Moucha | •
|
(11.12.2014 10:30:19) Kroniko, tak si ty známosti udelej. Vzdyt bydlis na malým mestě, potkáváš denne furt ty samy lidi.. lidi co chodej se psama.. je to je ale krasnej pejsek... dobry den pani postacko, to mate ale plno prace, co atd.. vzdyt tam bydlis uz radu let. Ja jsem se privdala na jih z Prahy, nikoho jsem tu neznala, a potupem 20 let jsem si nasla jak přátele, tak i známé.. Ted jsem treba dohodila praci jende holce, ze to misto bylo volny bylo jen pres známé, čemu se diviš.. Mámy s kočárkama si třeba rádi popovidaj... a jak po materské.. a uz se povidá.. Moje nynější práci jsem sehnala tak, že se v miste kde už jsem kdysi pracovala něco předelávalo.. co to tu stavite.. aha, tak to já tady chci pracovat. Šla jsem za manažerem, který mě vubec neznal vtrhla jsem tam jak velka voda a prohlásila jsem.. dobrý den, já se jdu ucházet o práci.. Říkal že prý styl a moje zaujetí pro věc v tu chvili se rozhodl že mě veme, pak jsem mu jeste doporucila, at se na me poptá po kolegynich co tam už byly tenkrát a bylo hotovo. Mám vic jak pozadujes za 21 hod tydne, chteji se po me pracovni vysledky, ale jde to..
|
Černá kronika |
|
(11.12.2014 12:58:22) Moucho, sama píšeš, že jseš jak velká voda a zřejmě jsi taky hodně a dobře výřečná. Já právě naopak, jsem málomluvná a špatně se seznamuju, neumím dát první impuls. Nikdy jsem se neseznamovala lehce, neumím flirtovat, jsem nesmělá. Vždycky jsem měla jednu dobrou kamarádku, ale nikdy jsem okolo sebe neměla partu kamarádů. I tady mám jednu dobrou kamarádku, snažila se mě dostat k nim do práce, ale její kolegyně měly zase svoje známý, takže se to nepovedlo. Ještě mě tlačila na jedno místo, ale tam jí nakonec řekli, ať se nezlobí, že to místo potřebujou pro někoho jinýho, kterýmu jsou zavázaný..... Jo, zdravím se tu s lidmi, to né že né, na ulici taky prohodím s někým pár vět a i se zmíním, že hledám místo, to samý před sousedy, takže lidi to ví, ale fakt nevím, jak mám víc u nich žebrat, ať se za mě přimluví. Já to ani neumím.
|
Moucha | •
|
(11.12.2014 18:45:56) Výřečná asi ano, ale jestli dobře nevím, mám vadu řeči.(Ř,R.) Přesto mi neděla problem pracovat tam kde se mluví s lidma a přesto nemám problém uspet při slovním projevu, takze o dokonalosti to není.
|
Černá kronika |
|
(12.12.2014 8:02:48) Ne, o dokonalosti to určitě není, spíš hraje roli ta výřečnost, obsah toho, co říkáš a tak nějak celkový neverbální dojem. Tohle je u mě špatně. Na pohovoru, kde jsme byly společně čtyři uchazečky a měly jsme před sebou navzájem mluvit, vyzdvihnout svoje úspěchy, koníčky, povídat o rodině atd., tak tam jsem naprosto pohořela. Zatímco někdo byl schopný mluvit 20 minut a ještě se u toho uvolněně pochechtávat, tak já mluvila sevřená, stažená cca 2 minuty. Jenže jako vrátná bych taky dokázala pozdravit a usmát se na příchozí, poradit, kam jít, přepojit slušně a ochotně telefon, popřát pěkný den atd. To není tak, že bych nedokázala jednat s lidmi. Jenže při tom pohovoru jsem neměla šanci to dokázat, připadala jsem si tam jak na trhu a některý uchazečky byly jako trhovkyně, který by dokázaly prodat i svoje děti.
|
Kudla2 |
|
(12.12.2014 8:25:30) Jak neměla šanci? Jakou jinou šanci by sis ještě představovala?
Zase si vem, jak jinak mají oni šanci zjistit, co v Tobě je, než že si Tě takhle vyzkouší? A pokud tam je někdo jiný, kdo pod tlakem dokáže působit uvolněně, tak si samozřejmě radši vyberou jeho.
Možná by tedy stálo za to zapracovat na vlastní psychice (abys nebyla tak sevřená), pokud Tě to limituje při hledání zaměstnání, které chceš získat?
|
Černá kronika |
|
(12.12.2014 8:51:45) Kudlo, ale takový "uvolněný" chování taky nemusí být vždycky plus. To byla až vlezlost nebo jak píšu, jako chování trhovkyně. Mě třeba takový chování vyloženě odpuzuje u prodavaček, když si chci jen něco prohlídnout a prodavačka "se mě ujme" a směje se, vychvaluje, vnucuje a nenechá mě v klidu. Naopak uvítám, když je prodavačka samozřejmě ochotná a milá, ale nechá mě být a nabídne se, ať se na ní kdykoliv obrátím, když budu potřebovat. Nesnáším, když prodavačka stepuje před kabinou, nosí další a další věci a chce, abych se jí ukázala a pak samozřejmě chválí, jen aby prodala. A tohle chování jde napasovat i na jiný povolání. Navíc ty by jsi chtěla před cizími lidmi na pohovoru rozebírat svojí rodinu, či svoje vzdělání nebo to, co jsi dosud dělala? Já ne, vadí mi to. Tím pádem se neumím prodat. Hele, moje ségra třeba umí prodat to, co dělá v domácnosti pro rodinu. Ona začne tím, jak je unavená, že dneska udělala to a to a vyjmenuje i ty nejmenší práce, takže fakt člověka přesvědčí, že je dobrá, pracovitá, de facto udřená, zaslouží si, aby jí někdo pomohl a politoval a pochválil. Já v podstatě toho v domácnosti dělám víc, nepomůže mi vůbec nikdo, ale nedokážu o tom mluvit a je mi blbý si i postěžovat, že jsem třeba večer unavená, protože nechodím do práce a tak nemám nárok být v domácnosti unavená. A udělám tu práci hůř nebo udělám té práce míň jen proto, že o tom nedokážu mluvit? Vždyť je to blbost. Jo, není to dobrý, možná si to nesu z dětství, nebyla jsem moc chválená a když jsem se někdy sama pochválila nebo upozornila na něco, co se mi povedlo, tak mi bylo řečeno "samochvála smrdí". Svoje děti chválím, chválím, chválí. Musí mít lepší sebevědomí než mám já. V dnešní době je to nutný. Ale vidím, že stejně neumí udělat ze sebe hvězdu a spíš vidí na sobě ty nedostatky, než aby vyzdvihly to, v čem jsou výborný.
|
Kudla2 |
|
(12.12.2014 8:59:53) Kroniko, vždyť o rodině a o sobě toho může člověk nažvanit na hodiny, aniž by opravdu něco řekl (pustil nějakou citlivou informaci).
Chápu, že každý na to není, chápu i to, že se člověk nechce nechat nacpat do nějaké škatulky, kam nepatří, ale u Tebe mi to připadá tak, že hledáš chyby pořád jenom na tom okolí (viz ty vlezlé prodavačky - přece ne každý člověk schopný komunikovat musí být nutně vlezlý) - jednou se Ti nedaří proto, že nemáš známosti, podruhé proto, že pohovor je vedený špatně a nedají Ti příležitost ukázat, co v Tobě je, potřetí proto, že jsou tak drzí, že Ti nabízejí málo peněz.... chápu, že je to do určité míry obrana proti tomu, aby Ti sebevědomí nekleslo ještě níž, ale jsem přesvědčená o tom, že to není ta správná cesta - sebevědomí Ti to nezvýší a ty potenciální zájemce to dost spolehlivě odradí.
|
Černá kronika |
|
(12.12.2014 9:05:16) Kudlo, tady ten pohovor ale jak popisuju, tak byl prý předem rozhodnutý, takže to celý byla komedie. A vedený byl opravdu hodně blbě. Už jen to, že ta paní, co pohovor vedla, měla hodinu zboždění a my tam na ní museli čekat. A když se pak vyptává i co dělají moji rodiče, jaký měli povolání a jestli už jsou v důchodu a člověk musí odpovědět v té souvislosti, že už má jenom mamku, to je hodně debilní pohovor.
|
Kudla2 |
|
(12.12.2014 9:53:04) Kroniko,
přijít o hodinu pozdě je od té paní skutečně neprofesionální.
To s těmi rodiči - tam nevím. To může být na hraně (protože do Tvých rodinných poměrů vcelku nikomu nic není a mohli by šlápnout do lejna, kdyby tomu dotyčnému třeba nedávno někdo umřel a bylo to ještě citlivé, dalo by se spekulovat, jestli se neptají kvůli tomu, jestli bys případně měla k dispozici hlídání), ale taky si to umím představit jako pokus toho kandidáta rozmluvit na nějaké nenáročné téma, ke kterému má co říct většina lidí.
Těžko takhle od stolu soudit, ale přiznám se, že kdybys tohle popisovala jako ojedinělý případ nehorázného chování, tak bych tomu přikládala daleko větší váhu než tomu, když popisuješ, že se k Tobe nehorázně chovají všichni a pořád.
|
Černá kronika |
|
(12.12.2014 10:50:40) Nikde nepíšu, že se ke mě chovají všichni nehorázně, to zase nepřekrucuj. Pozvání na pohovor je pro mě v podstatě téměř ojedinělý zážitek, mohla bych je spočítat na prstech jedné ruky. A to, že píšu, že se na veřejnost dostanou jen mizerně placený místa, tak to taky nemá se mnou žádnou souvislost, tak to prostě je, ať bych žila nebo nežila. V kombinaci s mou povahou a tím, že jsem na hledání odkázaná jen sama na sebe, tak je ta situace pro mě blbá.
|
|
|
veverkaa |
|
(12.12.2014 17:42:14) Tak zaměstnavatel se tě může ptát jen na věci týkající se zaměstnání, na soukromý život se vyptávat nesmí. Nejsi povinna odpovídat. Kdyby se mě někdo zeptal při pohovoru, na to, co moje rodina...? Tak bych mu položila otázku, jak to souvisí s prací? A neodpovídala bych. Totéž vlezlé prodavačky, je moc těžký jim říct, děkuji za pomoc, nemám zájem, poradím si sama, až budu potřebovat, zeptám se...?
|
jentak | •
|
(15.12.2014 14:03:03) Tak vlezlá prodavačka je něco jiného než personalista, který má na stole stovku životopisů. Když neodpovíš nic, okamžitě jde na hromadu - vyřazeno.
|
|
|
|
Černá kronika |
|
(12.12.2014 9:08:23) Na příkladu prodavaček jsem chtěla jen ukázat, že výřečnost a uvolněnost na první dojem nemusí být taky vždycky to pravé ořechové.
|
|
|
|
|
|
|
|
|