne |
|
(23.7.2014 9:41:43) To deseni se je na muj vkus zbytecne okazale. Kupodivu bylo slusne prokazano, ze krome neprimerenych, fyzicky ublizujicich trestu je pro vychovu ditete nejhorsi neprojevovani emoci, sice spravna, dokonce predpisova vychova, ale tzv. Bez citu, tedy bez emoci. Kupodivu jak pozitivnich, tak negativnich.
Mirne placnuti je vic projev emoce, obvykle totiz neboli, nez trest.
|
|
Grainne |
|
(23.7.2014 9:46:42) Za mne, pripada mi vubec dost zvlastni potlacovat projev emoci pred ditetem. Ted opravdu nemyslim ani to placnuti, ale prece nebudu predstirat, ze placnuti babicky je neco, co ve mne vyvolava pozitivni emoci, nebo potrebu provinilce utesovat, protoze to nekde nekdo psal. To je falesna hra, naopak, kdyz vidim litost, dite dava najevo, ze si je vedome chyby a je mu to lito, tak ano, pak ho uz klidne pritulim a utesim, pote jdeme utesit babicku.
|
Žžena |
|
(23.7.2014 9:49:42) "nebudu predstirat, ze placnuti babicky je neco, co ve mne vyvolava pozitivni emoci, nebo potrebu provinilce utesovat" Asi tak
|
|
Anni&Annika |
|
(23.7.2014 9:52:39) moje mama by si to s ditetem vyridila sama asi podobne, mozna by placla pres zadek, nevim, ale durazne by dala najevo, ze tohle ne a taky by to diteti vysvetlila. Pokud bych sedela vedle a dite bezelo za mnou, ze se u rozhodnuti babcky nelibi, babicku bych podporila a souhlasila s tim co udelala. Taky bych diteti vysvetlila, proc s babickou souhlasim. Ja nejak z toho prispevku nechapu, proc to dite k te mame bezelo /jestli podporit v placani, ci utesit, ze neco udelalo spatne/.......a teda kdyz se nad tim zamyslim, nechapu, co chce vlastne zakladatelka slyset
|
|
|
|
|
Limai |
|
(23.7.2014 11:33:35) Já myslela že riziko vběhnutí pod auto se řeší držením dítěte za ruku a dostatečně malou vzdáleností od dítěte,ne tím,že mu jednu šlehnu.
|
Limai |
|
(23.7.2014 12:28:43) To je pravda,ale kolik matek má trojčata nebo čtyřčata?Zanedbatelné minimum.Dvě děti se za ruku udržet dají.Tři čtyři sice blbě,ale dá se to taky pořešit,když se chce.
|
Tečka, čárka | •
|
(24.7.2014 6:48:22) "Dvě děti se za ruku udržet dají.Tři čtyři sice blbě,ale dá se to taky pořešit,když se chce."
Limai, to je teda ptákovina, asi nemáš dvojčata, viď Teda ne, že bych děti u silnice mydlila, ale názor, že se každé dítě dá udržet celou cestu za ruku a to dokonce i v případě, že má ta matka dětí víc, mě fakt pobavil Taky by mě zajímal ten konkrétní návod na ty tři čtyři děti.
|
Kja |
|
(24.7.2014 20:34:36) Známá, co měla trojčata (dnes mají cca 15 let), na ně měla vodítko, aby se jí právě žádné nezaběhlo, kam nemá
|
|
|
|
|
Limai |
|
(23.7.2014 12:25:04) A jaký dítě se nedá držet za ruku?Jako že dvouletý nebo čtyřletý dítě má větší sílu než matka,takže ho matka nedokáže za tu ruku udržet?
|
Martina, 3 synové |
|
(23.7.2014 12:34:34) Moje roční dítě vážilo 16 kg, tříleté 25 - já tak 40 až 45 kg, takže přetahovaná by měla jasného vítěze, tomu jsem musela zabránit, aby jim nedošlo, jak snadné je mě přeprat...
Ale to není běžný případ.
|
|
Grainne |
|
(23.7.2014 13:09:19) Limai, vyrovnana matky, minim tim vzdy a za vsech okolnosti a vyrivnane dite, tez vzdy a za vsech okolnosti, to jiste zvladnou hrave, ale deti, ani matky nebyvaji emociona,ne vyrovnane primky, takze nektere deti sebou necekane oraskniu na zem a odkuli se, vykrouti se necekanym manevrem....atd. atd, matky ne vzdy a za vsech okolnosti vyrovnanych deti jiste znaji, tez se nektera matka lehce zamysli, jestli potrebuje jogurt, nebo maslo a necekaneho detskeho manevru se proste lekne....a placne.
Pro normalni lidi nic, s cim by se pri vychove nesetkali, tedy nic, nad cim by bylo treba se takto okazale podivovat.
|
Grainne |
|
(23.7.2014 13:11:50) Udzet na 100% jiste, za pouziti policejnich pout, hlavne neztratit klicek.
|
|
|
|
|
|
|
olga beranová 3 dospělé dcery | •
|
(1.8.2014 18:41:25) No to si snad děláte srandu . pokud dítě zlobí = dělá něco co nemá , nesmí ... tak prostě dostane na zadek a hned ví , že to nemá dělat ... skutečně osvědčený recept .. prověřený spoustou generací . V jednoducgosti je krása . A hlavně výsledky jsou zaručené a změny nastávají rychle .
|
|
Markéta s párkem | •
|
(19.8.2014 16:26:23) Jako rodič mám nad svým dítětem moc a to je v pořádku. Já za něj nesu odpovědnost, tak uplatňuji své mocenské prostředky, aby se (vy)chovalo, jak má. Mocenské prostředky nejsou jen plácnutí, ale i to, že ho chytnu, když chce dělat něco, co nemá, že mu seberu nebezpečnou věc, že já rozhoduji co a kdy se bude dělat atd.
|
|
|
|