| Citronove koliesko | 
 |
(11.6.2016 10:01:00)
No neviem či je v krajinách odkiaľ sem prichádzajú trend ako v Európe kde 30tnici sú ešte mlaďoši a ženy pred 25tkou na svadbu a dieta ani nemyslia. Predsa len tam ten manželský a rodinný život začína v inom veku ako u nás. Bacha aby sa nám tu nenahrnuli 13ročné manželky, ktoré podľa našich zákonov poputujú do decáku a mladí muži-manželia kam? asi do väzenia za pohlavné zneužívanie mladistvých. A možno nie, možno dostanú výnimku. Som naozaj zvedavá ako sa toto bude riešiť.
Ale ono je to už v podstate jedno, katastrofa už začala, už sa môžeme len pozerať. 
|
| DaVinci | 
|
(11.6.2016 11:14:49)
Koliesko, téma mladých mužů ve značkovém oblečení a ajfounama tady bylo propíráno mnohokrát. Často jsem s názorem, že se rodina složila na cestu toho nejsilnějšího z rodiny, byla tady okřikována, že to není pravda, že jsou to svobodní a nadržení a zfanatizovaní teroristé. Tak fakt nevím
|
| iiiiiiiiii |
|
(11.6.2016 12:15:03)
Můžeme upokojit své svědomí a přijmout migranty, ale nemůžeme problém tímto způsobem vyřešit
Martina: No ano, jenom zase na druhou stranu je tady také to talmudické, kdo zachránil jeden lidský život, zachránil celý svět. Pokud se chceme navracet ke křesťanským zásadám a k západním, tak máme vůbec na výběr?
Luděk Frýbort: Máme. Musíme se drobátko přemoct. Musíme se ptát sami sebe, je to něco platné? Odpověď zní, není. Je to naprosto bezvýhledné. My můžeme upokojit svoje svědomí, ale nemůžeme problém tímto způsobem rozřešit.
Další věc je tato. Z těch rozvrácených zemí neutíkají žádní chudáci, politováníhodní chudáci, nýbrž solidně zámožní lidé, kteří mají těch 5 – 15 tisíc dolarů na to, aby zaplatili převaděčské bandy. Kdo tyto peníze má, tak není žádný chudinka.
Kdo je k politování, jsou ti, kteří peníze nemají. Takže třeba v malém Jordánsku je půl milionu uprchlíků ze Sýrie. Jenomže vegetují v různých roztrhaných stanech na poušti.
Martina: Ale i mezi těmi migranty, kteří platí ty hrozné peníze, jsou mnohdy děti, kterým se celá rodina složila na to, aby ty děti poslali.
Luděk Frýbort: Ano, to je stará metoda posílat děti, které jaksi uchvátí srdce milosrdná a potom za nimi přijede celý klan.
Martina: To je scelování rodin. Ale i my jsme posílali děti za války do Británie.
Luděk Frýbort: Dobře, to jsme u dalšího bodu. I já jsem uprchlík. Utíkal jsem před StB.
Jakožto uprchlík bych nikomu nedoporučoval stěhovat se do země naprosto odlišného životního způsobu
Martina: A našel jste svůj domov v Německu.
Luděk Frýbort: Našli jsme velmi vlídné přijetí. Myslím, že dneska už by tak vlídné nebylo. Ovšem jakožto uprchlík bych nikomu nedoporučoval stěhovat se do země naprosto odlišného životního způsobu.
http://www.rozhlas.cz/dvojka/kupredudominulosti/_zprava/prijmutim-migrantu-ukojime-svedomi-ale-nevyresime-problem-rika-ludek-frybort--1514466
|
|
| Elwing |
|
(11.6.2016 12:44:05)
Da Vinci a kdo tě tu prosímtě okřikoval a vyvracel ti to? To, že se těm lidem někdo složil na cestu(prokazatelně mnohdy i IS) přece neznamená, že mezi nimi nemohou být zfanatizovaní, nadržení, nebo teroristé
|
|
| Mr. Miçkey | 
|
(11.6.2016 17:33:58)
Tak to jste na tom v CR hodne blbe, kdyz nekomu musite zavidet adidasky a smartphona...
|
| Martina, 3 synové | 
|
(11.6.2016 17:38:03)
kdyz nekomu musite zavidet adidasky a smartphona..
No je to tak.  Proto k nám uprchlíci nechtějí - tady to není standard. 
|
|
| Binturongg | 
|
(11.6.2016 17:52:42)
Mickey - občas přemýšlím, co si vzít na sebe při případné nutnosti opustit vlast.
Outfit je zjevně důležitější, než důvody úprku ze země 
To nejlepší, co máme, je zjevně blbost, když na sebe narveme vytahané tepláky, mokasíny a kulicha hadovku, budeme za trhany, co chtějí jen těžit z dávek...
Kurnik, kde se obléct? Móda, popř. sezónní móda pro emi a imigranty je zjevně díra v trhu...
|
| Mr. Miçkey |
|
(11.6.2016 19:31:36)
Nicmene, poucil jsem se z mistnich diskuzi- az budu nekdy muset utikat pred valkou, prvni co udelam je, ze hodim iphona do kose a pujdu si do kiku koupit odpovidajici outfit.
|
| Martina, 3 synové |
|
(11.6.2016 19:34:41)
hodim iphona do kose
Mám to jednodušší - můj tlačítkový mobil nikoho nepohorší a okopané prestiže taky ne: já můžu vyrazit rovnou, soucit vzbudím, jak jsem.
|
|
| Kafe | 
|
(11.6.2016 19:38:08)
Mickey - outfit není problém. Horší je, že někteří ti mladíci vypadají spíše jako floutci, nikoli jako pracovití aktivní lidé. Ony i ty iPhony ten image floutka jen dokreslují - diskotékový balič, co se přes den poflakuje a makat nikdy nebude. 
|
| Mr. Miçkey |
|
(11.6.2016 19:40:37)
Nojo, jak podle vzhledu poznas, kdo je a neni nepracujici floutek...? Me do tehle kategorie obcas taky nekdo zaradi
|
| Kafe |
|
(11.6.2016 19:41:59)
Mickey - poznám s určitou pravděpodobností.
A kup si normální telefon. 
|
| aky | 
|
(11.6.2016 19:50:35)
...A kup si normální telefon.
Alebo postoveho holuba.
|
|
| Mr. Miçkey |
|
(11.6.2016 20:40:55)
Na iphonech jedu uz 7 let, a menit nehodlam, nevidim duvod (krome toho, ze by me v cr zaradili mezi potencialni teroristy).
|
| Kafe |
|
(12.6.2016 11:51:19)
Mickey -
"Rozdíl mezi tím, kolik v jednotlivých zemích pracuje domácích a přistěhovalců, se dá velmi zjednodušeně označit za měřítko integračního úspěchu. Británie z toho na evropské poměry vychází průměrně špatně. Jako měřítko používá Eurostat ‚míru aktivity‘. Do ní se počítají lidé ve věku od 20 do 64 let, kteří pracují, nebo jsou vedení jako nezaměstnaní. To jsou ale ti, kdo se snaží práci najít a nesklouzli do sociální pasti dlouhodobé neaktivity. Čísla jsou z roku 2015.
Mezi Brity je aktivních 80,8 procent z nich. Cizinci ze zemí Evropské unie, kteří na ostrovech žijí, dosahují ještě lepšího výsledku než domácí – 85,9 procenta. Z přistěhovalců ze zemí mimo Evropskou unii pracuje jen 69,2 procenta. Rozdíl 11,6 procenta mezi domácími a migranty ze států mimo EU je na evropské poměry velmi přijatelný. Dá se říct, že Británie je zemí, kde se integrace relativně daří. S výjimkou malého Lucemburska je na tom Londýn nejlépe z celé západní a severní Evropy.
Nejhůř je na tom naopak Nizozemsko. To má s 82,2 procenta hodně vysoký počet aktivních domácích, ale jen 59,6 procenta přistěhovalců ze zemí mimo EU. Rozdíl 22,5 procent je rekord v neintegraci. Druhá pozice patří Finsku. Pracovně aktivních je tam 80,2 procenta domácích, ale jen 61,5 procenta migrantů ze zemí mimo EU. Rozdíl 18,8 procent v pracovní aktivitě je srovnatelný s německými 18,3 procenty. Mezi Němci pracuje nebo práci hledá 83,3 procenta z nich. To je mimochodem rekord z celé Evropy. Mezi migranty ze zemí mimo EU je to ale jen 64,7 procenta. Pak následuje Francie s rozdílem 15,6 procenta mezi domácími a migranty mimo EU, Švédsko s 15,3 procenty a Belgie se 14,6 procenty.
Mimochodem, ve většině těchto zemí mají cizinci ze států Evropské unie srovnatelnou a v řadě případů dokonce vyšší pracovní aktivitu.
Velmi zjednodušeně se tedy dá říct, že přistěhovalectví ze zemí Evropské unie je pro vyspělé země západní a severní Evropy přínosem, zatímco příchod migrantů z oblastní mimo unii zátěží. Pokud tedy mají pravdu ti, kdo vysvětlují motivaci Angely Merkelové k otevření německých hranic snahou o vyřešení demografické krize a nedostatku lidí do německých továren, nemocnic a sociálních ústavů, kancléřka zjevně udělala chybu. Měla se zaměřit na lákání Čechů, Slováků nebo Estonců.
Nejhůř je na tom naopak Nizozemsko. To má s 82,2 procenta hodně vysoký počet aktivních domácích, ale jen 59,6 procenta přistěhovalců ze zemí mimo EU. Rozdíl 22,5 procent je rekord v neintegraci. Druhá pozice patří Finsku. Pracovně aktivních je tam 80,2 procenta domácích, ale jen 61,5 procenta migrantů ze zemí mimo EU. Rozdíl 18,8 procent v pracovní aktivitě je srovnatelný s německými 18,3 procenty. Mezi Němci pracuje nebo práci hledá 83,3 procenta z nich. To je mimochodem rekord z celé Evropy. Mezi migranty ze zemí mimo EU je to ale jen 64,7 procenta. Pak následuje Francie s rozdílem 15,6 procenta mezi domácími a migranty mimo EU, Švédsko s 15,3 procenty a Belgie se 14,6 procenty.
Mimochodem, ve většině těchto zemí mají cizinci ze států Evropské unie srovnatelnou a v řadě případů dokonce vyšší pracovní aktivitu.
Velmi zjednodušeně se tedy dá říct, že přistěhovalectví ze zemí Evropské unie je pro vyspělé země západní a severní Evropy přínosem, zatímco příchod migrantů z oblastní mimo unii zátěží. Pokud tedy mají pravdu ti, kdo vysvětlují motivaci Angely Merkelové k otevření německých hranic snahou o vyřešení demografické krize a nedostatku lidí do německých továren, nemocnic a sociálních ústavů, kancléřka zjevně udělala chybu. Měla se zaměřit na lákání Čechů, Slováků nebo Estonců.
Nejhůř je na tom naopak Nizozemsko. To má s 82,2 procenta hodně vysoký počet aktivních domácích, ale jen 59,6 procenta přistěhovalců ze zemí mimo EU. Rozdíl 22,5 procent je rekord v neintegraci. Druhá pozice patří Finsku. Pracovně aktivních je tam 80,2 procenta domácích, ale jen 61,5 procenta migrantů ze zemí mimo EU. Rozdíl 18,8 procent v pracovní aktivitě je srovnatelný s německými 18,3 procenty. Mezi Němci pracuje nebo práci hledá 83,3 procenta z nich. To je mimochodem rekord z celé Evropy. Mezi migranty ze zemí mimo EU je to ale jen 64,7 procenta. Pak následuje Francie s rozdílem 15,6 procenta mezi domácími a migranty mimo EU, Švédsko s 15,3 procenty a Belgie se 14,6 procenty.
Mimochodem, ve většině těchto zemí mají cizinci ze států Evropské unie srovnatelnou a v řadě případů dokonce vyšší pracovní aktivitu.
Velmi zjednodušeně se tedy dá říct, že přistěhovalectví ze zemí Evropské unie je pro vyspělé země západní a severní Evropy přínosem, zatímco příchod migrantů z oblastní mimo unii zátěží. Pokud tedy mají pravdu ti, kdo vysvětlují motivaci Angely Merkelové k otevření německých hranic snahou o vyřešení demografické krize a nedostatku lidí do německých továren, nemocnic a sociálních ústavů, kancléřka zjevně udělala chybu. Měla se zaměřit na lákání Čechů, Slováků nebo Estonců.
http://echo24.cz/a/iukYS/zeme-kde-se-nedari-integrace-nemecko-je-evropska-trojka
|
| Kafe |
|
(12.6.2016 11:52:08)
Tedy pro hostitelské země je ekonomicky výhodné podporovat migraci z jiných zemí EU, ale nikoli ze 3. zemí. Tam přísně filtrovat, aby migranti nebyli pouze zátěží, ale i přínosem.
|
| Kafe |
|
(12.6.2016 11:54:41)
Ale existují i výjimky:
"V Evropské unii jsou naopak země, jimž se migrace z prostoru mimo osmadvacítku vyplácí. Cizinci z nich jsou tam totiž aktivnější než domácí. Jsme jednou z nich. Mezi Čechy má práci nebo ji aktivně hledá 78,7 procenta, mezi migranty ze zemí mimo EU 79,2 procenta. Vysvětlení je jednoduché. Většina cizinců jsou Slováci nebo Ukrajinci, kteří skutečně přišli si lépe vydělat a snadno se začleňují do společnosti. Podobné skóre má i Slovensko a Maďarsko.
Jestli ale někomu migrace z prostoru mimo EU ekonomicky skutečně prospívá, je to jižní Evropa. Přistěhovalci jsou tam mnohem aktivnější než domácí. Největší rozdíl je v Řecku. Pracuje tam 72,6 procenta místních, ale 80,7 procenta přistěhovalců mimo EU. Ve Slovinsku je skóre 75,7 versus 83,5, v Itálii 67,9 versus 72,6 a ve Španělsku 78,7 versus 82,0.
Propastné rozdíly v míře integrace a pracovní aktivity budou mít jistě mnoho vysvětlení. Hlavní ale budou civilizační a kulturní. Zásadní roli bude hrát, z jakých kultur lidé do jednotlivých zemí přicházejí. A pak také to, jak je hostitelská kultura vzdálená původní domovské zemi nově příchozího. V Německu nebo Nizozemsku je ten rozdíl nejvíc propastný.
"
|
|
| Kafe |
|
(12.6.2016 11:54:41)
Ale existují i výjimky:
"V Evropské unii jsou naopak země, jimž se migrace z prostoru mimo osmadvacítku vyplácí. Cizinci z nich jsou tam totiž aktivnější než domácí. Jsme jednou z nich. Mezi Čechy má práci nebo ji aktivně hledá 78,7 procenta, mezi migranty ze zemí mimo EU 79,2 procenta. Vysvětlení je jednoduché. Většina cizinců jsou Slováci nebo Ukrajinci, kteří skutečně přišli si lépe vydělat a snadno se začleňují do společnosti. Podobné skóre má i Slovensko a Maďarsko.
Jestli ale někomu migrace z prostoru mimo EU ekonomicky skutečně prospívá, je to jižní Evropa. Přistěhovalci jsou tam mnohem aktivnější než domácí. Největší rozdíl je v Řecku. Pracuje tam 72,6 procenta místních, ale 80,7 procenta přistěhovalců mimo EU. Ve Slovinsku je skóre 75,7 versus 83,5, v Itálii 67,9 versus 72,6 a ve Španělsku 78,7 versus 82,0.
Propastné rozdíly v míře integrace a pracovní aktivity budou mít jistě mnoho vysvětlení. Hlavní ale budou civilizační a kulturní. Zásadní roli bude hrát, z jakých kultur lidé do jednotlivých zemí přicházejí. A pak také to, jak je hostitelská kultura vzdálená původní domovské zemi nově příchozího. V Německu nebo Nizozemsku je ten rozdíl nejvíc propastný.
"
|
| Elwing |
|
(12.6.2016 22:50:03)
Tak asi jste už četly. Masakr na Floridě v gay-clubu, cca 50 mrtvých, útočník byl Afghánec hlásící se k Islámskému státu.
https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/406248-masakr-na-floride-ma-padesat-obeti-strelec-se-hlasil-k-islamskemu-statu.html
Čekala jsem to teď spíš v Německu, ale asi jsou rozlezlí fakt všude.
|
| Kafe |
|
(14.6.2016 7:53:10)
Bojovník IS napadl svého souseda, policistu, ubodal ho před domem, a pak zavraždil v domě i jeho manželku. Když jsem to četla, napadla mě ta častá otázka z průzkumů veřejného mínění:
"Chtěli byste Romy, muslimy, křesťany, budhisty, atheisty..... za sousedy?"
|
|
|
|
|
| Anni&Annika | 
|
(13.6.2016 11:20:57)
Lisko, jestli to nebude v Cechach i tim, ze se ze socialnich davek neda zit a pokud pracuje jeden v paru, horkotezko dosahne ten druhy na nejakou podporu.
Takze bych to spis pricitala socilanimu systemu nez tomu, ze jsou pracovitejsi. Ac teda...to mozna taky jsou. Cesi takhle jezdili /driv vice/ za praci. Vydelat penize a s nimi se vratit domu.
|
| Kafe |
|
(14.6.2016 7:54:59)
Anni - těch důvodů bude asi vícero a stálo by za to je dobře zmapovat a změřit jejich váhu. Může to být národností, může to být věkem (produktivní či neproduktivní věk), pohlavím, přístupem k soc.dávkám, životní úrovní, ....
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ruth | 
|
(11.6.2016 19:49:31)
Mickey,
je úplně jedno, jak vypadá ten nebo onen. Tebe nikdo obviňovat nebude, i kdyby ti visel // ajfon z každé možné části těla. Jde o to, co kdo má potenciál udělat a proč.
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)