Analfabeta | •
|
(22.12.2015 18:16:36) Už nedávám, mám špatné žíly, ale zaměstnavatel po mně chtěl, abych dávala ve svém volnu, nějaký Zákoník práce ho srdečně nezajímal. Trvalo dost let, než jsme si volno vybojovali. U nás to bylo tak, že i nemoc bych měla nejlépe napracovat, nemoc byla považována za flákačství, buzerace tam nebrala konce. Špatně po odběru jsem se cítila jen jednou. Mám ne příliš častou krevní skupinu a to byl odběr mimořádný, přivezli malého kluka po havárce. Přišlo málo dárců, tak nám fakt "pustili žilou", místo 500 ml nám vzali 750 a to bylo fakt znát, podlamovala se mi při chůzi kolena.
|
Agatha Ch. |
|
(22.12.2015 19:42:42) Jo to jsem taky zazila a je to fakt mazec. Jinak bezny odber jsem snasela dobre, spis jsem byvala tak trochu v rausi, navic na prikaz lekare nadopovana kafem. Zamestnavatele mi vysli vstric, problem nebyl, hlasivala jsem to dopredu, takze se s tim dopredu pocitalo. A jako osvc jsem si ordinovala od masazi volno. No a pak jsem nekde prorajzovala nebo proshopovala, pekne svacinka v kavarne nebo obidek ve meste. Zkratka jsem si udelala pohodovy pohovovy den. Na krev ted uz nechodim, doktorovi se nelibi muj krevni tlak (bezne 90/50).
|
Analfabeta | •
|
(22.12.2015 22:53:33) Já se po odběru i párkrát složila. Příčinou je vlastně snížení krevního tlaku, dá se tomu předcházet tím, že si dám před odběrem čaj a rohlík, u nás to teda na transfúzce nabízejí v rámci odběru zdarma. Je ale zajímavé, jak rychle se člověk zberchá. Já se jednou kácela, přiskočila sestřička, sklátili mne na zem a zvedli ruce a nohy nahoru (tak se i dává první pomoc při bezvědomí). Za 10 vteřin jsem byla fit, to jsem teda fakt zírala, jak to šlo rychle. Řekla bych ale, že na transfúzce jsou na podobné situace zvyklí, to se může stát každému.
|
|
|
|