| PadlaNaZnak |
 |
(19.8.2015 1:28:17)
Ujala jsem se před necelými dvěma měsíci šestitýdenního kotěte, kterému zemřela matka a předchozí majitelé nepočítali s tím, že by se o něj dále starali. Kočička je úžasná, kontaktní, miloučká, chodí se lísat, mazlit, tulí se mi k obličeji a olizuje vlasy. Je veselá a hravá jako asi všechna koťata, samozřejmě akceptuji to, že zvlášť v tom kotěcím období nebude využívat ke hře jen ty podněty, které ji nastrčím já, ale vytvoří si vlastní. Akceptovat ovšem nehodlám, že mi mrška surově skáče po rukou a nohách, kdykoliv jimi pohnu a ona je zrovna v ráži. Snažím se ji svědomitě odstrkovat klidně dvacetkrát za sebou, přistrčím k ní neživou hračku, hážu balonek, zvyšuji hlas (nekřičím), zasyčím, už jsem přistoupila i ke štípnutí nebo jemnému kousnutí. Problém je, že ji to neodradí, ale ještě více nabudí a je o to surovější. Přestane až, když se vyčerpá, nebo si najde zajímavější zábav, což trvá někdy opravdu dlouho a já, jak jsem zvyklá na všelijak náročnou zvěř, už chytám nerva. Jak říkám, je jinak zlatá, ale když už nic jiného, ty kousance opravdu bolí. Vyprovokuje ji ten pohyb, což je v případě nohou i obyčejná chůze. Snad bych to zvládla přežít, kdybych se tady dozvěděla, že to je fáze, kterou má každé kotě a přejde sama, ale bojím se, že tuhle část výchovy zanedbám a pak nebudu mít doma malé hryzající koťátko, ale velkou kočku, se kterou nebudu moct být v jedné místnosti a normálně fungovat. Jasný, že je něco jiného, když si jen tak s tou rukou hraje, leží na zádech, sleduje mi prst, kterým nad ní kroužím, chytá ho packami, JEMNĚ okusuje, ale ona se v těch určitých chvílích s šíleným výrazem do těch končetin pouští a zahryzává se mi div ne do masa - minimálně to tak bolí  Určitě by bylo lepší, kdyby jí ty hranice jasně vytyčila kočičí máma, ale tu prostě bohužel nemá a já jako její lidská máma tyhle přirozené kočičí způsoby vytyčování neznám.
Za rady budu moc vděčná 
|
| Molly. | 
|
(19.8.2015 7:38:27)
Problém je, že sis k sobě vzala šestitýdenní kotě, které ještě dalších šest týdnů mělo být s matkou a sourozenci. Ta ho zatím stihla naučit, jak se má samo najíst, vyprázdnit a umýt, ale právě ty další týdny slouží k socializaci. Při hře mezi sebou se učí, co to udělá, když někoho drápne nebo kousne, ale funguje to i naopak.
Radu pro tebe nemám. Může ho to přejít, ale našeho kocoura to nepřešlo ani po kastraci v deseti měsících. Pomohlo, až když jsme mu pořídili kamarádku kočku.
|
| PadlaNaZnak |
|
(19.8.2015 9:24:38)
Molly, prosím Tě, čti, co píšu: kotě v době, kdy jsem si ho vzala, už nemělo matku a porod přežilo jako jediné z vrhu. Mohlo zůstat s lidmi, kteří se o něj starat nechtěli, nebo jít ke mně, která jsem chtěla. Je mi jasné, že mu chybí socializace matkou a sourozenci, ale vycucat si je mám z kterého rozkousaného prstu? Přemýšlela jsem i o společnosti druhého kotěte, ale nevím, nakolik je to dobré řešení. Bývá často ve společnosti psa příbuzných, ale ten je jí solidně otloukán.
|
|
| PadlaNaZnak |
|
(19.8.2015 9:27:25)
Jestli to z Tvé strany nebylo tak útočné, jak mi to vyznělo, tak se omlouvám - po milé tulící hodince ráno v posteli je zas na ránu a mně z ní hrabe 
|
| Drop | 
|
(19.8.2015 9:32:40)
kočičí matka svá mláďata trestá doslova hlava nehlava, kouše je za krkem, do nohou, pohlavkuje, přetočí je na záda, pak je olíže a zase znova 
|
|
| Molly. |
|
(19.8.2015 10:20:10)
Ne, nemyslela jsem to útočně, přečetla jsem si to poctivě Ty sama neuděláš nic, můžeš zkusit tahat za kůži za krkem, ale to je trestání, ne ukázka toho, že drápání bolí a to je právě to, co potřebuješ napodobit. Takže prostě fakt kočka č. dvě a je úplně jedno, jestli kotě nebo dospělá. Akorát pokud dospělý kocour, tak kastrovaný.
Pes by zabrat mohl taky, ale když už teď je trdlo a nechá si všechno líbit, tak asi nebude moc ochoten kotě vychovávat
|
|
|
|
| Pruhovaná | 
|
(19.8.2015 9:15:55)
Jsi hodná  
Mohlo by zafungovat, kdybys ji (jemně!! ale přece jen důrazně) klepla shora přes nos, když to provede. To kočičí matky dělají. (Jsem očitá svědkyně, jak jedna moje kočka hnala kotě za nějaký prohřešek a regulérně ho pohlavkovala).
Jinak mám pocit, že k ní přistupiješ jako k lidskému mláděti, což úplně nefunguje, zkus ještě zagooglit, jak na kočky (co "modrý kocouř"? tam bys něco mohla vyčíst).
Druhá kočka je skvělý nápad, od té doby, co mám (už roky) dvě kočky, si to nemohu vynachválit, fakt.
|
| PadlaNaZnak |
|
(19.8.2015 9:32:32)
Na kocouřovi jsem hledala podobná témata, a tam radili to, co jsem se poté snažila dělat - důrazně napomenout, odstrčit, chytnout za kůži na krku atd. Jenže u ní to má přesně opačný efekt, je ještě více divoká.
|
| Drop |
|
(19.8.2015 9:35:34)
no ona se k tobě chová spíš jako k sourozenci než k matce a ti se perou až chlupy lítají, ale jak ji uvědomit, že ty jsi v pozici matky autority to tedy nevím, má dostatek škrabadel, hraček a dalšího? Oni tu energii v sobě mají a musí jí vybít.
|
| PadlaNaZnak |
|
(19.8.2015 10:28:48)
Jasně, že má. Má škrabadlo, odpočívadlo, domeček, tunely, krabice, hračky a protože jsem v invalidním důchodu, tak v podstatě nepřetržitě i mě. Fakt si myslím, že netrpí nedostatkem pozornosti nebo podnětů.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)