Delete |
|
(26.6.2017 0:10:03) Já myslím, že by byl fenoménem i bez životního příběhu autora. Jestli by učinil Saint-Exupéryho bohatým, to nevím.
Pokud se čte v tom "správném věku", tedy v době, kdy je člověk vnímavý k myšlenkám jako "Stáváš se zodpovědným za to, cos k sobě připoutal." apod., tak ta kniha člověka úplně pohltí. Takových období je v životě více, takže šance se trefit je poměrně velká. Já to četla až na střední škole, tehdz nebzl k sehnání, měla jsem ho z knihovny, kam jsem ho musela vrátit....tak jsem si celou knížku přepsala a překreslila...komplet....během vánočních prázdnin....plus jsem si zvýraznila ty věty, které se mě tak dotýkaly....
Saint-Exupéry je jeden z mých nejoblíbenějších autorů, přečetla jsem úplně všechno, ale až později. A ještě později jsem teprve poznala jeho životní příběh.
Myslím, že ostatní knihy jsou čitelné jen pro nadšence, neznám moc lidí, co by je znali, natož četli. Malý princ dokáže zaujmout mnohem širší skupinu lidí, bez ohledu na zájmy a postavu autora.
Malého prince mi nikdo neukázal, neřekl mi o něm, prostě jsem po knížce sáhla v knihovně jako po mnohých dalších. Podobně jsem se dostala ke knížkám E. T. Setona, od kterého lidi znají většinou jen Dva divochy, o nichž ani netuší, že jsou zase jeho životním příběhem přepsaným pro děti, a to poměrně nepovedeně. Originální autobiografie Cesta životem a přírodou je mnohem lepší a všechny ostatní knihy o zvířatech a životě v divočině jsou nádherné. Ale Dva divoši jsou prostě známí všem, nejen nadšencům tohoto žánru. No a stejné mi to přijde s tím Malým princem...
|
Mirek_ |
|
(26.6.2017 16:26:41) "Stáváš se zodpovědným za to, cos k sobě připoutal."
To mi zavání manipulací. To připoutané (pokud je to živé) za sebe zodpovědné není?
|
Delete |
|
(26.6.2017 18:32:24) Jakou zodpovědnost za sebe má pes? Kytka? Malé dítě?
|
Mirek_ |
|
(27.6.2017 22:29:20) Takovou, jakou jim dáš. Pokud necháš psa volně běhat, může se o sebe postarat líp, než když bude na řetězu u boudy. Kytku na záhoně taky můžeš nechat, ať bojuje sama. Yequáni nechávají děti, aby se samy staraly o svojí bezpečnost a samy se rozhodovaly, tj. nesly v těchto oblastech za sebe zodpovědnost.
|
|
|
PavlaSukova |
|
(26.6.2017 20:21:06) V kontextu toho sdělení jde o něco úplně jiného. Jde o to, že nelze učinit na sobě závislým (= připoutat k sobě) něco/někoho bezbranného a pak se na něj vykašlat. Tak Malý princ pečoval o svou růži (ta představuje právě to něco bezbranného, samo o sobě neschopného obživy či ochrany). Přímo to vylučuje nějakou možnost "manipulace", je to opravdu jen o tom vydávání sebe, lásce, péči. Je to o vztahu člověk-květina, člově-zvíře, dospělák-dítě. Je to zrovna jedna z hlubokých moudrostí té knížky.
Jinak souhlasím, že Malý princ je kniha pro dospělé, ne ani tak pro děti. I když si pamatuji, že moje nejstarší měla úryvky z něj ještě na ZŠ v čítance i s hezkými ilustracemi slona v hadím břiše Měla to moc ráda, na gymplu potom bojovala (neúspěšně) o to, aby byl zařazen do kánonu literatury k maturitní zkoušce.
|
Mirek_ |
|
(27.6.2017 22:52:05) Tak zrovna růže volně v přírodě je nezávislá, schopná obživy a samostatného přežití. Děti taky vedeme k zodpovědnosti za jejich životy.
Já teda ten kontext čtu jinak. Liška se nechá ochočit a pak říká: "Jdi se podívat ještě jednou na růže. Pochopíš, ža ta tvá je jediná na světě." „A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá.“ Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži…“
Čili né že by byl zodpovědný za růži proto, že je růže bezbranná, ale proto, že ji k sobě připoutal, tj. věnoval jí čas, ochočil si ji. Čili ani neměl opouštět svoji planetu, protože je navždy zodpovědný za růži?
|
|
|
|
|