| Mili+2 | 
 |
(4.6.2015 21:48:53)
Dobry vecer,
Dcera (10) od prvni tridy kamaradila se spoluzackou, rikejme ji Jana. Kamaradstvi pramenilo z toho ze bydlime blizko, tak si hraly i po skole. Jana vzdy prvni housle, ale rikala jsem si ze se to vyvrbi, dcera stejne nikdy nebude lidr. Ve treti tride mi ucitelka rekla ze Jana dceru vyuziva, za svoje penize si koupi svacinu, a dceru navadi aby si koupily neco pro obe, nebo nese li si dcera svacinu, tak loudi o pulku, a svoje si sni sama. Taky ze ji "zakazuje" kamaradit se s jinyma holkama. Promluvila jsem si s dcerou, ta zatim taky prokoukla a distancovala se trochu, obe si nasly jinou nej kamosku a zdalo se to ok. Problem nastal kdyz se hlasily na ZUSku na hudebni nastroj, moji dceru vzali, Janu ne. Jana zacala provokovat ve skole, porad dceru napada, rika ji ze nic neumi, posmiva se ji, moje ji ignoruje, ale treba povida si s nekym jinym, a do toho vpadne Jana s nejakym posmeskem. Utrhuje se, zkousi zesmesnit. Nastesti neni moc oblibena, tak doufam ze jine k tomu nestrhne, ale kdo vi
Zkusila jsem ji domluvit, ba jsem ji poprosila, fakt bez zvyseni hlasu. Zacal brecet, a doma rekla ze jsem ji servala. S jeji mamou domluva neni. Dcera je nestastna.
Co ted? Prelozit do jine tridy, nebo trenovat asertivitu? Bojim se ze se z neprilis prubojne dcery stane vteleny mindrak.
|
| Mili+2 |
|
(4.6.2015 21:58:00)
Kdyz jsem to probirala asi pred mesicem, tak rekla ze Jana se takle povysuje nad vsechny, ale s matkou se nedomluvi Ja nevim, dcera rika ze treba kluci si to neberou k srdci,nebo do ni stouchnou, a z holek pry nejvic napada ji a jeste jednu Romku co se s dcerou kamaradi. Mezitim se to asi jeste vyhrotilo,dcera si stezuje ze uz to nesnese. Zitra jdu jeste do skoly.
|
| Tante Bante | 
|
(4.6.2015 22:00:21)
Učitelka by měla řešit situaci mezi dětmi ve třídě, ne matku. Pokud to nezvládá a dcera se trápí, tak asi pryč.
|
| Jana + 3 rošťáci | 
|
(5.6.2015 9:24:11)
Souhlasím, pokud máš možnost, dej dcerku jinade!!! Moje dcera si "užívala" šikany takovéto "kamarádky" docela dlouho (vlastně asi od 6 do 9 třídy), řešili jsme to přes školu a vypadalo to, že je vše v pohodě, po několika letech pak na školním výletě dcerka zjistila, že má rozbitý mobil (měla ho v batohu) a dostala hysterický záchvat, kdy řvala že se zabije atd. Ona si témeř nic z toho nepamatuje, ale celá třída i učitelka byli v šoku. Pak jsem s dcerkou chodila k báječné psycholožce, která jí docela dost pomohla a navíc šla na SŠ, kde je jiný kolektiv, kde není ušláplina a je spokojená.
|
|
|
|
|
| Tante Bante |
|
(4.6.2015 21:58:26)
A učitelka na to co? Tímhle by se měla zabývat. Promluv si nejdřív s ní, pokud už tě dřív upozornila na problém, tak by mohl být lucidní a porovnat to.
|
| njn | •
|
(4.6.2015 22:01:03)
...lucidní?
|
|
| Mili+2 |
|
(4.6.2015 22:04:26)
No uvidim zitra. I kdyz, ucitelka je takova jakoby vzdy ve spechu, je trochu problem ji odchytit. Na rodicaku si stezovala ze Jana i ji porad skace do reci, kdyz vyvola nekoho, tak Jana odpovida za nej. Matka fakt delala mrtvyho brouka. Ze pry Jana je mluvka i doma.
Popravde nevim jak to resit pokud druha strana odmita spolupraci.
|
| MÍŠA&FÍK | 
|
(4.6.2015 22:40:09)
Neřeš to z druhou stranou, řeš to s učitelkou, popř. se školou.
Ty nechceš předělat či převychovat Janu, ty řešíš její chování ve škole vůči tvé dceři - takže rozhodně se školou.
|
|
|
|
| Agatha Ch. | 
|
(4.6.2015 22:36:31)
Bohužel kvůli něčemu podobnému odcházíme na jinou školu 
|
|
| Kudla2 | 
|
(4.6.2015 22:56:00)
já bych do jiné třídy nepřekládala, spíš bych byla pro trénování asertivity.
Mají školního psychologa?
|
| Mili+2 |
|
(5.6.2015 6:58:12)
Jj, pres psychologa taky pujdu. Trenovani asertivity bohuzel nejak nejde, ja ji sice radim jak se slovne branit, ale Jana ji na to zase neco odsekne, je velmo orazena. A kdyz ji napomene ucitelka, tak se zadiva do dali a tise roni slzy, proste herecka, bojim se ze na ni nemame
|
| Anni&Annika | 
|
(5.6.2015 8:37:37)
poslala bych tve dite za ucitelkou, a zadala bych vysvetleni jejiho chovani pred tridou.
Kamaradka me dcery /3. trida/ ted resila pripad, kdy otec /nadrizeny matky/ prisel za matkou a pred ostatnimi spolupracovniky ji domlouval, jestli by se svou dcerou promluvila, ze jeji dcera jejiho syna s ostatnima holkama drzely a ona mu pocmarala ruce nesmyvatelnou fixou.
Dcera doma brecela, ze ji krive obvinil /znam kluka osobne a je to pekne zaludnej a zlej/ a mama ji doporucila celou vec resit ve skole. Takze holcina zasla za ucitelkou a pozadala o reseni pred tridou. Kluk byl pred tridou pozadan a o vysvetleni jeho obvineni. Kladly se otazky /cela trida navzajem/. Nakonec z toho vyslo, ze tatinek asi spatne rozumel, nikde zadny svedek a kluk si to vymyslel, neb holku nema rad, vi ze tatinek je nadrizeny matky /je ve tride dost oblibena a i dobre se uci, tak ji chtel trochu poskodit image/.
Takze pokud se tva dcera citi poskozena, poslala bych ji za tridni, aby se cela vec resila pred tridou.
|
|
|
|
| rrr | •
|
(4.6.2015 23:50:58)
Já bych dceru nepřekládala, ale učila bych dceru co konkrétně odpovídat v určitých pro ní složitých vyhrocených situacích. Zažívám něco podobného se svojí dcerou a té mojí pomáhá, že rozebíráme situace ve kterých jí ubližuji ta spolužačka a hledáme řešení jak na to reagovat... Např. ta spolužačka se vysmála mojí dceři, že má tátu co vypadá jako prase.... Moje dcera to obrečela.... Doma jsem jí poradila, že měla odpovědět, že její táta zase vypadá jako trpaslík /je menšího vzrůstu/ - takto jí radím jak se ohradit na neomalené chování a funguje to.......... Dcera je jistější a spolužačku pěkně překvapila, že si nenechá všechno líbit......
|
| Yanull & 2 | 
|
(5.6.2015 0:36:28)
Např. ta spolužačka se vysmála mojí dceři, že má tátu co vypadá jako prase.... Moje dcera to obrečela.... Doma jsem jí poradila, že měla odpovědět, že její táta zase vypadá jako trpaslík /je menšího vzrůstu/
|
| Kudla2 |
|
(5.6.2015 7:25:22)
Jannullo,
jo, není to politicky korektní, ale co kdybys jí místo hroucení a obracení očí v sloup poradila něco jinýho?
Sorry, že tak startuju, ale připomíná mi to situace z dětství, kdy jsem takto jednat nedokázala a nic jiného patrně na ty lidi neplatilo. Aspoň mi nikdo nic účinnýho neporadil.
|
| Yanull & 2 |
|
(5.6.2015 23:02:25)
Pokiaľ ide o "vtipné repliky", vyznávam inteligentnejšie reakcie, ako navážať sa do rodičov. Špeciálne toto mi pripadá dosť úbohé. Nemám dojem, že učiť dieťa správať sa rovnako ako agresívna luza je vhodné riešenie. Navyše efekt môže byť opačný a problém len vygraduje. Čo ak nabudúce spolužiačka zahlási, že matka je pi... a otec je ko...? Čo poradíte odpovedať? Alebo rovno vraziť do zubov? Vôbec nepočítate s tým, že sa bude mstiť rodič dotyčnej spolužiačky a to na vašom dieťati? Riešite prípadne konflikty takto "politicky nekorektne" aj ako dospelí?
Keď už: "Tvoj otec vyzerá ako prasa" (povie primitív). - "Tiež sa mi zdá, že v poslednom čase trochu pribral. To bude tým, že sa mu tak darí a máme sa veľmi dobre. Ale vďaka za upozornenie. Poviem mu, aby trochu aj športoval.  ." (pre mladšieho školáka zjednodušiť).
Alebo by si dotyčný otec pri tele mohol prísť vyzdvihnúť svoju dcéru sám a využil by to na rozhovor s malou agresorkou (v prítomnosti svedkov): "Dozvedel som sa, že o mne hovoríš niečo, čo sa nepáči mojej dcére. Len sa chcem uistiť, že si to naozaj povedala. Môžeš mi to teraz zopakovať do očí?" To by bežnému decku malo úplne stačiť, aby si dalo pre budúcnosť pokoj.
A ďalej:
Ak je možné, že na nejakej ZŠ hrozí "ředitelská důtka" slušnému dievčatku za to, že raz schovala spolužiačke "pantofli", prečo je na inej problém trvať na riešení šikany učiteľkou a vedením školy? Čo by som robila? Nabehla by som do školy a dôrazne žiadala intervenciu zo strany učiteľky, prípadne riaditeľa. A dieťa by som opakovane poúčala o tom, že reči hlupákov sa má naučiť ignorovať a ubližovanie musí oznámiť aj učiteľke. Týchto malých agresorov obyčajne zaujíma objekt ich útokov len potiaľ, pokiaľ na nich aj reaguje. Bez reakcie si nájdu na saturáciu svojich "potrieb" iný cieľ. Nehovorím tu o nejakých sociopatoch (tam to riešiť súkromne je vyslovene chyba a nebezpečné).
Viem si celkom dobre predstaviť, že pohovor riaditeľa školy s rodičmi s prípadným návrhom na vyšetrenie malého agresora u psychológa a upozornením na hrozbu zníženej známky zo správania by bol účinným riešením. Aj bez demoralizácie vlastného dieťaťa.
A ak škola nie je schopná šikanu riešiť, oznámiť to zriaďovateľovi, prípadne vymeniť školu za normálnu.
|
|
|
| petluše | 
|
(5.6.2015 7:31:30)
Janulo, jak bys to řešila, pokud bys měla pred sebou hroutící se dítě? Řeči typu nevsimat vsi toho napomáhají. Taky mam zkušenost.
|
|
| Citronove koliesko | 
|
(5.6.2015 10:03:00)
Janulla
bohužiaľ niekedy platí práve toto. Dieťa ktoré sa inému vysmieva, že má rodiča vyzerajúceho ako prasa pochopí len rovnakú narážku. Obkecávačky a vysvetľovačky od rodičov a učiteľov sú v mnohých prípadoch o ničom. Tie deti k urážkami začnu pridávať aj vyhrážky typu "keď cekneš, zbijem ťa" a šikanované dieťa už nikomu nič nepovie lebo má strach.  mám s tým skúsenosť ako dieťa, tí ktorí majú sklon k šikanovaniu sú po odhalení oveľa rafinovanejší a zákernejší, pred dospelými zahrajú divadlo, slzy, ľútosť... v skutočnosti sa nič také nedeje, niektorí sa zľaknú, a zo strachu buď už nešikanujú alebo si nájdu inú obeť, ale tých je málo.
Ja som tak v škôlke mala jednu "kamošku" ktorá ma vždy keď nikto nevidel udrela, štípala, ťahala za vlasy, stúpila na nohu, držala a nepustila na WC, vyplazovala jazyk, opľula...učiteľka vždy dohovor "no, no, no", mama "tak si ju nevšímaj", otec "povedz to učiteľke", a dedko raz vraví "tak jej jednu poriadnu vraz, hneď ako ju uvidíš, veď si o hlavu vyššia, choď a strč ju a zarev jej do ksichtu". Tak som to urobila, bola taká prekvapená, že ani nemukla, odvtedy pokoj, po dvoch rokoch bolenia brucha každé ráno som zrazu mala kľud.
|
|
|
|
| Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 | 
|
(5.6.2015 7:24:25)
řešila jsem něco podobného, když byla starší ve třetí třídě. Její nejlepší (do té doby) kamarádka, miláček učitelky a třídy, droboučká hezoučká holčička jí bila, škrábala a stahovala celou třídu k tomu, aby dceru vystrnadili kolektivu. Ty fyzické útoky jsem řešila s třídní (naprosto zbytečně), ta potvora malá se na té chodbě opravdu přiznala, učitelka situaci vůbec nezvládla. Dopadlo to tak, že sice se jí už nedotkla, ale značně přitvrdila v neustálém ztrapňování dcery. To už měli novou třídní a s ní jsem to řešila, a ta to jakž takž zvládla ukočírovat. Pravda je ale taková, že v dobách nejhorších se s ní z celé třídy bavila jedna, max. dvě holky. Dneska už bych to řešila jinak, šla bych okamžitě za ředitelkou a žádala nápravu. Dcera se s tím dokázala naštěstí vyrovnat bez nějakých velkých dramat, ale uvědomuju si, že to tak nemuselo být. Teď se jenom modlím, aby se příští rok dostala na 6-ti leté gymnázium (výsledky na to opravdu má) a dostala se mezi nový kolektiv, kde všichni budou stát znovu na stejné startovní čáře. Zajímavé je, že mladší dcera, kde ve třídě mají skoro samé kluky (jenom 5 holek), tak tam takové problémy nejsou. To holky jsou tak zákeřné. A taky jsem přemýšlela, proč je to teď tak rozsáhlý problém. Jestli bychom se my rodiče, vychovávají naše miláčky v době kultu dítěte, neměli nad sebou trošku zamyslet, protože opravdu by si neměli myslet, že nad ně není,a že jim všechno projde
|
|
| bl |
|
(5.6.2015 7:52:33)
U nás to bylo podobné - i ve stejném věku. On problém je, že nepříliš průbojné dítě může být víc vystresované přechodem do nového kolektivu než tím, co se děje v původním kolektivu, takže s přeřazením bych asi zatím nespěchala.
Moje dcera si teda bohužel nechá hodně líbit, každopádně už ve školce přišla na to, že když se jí snaží někdo vyprovokovat, nebo jí bere penál, nebo nadává, atd., tak si toho dotyčného nevšímá a ono ho to potom brzy přestane bavit.
Co se týká té kamarádky (už jsou to tedy 4 roky zpátky), tak když už to vyvrcholilo (dcera si ve frontě na oběd povídala s jinou holkou a tahle, která měla velkou fyzickou převahu, jí chytla a mrskla s ní o topení), zavolala jsem učitelce, kdy se můžu stavit a naběhla za ní v domluvený termín, takže jsem měla jistotu, že bude mít čas. Vylíčila jsem jí situaci, učitelka byla milá, ale hned první věta byla, že on je problém taky v mojí dceři, že není dostatečně průbojná. Na to jsem měla už z domova připravenou otázku a ptala jsem se učitelky, jestli si myslí, že moje dcera někomu ve třídě ubližuje. Ta mi odpověděla, že to opravdu v žádném případě a na to jsem jí řekla, že pak tedy očekávám, že nikdo nebude ubližovat ani jí. Učitelka pak úplně obrátila a konečně se mnou začala řešit tu podstatu. Slíbila, že bude holky hlídat a svůj slib dodržela + s dětmi denně mluvila o šikaně, nakonec to dobře dopadlo. Bohužel rodiče té holky, co ubližovala dceři, se mnou dodneška nemluví (a to ani neví, že jsem byla ve škole). Nejdřív jsem to řešila s nima, ale oni mi nevěřili, protože ta holka jim doma lhala (nebo jim to prostě říkala ze svého pokřiveného pohledu). Ale ta maminka byla jednou u nás, když se její P. chovala ošklivě k mé dceři a sama jí napomínala, že takhle chovat se k nikomu nesmí, takže nechápu, že pak nevěřila, že takhle se chovala i ve škole.
Tak jsem se rozkecala, ale jen bych tedy v první řadě zavolala učitelce a domluvila si s ní schůzku na den, kdy bude mít čas 100% se tím zabývat. A pak se rozhodla, co s tím dál. Moc držím palce, ať to zvládnete i bez přestupu! (Pro mojí dceru by byl přestup tenkrát noční můra + obávám se, že i v další třídě by byl někdo podobný ).
|
| bl |
|
(5.6.2015 8:02:49)
Jinak dcera o tom nikdy mluvit moc nechtěla, všechno jsem věděla od ostatních + sama jsem toho hodně vypozorovala. Rozebírat s ní to nemělo smysl, prostě o tom mluvit nechtěla a tečka. Tak jsem jí nenutila, jen jsem jí furt "cpala" příběhy ze svého života, které trochu pasovala na ty její a pak jsem mluvila o tom, jak jsem to řešila a jak to dopadlo...Tenkrát to dost hltala a snad jí to něco dalo. Taky jsem jí tenkrát říkala, že každý člověk by měl dostat jednu šanci, že jednou může zklamat každý...ale podruhé už ne. No a s tou holkou se pak začala o rok později kamarádit znovu a znovu jí zklamala...takže prý už je to konečná. (Dcera se oproti dřívějšku hodně otevřela a jsem za to vděčná).
|
|
|
| Tili + 2 | •
|
(5.6.2015 7:59:14)
Řešili jsme to ve druhé třídě, 3 holčičky tyranizovali mou. Než jsem to zjistila, tak to chvíli trvalo, upovídané dítě přišlo domů a mlčelo, celý večer mlčelo. Řešila jsem paní s učitelkou přes e-mail, pak v rámci prvouky dělala různé scénky, kde děti hrály v různých situacích … 2 holčičky ze 3 pochopily, že to co dělají není dobře, pak byly třídní schůzky rodič-dítě-učitel. Tam to paní učitelka probírala s rodiči a dětmi a zjistila, že je tyranizováno ještě 6 holčiček, maminka „vůdkyně“ – té holčičky co nepochopila, že někoho deptat je špatně, také nepochopila, že je to špatně … nakonec ale dceru dala do“ lepší“ školy a ty dvě holčičky se zklidnily. Bez vůdkyně byly normální.
Po druhé jsme to řešily ve čtvrté třídě, kdy jedna holčička vyrostla o hlavu nad ostatní, děti jí museli dávat svačiny, uklízet po ní odpadky, jinak je mlátila. Naše malá, křehká dcera mezitím začala sportovat s kluky, takže, když jsem se jí ptala, jak to vyřešila ona, když se zaměřila na ní, řekla jen: „jednu jsem jí ubalila“. Holčička jí dala pokoj a po této reakci i ostatním dětem. To není návod, jen mě napadlo, že by tvá dcera mohla začít dělat něco, co by jí zvedlo sebevědomí a sebedůvěru.
|
| Lady V. | 
|
(5.6.2015 8:39:02)
Takhle to resi obvykle i syn. Je velmi klidny, chytry a mily kluk a u ucitelu i decek hodne oblibeny, ale je jediny snedy ve tride a par kluku s tim ma obcas problem. No a na lyzaku ho ucitelka soupla na pokoj s tim nejvetsim hnupem ze tridy, ktery je o hlavu vetsi. Taky zacal kluka urazet a nadavat mu do kanaku, no a syn mu pri prvnim konfliktu vrazil pesti. Jednou do obliceje a jednou do bricha.
Od te doby ma od nej pokoj.
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(5.6.2015 13:35:58)
Ale tak já si nemůžu pomoct, ale trocha agrese ve správné chvíli...
Já jsem byla o hlavu menší než zbytek třídy, pajda s nohou v dlaze. Když jsem skoro o rok později nastoupila z domácí školy do třídy, hned na mě naběhl hlavní surovec. Poprvé a naposled. Na sofistikované hovory by asi nezabral, ale ráně rozuměl.
|
|
|
| Mili+2 |
|
(5.6.2015 14:12:25)
No mij sen byl aby dcera delala nejake bojove umeni, ale nechce ani slyset. Neni v ni vubec zadny agresivni rys. Chodi na kytaru a na folklorni tance. Zkusila basket, nebavilo ji to. Jinak kamarady ma, v ulici, i s detma ve tride vychazi, po skole si hrajou, jen ta jedna potvora je problem.
Jinak byla jsem za psycholozkou, slibila ze od zari to bude resit, ted uz to nema cenu, ve stredu zacnou prazdniny.
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)