Monty |
|
(8.2.2016 16:38:07) Vybrat... to je takové divné slovo. Jasně, že se dá čistě rozumově zvolit možnost, která se jeví být nejméně riziková, ale myslím, že partner se nevybírá stejně jako maso na nedělní oběd.
|
Žžena |
|
(8.2.2016 16:41:55) S partnerem mám vydržet žít desetiletí, do jeho výběru tedy zapojuju naopak víc rozumu, než do výběru flákoty na neděli.
|
|
Kudla2 |
|
(8.2.2016 16:43:15) Tak jasně že si vybíráš toho, kdo ti vyhovuje, ne?
Pochybuji, že by Ti ho přidělili, nejsme u moonistů
|
Monty |
|
(8.2.2016 16:46:45) Kudlo, jasně, ale ono to takhle působí, jako by si člověk vybíral čistě rozumově a to já třeba neumím. Neříkám, že to někomu nemůže vyhovovat - myslím ten opačný postup - ale mně ne, no.
|
Žžena |
|
(8.2.2016 16:48:48) Monty, ale to není o čistě rozumovém výběru. Není černá nebo bílá, jen rozum nebo jen hormony.
|
Monty |
|
(8.2.2016 16:52:51) Žženo, vím, ale takto formulováno mi to prostě zní... divně, no.
|
|
|
Kudla2 |
|
(8.2.2016 17:06:02) Monty,
proboha, proč by "vybírat si" mělo být čistě rozumové?
To není ani to, když si vybíráš maso na oběd - asi těžko si vybereš maso, na který nemáš chuť, a na rozdíl od toho masa to musí chtít taky ten partner.
Fakt nechápu, o co Ti jde - přece když se rozhoduješ, jestli s někým vůbec chceš být, tak to znamená, že si ho VYBÍRÁŠ (a on Tebe), volíš, rozhoduješ se... nazvi si to jak chceš, ale u většiny lidí je to aspoň trochu vědomý akt ve smyslu, že se jim to nestane proti jejich vůli, a že zapojej mozek aspoň v tom smyslu, že i když je to krasavec, pro kterého jejich srdéčko zahořelo, ale pětkrát v týdnu se vrací ve čtyři ráno našrot z hospody, že to asi nebude tak úplně dobrá volba.
|
Monty |
|
(8.2.2016 17:07:46) Kudlo, protože to asociuje pult s vyloženým zbožím. Prostě slovo "vybírat" v souvislosti se vztahy mi zní divně.
|
|
|
|
. . |
|
(8.2.2016 16:57:58) Kudlo, nejde o to, že by ti někdo partnera "přidělil", ale shodně s Monty taky nemám pocit, že bych si muže "vybrala". Jen jsem se jako hodně mladá zamilovala, bylo nám spolu dobře, po letech jsme se vzali, máme děti, je nám spolu pořád dobře (asi tak 33 let). Ovšem žádnou vědomou fázi "vybírám si" ten vývoj opravdu neměl. Úvahy, jaký bude otec, zda je to spolehlivý člověk... nic takového neproběhlo. Vyrůstali jsme spolu od dětství v jedné partě, dospívali jsme spolu - vzájemně jsme se ovlivňovali v podstatném věku a životních momentech. Nikdy jsem neuvažovala o tom, zda je to vhodný partner pro život. Prostě je.
|
libik |
|
(8.2.2016 17:01:15) Já si myslím, že jsem si své chlapy vybírala, ětěstí je třeba jíti naproti
|
|
Ropucha + 2 |
|
(8.2.2016 17:04:50) Slupko, to je pěkné Ale myslím, že něco takového, takový přirozený vývoj, funguje právě jen v útlém mládí, kdy spolu lidé vyrůstají a vlastně ještě cíleně nepřemýšlejí o zakládání rodiny. Kolem třicítky třeba už člověk přemýšlí jinak, když s někým začíná vztah. Si myslím tedy.
|
Monty |
|
(8.2.2016 17:06:27) Anett, jak kdo. Já si svého manžela nevybrala, ale rozhodla jsem se pro něj, a to mi bylo šestatřicet. A rozum v tom nehrál celkem žádnou roli, rozumové argumenty byly všechny proti.
|
Merida7 |
|
(8.2.2016 17:11:09) Monty a můžeš nám říct, které všechny rozumové argumenty byly proti?totiž spíš to tak vypadá,že se tocime na slovickach.
|
Monty |
|
(8.2.2016 17:18:03) Merido, jo, možná je to slovíčkaření, to připouštím. Řekněme, že tak úplně neovlivníš koho potkáš ani to, kdo tě zaujme. Rozhoduješ se až v případě konkrétního člověka. Tam pak jistý díl osobní odpovědnosti existuje.
|
3.3Dáša, syn 199816 |
|
(9.2.2016 12:54:45) Monty, spisovatelka se nezapře , rozhodnout se pro někoho zní opravdu mnohem lépe než vybrat si někoho. A je to i výstižnější. V zásadě s Tebou souhlasím, za sebe dodám, že já osobně jsem rozumu jistý prostor dávala i při volbě partnera, rozum má u mě právo VETA. Což znamená hlavně "vyřazení"(zase blbé slovo) jednoznačně problémových partnerů. To se mi vyplatilo minimálně jednou v útlém mládí.
|
Monty |
|
(9.2.2016 13:32:11) Dášo, ona je to taky hodně věc přístupu. Já jsem celkem dobrodruh a zodpovědnost v určitých věcech mne vlastně "naučil" až manžel (resp. "vychovává" mne k ní osobním příkladem), takže jsem to vždycky brala tak, že to zkusím a uvidím, protože odejít se dá vždycky. Ne že bych "nedostatky" - které má navíc každý - vyloženě ignorovala, ale spíš jsem je brala jako něco, co může a nemusí vadit a ukáže to teprve čas.
|
markéta s párkem | •
|
(9.2.2016 18:34:21) Odejít se dá, když nemáte dítě, hypotéku, aids apod.
|
Monty |
|
(9.2.2016 18:35:39) Odejít se dá za jakékoli situace, jen je to někdy náročnější.
|
markéta s párkem | •
|
(9.2.2016 18:43:41) Odejít od chlapa, se kterým máš dítě, sice fyzicky můžeš, ale "neodejdeš" od něj ve smyslu,, že by ses ho 100% zbavila. pořád to bude otec tvýho dítěte, budeš s ním více či méně něco řešit, minimálně budeš poslouchat své dítě jak o něm mluví a to ne jen do 18 let, ale pořád, protože to pořád bude jeho otec.
To samé platí o tom ostatním.
|
Monty |
|
(9.2.2016 18:45:19) Markéto, samozřejmě. Ale vycházejme z toho, že s úplným debilem bych si dítě těžko pořídila. Když jsem psala o tom, že dotyčný nebyl zn. ideál, neznamená to, že by byl zcela nepoužitelné hovado.
|
|
|
|
|
3.3Dáša, syn 199816 |
|
(9.2.2016 20:25:54) Monty, opravdu je to o věc přístupu a možná dokonce toho, co si pod pojmem volba partnera přesně představujeme.
Co se nedostatků týče. Kdybych neakceptovala nějaké nedostatky, nevydržela bych s nikým, ani sama se sebou. Podstatné je něco jako kompatibilita v důležitých věcech. Důležitých nejen pro soužití obecně, ale pro ty dva konkrétní partnery.
A jak tak o tom přemýšlím, možná jsem nebyla tak rozumná, jak si dneska myslím. Jednoduše jsem si vzala někoho, s kým mi bylo dobře a o kom jsem si myslela, že s ním dokážu žít. Už je to nějaký ten pátek a zatím nám to vydrželo.
|
Monty |
|
(9.2.2016 20:36:51) Dášo, jenže to se právě často ukáže až při tom soužití. Když bych vzala jako příklad otce mého syna, tak my se dodnes shodneme na ledačem, měli jsme i "kompatibilní" zájmy a názory, jen ta praxe prostě nefungovala.
|
3.3Dáša, syn 199816 |
|
(10.2.2016 15:29:09) Monty, to, že se dost podstatných věcí ukáže až při běžném soužití je bez debaty. Navíc se člověk může změnit, nikdy není jisté, co udělá se vztahem nová situace: například narození dítěte nebo podstatně jiná finanční situace - a to horší ale i lepší.
No, nakonec veškerá volba partnera asi spočívá v tom vyhnout se vysloveným patologiím, pokud se dají poznat a dotyčný je úspěšně neskrývá. A pak nezbývá než doufat, případně se modlit.
Snad se ale shodneme v tom, že pokud je partner současně "kandidátem" na otce dětí, je alespoň pokus o "zodpovědnou volbu" namístě.
|
|
|
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(8.2.2016 17:40:32) Monty, "rozhodnout se pro někoho" je v mých očích úplně totéž, jako "vybrat si ho". Klidně to můžeme nazývat takhle. Je to prostě vědomé svobodné rozhodnutí, žádný los nebo vnucený příděl.
|
Kudla2 |
|
(8.2.2016 17:43:35) Anett,
přesně tak to vnímám já.
Nevím, jak Monty přišla na ten papírek, takhle se to snad nedělalo ani u Kondelíků...
|
|
|
|
. . |
|
(8.2.2016 17:08:23) Anett, jasně, ve třiceti to je určitě jiné, ale to si neumím vůbec představit. Mám pocit, že kdybych si musela vybírat - tedy rozumově hodnotit, současně se do vybraného zamilovat a ještě zařídit, aby se zamiloval on do mě - no nevím, asi bych zůstala sama "Střízlivým" (= nezamilovaným) zrakem je snad na každém člověku vidět dost vad, pro které si ho nevybrat.
|
|
|
Kudla2 |
|
(8.2.2016 17:08:23) Slupko,
ale přece i to byl výběr.
Už jen to, že jste spolu začali chodit.
Myslíš, že ostatní lidi si vybíraj stylem "no, už je načase, abych se usadil/a, ve vhodným věku okolo mě je Venca, Karel a Pepa, Venca málo vydělává, toho ne, Karel nemá rád děti, toho taky ne, tak zbejvá Pepa a toho beru? "
|
. . |
|
(8.2.2016 17:13:50) Kudlo, rozhodně to byl zcela nevědomý výběr. Nemohu na otázku "dá se vybrat" nijak odpovědět, když si vůbec neuvědomuji okamžik, kdy se tak dělo, nějaké vyhodnocované možnosti... kolem byli kluci kamarádi, a do jednoho jsem se zamilovala ve stejnou dobu, jako on do mě. Jestli to je výběr, tak ho sice neprovedl někdo jiný, ale cosi ve mě (a v mém muži), co nebylo pod naší vědomou kontrolou. Se to stalo. Když jsme se pak rozhodovali, jestli spolu budeme mít děti, tak tam již rozum nastupoval, to je pravda, ale nebyl to výběr ve smyslu "s tím nebo s tím", ale zda s tímto ano/ne.
|
Kudla2 |
|
(8.2.2016 17:17:17) Slupko,
ale součástí toho patrně bylo, že Ti (a ani jemu) nikde nic nefalírovalo.
Mě by fakt zajímalo, čo také si Ty a vojín Monty představujete pod pojmem "výběr".
|
Monty |
|
(8.2.2016 17:19:48) Kudlo, však jsem ti to napsala. Výběr znamená mít na lístečku parametry, který musí partner splňovat, abys do toho šla ještě předtím, než se vůbec nějaký konkrétní muž objeví. Zjednodušeně řečeno.
|
Kudla2 |
|
(8.2.2016 17:27:04) Monty,
aha.
No, já jsem žádnej takovej lísteček neměla ani náhodou, přesto si myslím, že jsme se si navzájem vybrali.
|
|
|
. . |
|
(8.2.2016 17:44:26) Kudlo, ano, vyhovovali jsme si.
Pod pojmem "výběr" si představuji třeba to, o čem hovoří moje mladší kolegyně (ne jedna, vícero): Mají kolem sebe nějaké muže, od kterých cítí určitý zájem. Jdou s nimi třeba na nezávazné kafe, vídají se na akcích ve více lidech, a vybírají: nechám se pozvat na rande od toho, nebo od toho? Pak s někým chvíli chodí, a hodnotí, jaké má zájmy, práci, povahu... a pak se rozejdou, když to není úplně dobré, a zkusí někoho jiného. Vůbec tam na začátku není ta zamilovanost, kdy člověk nedokáže váhat, zda přijmout pozvání na rande, protože prostě ví, cítí, že chce, a to moc. A já nevím, zda tenhle "výběr" se dá udělat dobře. Nezažila jsem to. Když ho miluješ, není co řešit. Ale musíš mít štěstí a nezamilovat se do blbce. jestli to ode mě byl kdysi "výběr", tak si ho fakt nejsem vědoma, natož abych se ho snažila "udělat dobře".
|
Ruth |
|
(8.2.2016 17:50:11) Slupko, ten výběr, kterýho si v danou chvíli žena není vědoma, je nejlepší, co může být.
|
Kudla2 |
|
(8.2.2016 17:53:53) Ruth,
ano, přesně tak.
|
|
radka | •
|
(9.2.2016 8:59:49) akorát je blbý, že někdy je to zrovna do násilníka, gamblera atd.
|
|
|
Monty |
|
(8.2.2016 17:50:13) Slupko, jo, to je dobře řečeno, vidím to dost podobně.
|
|
Merida7 |
|
(8.2.2016 17:51:15) Slupko tomu se říká vybírat srdcem nebo naopak hlavou.
|
Kudla2 |
|
(8.2.2016 18:00:54) No ale tohle je přece chladná rozumová kalkulace.
Jistě že i to se dá nazvat "výběrem", ale "výběr" je přece mnohem širší pojem než jen toto.
|
|
|
Žžena |
|
(8.2.2016 17:51:30) "Když ho miluješ, není co řešit. Ale musíš mít štěstí a nezamilovat se do blbce." Když máš to štěstí, že se zamiluješ do vyhovujícího, není co řešit. Ale to zamilování se do blbce je asi potřeba trochu rozumem odregulovat. Zvlášť v situaci, kdy to člověk už o sobě ví, že má takovej "blbej radar".
|
Kudla2 |
|
(8.2.2016 17:54:49) "Ale to zamilování se do blbce je asi potřeba trochu rozumem odregulovat. Zvlášť v situaci, kdy to člověk už o sobě ví, že má takovej "blbej radar"."
Žženo,
jo, to je přesně ono. Výběr.
|
|
|
Kudla2 |
|
(8.2.2016 17:58:50) Slupko,
aha, tak tohle myslíš výběrem.
Nevím, tohle jsem nikdy nedělala a ani bych neviděla důvod, proč to podstupovat.
V mých očích by to bylo martyrium - pustit si do své blízkosti člověka, u kterého nemám pocit, že to fakt chci - PROČ? Vždyť vztah bez silných sympatií je spíš OPRUZ - musíš na toho druhého brát ohledy, což znamená omezení, proč by proboha tohle někdo podnikal, kdyby ho ten druhý nijak zvlášť "nebral"?
|
. . |
|
(8.2.2016 18:13:09) Kudlo sympatie tam pochopitelně jsou, jak "silné" to nevím, zas tak podrobně to neprobíráme, kolegyně třeba řekne "on je fakt super" - ale co to pro ni znamená citově, to nevím. Chození s někým není opruz. Je to vzájemné poznávání, zábava, společné zážitky, sex... Pro hodně lidí je to lepší, než být "sami". Proč lidi často žijí v párech asi není třeba rozebírat. A že tedy někoho do páru hledají - ať podvědomě nebo vědomě, mi nepřipadá nijak překvapivé, jaképak "PROČ"? Člověk často nejdřív neví, jestli toho druhého "fakt chce". Tedy co vidím kolem. Jak říkám - já to nezažila, tu možnost rozumové korekce. Vůbec na ni nedošlo, nebyla potřeba.
|
|
|
|
|
Merida7 |
|
(8.2.2016 17:21:01) Slupko tak u vás to byla značka ideál, měla jsi štěstí. Ostatně to potvrzuje moji teorii, že nejkvalitnější lidský matros je rozebrány nejdřív.
|
|
Kudla2 |
|
(8.2.2016 17:21:54) Tak mě rozhodně nenapadlo přemýšlet ani o dětech, ani o tom, kolik partner vydělává - stačilo mi, že mi s ním bylo bezvýhradně dobře, a tím bezvýhradně myslím, že nikde nic ani v nejmenším neskřípalo. Což pokládám za potenciál, že člověk bude schopen řešit to, co život přinese (přičemž nemůže tušit, co přesně to bude) za pochodu a v pohodě.
Vlastně to pro mě byla nutná podmínka toho, abych s někým byla vůbec ochotna žít - své svobody a toho, že se mohu rozhodovat zcela po svém, jsem si cenila velmi vysoko a neviděla jsem důvod dělat jakékoli kompromisy.
|
|
Kudla2 |
|
(8.2.2016 17:39:01) Cožpak není výběr už jen samotné "s tímto člověkem chci chodit/žít"?
|
|
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(8.2.2016 22:15:29) Mně ten výraz výběr nepřijde tak mimo. V té době "výběru" se kolem mě pohybovalo hodně "nápadníků", taky mi bylo kolem osmnácti let. Na každým mi něco vadilo. Postupně jsem zjišťovala, že tak nějak přirozeně nejvíc času trávím jen s tím jedním, je mi s ním nejlíp, rozumíme si, máme rádi stejné věci a ty ostatní už vlastně nepotřebuju a zároveň jsem se šíleně zamilovala, což trvá dodnes.
Před svatbou jsme spolu 5 let bydleli, což doporučím i svým dětem.
|
|
|
|