| rišulka | 
 |
(5.1.2017 21:19:00)
Otázka: mám ho tam dát?
1. Plavání
Min. rok chodil, plavat neumí. Podle asistentky ho to prý bavilo, jeho jednoslovné odpovědi nemají výpovědní hodnotu žádnou, těžko rozlišit, jestli - je to pravda a on je jen skoupý / chce to mít z krku / odpoví, co chce člověk slyšet, protože je takový, miloučký. Pět lekcí trvalo než jsem pochopila, že učitelka a asistentka s dětmi nejsou ve vodě, mají tam ty instruktory (vy to asi víte no), další tři, kdy jsem požadovala přítomnost asistentky a než si to ona s nimi vyřídila (oni nechtěli, nechápali - bazén). Pak se to uklidnilo, povídal víc, heslovitě sice, ale aspoň se zájmem. Bavily ho blbiny, čvachtání, to všechny děti. Učení nešlo, je na sebe citlivý, bojí se, prý mu to s pomůckou a asistentkou šlo, prý celý bazén tleskal, když se po x lekcí povedlo, že se položil na záda - jejich popis byl dojemný. Ale min rok mi asist. všecko lakovala narůžovo, to asi bylo to seznamování, protože letos jsem pochopila, že ona je taková, něco jako moje mamka, vyzdvihuje to dobré a chválí a chválí - což je dobrý přístup pro něj (pro mě taky, jen samozřejmě potřebuju vědět víc). Jeho vodní zábava v létě spočívá v cákání a házení kamínků, sem tam se nechá přemluvit a s kruhem vedle mě placá dlaněmi do vody, to mu stačí. Má vodu rád, ale tohle je všechno.
Za týden mají začít další kolo školního plavání, donesl papír k podpisu. Nechce tam. Nic nevysvětluje, odpověď na proč je - nechci, stačilo mi to.
? - Při jeho potížích není problém zajistit papír od dr. Ptám se vás na to, zda není chyba se tomu vyhýbat.
2. Ozdravný pobyt
Tam naopak jet chce. Vůbec neví, co to je. Velmi se divil, když jsem mu řekla, že je to na týden. Velice se podivil, že se tam učí. Divil se, že se tam spí. Divil se, že 2,5tis je hodně peněz.. Beze mě mu nevadilo, když tam bude asistentka - on nějak neví, kolik je s ním práce..
Nikdy nemůže být sám, ve vedlejší místnosti, to neexisuje (hlásím, že jdu na wc, jinak mě hledá, pak stejně sedí na lavičce u dveří nebo chodí kolem zdi a čeká na mě), dávám mu léky, utírám nos a pr., furt mažu nějaké jídlo, sprchuju ho, myju vlasy, zuby, stříhám nehty, oblíkám - něco pomáhá, nic moc to není.
Já to nechápu! Tohle dělám jen já nebo moje mamka, nehty třeba nezvládne ani ona. Ale on s tím svým kouzelným úsměvem PLÁNUJE - že bude spát u taťky (to určitě!), že bude u druhé babičky (to tak, ta se rozesměje, dobrá sranda, zapálí cígo a pohladká ho, to je max), že pojede ke své velké sestře, 130km daleko, která má v péči dva mladší bratry (ne naše), chlapa, práci, barák, zvířata. Ona ho miluje, ale na návštěvě jsme tam vždy spolu.
Prosím nepiště mi, že jsem nezvládla výchovu k samostatnosti, prostě je to dítě s hendikepem, už tak mě dorazil posudkový. Píšu sem, protože jste tady, protože jste tu takové, které tyhle děti znají/mají - musím to vysvětlovat?
Učitelka, asistentka, ředitelka, vrátná i družinářka ho chtějí (!) k té samostatnosti vést a ode mě stále žádají podporu a ať to dělám taky (dělám co můžu, fakt vážně!). A v tomto smyslu ho chtějí i na ten ozdr. pobyt vzít. Učitelka se tváří, že je ve vleku, asistentka se cítí pevná v kramflecích.
Co s tím? Logicky, zamítnout - a jak mu vysvětlit? Můžu po nich chtít jednu dvě noci? Jen aby to napoprvé zkusil. Nebo je to blbost? Co když pro něho pojedu v deset večer, o půlnoci nebo druhý den ve čtyři, to je jedno, ale mám dovolit, aby procitl a poznal, že je mimo ty děti? Nebude to pro něj příliš krutý střet s realitou? Ano, on se tam bude snažit po vzoru ostatních, ale zábavné to bude tak ten první druhý den. Pak přijde afekt ze zmatku, pocitu osamění, tlaku, panika, hysterie, řev, házení věcmi, sebeubližování, prostě zhroucení - myslíte, že ne?
Kdy a jak jste to zkusily s vašimi dětmi? Gratuluji všem, komu se to povedlo. Bez ironie. Ptám se těch ostatních, co se stalo, když to nevyšlo, když jste si opravdu dítě musely vyzvednout a dávat ho do kupy. Nakonec podotýkám, že tahle třída jsou opravdu ještě "malé" děti, mamánci, zatím jich chce jet jen osm.
|
| Simeona+3 | 
|
(5.1.2017 21:59:13)
Risulko, ja nemam zadnou zkusenost s ditetem s PAS (tedy synovec, ale moc ho neznam), me se s detmi osvedcilo je nechat delat to, nac se citi a zkusit je motivovat k tomu, do ceho se nezenou, ale netlacit na pilu. Nevim, jak moc je to pouzitelne ve vasi situaci. Takze nechala bych ho jet na skolu v prirode a zkusila jo na plavani nalakat.
|
|
| vertigo | 
|
(5.1.2017 22:31:28)
Nemám teda zkušenost s dítětem s PAS, ale co se zkusit domluvit, jestli by to na ty 2 dny nešlo? Pokud jsou učitelé a asistentka tomu nakloněné, tak proč toho nevyužít? Pokud se to nevyzkouší, tak nikdy nezjistíš, jestli to jde  
|
|
| Venice+3 | 
|
(5.1.2017 22:45:17)
Myslis to dobre. Chces synka chranit, obavam se ale, ze se tocis v kruhu. Chlapec ti nedokaze davat dostatecne najevo svuj vdek za vsechno, co pro nej delas - pochopitelne vzhledem k PAS. Jenze ty potrebujes byt pochvalena za to maximum, co delas. Ale nedostava se ti toho od otce ditete ani ostatnich. A proto to tvoje sevreni, nedokazes otevrit naruc a pustit ho ven, sama o nem rozhodujes jak nejlepe to umis. Rozumim ti. Pokud by pobyt zvladl, najednou by se ten skleneny poklop rozpadl a pripadalo by ti, ze uz te nepotrebuje. A musela bys hledat pro sebe jine cile, zmenit dosavadni. To by bolelo. Nemas poradnou oporu krome maminky, v tom vidim problem. Najit novy smer, zacit se spolu s osamostatnovanim synka zamerovat na sebe bude tezke. Ale neboj se ten krok udelat, mas jenom omezene sil, ted je.synek maly a kocirujes to i kdyz unavena. Ale jak dlouho jeste? Pripust si predstavu, ze to zvladne. Mozna 2 dny, mozna ani to. Dovol mu odjet...
|
|
| TaJ | 
|
(6.1.2017 0:33:46)
Rišulko, pokud on sám chce jet a ve škole se na to cítí, tak bych ho nechala jet...ať si to zkusí, možná tě překvapí...hodně bych s ním o tom předem mluvila, aby věděl, jak to na takových pobytech chodí, co a jak... Taky jsem se trochu bála, jak to náš Jiřík zvládne, byli poprvé ve 2.třídě na 5 dní...do té doby nikde sám na víc dní nebyl....jednu jedinou noc spal poslední rok ve školce, když měli Kouzelnou noc - v šest večer jsme je tam přivedli, druhý den po obědě vyzvedávali...zvládnul to naprosto v pohodě, moc se mu to líbilo...ale kromě téhle jedné noci jinak nikdy nikde mimo domov nespal... školu v přírodě zvládnul perfektně, byl prý jedno z nejnadšenějších a nejsamostatnějších dětí....ale i kdyby to z nějakého důvodu nezvládl, tak bychom to nebrali jako tragédii, to se může stát i "standardním" dětem...
S plaváním nevím....Jiřík tam zrovna nadšeně nechodí, on si rád ve vodě jen hraje, ale učit se plavat ho opravdu nebaví, nemá rád potápění hlavy, připadá mu tam moc studená voda (a to si přitom v létě dobrovolně hrál ve studené šumavské řece, ale tam se nemusel namočit celý, jako v tom bazénu)...nicméně, mají to v rámci tělocviku víceméně povinné, takže tam prostě chodí, nevidím, že by se to na něm nějak negativně projevovalo, kromě toho, že reptá, že ho to tam nebaví...
|
|
| Evžíček | 
|
(6.1.2017 5:32:50)
Já chápu tvoje obavy- synové mají jen vývojovou dysfázii a u staršího jsem ráda, že na ŠVP nejezdí, mladší jede letos v 10 poprvé, trvá na tom, tak jede. Taky mám strach, je takový hodně uzavřený a ve třídě s nim nikdo nekamarádí. Vlastně nechápu, proč chce jet- ale chce, tak jede. Respektuji jeho přání- ale jak píšu on nemá problémy s realitou nebo sám se sebou. A navíc ve školce jezdili oba, tam jsme neměli nejmenší problém, byli super- školka- prostě se oznámilo, kdy se jede a nikoho nikdy nenapadlo, že by někdo nejel. Zvládli i dítě se zlomenou rukou. Vzpomínám na to moc ráda, školka byla pohoda klídek.
Jinak k tvému problému- upřímně s problémy tvého syna bych ho nepustila- bála bych se tak, že bych to nedala 😢. Vím že pro něj nic moc k upevnění sebevědomí, ale já mám vždycky strach, aby klukům ňkdo neublížil a že ve škole pokusy byly.....
|
| TaJ |
|
(6.1.2017 9:11:25)
Evžíčku, jak píšeš, že školka byla pohoda a teď ve škole už je to jiné....tak mě napadá - je fakt, že hodně taky záleží na škole, jak je velký kolektiv, jaké jsou tam vztahy... syn taky sebevědomí nemá nic moc, i lehké náznaky šikany v první třídě byly...ale ve třídě i v družině to hned řešili a dobrý....a taky u nás jsem byla celkem klidná, když na tu školu v přírodě jel - už se všichni vlastně rok znali, i paní učitelka a družinářky, které s nimi jely, věděly jaký "materiál" mají ve třídě  , navíc - jelo dohromady 15 dětí a bylo na ně 5 dospělých, takže to je taky asi rozdíl, oproti tomu když jede běžně početná třída, nebo dokonce dvě najednou....
|
|
|
| Vítr z hor | 
|
(6.1.2017 6:30:58)
Plavani bych zrusila (uz vi, co to je a nechce), na ozdravny pobyt bych ho pustila, pokud se da s asistentkniu/ucitelkou/kymkoli odpovednym domluvit "stopka". Cili pokud to dite prestane davat, okamzite pro nej prijet.
Neco podobneho se stalo u nas v lete - deti drndaly, ze chteji prespat na primestskem tabore. Vedela jsem, ze jedna dcera to neda (psychicke zvlastnosti a trauma z minulosti), ale nechala jsem ji, at si to zkusi. V 11 PM volala vedouci, ze dotycna dcera chce okamzite domu, ze uz ma prespavani na tabore plny zuby. Vzala jsem zupan a jela. Dite stastne, ze je u maminky a spokojene, ze si to zkusilo. Uvidime, jak to vyhodnoti pristi rok.
|
|
| Sio |
|
(6.1.2017 7:39:36)
Chce jet, a ve škole ho chtějí vzít s sebou. Překonala bych svůj vlastní strach a poslala ho. Když to nepůjde, může se vždycky vrátit domů. I kdyby tam vydržel jen dva dny, bude to pro vás pro všechny ohromný úspěch, proč se tomu vyhýbat...
|
|
| K_at |
|
(6.1.2017 8:08:47)
Risulko, pokud Risa i skola chteji a financne to das, posli ho. Zatni zuby, pesti, prestan premyslet a je to. Nejhorsi scenar je ten, ze pro nej pojedes driv. Ale zkusila bych to.
|
| K_at |
|
(6.1.2017 8:11:47)
Jo, od kolegyne vim, jak plavecky vycvik pro skolkove deti vypada. Sama kolegyne rikala, ze je to masakr. Pokud R nechce, rozhodne bych ho nenutila.
|
| Jahala. | 
|
(6.1.2017 8:33:53)
Kat, Ríša není skolkove dítě, ale školní a to min druhak takže ano snažila bych se mu ukázat, ze nechci ve škole a životě nestačí, aby něco nebylo. Na pobyt bych ho poslala a co se může stát max pro něj pojedeš dřív kdyby něco. Kratší bych to předem nevyjednavala.
|
| K_at |
|
(6.1.2017 8:36:25)
Jahalo, ale ja pisu, ze SVP ano. Plavani bych nenutila. To je vse.
|
|
|
|
|
| Karkulkaaa | 
|
(6.1.2017 11:23:13)
Na plavání bych ho nehlásila, na ozdravný pobyt ano, s tím, že bych počítala s tím, že pro něj možná pojedu dřív, stává se to běžně, když je nějaké dítě stýskací. Proč to nezkusit? Třeba tě to překvapí nebo si užije dva dny a ty mu budou stačit, ale k samostatnosti to bude velký krok. Důležité je ho nenechat se nějak trápit, kdyby se mu tam nelíbilo.
|
|
| lampetra | 
|
(6.1.2017 12:16:35)
Určitě bych mu tu ŠVP nerozmlouvala, ale zkusila. Nevím, kolik je přesně malému, ale já mám dítě takzvaaně normální, ale asi rozmazlené, když mu bylo cca 8-9, všecno, co píšeš, jsem taky obstarávala, včetně dočištění zubů. Dost se to změnilo po 10 a 11 roce, už věřím, že se někdy v budoucnu obstará úplně sám, ale kdy to bude, nevím. Zase nemyslela bych si, že pokud jednou bude u tatínka nebo babičky, něco se stane, když si nevyčistí zuby, nepřevlékne se nebo tak - jiná věc je braní léků, to bych ošéfovala, ale zbytek je zbytnej ( a praktických zkušeností mám dost). Sama bych byla ráda, že ho chtěj vzít, že on chce, nepředjímala bych problémy a počítala s tím, že tam pro něj pojedu třeba druhý den. A hodila se do klidu, chápu, že se to lehce řekne, ale zkus to.
|
|
| tři pifka | 
|
(8.1.2017 0:51:05)
Mám dítě s jiným handicapem. Také bojuji s tím, jestli samostatnost a risk, nebo na jistotu. Dokážu sice riskovat trochu bezpečí a věřit, že neskočí z okna, pod auto, nic nepodpálí... ALE - Poslední dobou se po zkušenostech kloním k té jistotě (= nejet, nebo jet s ním). Prostě nemám energii na to poslat někam srovnané dítě a pak ho dva měsíce dávat dohromady rozhozené, lítat po psychiatrii, neurologii.
|
|
| Barbs | 
|
(8.1.2017 2:13:06)
Rišulko, předně s Tebou cítím, mít dítě s PAS je vážně náročné. Před časem jsem řešila taky plavání, syn má AS 7 let a sranda to s ním úplně taky není. Ale z jiného úhlu - on na plavání chce, školka lhostejně zamítla. Nakonec jsem si to zdá se vydupala, s tím, že budu chodit s ním jako asistentka. Teprve nás to čeká, ale do vody bych ho samotného taky nepustila. Jestli nechce, vůbec bych o tom neuvažovala. My matky míváme pocit viny, jestli ho o něco nepřipravujeme, kdy je péče moc a kdy málo - plavat se může naučit kdykoli, s Tebou, starší, pro radost... Zbytečný stres navíc, potřebuješ být v kondici na tu dlouhodobou péči o něj. Nemyslím, že ho ochuzuješ. Jeden kroužek z donucení jako zdravé dítě jsem nenáviděla a pamatuji si to do teď, a on v tom má jasno, že nechce. Co se týká pobytu - chápu, že tu péči, jakou má od Tebe, mu tam možná (jistojistě ) nezajistí. Ale jistý dyskomfort na krátkou dobu mu může být i jedno - taky když jsou moje děti s tatínkem a já v práci, má péče úplně jiný level, ale dost možná i zábava a pohoda. A taky je asi potřeba po krocích zkoušet od mala, když má zájem a nikdo nestojí v cestě (co já bych za to dala, dohaduju se o každou pitomost, 7 letý syn chodí na 4 hodiny do odkladové třídy, všechno jídlo mu chystám, vstřícnost budu hledat na jiné škole...). Je možné, že zvládne dva dny, za rok 3 dny, za další víc... Anebo si to vyzkouší, řekne, že na pobyty jezdit nechce, má v tom jasno a taky dobrý. Takhle bude zklamaně škemrat, nebo bude naštvaný a odmítnutý, nebo cokoli dalšího negatoivního. Svým způsobem i neúspěch má svou váhu. Držím palce
|
|
| rišulka |
|
(8.1.2017 18:51:16)
Děkuji za odpovědi.
Na podpis jsem si dala odklad přes víkend a jsem ráda, že moji intuici podporují i vaše reakce. Tak to takhle uděláme. Plavání ne a pobyt ano. Popravdě mě jejich přístup a nasazení překvapil, ale raději takto, než se naopak dohadovat, že ho vzít nechtějí a já bych musela "vydobývat jeho práva". Jen musím důrazně vyžadovat, aby mi skutečně zavolali - oni si myslí, že zvládnou všechno. Samozřejmě než dojedu, záchvat pomine a co pak? Mají to mít až v červnu. To je dobré vzhledem k počasí (snad). Divné vzhledem k ukončování šk. roku. No uvidíme :)
|
|
|
V její náručí
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)