| Anna Veselá |
 |
(13.11.2017 8:54:43)
Nikdy předtím jsem nemusela podobnou situaci řešit, takže vážně nevím.
Po zemřelé mamince zůstalo hodně osobních věcí a já nevím, co s nimi - rozdat? Prodat? Nechat svému osudu? Co nejlépe?
Každý z rodiny, kdo chtěl, si mohl vzít něco na památku, ale co se zbytkem, zbylo po ní spousta oblečení, bot, kosmetiky atd, prostě běžných věcí, a já bych tím na jednu stranu ráda někomu pomohla, ale na druhou mi to připadá tak trochu jako parazitování na její smrti  Rozmýšlím jestli ty věci rozdat (charitě nebo jiným potřebným) a udělat dobrý skutek, někomu určitě ještě dobře poslouží, nebo třeba prodat přes bazar a peníze, které z toho budou, dát na přilepšenou tátovi, který na tom teď není finančně nijak extra... Ale mám z toho všeho divný pocit. A vůbec výčitky z toho, že ani ne dva týdny po jejím odchodu musím řešit takhle přízemní starosti...
Co byste dělaly?
|
| kambala pláááckááá | 
|
(13.11.2017 8:59:09)
u nás šlo všechno, co šlo, na charitu, pak na www.nevyhazujto.cz, takový domovní americký výprodej, sešlo se mi v bytě 15 lidí, rozebrali si, co chtěli, zbytek tříděný odpad
|
|
| susu. |
|
(13.11.2017 9:18:44)
Když jsme likvidovali byt po příbuzné, tak jsme si všichni vzali vše, co jsme chtěli. Mně vždycky přišlo, že i ten člověk by to radši dal někomu (z rodiny) s tím, že to dál slouží než aby se to prostě bez užitku vyhodilo. Co jsme opravdu nechtěli jsme hodně rozdali, něco na charitu něco přímo v domě. Zbytek jsme nechali vyhodit firmou na likvidaci pozůstalostí.
|
|
| kachna_ |
|
(13.11.2017 9:21:57)
mamča dávala věci na charitu, z mé zkušenosti, prodávat oblečení se nevyplatí, moje zkušenost je, že má cenu prodávat věci tak od 400 Kč výše (že se vyplatí ta práce s focením, hledáním běžné ceny, inzerováním, balením, odesíláním...)
|
|
| Drop | 
|
(13.11.2017 9:24:14)
hodně věcí tady mám, je to 10 let a nedokážu to vyhodit, furt to stěhuju, radši redukuju svoje osobní věci, které mají třeba i nějakou meteriální hodnotu, ale tohle jde stále se mnou /brože, sošky, nejrůznější přání a pohledy a další věci, kabelky a tak./ oblečení jsem dala na popelnici, lidé si to rozebrali
|
|
| Adda6a |
|
(13.11.2017 10:01:37)
Uff tezky tema ... pamatuju si to jak vcera :(
Asi po mesici mne tata pozadal at spolu vyklidime obleceni / kosmetiku z jejich spolecnych skrini, roztridili jsme to do krabic podle druhu, nepouzitelne vyhodili, a krabice odnesli na pudu. Mama byla stejna velikost jako ja a jeji sestra, navic to byla celkem moderni zena takze znacna cast jejiho satniku byla velmi "pouzitelna". Vim ze jsme obe s tetou nejakou dobu zpracovavaly predstavu, ze jednou bychom neco z toho chtely. Ted po 5+ letech je to uz realnejsi predstava a uz jsem do tech krabic i vlezla a neco si vybrala.
Drahy sperky mi teda tata daroval hned, mam je u sebe, nenosim je, ale mozna jednou budu.
|
| kambala pláááckááá |
|
(13.11.2017 10:15:16)
tak u nas byla vyhoda, ze babi nemela nic drahyho, samy umelohmoty kozichy z roku padesat, zcela nenositelny, sperky taky nebyly, jenom jednu bezcennou, ale hezkou broz mela, a tu jsem si vzala a s laskou ji nosim. jinak opravdu nic nemelo hodnotu, babi byla sberatel plastu.
|
| Drop |
|
(13.11.2017 10:37:06)
Kambalo a jsem si jistá, že ty kožichy z roku 1950 byly skutečně umělohmotný? Ono v té době byla pomalu pravá kožešina snáž dostupná, než ta umělá. Díky obchodu s Ruskem bylo řada kožichů pravých, zatímco umělé se moc nevyráběly, já měla jeden dětský umělý a přivezli mi ho naši z NDR, protože v dětském pravý nebyl, ale byl v podstatě za cenu pravého. Já mám právě různé kožešinové límce po mami z roku 1950 a nevím co s nimi.
|
| Drop |
|
(13.11.2017 10:37:51)
ten dětský jsem neměla samozřejmě v roce 50, ale odhaduju tak 78 
|
|
| kambala pláááckááá |
|
(13.11.2017 13:32:22)
Poznám. Byly to kabáty z umělý látky s osklivou umělou kožešinou:)
|
|
|
| Adda6a |
|
(13.11.2017 11:40:11)
Jo tak kozichy jsou u nas celkem otazka! Porad netusim co s nima. Za prvy nejsou umelohmotny a za druhy ja je nenosim.
|
| Kudla2 | 
|
(13.11.2017 12:44:32)
Adriano,
před časem jsem se nachomýtla k pozůstalosti, v níž bylo i pár kožichů - skončily v kontejneru, nikdo neměl zájem. 
|
| susu. |
|
(13.11.2017 13:08:58)
Já si teda kožešinové límce nechala a ráda je nosím.
|
|
| *Owls* | 
|
(13.11.2017 15:09:32)
Když si každý z rodiny po příbuzné vzal co chtěl, dala jsem snad 10 kožichů + kožešinových čepic divadlu. Byl zájem také o nějaké oblečení + obuv. Zbytek skončil v charitě. Knihy, obrazy - to samé. Elektronika - charita.
Po téhle příbuzné mám v uzavíratelném pytli ubrus, v jiném pytli zase po dědovi kapseníky s jeho holícím mýdlem. O dušičkách zapálím svíčky a jdu si přičichnout jejich vůni. Děda je pryč už téměř 20 let a stále ho naprosto hmatatelně cítím
|
|
|
| Drop |
|
(13.11.2017 15:21:25)
udat kožešiny je celkem problém, přitom by se určitě do nějaký výroby hodily, ale jak se všechno vyrábí v Číně, tak o to nikdo nemá zájem, pak kupuju ozdoby na kabelky za hříšný peníze a jsou umělé
jeden kožich jsem rozstříhala a udělala z toho podsedáky
|
|
|
|
|
| Kivík | 
|
(13.11.2017 10:21:29)
Zkus kontaktovat domácí hospic, berou hodně věcí po zemřelých, prodávají to pak v bazaru a peníze používají na provoz ( stát tyhle hospicy vůbec nepodporuje ). Využijí třeba i léky, zkrátka skoro všechno...
|
|
| libik | 
|
(13.11.2017 12:14:35)
Počkala bych, nemusí být hned "uklizeno", nakonec ani nevíš, jestli máš výhradní právo s věcmi manipulovat, když dědické řízení ještě ani nezačalo.
|
| Anna Veselá |
|
(13.11.2017 12:23:43)
Nejde o dědění, jde prostě o to, co s osobní "veteší", toť vše Ale máš pravdu v tom, že ještě pár týdnů to nechám a uvidí se později...
|
|
|
| Girili | 
|
(13.11.2017 14:56:50)
Pokud muzes, doprej si cas, nech to ulezet a ted to neres. Dva tydny po smrti je strasne brzy to resit. Pokud potrebujes vyklidit treba byt, tak nekoho popros, kdo ti to pomuze sklidit do krabic a prober se tim pozdeji. Pak taky existuji sluzby, ktere pozustalost vyklidi i zdarma (vydelaji na prodeji veci), ale to bych ja treba nedelala, bylo by mi to lito. Zpenezit a vypomoct tatovi je dobre, ale neni nutne, to delat takto brzy. 
|
|
| Drop |
|
(13.11.2017 15:23:18)
zefýr, parfémy bylo docela problém sehnat dřív, tedy před revolucí, nevím o jaké době mluvíš, já mám brože /bižuterii/ okolo roku 70 po mami a je moc hezká, nosím stále něco z toho
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)