BeRuSkA07 |
|
(2.9.2015 11:47:27) Dobrý den,
vůbec nevím,jak začít psát o tom, co se mi stalo. Kdo mě tu zná, ví, že jsem se s manželem snažila o miminko, měla jsem celkem 13 cyklů než se to miminko povedlo. Jenže mi zjistili v ukončeném 9. týdnu, že miminko nemá srdíčko. Byla jsem za pět dní na dalším ultrazvuku, ale srdíčko nebylo a miminko v děloze nebylo najednou skoro vidět, doktorka je nemohla najít a když je našla, vypadalo, že není v celku, jakoby se ve mě rozpadalo. Ač mi to velmi citlivě oznámila a domluvila mi revizi, stejně sem to obrečela a brečím pořád. Vím, že miminku nešlo pomoci,bylo ve mě mrtvé tak týden až dva, protože před těmi pěti dny na té kontrole před tou poslední mělo 6 mm a doktorka říkala, že vypadá tak o týden a půl mladší a já už pár dní necítila napjatá prsa a cítila jsem se divně, jako netěhotně, myslela jsem si, že mi těhotenské příznaky už ustupují a bude mi líp. Ale bylo to jinak :-(. Vůbec nevím, jak se s tím srovnat, jak najít sílu jít dál a zapomenout nebo to potlačit někam hodně daleko do podvědomí a zahrabat to tam. Tak ráda bych začala zase s jogou, která mě moc bavila a věřím, že bych se díky ní z toho líp dostávala, ale jsem týden po revizi a co jsem četla, tak teď šest týdnu cvičit nesmím a musím dodržet šestinedělí. Což je hrozné,mám pocit že se utrápím, pokud budu jen sedět doma. Máte nějaké rady, jak jste se s tím srovnaly v těch prvních dnech, týdnech? A co jídelníček, co jste jedly, abyste tělu dodaly živiny pro regeneraci? A co vitamíny? doktorka mi říkala, že mám brát dál kyselinu listovou a pít kontryhelový čaj. Před otěhotněním jsem dlouho brala pupalku a taky vitamín B a zinek a selen. Můžu to teď brát, neuškodí mi třeba ta pupalka?
A co krvácení a bolesti, jak dlouho jste je měly od revize? Já pořád špiním hnědou zaschlou krev a jdou ze mě sem tam zaschlé cucky krve, doktorce jsem to volala a říkala, že pokud hodně nekrvácím a nepadají ze mě sražené kusy krve, že je to v pořádku, že toto je tím, že se to tam nahromadí a pak jak vstanu třeba, že to prostě vyjede. Jsem týden po revizi a břicho mě pořád bolí, ale vystačím si už jen s homeopatikama,maximálně jsem si předvčerejškem dala 1 ibalgin. Je to v pořádku? Díky moc za rady :-(
|
Monika |
|
(2.9.2015 12:01:55) Myslím, že všechno, co se ti děje, je normální. Krvácení, resp. špinění může trvat normálně celé šestinedělí, ale většinou míň. Za jak dlouho Ti bude líp psychicky, to je asi individuální, ale určitě není dobré se ve smutku (který je přirozený) utápět. Dodržet šestinedělí určitě neznamená, že musíš sedět doma nebo dokonce ležet v posteli (to se ti ve skutečném šestinedělí taky rozhodně nepodaří). Jak s jógou, to nevím, poradila bych se s cvičitelkou, pokud chodíš do kursu. Mně osobně "amatérsky" to připadá, že zrovna s tímhle cvičením by neměl být problém, ale poradila bych se u lepšího odborníka. Určitě ale můžeš chodit na procházky, ideálně třeba s kamarádkou, se kterou probereš kromě svého i její trápení a tím se trochu odreaguješ. Můžeš si třeba najít nějaký "projekt" tipu "generální úklid nebo úprava bytu", "organizace srazu spolužáků", nějaký program výletů s partnerem případně skupinou známých, atd., něco, co by tě zabavilo, zaujalo, zaměstnalo?
|
|
*Owls* |
|
(2.9.2015 12:02:58) Je mi líto, že tě to potkalo, ale takhle se v tom rýpat, to je cesta do pekel. Nevěřím, že doktorka řekla, že se v tobě miminko začalo rozpadat. Prostě těhotenství zamklo a plod se přestal vyvíjet. Je to smutné, ale i to je bohužel život. Kdo mě tu zná, ví, že jsem to zažila mnohokrát a moje jediné dítě se narodilo s asistencí CAR.
Dělej to, nač se cítíš. Chceš dělat jógu? Tak pomalu začni tak, jak ti to tělo dovolí. Hýbej se, jak ti tělo dovolí. Dost žen v šestinedělí otěhotní... To ti sice neradím, ale prostě dělaly to, nač se cítily (přestože jim to lékař jistě přímo nedoporučil) Dělej prostě to, co tě nejlépe dostává do pohody
|
|
|